Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): mishnva
1) Pravěk a způsoby jeho poznávání
1) Časové vymezení
– 3 mil. př.n.l. – 3 000 př.n.l. (u nás konec v 5. st.n.l.)
– 3 mil. př.n.l. – objevil se první člověk podle evoluční (vývojové) teorie Charlese Darwina vzniklé ve 20. st. – člověk se vyvinul z jiných živočichů
– další teorie – náboženská – člověk a svět stvořen bohem
– zavlečení života z vesmíru
2) Periodizace pravěku (rozdělení)
- podle způsobu obživy
a) přisvojovací – lidé si sbírali rostliny
b) výrobní – lidé začali vyrábět věci
- podle nástrojů
– v subtropech – paleolit (přisvojovací), neolit a eneolit (výrobní)
– u nás – paleolit, mezolit (přisvojovací), neolit, eneolit, doba bronzová, železná a římská (výrobní)
3) Charakteristika období
A) období přisvojovacího hospodářství
PALEOLIT
3 mil. př.n.l. – 8 000 př.n.l. – subtropy i u nás
= starší doba kamenná
– živočišní předchůdci člověka:
- Egyptopithecus – předek opic a člověka (naleziště: Fajjúm, Egypt)
- Ramapithecus
- Australopithecus (naleziště: Etiopie, Východní Afrika)
– příčina vývoje člověka – začátek doby ledové – změna přírodního prostředí – napřimování se (rozhled, zpozorování nepřátel), změna tvaru čelisti (potrava – semena byla tvrdá), opozice palce u ruky (držení zbraní), zvětšení mozku
a) nejstarší paleolit
- Homo habilis – člověk zručný
– V Afrika
– způsob obživy: sběr plodů, vajec …
– nástroje: kamenné nástroje – kameny, sekáče, úštěpy
– společnost: tlupy
b) starý paleolit
- Homo erectus – člověk vzpřímený
– V Afrika, V Asie – Čína, Sumatra a Jáva, Evropa
– způsob obživy: sběr, lov
– nástroje: pěstní klín
– společnost: tlupy
c) střední paleolit
- Homo sapiens – neandrtálec
– V Afrika, Asie, Evropa (údolí Neandrtal, Steinheim, Šala, Gánovce)
– způsob obživy: specializovaný lov – skupina se specializuje na jeden druh zvířete – např. lovci mamutů
– nástroje: specializované nástroje – více druhů – na řezání, vrtání, sešívání, škrábání
– společnost: rody
– představy o duši, pohřbívání
d) mladý paleolit
- Homo sapiens sapiens fosilis
– způsob obživy: specializovaný lov
– nástroje: specializované nástroje + dálkové zbraně (luk, šíp, harpuna), nástroje z kostí
– společnost: rod – v čele žena – matka rodu = matriarchát
– přirozená dělba práce
– objevuje se náboženství – uctívání nadpřirozených bytostí = kult (př. bohové přírodních sil)
– objevuje se umění – jeskynní malby (jeskyně: Altamira – Španělsko, Lascaux – Francie)
– sošky: zvířata, ženy ( Věstonická Venuše – Dolní Věstonice na Moravě; Venuše s křivou tváří –
Dolní Věstonice; geometrická – Předmostí)
– rozšíření po celém světě – snížila se hladina moře – Cro Magnon (Francie), Dolní Věstonice, Předmostí, …
– 1. člověk u nás = homo erectus !!
– 8000 př.n.l. – končí poslední doba ledová – vytvoření podnebných pásů
– nejpříhodnější: subtropický pás – rychlejší vývoj
– u nás mezolit (trvá přisvojovací hospodářství)
– subtropický pás už neolit
MEZOLIT
8000 – 5000 př.n.l. – pouze u nás !
= střední doba kamenná
– přechodné období – po oteplení
– způsob obživy: – sběr, lov, rybolov – kočování za zvěří (menší zvěř kvůli oteplení) -> menší rody
– lovecké revíry – ochočení psa na pomoc, rybolov
– nástroje – luky, šípy, harpuny, mikrolity = drobné naštípané kameny
– společnost – menší rody (kuli menší zvěři měli lovecké revíry, které si hlídali)
– naleziště: Dánsko, Českolipsko (Holany, Dubá, Stvolínky: bažiny – rybolov, Srbská Kamenice)
– dochovaly se předměty z org. Materiálů
B) Období výrobního hospodářství
NEOLIT
8 000 př.n.l. – počátek v subtropech
5 000 př.n.l. – počátek u nás
= mladší doba kamenná
– způsob obživy: zemědělství (pěstování plodin – obilí), chov zvířat (ovce, kozy)
– 1.společenská dělba práce – zemědělci se dělí na
1) zemědělce, řemeslníky
2) pastevce
– první zemědělské oblasti v subtropickém páse: Blízký Východ, Čína, Střední Amerika
– nástroje: z kamene – motyka (kypření), srp (sklizeň), drtidlo
– vznik řemesel (zemědělec -> řemeslník):
- předení – nit ze lnu a ovčí vlny, potřebují přeslici a vřeteno
- tkaní – látka (tkalcovský stav a přesleny)
- hrnčířství – keramika – lineární keramika, vypíchaná keramika (= vypálená nádoba z hlíny)
- zpracování dřeva – nástroje tesly
- výroba mouky – drtidla
– společnost: – rodová občina = vesnice, kde žije jeden rod – majetek je společný
– matriarchát
– naleziště: vesnice Catal Huyuk (Blízký Východ), Bylany, Kutná hora – lineární keramika, Březno u Loun – vypíchaná keramika
ENEOLIT
= pozdní doba kamenná
= chalkolit
– ve světě: 5000 – 3000 př.n.l.
– u nás: 3000 – 1000 př.n.l.
a) ENEOLIT – Blízký Východ
– nejrychlejší vývoj
– sestoupení zemědělců ze svahu do nížin – odvodnění bažin, stavba hrází, umělé zavlažování = závlahové zemědělství
– nástroje: hák k orání, kolo, hrnčířská kola, měděné nástroje (moc měkké) – metalurgie mědi (hutnictví – tavení rud, kovotepectví, kovoluněctví)
– přebytky v zemědělství vedly ke 2. společenské dělbě práce – oddělení řemeslníků od zemědělců
– společnost: sousedská občina – do rodových občin díky 2. spol. dělbě práce přicházejí noví a cizí řemeslníci -> sousedská občina – vlastnictví spol
– přerozdělování – kněží = chrámové hospodářství – kněží získávají moc a ze sousedských občin vznikají státy => konec pravěku (začíná starověk)
– naleziště: Mezopotámie, Machotřasy
b) ENEOLIT – Střední Evropa
– nepříznivé podmínky = pomalejší vývoj
– vyvíjí se jen nástroje, zbytek jako v eneolitu
– způsob obživy: stěhovavé zemědělství (kuli vyčerpání půdy)
– nástroje: hák, kola, hrnčířský kola, měděné nástroje
– společnost: rodová občina, v čele je muž = rodový náčelník (=patriarchát)
– kultovní stavby z velkých kamenů – megality (menhiry, dolmeny, kromlechy – Stonehenge)
– naleziště: Stonehenge, Machotřasy
– u nás starověk není
– keramika – nálevkovitý pohár, šňůrová keramika, zvoncovitý pohár
Střední Evropa v době Staroorientálních států – u nás pořád pravěk
= DOBA BRONZOVÁ
3000-1000 př.n.l.
– způsob obživy: zemědělství (pouze zemědělci)
– nástroje: bronzové (v Krušných horách naleziště cínu + dováží se měď z Alp – výroba bronzových nástrojů a předmětů)
– dovoz soli, zkamenělé pryskyřice z Bautu
– společnost: z rodů vznikly kmeny – v čele kmenový náčelník (žije na hradišti), družina = rodoví náčelníci, zemědělci
– kultura:
- únětická kultura – podle naleziště
- knovízská kultura – podle naleziště
- mohylová – podle způsobu pohřbívání
- lužická = popelnicových polí – podle způsobu pohřbívání
– kolem roku 1190 př.n.l. zánik Staroorientálních států ve Středomoří – není známo proč (útoky na jih, zánik Mykénské kultury, Chetitů, Nové říše egyptské, Fénicie, Babylonie a Asýrie)
– teorie zániku: přelidnění
Střední Evropa v době Antiky
= DOBA ŽELEZNÁ
1000-146přnl
1) halštatské období (v Rakousku – naleziště)
= starší doba železná
– nástroje: železo
– způsob obživy: zemědělství
– společnost: kmen (kmenový náčelník + družina = hradiště, zemědělci – rodové občiny)
2) laténské období (ve Švýcarsku)
= mladší doba železná
– žijí u nás Keltové – Bójové
– hradiště = oppida (Závist u Prahy, Stradonice u Berouna, Třísov)
– Asterix a Obelix (Galové)
– velký vliv kněžích = druidové
DOBA ŘÍMSKÁ
0-600 n.l.
– kmenové svazy Markomanů a Kvádů
– zničení keltských oppid
– markomanské války – 160-180nl – konflikt s Římskou říší
– stěhování národů – přicházejí divoké kmeny Hunů
4) Způsoby poznávání pravěku – archeologie
– archeologie = věda, která zkoumá hmotné prameny uchovány v zemi v podobě vykopávek
– povinnost hlásit nález – nejbližší pracoviště = muzeum
– u nás je nejvíce prozkoumaný mezolit (Vlastivědné muzeum)
– archeologie:
- préhistorická – pravěk
- středověká
- industriální – technické památky
– archeologické prameny: sídliště, pohřebiště, kultovní místa, pracoviště, komunikace -> pozůstatky objevů: domy, artefakty (předměty), odpad
– metody:
1) terénní průzkum
2) terénní výzkum – vytěžení, pečlivé vykopání, měření
3) laboratorní zpracování
4) interpretace = zveřejnění
– hlavní problém – datování:
- relativní chronologie – pouze jestli je to starší či mladší
- absolutní chronologie – přesné určení (fyzikální a chemické metody)
– experimentální archeologie – zkouší, jestli něco funguje
– srovnávací etnografie – zkoumají se různé primitivní společnosti, kt. žijí na úrovni pravěku – srovnávání nálezů s předměty, které se asi používají
