Otázka: Právní řád
Předmět: Společenské vědy, právo
Přidal(a): mája
Právní řád
-tvoří všechny právní předpisy ve státě, je uspořádán stupňovitě podle důležitosti jednotlivých druhů právních předpisů
-jejich důležitost neboli právní síla záleží na tom, který státní orgán je vydal a jak se nazývají
Zákonné předpisy:
- Ústava
- Ústavní zákony
- Zákony
Podzákonné předpisy:
- Vládní nařízení
- Vyhlášky ministerstev
- Vyhlášky nižších správních celků
Zákony = základní druh normativních právních aktů
Ústavní zákony – vyšší stupeň právní síly, jiná forma – druhem ústavního zákona je ústava
Zákoníky (kodexy) = soubory systematicky uspořádaných norem celého odvětví práva
- např. občanský zákoník, obchodní zákoník, zákoník práce,…
Novela = změna a úprava zákona
Zákonnost a právní vědomí
Ve spořádaném kulturně vyspělém právním státě se prosazuje zákonnost.
Zákonnost = důsledné dodržování právního řádu
Právní vědomí = znalost právního řádu
Důležité zásady při uplatňování zákonnosti:
- Neznalost zákona neomlouvá
- Před zákonem jsme si všichni rovni
Právní normy:
= závazná obecná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí
Legislativa = tvorba právních norem
Struktura normy:
- Hypotéza – stanoví podmínky, za nichž se má realizovat pravidlo chování
- Dispozice – vlastní pravidlo chování, stanoví, komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají
- Sankce – následky nezachování normy
Druhy právních norem:
Podle způsobu jak vymezují chování:
a) Zavazující – určují, jak je povinen subjekt jednat a to buď:
- normy přikazující – povinnost aktivně jednat
- normy zakazující – zakazují určitou činnost
b) Opravňující – umožňují volbu způsobu jednání
Podle závaznosti (právní síly):
a) normy kogentní (bezvýhradně závazné) donucující normy – nelze je měnit dohodou subjektů, neumožňují odchylky
b) normy dispozitivní (relativně nezávazné) podpůrné – mohu si dát do smlouvy, že budu mít například předkupní právo
Podle obsahu (třídí se do jednotlivých právních odvětví):
a) Ústavní právo – upravuje uspořádání státu, kompetenci orgánů státní správy a moci a základní lidská práva, základním pramenem je ústava
-kompetence= úkoly, práva a povinnosti
b) Správní právo – upravuje organizaci a činnost státního administrativního aparátu, základním pramenem je správní řád
c) Občanské právo – zahrnuje právní normy o majetkových záležitostech FO a PO, základním pramenem je občanský zákoník
d) Pracovní právo – souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích, které s výkonem práce souvisejí, základním pramenem je zákoník práce
e) Obchodní právo – upravuje speciální normy o podnikatelských majetkových vztazích, základním pramenem je obchodní zákoník
f) Rodinné právo – upravuje vztahy mezi manželi, rodiči a mezi dětmi, základním pramenem je zákon o rodině
g) Trestní právo
- hmotné – vymezuje jednání a tresty za ně ukládané
- procesní – upravuje postup orgánů trestně činných (státní zastupitelství, soudy), základním pramenem je trestní řád
Publikace právních předpisů:
-Ústava, Ústavní zákony, Zákonná opatření, Vládní nařízení a důležité vyhlášky se uveřejňují ve Sbírce zákonů ČR
-k publikaci ostatních provádějících předpisů slouží věstníky jednotlivých ministerstev
-obsah bývá obvykle uveden zdůvodněním účelu předpisu, potom následují právní ustanovení a v závěru bývá zrušovací ustanovení, tzv. derogační klauzule
-někdy nový právní předpis nenahrazuje celý dosavadní předpis, ale pouze jej mění a doplňuje, takové změny a doplňování se nazývají novelizace norem
-poslední věta právního předpisu (např. zákona) obsahuje ustanovení o účinnosti
Platnost, účinnost a působnost právních předpisů
-platnost PP – PP byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným státním orgánem a stal se součástí právního řádu
-účinnost – je povinnost předpisem se řídit, většina PP nabývá účinnosti později (vacatio legis), tento čas se vymezuje ke studiu a orientační přípravě na používání předpisu
-působnost
- osobní – vztahuje se na osoby
- časová – na dobu od kdy, do kdy
- věcná – ve které záležitosti
- územní – prostor, kde se uplatňuje
Právní vztahy
-společenské vztahy upravené právními normami
-každý právní vztah musí mít 3 prvky:
- 1) subjekty
- 2) předmět
- 3) obsah
1) subjekty právních vztahů – jsou to účastníci právních vztahů (buď PO nebo FO)
FO – každý člověk je účastníkem právních vztahů, má práva a povinnosti
–Způsobilost k právům a povinnostem
- umožňuje člověku být účastníkem právních vztahů
- vzniká narozením
- zaniká smrtí FO
-Způsobilost k právním úkonům
- rozumí se vlastním jednáním zakládat, měnit a rušit své právní vztahy
- vzniká v plném rozsahu dovršením 18 ti let, od této doby
- smí jednat každá FO za sebe
- před osmnáctým rokem jednají za děti zákonní zástupci
- soud může zletilé osobě způsobilost k právním úkonům omezit
PO
- uměle vytvořený subjekt, který se zakládá písemnou smlouvou či listinou a vzniká zápisem do evidence PO
- zanikají výmazem z této evidence
PO jsou:
a) sdružení FO nebo PO (= korporace) – je obchodní společnost, družstva, zájmová sdružení PO, spolky, hnutí, svazy, kluby, odbory atd.
-k založení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva
b) účelová sdružení majetku – účelové použití vyčleněného majetku (nadace, jejímž účelem jsou prospěšné cíle, fondy – účelově vyčleněný majetek, jsou zřizovány státem, mezirozpočtové fondy – státní fond životního prostředí, zemědělský fond, půdní atd.)
c) jednotky územní samosprávy – obce, města, kraje, stát
d) jiné subjekty – státní podniky, příspěvkové a rozpočtové organizace, ČNB
Příspěvková organizace = příjmy se odvádějí do státního rozpočtu, organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností nebo od jiných osob
Rozpočtové organizace = příjmy se odvádějí do rozpočtu, vykonávají hospodářskou činnost jen v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů, hospodaří samostatně dle schváleného rozpočtu
2) předměty právních vztahů
- objekt právního vztahu, ke kterému se váží práva a povinnosti subjektů
- mohou to být:
- a) věci – movitý majetek, nemovitosti, pozemky
- b) služby – činnosti
- c) práva – uzavřít licenční smlouvu, podstoupení pohledávek, převedení práva do jiného
- d) nehmotné statky – software, konstrukční dokumentace, projektová dokumentace
3) obsah právního vztahu
– rozumíme tím subjektivní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (jaká práva a povinnosti má účastník právního vztahu)
-právo:
- a) absolutní – právem jednotlivce (právo pojmenovaného subjektu, kdy ostatní účastníci právního vztahu nejsou určeny)
- b) relativní
- vzniká ze závazků ze smluv, anebo porušení práva
- oba subjekty jsou pojmenované
- uzavření smlouvy
Vznik, změna a zánik právních vztahů
-právní vztahy vznikají, mění se a zanikají na základě právních skutečností:
- 1) objektivní události
- 2) subjektivní právní úkony
1)objektivní události – celkem 4
-takové právní skutečnosti, které nejsou závislé na vůli lidí
-člověk nemůže do událostí zasahovat svojí vůlí
- a)narození – právní vztahy vznikají
- b)úmrtí – právní vztahy zanikají
- c)plynutí času – určité změny podle věku – 15 let, 18 let, důchodový věk
- d)přírodní katastrofy – mění se právní vztahy, zničení majetku
-v důsledku těchto právních vztahů události vznikají, mění se a zanikají
2)subjektivní právní úkony
-projevy subjektu vůle, jde o jednání, která vznikají, mění se a zanikají právními vztahy
-projev vůle je konkludentní čin
- a) jednáním – výslovné – ústní, písemné
- b) opomenutím
a)-výslovné jednání – sdělím svou vůlí, řeknu nebo napíšu, co chci a co ne
-konkludentní čin – jednání mlčky např. gesta, kývnutí hlavou – ostatním je jasné co chci
b)opomenutí
-vyjádřím svou vůli, kdy jsem jednat mohla
-vyjádřím souhlas mlčky
-uběhne nějaká promlčecí lhůta
-nejednám ve lhůtě, kdy jsem jednat mohla
Právní úkon musí být učiněn:
- a) svobodně – bez donucení, násilí nebo vyhrožování
- b) vážně – nejde o žert, legraci
- c) určitě – jednoznačně – nesmí připravit dvojí výklad
- d) srozumitelně – musí být jasný PŘEDMĚT, OBSAH, VŮLE
-k projevu vůle musí být zřejmé, čeho se týká (předmět), vůči komu je činěn (přesné určení subjektů) a komu vznikají práva a povinnosti (obsah právního vztahu)
-neplatný je rovněž právní úkon §37 odst. 2, jehož předmětem je plnění nemožné
a)faktická nemožnost plnění – předmět plnění je fikce, nelze realizovat předmět plnění
b)právní nemožnost plnění – lze ji fakticky plnit, ale právně NE (např. prodej Karlštejna) – nelze ho prodat, nebyl jeho
Realizace a aplikace práva
Realizace je uskutečňování práva tak, že se podle právních norem tvoří právní vztahy, jejíž účastníci se chovají předepsaným způsobem např. vznik manželství = snoubenci absolvují zákonem předepsaný obřad, jímž se uzavírá manželství
Aplikace práva je jeho uskutečňování individuálními právními akty státních orgánů, které rozhodují v jednotlivých konkrétních případech např. soud vydá rozsudek, jímž rozhodne právní spor
Rozhodnutí zpravidla obsahuje:
- a) výrok, jak státní orgán rozhodl o právech a povinnostech účastníků
- b) odůvodnění, podle kterých právních norem bylo rozhodnuto a na základě jakých zjištěných skutečností
- c) poučení o opravných prostředcích (odvolání, námitky).
Jestliže proti rozhodnutí už nelze použít řádný opraný prostředek, rozhodnutí nabývá právní moci, může být vykonán.
