Právo Evropské unie – seminární práce

 

   Otázka: Právo Evropské unie

   Předmět: Právo (společenské vědy)

   Přidal(a): SimonaR

 

Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459

Právo, Simona Routnerová

 

1.     Charakteristika Evropské Unie

• EU je svého druhu jediný hospodářský a politický celek, který se skládá z 28 evropských zemí, do nichž náleží podstatná část evropského kontinentu.

 

2.     Historický vývoj Evropské Unie

• Základy EU byly položeny jen několik let poté, co skončila druhá světová válka. První krok evropského sjednocení spočíval v upevnění hospodářské spolupráce. Tehdy se vycházelo z jednoduchého předpokladu: Je nejvíce nepravděpodobné, že státy, které spolu obchodují a jsou na sobě ekonomicky závislé, vyvolajíozbrojený
• V roce 1958 bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS), které se skládalo ze šesti zemí: Belgie Francie, Itálie Německo, Nizozemsko a Lucembursko a rozvíjela se tak hospodářská spolupráce mezi těmito zeměmi. Od roku 1958 se vytvořilrozsáhlý společný trh, který se neustále rozvíjí, a to v zájmu plného využití své kapacity.
• K vytvoření Evropské Unie dalo podnět několik významných osobností.
• Zakladatelé Evropské Unie: Konrad Adenauer, Joseph Bech, Johan Beyen, Winston Churchill, Alcide de Gasperi, Walter Hallstein, Sicco Mansholt, Jean Monnet, Robert Schuman, Paul-Henri Spaak, Altiero Spinelli, každý z nich se věnoval různé profesi, ale měli stejnou myšlenku a to mírovou, sjednocenou a vzkvétající Evropu. Na této myšlence pracovalo i mnoho dalších.
• Z původní čistě hospodářsky orientované spolupráce vzniklo to, že začali spolupracovat i v jiných oblastech jako je například boj proti změně klimatu, ochrana životního prostředí či migrace. Podle toho se změnil i název z Evropského hospodářského společenství na Evropskou Unii v roce 1993.
• Za více než půl století se Evropská Unie velice změnila. Zavedla společnou evropskou měnu – euro. Pomohla se zasloužit o zachování míru, prosperity a stability. Také pomohla zvýšit životní úroveň několika miliónů lidí.
• Jeden z hlavních cílů Evropské Unie je podpora a dodržování lidských práv jak na celém světě, tak i v Evropské Unii.
• Lisabonská smlouva vstoupila v platnost v roce 2009 a její součástí je i Listina základních práv Evropské Unie. Jestliže chtějí orgány Evropské Unie nebo vlády členských zemí uplatnit právo Evropské Unie musí dodržovat všechna uvedena v Lisabonské smlouvě.

 

3.     Symboly

Symboly Evropské Unie jsou:

3.1 Evropská Hymna

• Melodie byla převzata z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena
• Je beze slov.

 3.2 Evropská vlajka

• Tvoří ji dvanáct zlatých hvězd, které jsou v kruhu a na modrém pozadí.
• Hvězdy mají symbolizovat ideály jednoty, solidarity a souladu mezi jednotlivými evropskými státy a jejich národy.

 3.3 Den Evropy

• Každým rokem se slaví 9. Května
• Oslavuje mír, jednotu a svobodu v Evropě

 3.4 Motto EU

• Motto Evropské Unie zní: „Jednotná v rozmanitosti“
• Motto se začalo používat v roce 2000

 3.5 Euro

• Oficiální měna 19 členských států z celkových 28
• Těchto 19 států je označováno jako Eurozóna (Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko)
• Dále jsou státy mimo Eurozónu, které Euro nepoužívají, jelikož ho nepřijaly za svou měnu (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko)
• Dánsko a Spojené království jsou jedinými státy, které mají udělenou výjimku

 

4.     Zásady

• Jsou nepsané, neuzákoněné právo
• Jejich základ vychází z právních řádů členských států
• Hlavně to jsou základní lidská práva a společné obecné právní zásady členských států, které mohou být aplikovány obzvlášť k doplnění mezer v evropském právu
• Obsahem obecných právních zásad jsou hodnoty, které jsou společné všem členským státům

 

5. Politiky Evropské Unie
   • Na základě svého uvážení orgány Evropské Unie nesmí přijmout jakékoliv rozhodnutí.
   • Evropská Unie působí pouze v oblastech, jenž vymezuje Smlouva, a těmto oblastem se říká politiky Evropské Unie.
   • Politiky EU se liší v kompetencích členů a EU
   • Každá politika je řízena principy
     • Supranacionality (znamená to, že právo Evropské Unie je nadřazeno všem ostatním právům členských zemí)
     • Subsidiarity ( to znamená, že rozhodnutí jsou přijímána na co nejnižší úrovni stání správy, která je co nejblíže k občanům)
     • Proporcionality (v oblastech, které nejsou vyhrazené, zasahovat jen v nezbytně nutné míře)
   • Oblasti, které hrají největší roli, jsou tzv. společné politiky. Jsou to oblasti, ve kterých členské státy přenechaly své pravomoci na orgány Evropské Unie. Mezi tyto politiky například patří společná obchodní politika, společná dopravní politika a společná zemědělská politika.
   • Komunitární neboli koordinované politiky jsou ty oblasti, kde členské státy přenesly svou působnost jen částečně na orgány Evropské Unie. Mezi koordinované politiky patří hlavně jednotný vnitřní trh, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, regionální (strukturální) politika, energetická politika, podpora výzkumu a technologického rozvoje aj.

 

Společné politiky

• Společná obchodní politika
  • Jeden z hlavních pilířů, na kterém jsou založeny obchodní vztahy Evropské Unie se světem
  • Společná obchodní politika má za cíl otevření světových trhů s důrazností na zrušení omezení v mezinárodním obchodu, dále má za cíl snižování celních bariér a prosazování obchodních pravidel pro více stran.
  • Má nadnárodní charakter a patří ke společně prováděným politikám, které pokrývají všechny důležité aspekty obchodu se zbožím a službami vůči třetím zemím.

 

• Společná dopravní politika
  • Její cíl je dosažení stavu, kdy firma z jakéhokoliv členského státu může za podstatně stejných podmínek nabízet přepravu na území Evropské Unie.
  • Jako další cíl má bezpečnost dopravy, práva cestujících a pracovníků v dopravě aj.

 

• Společná zemědělská politika
  • Jejím účelem je zvýšit produkci zemědělské výroby v členských zemích na území Evropské Unie, zajistit slušnou životní úroveň obyvatel, kteří žijí na venkově a stabilizace zemědělského trhu.

 

• Měnová politika EU
  • Má především za cíl posílení evropských schopností a konkurence dále pak efektivnost ekonomiky.
  • Má i negativní dopady jako je například různý ekonomický stav jednotlivých států.

 

• Jednotný vnitřní trh
  • Tvoří ho území všech členských států Evropské Unie. Cílem k vytvoření jednotného vnitřního trhu bylo, aby mohl vzniknout prostor, ve kterém platí čtyři základní svobody, to znamená, že zboží, služby, osoby a kapitál mají volný pohyb. Tento cíl platí i dnes.

 

• Volný pohyb zboží
  • Volný pohyb zboží je hlavním předpokladem pro Fungování vnitřního trhu Evropské Unie.

 

• Volný pohyb služeb
  • Volný pohyb služeb umožňuje firmám nabízet své služby i v ostatních členských zemích, bez toho aniž by měl podnikatel ve státě, kde chce službu poskytnout, trvalé bydliště.

 

• Volný pohyb kapitálu
  • Volný pohyb kapitálu znamená volný pohyb finančního kapitálu ale i hmotného majetku po všech členských zemích Evropské Unie.

 

• Volný pohyb osob
  • Volný pohyb osob znamená, že nejen pracovníci, studenti a důchodci se smí pohybovat po Evropské Unii, ale že i podnikatelé mají právo se usadit a podnikat v jiném členském státu Evropské Unie.

 

Koordinované politiky

• Regionální politika
  • Patří mezi koordinované politiky, to znamená, že realizování samotné strukturální politiky je na členských státech, zatímco souhru a sladění mají na starosti orgány Evropské Unie.
  • Její cíl je posilovat hospodářskou a sociální pospolitost ve všech zemích Evropské Unie i těch kandidátských.

 

• Sociální politika
  • Je součástí prvního pilíře. V každé členské zemi je jiná.

 

• Politika ochrany spotřebitele
• Politika ochrany životního prostředí

 

• Energetická politika
  • Podpora výzkumu a technologického vývoje

 

• Rozvojová politika EU
  • Evropská unie je jedním z největších poskytovatelů rozvojové pomoci. Z Evropy jde přibližně 55% prostředků, které jsou určeny na rozvojovou pomoc.
  • Má rozvojové cíle tisíciletí, kterými jsou:
    • Odstranit extrémní chudobu a hlad
    • Snížit dětskou úmrtnost
    • Zlepšit zdraví matek
    • Dosáhnout základního vzdělání pro všechny
    • Zajistit udržitelný stav životního prostředí
    • Vybudovat světové partnerství pro rozvoj
    • Bojovat s HIV/AIDS a dalšími nemocemi

 

• Politika hospodářské soutěže

 

• Ostatní iniciativy, politiky a strategie
  • Lisabonská strategie
  • Fiskální politika a pakt stability
  • Finanční perspektiva 2007-2013

 

6.     EU a ČR

• Od 1. května 2004 je Česká republika členem Evropské Unie, ale žádost o přijetí podala vláda České republiky ledna 1996
• Česká republika má v Radě Evropské Unie 12 hlasů a v Evropském parlamentu má 21 poslanců
• Česká republika je členem Schengenského prostoru, ale není členem eurozóny
• Jelikož Rada Evropské Unie nemá stálého předsedu, tak její činnost řídí země, jenž má v Radě předsednictví. To znamená, že během 6 měsíců, kdy předsednictví trvá, ministři země předsedají a pomáhají sestavovat pořadí jednání Rady EU v určitých oblastech politiky. Období českého předsednictví bylo v lednu až do června roku 2009.
• Do Evropské komise Česká republika nominovala Věru Jourovou, jež je zodpovědná za spravedlnost, rovnost žen a mužů a spotřebitele
• ČR má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 12 zástupců. Tento výbor se stará o zastupování zaměstnavatele, zaměstnance a ostatní zájmové skupiny.
• Ve Výboru regionů má Česká republika také 12 zástupců. Výbor regionů má na starosti konzultování návrhů právních předpisů, protože chtějí zaručit, že z hlediska regionů Evropské Unie berou v úvahu všechny předpisy.

 

Kolik prostředků Česká republika poskytuje do rozpočtu EU a kolik z něj dostává? [1]

• Finanční příspěvky členských států do rozpočtu EU jsou rozděleny spravedlivě podle jejich možností. Čím větší má daná země ekonomiku, tím více přispívá a naopak. Cílem rozpočtu EU není přerozdělovat bohatství, ale využívat jej tak, aby sloužil potřebám Evropanů jako celku.
  • Finanční prostředky směřující z EU do České republiky a naopak (2015):
    • Výdaje EU v České republice celkem: 7,075 miliardy EUR
    • Výdaje EU celkem jako % podíl českého hrubého národního důchodu (HND): 4,67 %
    • Český příspěvek do rozpočtu EU celkem: 1,315 miliardy EUR
    • Český příspěvek do rozpočtu EU celkem jako % českého HND: 0,87 %

 

Projekty z finančních prostředků EU realizované v České republice [2]

• Příspěvek České republiky do rozpočtu EU pomáhá financovat programy a projekty ve všech zemích EU – např. výstavbu silnic, finanční podporu výzkumných pracovníků a ochranu životního prostředí.

 

Organizační struktura Evropské Unie (instituce)

• Jako každá jiná vláda má i Evropská Unie svůj zákonodárný orgán – Evropský parlament a Evropskou radu, dále pak orgán výkonné moci což je Evropská komise a orgán nezávislého soudnictví tzv. Soudní dvůr
• Pravomoci, které orgány Evropské Unie mají, vyplývají ze zakládajících smluv,jež mezi sebou členské státy uzavřely a které každý z nich schválil. V oblastech, které nejsou upraveny v těchto smlouvách, si státy ponechávají svou suverenitu, což znamená, že mají právo neomezené moci, kterou smí vykonávat na území svého státu
• Dvěma nejdůležitějšími smlouvami jsou:
  • Římská smlouva z roku 1958, jakou bylo založeno Evropské hospodářské společenství
  • Maastrichtská smlouva z roku 1993, která je známá také jako Smlouva o Evropské unii.
• Institucionální trojúhelník se skládá z Evropské komise, Rady Evropské Unie a z Evropského parlamentu.

 

7.1 Evropská komise

• Sídlí v Bruselu.
• Je nezávislá na vládách členských států.
• Jejím úkolem je prosazovat zájmy Evropské Unie jako celku.
• Vykonává čtyři hlavní funkce:
  • navrhuje politiky a právní předpisy Evropské Unie
  • dohlíží nad dodržováním smluv a právních předpisů Evropské Unie
  • řídí a provádí politiky Evropské Unie a související rozpočet
  • reprezentuje Evropskou Unii ve světě v záležitostech, které spadají do její jurisdikce
• Je jmenována každých pět let, až po volbách do Evropského parlamentu.
• Předseda Evropské komise je volen Evropským parlamentem na základě návrhu Evropské rady.
• Členy Komise tzv. komisaři musí před nástupem do úřadu Evropské komise schválit Evropský parlament.
• Z každého členského státu je jmenován jeden.

 

7.2 Rada EU

• Má sídlo v Bruselu.
• Je hlas vlád členských států.
• Ministři každého z členských států zasedají v Radě Evropské Unie několikrát za měsíc.
• Rada Evropské Unie má zákonodárnou funkci, kterou sdílí spolu s Evropským parlamentem, ale i funkci výkonnou, kterou vykonává s Evropskou komisí.
• Radě Evropské Unie se také říká Rada ministrů.

 

7.3 Evropský parlament

• Evropský parlament má sídla v Štrasburku, Bruselu, Lucembursku
• Evropský parlament zastupuje v Evropské Unii občany Evropské Unie.
• Jeho pravomoci byly rozšířeny, protože došlo k několika změnám základních smluv Evropské Unie.
• V roce 1979 byl poprvé přímo zvolen občany Evropské Unie.
• Nynější parlament, byl zvolen v květnu 2014 na 5 let
• Evropský parlament má 751 poslanců ze všech 28 zemí Evropské Unie
• Jeho hlavní funkcí je přijímat návrhy právních předpisů společně s Radou Evropské Unie, které předloží Evropská komise.
• Kontrola a schvalování rozpočtu Evropské Unie jsou jeho další funkcí.
• Vykonává dohled nad Evropskou komisí, což ho opravňuje vyjádřit nedůvěru v Evropskou komisi a odvolat ji

 

7.4 Evropská rada

• Evropská rada sídlí v Bruselu
• Evropská rada se skládá z hlav států a vlád členských zemí, kteří se scházejí k jednání min. 4krát do roka na tzv. Evropské radě.
• Předseda Evropské rady může svolat jednání, kdykoliv to uzná za vhodné.
• Schůze slouží k projednávání politických cílů, které jsou prioritní.
• Obvykle se rozhodnutí přijímají na základě shody mínění neboli tzv. konsesu
• Až poté, co vstoupila Lisabonská smlouva v platnost, dostala Evropská rada roli orgánu a funkci voleného předsedy Evropské Unie

 

8. Právní řád Evropské Unie

• Dělí se na právo primární a sekundární

 

8.1 Primární právo

• Primární právo Evropské Unie je sestaveno především ze smluv Evropské Unie, ale i dalších dohod.
• Jedná se o dohody, které byly uzavřeny mezi vládami členských zemí, jenž odpovídají právní formě smluv.
• Stejně jako veškeré změny, tak i smlouvy musí být schváleny parlamenty členských států.
• Podobně jako se vyvíjejí smlouvy Evropské Unie, tak se i několikrát změnily či doplnily zakládající smlouvy Evropského hospodářského společenství.

 

8.2 Sekundární právo

• Právní akty Unie vycházejí ze smluv Evropské Unie, jsou vytvářeny a schvalovány podle postupů, které jsou stanoveny ve článcích smluv Evropské Unie.
• Cíle, které si Evropská Unie stanovila ve svých smlouvách, naplňuje pomocí několika druhů právních aktů. Jenom některé právní akty mají právní závaznost, či se některé z nic týkají všech zemí Unie nebo jen některých
• Nařízení
  • Je právně závazné a platí v celém svém rozsahu v celé Evropské Unii.
• Směrnice
  • Je právní akt, který stanovuje cíl, jenž všechny země EU musejí splnit. Je už však na jednotlivých zemích, jak dosáhnou těchto cílů a jak formulují příslušné vnitrostátní zákony.
• Rozhodnutí
  • Je závazné pro všechny, jimž je určeno a je přímo použitelné.

 

• Doporučení
  • Není závazné. Orgány Evropské Unie mohou prostřednictvím doporučení dát najevo svůj názor či poskytnout návrh na některé kroky, ale nemohou z nich vyvozovat zákonnou povinnost pro ty, kterým je doporučení určeno.
• Stanovisko
  • Orgán Evropské Unie může vyjádřit svůj názor k určité věci, kterým se občané mohou řídit, ale nemusí.

 

9. Právní ochrana v Evropské Unii

• Dělí se na soudní dvůr, tribunál a evropského veřejného ochránce práv
• Soudní dvůr Evropské Unie se dělí na Soudní dvůr a Tribunál

 

 

9.1 Soudní dvůr

• Sídlí v Lucembursku
• Má jednoho soudce za každý stát a jedenáct generálních advokátů
• Byl zřízen v roce 1952
• Jeho povinnosti jsou: zajistit, aby bylo právo Evropské Unie vykládáno a uplatňováno stejným způsobem ve všech zemích Evropské Unie a zajistit, aby země a orgány Evropské Unie dodržovaly právní předpisy Evropské Unie, dále urovnává právní spory mezi jednotlivými státy a orgány Evropské Unie.
• Pokud mají jednotlivci, podniky či organizace domněnku, že některý z orgánů Evropské Unie porušil jejich práva, mohou se v některých případech obrátit na Soudní dvůr se žádostí, aby zasáhl.
• Úkol Soudního dvora je takový, že vynáší rozsudky ve sporech, jenž mu byl předložen.
  • Typy nejčastějších případů: výklad práva, vymáhání práva, zrušení právního předpisu, zajištění činnosti ze strany orgánů Evropské Unie či postihy orgánů Evropské Unie

 

9.2 Tribunál

• Tribunál má 47 soudců.
• Před Lisabonskou smlouvou byl nazývaný jako Soud prvního stupně. Společně se Soudním dvorem je součástí Soudního dvora Evropské Unie, kde mohou být pouze specializované soudy.
• Tribunál řeší pouze spory, kde vystupují fyzické nebo právnické osoby či kandidátské státy a které se týkají oblastí hospodářské soutěže, státní pomoci, obchodu, zemědělství a ochranných známek.
• Jestliže je žalobcem členský stát Evropské Unie, řeší tyto spory Soudní dvůr, který je uveden výše.

 

9.3 Evropský veřejný ochránce práv

• Úkolem Evropského veřejného ochránce je se zabývat stížnostmi na orgány, instituce a další objekty Evropské Unie. Občané, diplomatičtí zástupci členských států a podniky či sdružení mohou podávat stížnosti.
• Veřejným ochráncem práv je Emily O’Reillová
• Tento úřad byl založen roku 1995 a sídlí ve Štrasburku

 

• Jaké úkoly plní veřejný ochránce práv? [3]
  • Veřejný ochránce práv prošetřuje různé případy nevhodného administrativního postupu – například:
    • nekalé jednání
    • diskriminaci
    • překročení pravomoci
    • neúplné informace nebo odmítnutí informace poskytnout
    • zbytečné průtahy
    • použití nesprávného postupu.

 

• Jak se veřejný ochránce práv volí? [4]
  • Veřejného ochránce práv volí Evropský parlament na období pěti let, s možností opětovného zvolení. Volba veřejného ochrance práv je jedním z prvních úkolů každého nového Parlamentu po jeho zvolení.

 

• Jak úřad veřejného ochránce práv funguje? [5]
  • Kancelář veřejného ochránce práv zahajuje šetření z vlastní iniciativy nebo na základě přijaté stížnosti. Jedná se o nestranný orgán a nejedná tudíž na základě instrukcí ničí vlády či jiné organizace. Předkládá výroční zprávu o činnosti Evropskému parlamentu.

 

10. Členské státy

• Belgie Maďarsko
• Bulharsko Malta
• Česká republika Německo
• Dánsko Nizozemsko
• Estonsko Polsko
• Finsko Portugalsko
• Francie Rakousko
• Chorvatsko Rumunsko
• Irsko Řecko
• Itálie Slovensko
• Kypr Slovinsko
• Litva Španělsko
• Lotyšsko Švédsko
• Lucembursko Velká Británie

 

• Jedním z největších úspěchů Evropské Unie je Schengenský prostor, ve kterém se mohou občané Evropské Unie, ale i států mimo EU, volně pohybovat, bez toho aniž by je někdo kontroloval na hranicích jednotlivých států.
• Jelikož odstranily vnitřní hranice, musely tyto státy, na základě schengenských pravidel, zpřísnit kontroly na svých společných vnějších hranicích a

 

• Spolu s odstraněním vnitřních hranic tyto státy na základě schengenských pravidel zpřísnily kontroly na svých společných vnějších hranicích, a zajistily bezpečnost všech, kdo v tomto prostoru žijí nebo se v něm pohybují

 

Seznam zemí v schengenském prostoru:

• Belgie Lucembursko
• Česká republika Maďarsko
• Dánsko Malta
• Estonsko Nizozemsko
• Finsko Norsko
• Francie Polsko
• Německo Portugalsko
• Řecko Rakousko
• Island Slovensko
• Itálie Slovinsko
• Lichtenštejnsko Španělsko
• Litva Švédsko
• Lotyšsko Švýcarsko

 

11.Charakteristika vybraného Členského státu – Velká Británie

• Úřední název: Spojení království Velké Británie a Severního Irska
• Hlavní město: Londýn
• Rozloha: 244 820 km2
• Počet obyvatel: 62 041 708 (2010)
• Administrativní členění: 4 historické země (Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko), 54 hrabství, zámořské dependence a zámořská území
• Státní zřízení: konstituční monarchie, jednotný stát
• Člen EU: od 01. 01. 1973
• Počet hlasů v Radě EU: 29
• Počet poslanců v Evropském parlamentu: 72
• Členství ve významných mezinárodních organizacích: EBRD, G-5, G-7, G-8, G-10, IBRD, NATO, OECD, MMF, OBSE, OSN, WTO
• Jazyk: angličtina, velština, skotská forma gaelštiny
• Náboženství: anglikánské
• Nejvyšší bod: 1344 m (Ben Nevis)
• Nejnižší bod: 4 m (The Fens)
• Vlajka Velké Británie se skládá z červeného kříže Sv. Jiří (patron Velké Británie), který je lemován bílým křížem Sv. Patrika (patron Irska). Pod nimi je diagonální kříž tzv. saltire Sv. Ondřeje, který je patronem Skotska. Tyto kříže jsou umístěny na modrém pozadí.
• Znak Velké Británie je oficiálním současným znakem Alžběty II. A britské monarchie. Znak je uprostřed rozdělený na čtyři pole. V prvním a čtvrtém poli leží tři lvi, kteří hlídají Anglii. Ve druhém poli je lev na zadních nohách a ve třetím je irská harfa. Celý erb je z levé strany podpírán lvem s královskou korunou, který symbolizuje Anglii a z pravé strany je jednorožec, který symbolizuje Skotsko. Na erbu je ještě jednou koruna, na níž je malý lev. Součástí erbu je i motto monarchie – Dieu et mon droit ( God and my right).
• Hymnou Velké Británie je píseň God save the Queen, jestliže je na britském trůnu král, píseň se změní na God save the King
• Jelikož v současné době je Velká Británie v Brexitu, což znamená ukončení členství Spojeného království v Evropské Unii, to se rozhodlo 23. Června 2016, kdy v referendu se většina občanů vyjádřila pro ukončení členství v Evropské Unii. Dne 29. března 2017 byl spuštěn článek 50 Lisabonské smlouvy, který tak aktivoval odchod země z Evropské Unie. Stále je však plnoprávným členem Evropské Unie, a proto pro ni pořád platí práva a povinnosti spojené s Evropskou Unií. Spojené království se tak stalo prvním státem, který opouští Evropskou Unii. Podle odhadů by měl odchod Velké Británie trvat dva roky, konec tohoto jednání by měl být na jaře 2019.
• Spojené království je parlamentní monarchií. Vláda vykonává moc jménem panovníka. V současné době je panovnicí královna Alžběta II., která je britskou královnou už od roku 1953.
• Současnou premiérkou vlády Jejího veličenstva je Theresa May, která je vůdkyní Konzervativní strany.
• Ve Spojeném království se oslavy a svátky nazývají bank holidays, jelikož v tyto jsou všechny banky zavřené. Nejdůležitějšími svátky spojeného království jsou Velký pátek, Velikonoční pondělí, Vánoce a Nový rok.
• Vánoce ve Spojeném království, se slaví tak, že lidé zdobí nepřeberným množstvím světel a typickými vánočními ozdobami ulice i své domy. Zpívají se koledy jako je například Tichá Noc nebo We wish you a merry Christmas. Děti čekají na Otce Vánoc, který by měl přistát se svým sobím spřežením na střeše. K nohám postele si věší svou vánoční punčochu a čekají na dárky. Které si smějí rozbalit 25. prosince v čase snídaně. K obědu pak mají pečeného krocana a vánoční puding. 26. prosinec je tzv. Boxing days, v tento den by měli chodit rodiče se svými dětmi na představení pantomimy.
• V Británii jsou ještě další bank holidays:
  • Den sv. Valentýna – St. Valentines Day – den zamilovaných.
  • máj – May Day –oslava plodnosti s tancem okolo májky
  • Svatojánská noc – Midsummer’s Day – různé oslavy, zvláštností je vítání východu slunce ve Stonehenge
  • Oficiální oslava královniných narozenin – červen.
  • Guy Fawkes Night
  • Halloween – předvečer svátku Všech svatých – noc tradičních her a veselí, kdy se děti převlékají do kostýmů a chodí „žebrat“ bonbóny
  • Den příměří (Remembrance Day) – vzpomínka na zemřelé v obou světových válkách
• V Severním Irsku mají dva významné dny a to jsou: Den svatého Patrika, který se slaví 17. března a skoro vše je přebarvené na zeleno, dalším dnem je protestantský 12. červenec, který je také nazýván jako The Twelfth nebo Orangemen’s Day.

 

12.Zdroje

• http://www.clenskestaty.eu/
• https://www.euroskop.cz/
• https://europa.eu
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie
• https://www.mpo.cz/dokument3363.html

 

[1] Citace z webu: Europa.eu

[2] Citace z webu: Europa.eu

[3] Citace z webu: Europa.eu

[4] Citace z webu: Europa.eu

[5] Citace z webu: Europa.eu