Otázka: Předpěstování zeleniny
Předmět: Zelinářství
Přidal(a): Petr Pavel
Předpěstování sadby
Je to doba pěstování do fáze vývinu 3-6 pravých listů.
Způsob předpěstování se volí podle doby a druhu zeleniny.
Ze zeleniny se nejčastěji předpěstovávají rajčata, papriky, okurky, lilek, saláty, celer, pór a většina košťálovin.
Vhodný pěstební substrát. Pro pěstování sadby lze použít běžný substrát pro pokojové rostliny. Vhodnější je si ovšem připravit vlastní pěstební substrát, složený z písku, rašeliny a rozloženého kompostu v poměru 1:1:1. Substrát by měl být jemný, bez hrudek. Mohou být také bedýnky, květináče, obaly od zmrzliny, apod. Důležité je, aby v každé pěstební nádobě byl ve spodní části otvor pro odtok přebytečné vody. Dobré je na dno nádoby umístit centimetrovou drenážní vrstvu – například několik kamínků keramzitu.
Účelem předpěstování je:
1) Raná sklizeň
2) Možnost pěstovat teplomilné zeleniny
3) Pěstovat zeleniny s dlouhou vegetační dobou
4) Úspora osiva
5) Možnost více sklizní z jednoho pozemku
Zálivka
Zálivka má význam, pokud je provedena včas. Přepichovaná sadba a sadba z řídkých výsevů se zalévá okamžitě po výsadbě. Jinak rostlina vadne a poté shazuje listy. Také déle trvá zakořeňování, opožďuje se vývoj. Po výsadbě zaléváme častěji, ale menšími dávkami v některých případech zálivku omezíme. Závlaha pak pokračuje zhruba za 10 dní podle stupně vývoje rostlin a vegetačních podmínek.
Sadba balíčkovaná a hrnkování může být zalita až druhý či třetí den po výsadbě, protože má vlhký kořenový bal.
Přihnojování sadby
Přihnojením doplňujeme základní dávku živin aplikovanou na podzim a při předseťové přípravě půdy. První přihnojení se provádí až je rostlina zakořenělá, což je asi za 10-14 dní po výsadbě. Další přihnojení za 14 dní poté, před zapojením porostu. Zeleniny z přímých výsevů přihnojujeme poprvé po jednocení.
Hnojiva používaná na přihnojení musí být lehce přijatelná /ledek vápenatý/ většinou v dávce 0,1-0,2 t / ha. Zelenina s delší vegetační dobou se může přihnojit i ředěnou močůvkou /1:5 /přihnojovat také můžeme dusíkatými hnojivy s amonnou formou dusíku. Jestliže zelenina vytvořila dostatečnou listovou hmotu můžeme přihnojovat speciálně např. zelí draselnou solí, která zpevní hlávky. Plodovou zeleninu fosforem k lepšímu nasazení na květ.
Způsob a technika přihnojení je značně závislá na plodině. Většinou se používá přihnojení naširoko, do řádků, kroužkování případně tekutým hnojivem na list.
Naširoko:
Hnojivo se rozhodí nebo rozmetá na celou plochu, pokud možno stejnoměrně. Používá se u zelenin s hustším sponem. Po přihnojení by se mělo zalévat.
Do řádků:
Hnojivo se soustředí mezi řádky, pracujeme ručně nebo s rozmetadly. Hnojivo by se mělo zaplečkovat.
Špetkování:
Hnojivo se rozdělí na menší dávky a ty se aplikují po obvodu kořenového systému. Používá se u zelenin pěstovaných ve větších sponech. Dávka jedna-dvě špetky k rostlině.
Význam předpěstované sadby
Teplotní režim nakličovací komory 20 – 24°C (salát do 20°C, plodová zelenina 24°C, košťáloviny 18 – 20°C). Pak teploty snížit, vysoké teploty po nakličování způsobují, prodlužování hypokotylu Při nedostatku světla se vytahují.
Zeleniny náročné na světlo: Plodová zelenina. V letních měsících stínit.
Vlhkost 60 – 70%, u tykvovitých až do 80%. Substrát dostatečně vlhký, ale ne přemokřený.
Voda o 2-3°C vyšší než teplota vzduchu. Přihnojování formou plného hnojiva 1-2x, u salátu vůbec. Ochrana je preventivní, u celeru proti septorióze BRESTAN. Větrání preventivní opatření proti chorobám. Použití růstových látek Použití retardátorů růstu snižují prodlužovací růst: RETACEL EXTRA 0,1% rajčata CYCOCEL 750 SL 0,7% celer
STABILAN 750 SL 0,7% květák.
Důležité je otužování sadby zvykání na venkovní podmínky, nejpozději týden před výsadbou snížení zálivky, teploty + intenzivní větrání.
Parafínový vosk, FOLICOTE 5% antitranspirant, snižuje se transpirace vadnutí.
