Preventivní výchovná péče a náhradní rodinná péče

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

Téma: Preventivní výchovná péče o dítě a náhradní rodinná péče

Předmět: Pedagogika

Přidal(a): Viola

 

Obsah maturitní otázky

  • kdo naplňuje preventivně výchovnou péči o dítě
  • proč je přistupováno k náhradní rodinné péči, druhy náhradní péče
  • ústavní a ochranná výchova
  • model osobnosti dle Eysencka, realizace vybraného typu v roli učitele či žáka

 

Kdo naplňuje preventivně výchovnou péči o dítě

  • Výchovní poradci
    • na každé základní, střední i speciální škole
    • učitel, který absolvoval vysokoškolské specializační studium
    • sleduje a hodnotí žáky
    • nabízí konzultační služby pro žáky a rodiče
    • metodicky pomáhá třídním učitelům
    • dělá informační činnosti pro žáky, rodiče a pedagogické pracovníky o různých prevencích (protidrogové, proti šikaně)
  • Školní psychologové
    • vystudovali školní psychologii
    • pracoviště přímo ve škole (několik škol)
    • klienti jsou jednotlivý žáci, školní třídy, učitelé i rodiče
    • diagnostická a reedukační činnost, intervenční zásahy
  • Pedagogicko-psychologické poradny
    • zařízení výchovného poradenství
    • řeší výukové a výchovné problémy dětí předškolního a školního věku
    • např. odložení školní docházky, přeřazení žáka do jiného typu školy
    • pomáhají žákům s profesní orientací
    • pomáhají výchovným poradcům
  • Střediska výchovné péče pro děti a mládež
    • školská výchovná zařízení
    • všestranná preventivní výchovná péče (ambulantní a internátní)
  • Poradny pro volbu povolání
    • jsou zřizovány při úřadech práce
    • pomáhají žákům především ZŠ s volbou povolání
  • Okamžitou pomocí s problémy dětí a mládeže se zabývají:
    • Linka důvěry, Linka bezpečí, Bílý kruh bezpečí, Člověk v tísni, Fond ohrožených dětí
    • Poradny pro děti a mládež
    • Střediska sociální prevence
    • Nízkoprahová centra
    • Krizová drogová centra
    • Sociální poradny
  • Prevence – působení před
  • Intervence – zásah, záchrana ve chvíli problémů
  • OSPOD – Orgán sociálně-právní ochrany dětí

 

Proč je přistupováno k náhradní rodinné péči, druhy náhradní péče

  • Náhradní péče je určena těm dětem, o něž se rodiče nechtějí nebo nemohou z vážných důvodů starat (zemřeli, jsou nemocní, jsou ve výkonu trestu)
  • Aby nebyl vývoj dítěte narušen, stát prostřednictvím soudu navrhne jednu z forem péče:
    • svěření do péče jiné fyzické osoby než rodiče
    • adopce (osvojení)
    • pěstounská péče
    • hostitelská péče (zástupná péče)

 

Svěření do péče jiné fyzické osoby než rodiče

  • soud dává přednost především příbuzným (prarodičům, plnoletým sourozencům)
  • musí se svěřením dítěte do péče souhlasit
  • tímto přijímají za dítě plnou odpovědnost
  • pro dítě je toto prostředí nejvhodnější (jsou mezi nejbližšími)

 

Adopce (osvojení)

  • osvojení funkční rodinou nebo jednotlivcem
  • ideální typ náhradní péče (dítě se dostává do rodinného prostředí)
  • o osvojení dítěte rozhoduje soud
  • při osvojení vznikají mezi osvojencem a osvojiteli rodinné vztahy
  • osvojitelé nabývají práva a povinnosti rodičů
  • práva mezi biologickými rodiči a dítětem zanikají
  • biologičtí rodiče ztrácejí nárok na dítě, pokud
    • 2 měsíce od narození neprojevili o dítě zájem (ačkoliv jim v tom nic nebránilo)
    • 6 měsíců neprojevovali soustavně zájem, neplnili pravidelné vyživovací povinnosti, nepřijali dítě do vlastní péče, s dítětem se nevídali
  • Dítě získává příjmení adoptivních rodičů
  • Zákon o rodině rozlišuje 2 druhy osvojení:
    • Osvojení zrušitelné (osvojení 1. stupně)
      • může se z vážných důvodů zrušit
      • u osvojování hlavně u dítěte mladšího než 1 rok (kojenci)
    • Osvojení nezrušitelné, osvojení plné (osvojení 2. stupně)
      • osvojitelé jsou zapsáni v matrice a v rodném listě na místě původních biologických rodičů (v poznámce zápis o původních rodičích)
      • pokud osvojitelé již dále dítě nechtějí, můžou ho svěřit náhradní rodině

 

Pěstounská péče

  • jde o státem garantovanou a kontrolovanou formou náhradní péče
  • může soud nařídit, pokud nelze z právních důvodů uskutečnit adopce
  • pěstoun vykonává práva a povinnosti rodičů, ale nemá vyživovací povinnost
  • ta náležím rodičům dítěte, kteří jsou i zákonnými zástupci (pokud soud nepověřil jiné osoby)
  • příjmení si dítě může nechat změnit na příjmení svých pěstounů
  • v rodném listě zůstávají stále zapsáni jeho biologičtí rodiče
  • změna příjmení je pro dítě velký a silný psychologický moment
  • je to pro něj pocit, že „někam patří“
  • dítě se smí se svými biologickými rodiči stýkat (pokud soud nevyslovil zákaz styku)
  • při jednání pěstouna s biologickými rodiči pomáhají sociální pracovníci obecního úřadu

 

  • Typy pěstounské péče
    • Inviduální pěstounská péče – probíhá doma u pěstounů
    • Skupinová pěstounská péče – pro její výkon se zřizují příslušná zařízení, kromě vlastních biologických dětí zde žije ještě několik dalších dětí, velká pěstounská rodina
    • SOS vesničky – tyto instituce se řadí do pěstounské péče, vlastní i nevlastní sourozenci vyrůstají společně ve vlastním domě (biologičtí sourozenci zůstávají společně ve skupině), pečuje o ně jedna osoba – matka (děti ji říkají teta), je to její plné zaměstnání (dostává měsíční plat), 10-12 domů vytváří tzv. vesničku
    • Pěstounská péče může být dlouhodobá, kdy dítě vyrůstá u pěstounů do 18 let nebo na dobu přechodnou, kdy je naděje, že se dítě bude moct vrátit ke svým biologickým rodičům, v některých případech jen do doby, než se pro dítě najde adoptivní rodina
  • Pěstounská péče zaniká dosažení 18 let jedince. Děti znají adresy svých biologických rodičů.

 

Hostitelská péče (zástupná péče)

  • jde o zvláštní formu náhradní péče
  • děti z dětských domovů jezdí na víkend nebo prázdniny na návštěvy do hostitelských rodin
  • jde spíše o děti staršího věku, kteří chápou, že jde o dočasné pobyty v rodinách
  • s návštěvou musí souhlasit ředitel dětského domova a obecní úřad, kde rodina bydlí
  • tyto návštěvy umožňují dětem nahlédnout do chování a jednání funkčních rodin

 

Ústavní a ochranná výchova

Není-li z právního hlediska možná náhradní rodinná péče, navrhuje soud ústavní nebo ochranou výchovu ve zdravotnických a školských zařízeních

 

Ústavní výchova

  • Pro děti, kterým nevěnují potřebnou péči nebo je jejich výchova vážně ohrožena.
  • Také pro děti, jejichž rodiče se o ně nemohou z vážných důvodů starat (nemoc).
  • Dělí se na:
    • Zdravotnická – kojenecký ústav, dětský domov pro děti od 1 roku do 3 let, dětské centrum, dětská psychiatrická léčebna
    • Školská – diagnostický ústav, dětský domov, domov pro osoby se zdravotním postižením, dětský domov se školou, výchovný ústav

 

Ochranná výchova

  • Pro děti, u kterých dochází k závažným poruchám chování, které se nedají odstranit v běžné ústavní péči. Tyto poruchy už mají podobu trestného činu.
  • Dítě ohrožuje sebe nebo okolí.

 

Model osobnosti dle Eysencka, realizace vybraného typu v roli učitele či žáka

  • Neuroticismus (stabilita-emoční nestabilita)
    • Lidé s emocionální nestabilitou ukazují úzkost, hysterii a posedlost. Často inklinují reagovat citově přehnaně a mají potíže vracet se do normálního stavu po citové aktivaci. V druhém případě je člověk klidný a s vysokým stupněm emocionální kontroly.
  • Extraverze (extroverze – introverze)
    • Extraverts se vyznačuje sociabilitou, impulsivitou, dezinhibicí, vitalitou, optimismem a ostrostí vtipu; zatímco introvert je klidný, pasivní, nespojitelný, pozorný, rezervovaný, reflexní, pesimistický a klidný. Eysenck myslí, že hlavní rozdíl mezi extravertem a introvertem je v úrovni kortikálního vzrušení.
    • Introverti preferují teoretická (vědecká) povolání, extraverti práce orientované na lidi
    • Introverti vykazují častější masturbaci, extraverti dříve vstupují do sexuálních vztahů
    • Introverti dosahují vyšší stupeň vysokoškolského vzdělání a častěji odcházejí ze studia z psychiatrických důvodů, extraverti spíše z těch školských
    • Introverti vykazují vyšší hladinu nabuzení ráno, extraverti večer
  • Psychotika
    • Lidé s vysokou psychotikou se vyznačují necitlivostí, nelidským, antisociálním, násilným, agresivním a extravagantním chováním. Souvisí s různými duševními poruchami, jako je sklon k psychóze. Na rozdíl od ostatních dvou dimenzí nemá psychoticismus opačný extrém, ale je složkou přítomnou na různých úrovních v osobě.