Otázka: Přírodní rizika v ČR
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Nicole Kučerová
Přírodní kalamity na území ČR od roku 1997:
- Na našem území jsou nejvíce nebezpečné svahové sesuvy, větry, povodně, bouře a z důvodů letních such požáry.
POVODNĚ
- 1997, srpen
- na území Moravy, Slezska a východních Čech
- 50 mrtvých
- vedla k rozsáhlému přepracování havarijních plánů, kvůli nedostatečné připravenosti
- 2002, srpen
- dosud největší povodně v Čechách
- průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s
- 17 mrtvých
- 2009, červen a červenec
- Morava a jižní Čechy
- 13 mrtvých
- 2013, červen
- celé povodní Labe a Vltavy
- průtok Vltavy v Praze 3210 m³/s
- 7 mrtvých
VĚTRY
Poslední roky se výskyt tornád na našem území zvýšil. Tento fakt je přikládán pouze lepšímu technickému zkoumání oproti dřívějšku.
- 2007, Orkán Kyrill
- Rychlost větru na Sněžce 216 km/h
- 45 mrtvých z toho 4 v Česku
- narušení veřejné dopravy, výpadky elektřiny, škody na budovách a vývraty v lesních porostech (především Šumava)
- 2008, Orkán Emma
- následné záplavy
- 14 mrtvých z toho 2 v Česku
- poškození lesů na Vysočině, v západních Čechách i na Šumavě
SESUVY PŮDY
- 2010, květen
- pod Gírovou v Beskydech
- pískovcové podloží
- šířka svahu je 300 m
- první posuny o 150 až 200 m/den
- celková délka sesuvného území je 1 km
- plošný rozsah činil 20 hektarů
Protipovodňová opatření v kulturní krajině:
- Změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování a zalesňování břehů.
- Přizpůsobení struktury krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku.
- Například malé vodní nádrže, které slouží alespoň k lokálnímu účelu získat čas k uskutečnění ochrany níže na toku.
Retenční schopnost přírodní krajiny:
- Schopnost dočasného zadržení vody.
- Záleží na kvalitě a množství porostu:
- Povrch lesního stromoví, křovin, bylin a mechů podporuje retenci.
- Další faktory:
- Množství humusu a písku na povrchu
- Členitost terénu
- jezírka, studny, příkopy
- Omezení betonových a asfaltových ploch
