Téma: První tištěné knihy
Předmět: Knihkupecké a nakladatelské činnosti
Přidal(a): TerkaCZ
Vývoj tiskařských technik a objevení knihtisku
- První tiskařské techniky vznikly ve starověku:
- Otisky kamenných tiskátek do hliněných destiček u Sumerů.
- V Číně otisky kovových razidel jako značky řemeslníků (hrnčíři, zlatníci).
- Přímí předchůdci knihtisku:
- Deskotisk – tisk z vyřezané desky s obrazem v zrcadlovém obrácení; finančně a časově náročný.
- Blokové knihy – soubor deskotisků v přesném pořadí, jednostranně tištěné, následně slepované; přechod mezi rukopisem a tištěnou knihou.
- Metoda pohyblivých tiskových písem – původně z 11. století v Číně (Pi-Sheng), písmena z pálené hlíny a mosazi; umožnila rychlejší skládání textu.
Novověký počátek knihtisku a jeho dopady
- Vynález knihtisku kolem roku 1450 Johannem Gutenbergem, který:
- Spojil pohyblivé kovové litery, tiskařský lis a novou tiskovou barvu.
- Umožnil rychlou, levnou a masovou výrobu knih.
- Výrazně zkrátil čas výroby knih oproti rukopisnému přepisu (opis Bible asi 2,5 roku).
Technologie výroby písma a sazby
- Písmolijectví:
- Sériová výroba kovových písmen z olova, mědi, antimonu a cínu.
- Postup: vytvoření patrice (raznice), ražení matrice a odlévání písmen.
- Sazba:
- Skládání písmen, typografických ozdob a štočků do tiskové formy pro přehledný a pravidelný text.
- Štoček – dřevěná nebo kovová forma pro tisk iniciál a ilustrací.
- Nová tisková barva:
- Na bázi fermeže (lněný olej), nerozpustná ve vodě.
- Ručně vyráběná až do 18. století.
- Nanášela se tamponáží nebo válečkem a rychle vysychala vsakováním do papíru.
Technický popis Gutenbergova tiskařského lisu
- Lis byl odvozen od středověkých lisů na víno.
- Skládal se z robustní dřevěné konstrukce s portálem z dvou sloupů a horního břevna nesoucího šroubové vřeteno.
- Pomocí dlouhé rukojeti (páky) se otáčením šroubu vyvíjel tlak až cca 14 kg/cm² na tiskovou formu (sázený text a štočky).
- Pod tiskovou deskou byla forma s textem, na ni se kladl papír a horní deska lis stiskla, čímž vznikl otisk.
- Po otisku se forma rozebírala a připravovala pro nový text.
- Lis umožnil tisk jedné strany archu najednou, výrazně zrychlil a zpřesnil proces.
- Konstrukce byla postupně vylepšována (např. bronzové šrouby), ale základní princip se používal až do 19. století.
Klíčová díla a první tisky
- Almanach auf das Jahr (1448) – nejstarší tištěná evropská kniha.
- Gutenbergova bible (42 řádků):
- Nabízena k prodeji v roce 1454.
- Původně vytištěno 150 výtisků, dnes je zachováno 44 (32 na papíře, 12 na pergamenu).
- V Česku je uložen menší fragment v Národní knihovně.
Prvotisky (inkunábule)
- Období: cca 1450–1500.
- Vytištěno cca 27 000–40 000 titulů.
- Jazyková skladba: 72 % latinsky, 9 % německy, 8 % italsky, 5 % francouzsky.
- Tematicky: 50 % náboženská literatura, 30 % antická díla, 10 % právnické spisy.
- Nejčastější tituly: Donáty (latinská gramatika), hodinky/breviáře, minuce (kalendáře), Bible.
Významní tiskaři a centra knihtisku v Evropě a Čechách
- Evropa:
- Basilej: Johann Amerbach (antikva), Johann Frobenius (vědecká literatura).
- Augsburg: Gunther Zainer (první ilustrovaná bible a mapa), Erhard Radolf (matematické tisky).
- Benátky: Aldo Manutio (humanisté, interpunkce), Jenson (antikva).
- Bamberk: Anton Koberger (velká tiskárna, rozvoj ilustrací).
- České země:
- Nejstarší český tisk: Kronika trojanská (1468–1476).
- Status synodalia (1476) – první tištěná kniha v Plzni.
- Agenda Olomucensis (1486) – první tištěná kniha na Moravě.
- Hlavní tiskařská centra: Plzeň, Vimperk, Praha, Brno, Olomouc, Kutná Hora.
- Významný tiskař: Jiří Melantrich z Aventýnu (vydával biblí, slabikáře, slovníky; tisk ve čtyřech jazycích).
- Jednota českobratrská založila tiskárny v Mladé Boleslavi, Ivančicích, Kralicích (první šestidílná Bible kralická).
Regionální rozdíly v rozvoji knihtisku
- V Čechách se knihtisk šířil z Německa a byl určen převážně domácímu publiku.
- Na Moravě dorazil z Itálie, znamenal pokročilejší techniku a orientaci i na zahraniční čtenáře (německy a latinsky).
Dopady knihtisku na společnost
- Knihtisk zásadně změnil šíření informací, vzdělání a vědy.
- Zrychlil přístup ke vzdělání, zvýšil gramotnost a umožnil vznik nových kulturních a náboženských směrů (reformace, humanismus).
- Byl základem rozvoje novověké společnosti a kultury.
