Otázka: Psychologie jako věda
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): kikicka
1) Věcná a slovní definice psychologie
- slovní definice psychologie:
Slovo psychologie je odvozeno z řeckých kořenů „psyché“ a „logos“
- psyché znamená mysl nebo také duše
- logos znamená věda, soubor poznatků, …
- věcná definice psychologie:
Psychologie je empirická (vychází ze zkušeností) přírodně-společenská věda o člověku a o jeho psychice (duševním životu člověka). Jejím úkolem je zkoumat zákonitosti vzniku, utváření a průběhu lidského prožívání a chování jedince (psychické jevy). Její hranice se prolínají s biologií (tělesné znaky člověka), sociologií (vliv společnosti), filozofií, antropologií.
– předmět psychologie = je jím psychika – duševní dění, které tvoří jednotu s fyziologickými procesy organizmů
– 2 zákl. dimenze – prožívání a chování
2) Psychologické disciplíny (vědy)
Systém psychologických věd se člení do tří skupin věd:
- základní (teoretické) psychologické vědy: podávají základní popis a vysvětlení psychologických jevů, jejich třídění a vzájemné vztahy mezi nimi, postihují obecné zákonitosti v psychologii
- aplikované (užité) psychologické vědy: spojují poznatky základních disciplín s poznatky z různých oblastí života
- speciální psychologické vědy: vycházejí z obecné psychologie, úzký předmět
a) Základní
Mají nejobecnější charakter, postihují psychologické jevy z nejzákladnějších hledisek, umožňují rozvoj psychologie jako vědy. Ve skutečnosti navzájem spolupracují, až se překrývají.
- obecná psychologie: zkoumá a vysvětluje podstatu psychiky
- vývojová psychologie: zabývá se pojetím psychického vývoje od prenatálního vývoje až po stáří. Obory její jsou fylogeneze (vývoj druhu), ontogeneze (vývoj jedince)
- sociální psychologie: studuje formy a mechanizmy začleňování lidí do mezilidských vztahů, sociálních skupin…
- psychologie osobnosti: popisuje a objasňuje podobnosti a odlišnosti mezi jednotlivci (temperament, motivace, postoje,…)
- dějiny psychologie: zkoumá vývoj oboru od starověku po současnost
- psychopatologie: zkoumá psychické poruchy a nemoci, jejich druhy, vznik a vývoj
b) Aplikované
Zkoumají určitou konkrétní oblast lidské činnosti z psychologických hledisek a aplikují poznatky psychologické teorie v praxi jako např. vzdělání, léčba psychicky nemocných.
- klinická psychologie: v úzké spolupráci s medicínou se orientuje na diagnostiku duševních potíží a chorob, např. pomoc handicapovaných vyrovnat se s jejich chorobou
- pedagogická psychologie: zabývá se problematikou účinného vyučování a učení při poznávání žáka (optimální vztah mezi učitelem a žákem)
- psychologie práce: řeší problémy spjaté s výrobním procesem
- poradenská psychologie: je orientována do různých oblastí (volba povolání, řešení partnerských problémů, poradny…)
- forenzní (soudní) psychologie: používá v soudní praxi při zjišťování psychologických zvláštností delikventa, při vyšetřování a posuzování výpovědí svědků apod.
Mnoho dalších odvětví např.: Psychologie sportu, reklamy, dopravní psychologie, soudní psychologie (forenzní), vojenská, inženýrská, ekologická atd.
c) Speciální tzv. hraniční
Zabývají se psychologickými aspekty různých vědních oborů. Vycházejí z obecné psychologie, ale jejich předmět zkoumání je užší než u psychologických disciplín základních.
- psycholingvistika: orientuje se na vztah mezi myšlením a řečí (pomezí mezi jazykovědou)
- zoopsychologie: studuje psychologie živočichů na různých stupních vývoje
- farmakopsychologie: studuje účinky různých toxických látek na psychiku člověka
- psychofyzika: zabývá se měřením psychologických jevů (psychometrie např. test měření zátěže)
- diferenční (srovnávací) psychologie: zjišťuje a objasňuje psychické rozdíly mezi lidmi (vzhledem k pohlaví, stáří, profesi atd.)
3) Metody výzkumu v psychologii
Psychologie využívá celý soubor metod, který slouží ke sbírání dat a jejich vyhodnocování.
a) Explorační metody (zjišťující)
Výzkumné metody, které slouží ke sběru dat a využívají řadu technik.
- Sociometrie: slouží ke zjišťování a analýze vztahů mezi členy malých skupin
- Obsahová analýza: zkoumá výskyt určitých témat v médiích a jinde
- Sémantický diferenciál: slouží k měření významu různých objektů a jeho srovnávání (např. popis pomocí škál)
b) Psychodiagnostiké metody
Soubor metod postihující úroveň vývoje člověka, vlastnosti jeho osobnosti, aktuální vztah, možnosti dalšího vývoje (např. psychologické testy, rozbor výsledků a činnosti).
Popis konkrétních metod:
- Pozorování: sledování člověka a jeho projevů bez zásahu psychologa
Dělí se:
- Extrospekce = pozorování vnějších projevů člověka v přirozených nebo speciálně upravených situacích
- Introspekce = pozorování vnitřních psychických jevů
- zúčastněné = jsme součástí pozorované skupiny
- nezúčastněné = sledujeme zvnějška osoby, skupinu
- Rozhovor (interview): spočívá v dotazování (řízený, individuální, skupinový…)
- Dotazník: interview předložený v písemné podobě
- Experiment: vědecká metoda, ve které záměrně zasahujeme do podmínek a vlivů na zkoumanou osobu (zachycení změn)
Dělí se:
- přirozený = v přirozených podmínkách
- laboratorní = v uměle vytvořených ppodmínkách
- anketa : typické ano x ne odpovědi, anonymní
- pch. test : většinou písemné
– druhy – osobnosti (Rorschachův test), vědomostní, výkonové (měří schopnosti – IQ testy)
- grafologie : rozbor písma
- Baumtest kresba, psychoterapie, statistika, studium dokumentů
V psychologické praxi i ve výzkumu dochází často ke kombinování několika psychologických metod k lepšímu vystihnutí skutečnosti.
4) Vývoj názorů na oblast psychiky
a) V zahraničí
- Milétská škola (550 př. n. l.)
- Duše je jemná látka rozptýlená po celém těle
- Pythagorejská škola
- Nesmrtelná duše
- Převtělování (to vedlo k očištění duše od hříchů, od nejmenšího tvora, rostliny a až pak mohla do člověka)
- Dodržování zdravého životního stylu (základem byla zdravá strava)
- Demokritos
- Duše složená z atomů (při úmrtí se atomy rozpojí, při narození se atomy spojí)
- Smrtelná duše
- Nesmíme se přepínat
- Nemáme hromadit majetek
- Hippokrates
- Teorie temperamentu (žluč, červená žluč, krev, hlen)
- Platón
- Nesmrtelnost duše
- Duše je pohybová v nadnebeském prostoru (tam se učí a poznává)
- Aristoteles
- Spis O duši
- Duše je u člověka nejdokonalejší (dokáže myslet)
- Tomáš Akvinský
- Zdůrazňuje život po smrti
- Nesmrtelná duše
- John Lock
- „V mysli nejsou žádné vrozené principy“
- tabula rasa – čistá nepopsaná deska (nebere v potaz dobu před námi)
- Kant
- Rozlišování duševních poruch (pozornosti, nálad, záchvaty fantazie)
- Binet
- Poprvé vyzkoušel inteligenční test v praxi
- Stern
- Určil vzorec pro IG
- P. Pavlov
- podmíněné reflexy
- teorie temperamentu (podle vlastnosti nervové soustavy – vzruch, útlum, rovnováha, pohyblivost)
- Wunt
– německý psycholog, který založil v r. 1879 v Lipsku první experimentální laboratoř
- Bechtěrev
– 1. pch laboratoř v Rusku
b) V Čechách
- Komenský
- Pedagogická psychologie
- Prosazuje metody jako je škola hrou, různé pokusy
- Chce zapojit co nejvíce smyslů u dítěte
- Má se respektovat přirozenost dítěte
- Bolzáno
- Sociální pedagogika
- Výchova a vzdělání jsou nástroje k obecnému blahu
- Založil nedělní školu pro dívky
- Purkyně
- Řešil otázku snů
- Experimentální psychologie (jaký bude účinek léčiv na lidskou psychiku)
- Zkoumal smyslové vnímání
- Lindner
- Průkopník sociální psychologie
- Třídění temperamentu
- Říká, že výchova je doplněk vývoje člověka
- Lidská mysl je antické povahy (veselá, optimistická)
- Durdík
- Jazyk a myšlení
- Masaryk
- Politická psychologie (prožívání lidí politiky,…)
- Zkoumal hypnózu
- Dílo Sebevražda
- Čáda
- Zabýval se řečí, hrou a kresbou dětí
- Mareš
- Experimentální laboratoř v české republice (v Brně)
- Krejčí
- Psychologický seminář u nás
- Psychologie by měla být experimentální věda
- Učebnice psychologie v češtině
Po roce 1948 psychologie byla v duchu marxismu a leninismu.
- Příhoda, Matějíček, Švadlenka, Pardel, Langr psychologové po válce
- Míček, Čáp, Mikšík, Šturma, Říčan, Helus, Nákonečný součastní psychologové
5) Hlavní proudy v moderní psychologii
a) Behaviorismus
Psychologický směr založený americkým psychologem J. B. Watsonem (založen 1914), který navazoval mimo jiné na výzkumy ruského I. P. Pavlova a jeho podmíněných reflexech. Název vznikl z anglického slovíčka behaviour , což v překladu znamená chování.
Vznikla také jako reakce na introspekci (to bylo vyzkoušeno v laboratoři v Lipsku panem Wundem a je to, že člověk má nahlédnout do vnitřku sebe a dát o tom výpověď).
Zkoumají chování jak u člověka, tak i u živočichů. Jeho podmínky, zákonitosti atd. Je zde souhrn reakcí na podněty (S – stimulus=podnět a R-respons=odpověď).
Prožívání, které se odehrává ve vědomí, v „černé schránce“, nepokládali za důležité a vůbec se jím nezabývali.
Zabývá se procesem učení – podmiňování
Neobehaviorismus
Psychologický směr vznikající na základě behaviorismu. Překročil úzké zaměření behaviorismu přiznal, že v člověku je i něco, co dokáže podnět zpracovat (pudy, dědičnost, zkušenost), a že náš vztah k prostředí se nedá redukovat na pouhou S-R sekvenci, vytváří proto nové schéma vzniku reakce: stimul – objekt – reakce (S > O > R). – osoba intervenující – promněná
Říkají, že chování je biologická adaptace organismu v prostředí, která směřuje ke snížení pudového napětí.
Dělali hodně pokusů na zvířatech například pokus s hladovými krysami a bludištěm (když krysy byly přežrané, jejich aktivita klesla, uspokojily si pudy).
Rozdělili chování na respondentní (naučené na základě podmínky) a operantní (spontální reakce člověka).
Pan Skinner aplikoval programované učení, kdy aktivně zapojoval jedince a on přemýšlí a přichází na různá řešení situací.
Do Evropy se tento směr nedostal, protože tu byli komunisti. Dnes je na úpadku.
Hlavní představitelé E. C. Tolmanem, ., F. Skinner (zpětná vazba) Dollard (neurózy)
c) Geslalt (tvarová psychologie)
Mezi její zakladatele patří Max Weitheimer (fí fenomén) a Wolfgang Kohler. Vzniká v Německu a její název je odvozen z německého Gestalt = tvar, útvar.
Jsou zde 2 školy = Berlínská ( Lewin, Kohler, Kaffka), která řeší hlavně vnímání a Lipská, která je zaměřena spíše na city/emoce.
Vzniká jako reakce proti asocianistu (všechno vykládám na základě sdružení). Tvrdí, že duševní procesy jsou složitější, nelze je vykládat na základě sdružení.
Mezi celkem a jednotlivými částmi existuje specifický vztah, který nazývají struktura (ta podléhá zákonitostem).
Vnímáním si dotvořím tvary do úplného tvaru. Odlišujeme figury od pozadí (zaměřenost například na televizi a vnímám jen jí nic jiného, ostatní ustupuje do pozadí – omyl při vnímání)
I zde dělali pokusy na zvířatech a to pokusy, co se týkají myšlení a citů (například opice, bedničky a banány – učení vhledem).
Aplikovali zákonitosti : pregnance (pravidelnost, celistvost, harmoničnost a ucelenost, dotváření, doplňování objektu do celého tvaru)
– myšlení= S1 (problém)®S2(vyřešení)
– řešení problému, neúplné situace -> vhled do situace -> “aha” moment – teď jsem na to přišel
– figura x pozadí
Teorie konfliktu = na čl. v prostředí působí různé sílí, bývají různě orientované a čl. musí vybírat alternativy, řeší vnitřní konflikt
Fí fenomén – vyskytují-li se jednotlivé podněty, které na čl. působí rychle po sobě, jsou vnímány jako tvar, celek, pohyb, ne jako jednotlivé samostatné podněty -> iluze pohybujícího se bodu
Pan Lewin vytvořil teorii životního pole
- Životní prostor (L=P+E)
- Osoba
- Psychologické okolí (co na mě působí teď)
- Vnější obal (podměty, které ovlivní později)
d) Neogestalt
Složení behaviorismu a gestaltu. Je zde oslabení vlivu fenomenologie( soustředění se na to, co je vidět). Dále rozvinuli myšlení a vnímání. Aplikovali teorii na mezi lidské vztahy a odmítali biflování.
e) Humanistická psychologie
Psychologický směr vzniklý v USA. Hlavní představitelé tohoto směru: Bugental a Abraham Maslow, Rogers – skupinová terapie
Vycházela z filosofií existencionalismu (jaký člověk má smysl). A zajímala se o člověka a jeho prožívání. Hlavně odmítala pokusy na zvířatech. Říká, že člověk je odcizen přírodě a sám sobě (předvádíme se).
Bungental utvořil 5 zásad:
- Člověk se odlišuje od ostatních živočichů
- Člověk potřebuje ke svému životu společnost
- Člověk disponuje vědomím
- Člověk si klade cíle
- Člověk má možnost výběru (rozhoduje se)
Maslow vytvořil pyramidu potřeb:
f )Hlubinná psychologie
Zakladatelem tohoto směru je Sigmund Freud, vídeňský lékař českého původu, který postupně vypracoval léčebnou metodu a později ucelený teoretický systém: PSYCHOANALÝZU. Říká, že člověk se musí zabývat s těžkými životními situacemi (umírání, zabití, atd.). On chce odstranit neurózy, tak, že nachází to, co neurózy způsobuje a dá to pryč. Umožňuje odreagování agresí utlačovaných v nitru duše člověka. Formou vyptávání najde konflikt. Za cestu do nevědomí označil výklad snů.
Objevil, že struktura osobnosti je pořád pohyblivá (změny) a připodobňoval to k optickému aparátu (vzájemná souvislost a přechod).
ID je nejhlubší uložená složka, nachází se v podvědomí a nevědomí a je to základna duševního života. Obsahuje pudy libido (sex. Pudy) a thanatos (agresivní). Tyto pudy chtějí být uspokojeny, a když nedojde k jejich uspokojení člověk dělá chybné úkony (přepis, zapomenutí, ztrácení věcí,…).
Libido je od narození uspokojováno:
- Prenatální
- Orální (saje mléko)
– když není uspokojeno, v dospělosti si kousá nehty, tužky
- Anální (vyměšování)
– když není uspokojeno, v dospělosti hromadí věci
- Falická
-oidipovský a elektřin komplex
- Latence
-porovnání těla muže a ženy
- Genetická
-uspokojování v přijatelné podobě (sebeuspokojování, puberta, první pohlavní styk)
Ego (převědomí, já) odvrací impulzy z idu, které jsou neslučitelné s realitou prostřednictvím obranných mechanismů:
- Projekce (přenáším do druhých lidí svoje názory a nálady)
- Potlačení (přenese se to třeba do snů)
- Konverze (přenáší se to na tělo – bolest hlavy)
- Regrese (vracení se do dětských let)
Superego (nadjá, vědomí) je to co vyčnívá. Je to svědomí, osobní morálka a trestá a kárá.
Další pchanalytigové:
g) Analytická psychologie
Hlavní představitel je Jung, který vymyslel Elektřin komplex, extroverta a introverta a hlavně složky osobnosti (4 nevědomí – osobní, kolektivní (chování ovlivněné předkama))
h) Individuální psychologie
Představitelem je Algred Adler, který se zabývá touhou po moci a utvořil teorii sourozeneckého pořadí (pořadí v rodině ovlivňuje chování)
- rozený
-reakce a vyrovnání s novým sourozencem
-může strádat a tak se osamostatnit více
- rozený
-musí se naučit chápat, že pozornost rodičů není jen na něj
-soupeří se sourozencem (soutěživý)
- rozený
– bere se jako jedináček (rozmazlený)
Ch) Neopsychoanalýza
Představitelkou je Karen Horneyová, která se zabývá vznikem neuróz. Říká, že mají původ v rodině (výchova ve strachu, náročnost výchovy)
i) Kognitivní psychologie
– z AJ = poznávat
– 30. léta v USA i E
– kognitivní = výklad poznávacích procesů
– navazuje na gestaltpsychologii
– podnětem neobehaviorismus – chování, pokusy na zvířatech + vycházelo z inženýrské psychologie – věda o PC
– představitelé: G.A.Kelly, Clionsky
– znaky:
- Poznávací procesy – procesy, které zpracovávají informace
- Modelování psychologických procesů pomocí PC – teorie vnímání
- Studium černé schránky, kterou opomíjeli behavioristé
- Studium procesu pozornosti
- Soustřeďuje se na člověka, který zpracovává a přenáší informace, rozhodování
j) Transpersonální psychologie
– navazuje na humanistickou psychologii
– zabývá se mimořádnými stavy vědomí navozenými různými praktikami – mystika, meditace, různá cvičení, drogy, hypnóza, autosugesce
– představitel: Grof
– zážitky, mimořádné stavy vědomí, které přesahují hranice prostoru a času, života a smrti, které uvolňují v člověku určité síly
– netradiční pojetí člověka – čl. v souvislostech přírodních, společenských, duchovních, kosmických a orientální podněty
