Psychologie jako věda - maturitní otázka (6)

Otázka: Psychologie jako věda

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): zuzik

HISTORIE

jako samostatná věda od 19. století (původně součást filozofie)
20. století – rozvoj metod a vznik odvětví psychologie
Uplatnění v praxi – zdravotnictví, školství, ekonomika
psychologie (psyché = duše, logos = slova, věda)
= věda o člověku a jeho duševním životu
zahrnuje prožívání a chování jedince

PROŽÍVÁNÍ

= vnitřní subjektivní procesy a stavy

vjemy, představy, emoce, pamatování
předmět prožívání = vnější svět, ale i stav organismu

prožívání vědomé

vidíme, slyšíme, myslíme nebo něco konáme
utváří se kolem 3 roku života

nevědomé prožívání (podvědomí)

představy a zážitky, které si v daném okamžiku neuvědomujeme, ale můžeme si je vybavit
zautomatizované činnosti, které vykonáváme bez vědomé kontroly
touhy, přání, pudy, traumata

CHOVÁNÍ

= pohyby, řeč, mimika, jednání, držení těla

expresivní – vyjadřuje skutečné smýšlení a pocity
adaptivní – předstírání

PSYCHOLOGICKÁ ODVĚTVÍ

Teoretické (základní)
obecná psychologie – obecné zákonitosti vývoje psychiky
psychologie osobnosti – zkoumá rozdíly a odlišnosti mezi lidmi, jejich chování
sociální p. – působení společnosti na jedince, jedince na jiného jedince, jedince na skupinu
psychopatologie – odlišnosti od normy
ontogenetická p. (ontogeneze = vývoj) – vývoj psychiky,od prenatární období, narození až po smrt
Praktické (užité)
pedagogická p. – výchova, vzdělání
klinická p. – léčení duševních poruch
poradenská p. – pedagogicko-psychologická poradna
psychologie práce – schopnosti pracovníka, vztahy na pracovišti
Speciální
forenzní p. – psychologie soudního řízení, zabývá se psychikou člověka v situaci regulovanou právem
penitenciární p. – psychologie výkonu trestu
psycholingvistika – vztah mezi myšlením a řečí
zoopsychologie – psychologie zvířat
farmakopsychologie – vliv léků a dalších látek na psychiku (drogy, alkohol)
psychometrie – měření IQ, EQ, Eysenkův test osobnosti
zabývá se sestavováním psychických testů

VÝZNAM PSYCHOLOGIE

odhad, poznání druhých lidí, pomoc
působení na druhé, osvojit si techniky asertivního chování
sebepoznání – změnit své negativní vlastnosti
- vlohy, nadání – výběr školy
uspořádání podmínek, ve kterých žiji – poznatky z psychohygieny (působení hluku, barev, světlo, hudba)

PSYCHOLOGICKÉ METODY

Klinické
pozorování
extrospekce (pozorování z venku) x introspekce (pozorování sama sebe)
dlouhodobé x krátkodobé
skryté x osoba ví, že je pozorována
náhodné x systematické
přirozené x navozené
při pozorování lidí může dojít k nepřesnostem
zkreslení do kontrastu – jedinec může přehlížet určitou vlastnost (dochvilnost)
zkreslení do podobnosti – nositel vlastnosti jí očekává u druhých
podlehnutí prvnímu dojmu
haló-dojem – tendence posuzovat člověka podle jedné vlastnosti, která upoutá pozornost (parta, oblečení)
sugestivní přejímání názoru (pomluvy)
aktuální psychický a somatický stav
rozhovor
metoda explorační = zjišťující
individuální x skupinový
přímá sociální interakce
nutný citlivý přístup psychologa
anamnéza

= zjišťování historie člověka

objektivní (od jiných lidí) x subjektivní (od samotného jedince)
současné chování může mít kořeny v minulosti
rozbor spontánních výtvorů
kresby, dětské kresby, analýza slovních projevů
Testové
zjišťují se vlastnosti
zjišťuje se labilita, stabilita (Eysenckův test), IQ
dotazníky – postoje, hodnoty, vlastnosti
sémantický diferenciál – popis podle určité škály

Speciální metody sociální psychologie

sociometrie
zjišťuje vztahy v malých skupinách (3-30)
výsledek – sociogram
základní jevy – přitažlivost, odpudivost, indiánce (nezájem)
psychodrama
jedinec = protagonista – hraje sám sebe v interakci s tím s kým je v konfliktu
monolog protagonisty
výměna rolí – protagonista hraje toho s kým je v konfliktu
zrcadlo – herci portrétují protagonistu
základní prostředky psychodramatu – jeviště, protagonista, pomocní herci, publikum

PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY

1) Experimentální psychologie

1878 – Wilhelm Wund
prožitky – zkušenost člověka ve formě prožitků
zkoumání emocí, vnímání, pozornosti

2) Behaviorismus

behavior = chování
1913 – Watson (předchůdce – Darvin)
škola popírání vrozené dispozice – výchova dítěte k čemukoliv bez ohledu na talent nebo sklon
P. Pavlov – pokusy se zvířaty – studium podmíněných reflexů
S-R = stimul → reakce
Skinner

3) Psychoanalýza

Zikmund Freud
psychiatr, důraz na prožívání, zabýval se lidmi s neurotickými příznaky (tik, koktání, …)
pud = zdroj neurotických příznaků

psychologie osobnosti – 3 subsystémy

id = ono
- pudová energie, která hledá okamžité uspokojení nejnižších potřeb (sexuální pud, hlad, pohodlí, …)
ego = já
- vyrovnává napětí mezi pudy a osobní morálkou
superego = nadjá
- morálka, omezení, zákazy

vědomá – normy a zákazy, které jsou zvnitřněny
nevědomá – zákazy z dětství

4) Neopsychoanalýza

Adler
- chování neovlivňují pudy ale potřeba začlenění do společnosti, pocit uplatnění ve společnosti – když se nedaří, dochází ke komplexu méněcennosti
- ukazatelem postojů jedince – sourozenecké pořadí
Jung
- introverze
- extroverze

Fromm
- přizpůsobení společnosti podle charakteru
  - produktivní charakter – ochotnost udělat něco pro někoho
  - neproduktivní charakter – sobečtí, zjišťní lidé

5) Humanistická psychologie

Rogers – Allport
Maslow
seberealizace člověka (sebenaplnění v rodině, v práci, ve volném čase)
nalezení pravé identity – vědět co chci
seberealizace – důležitá pro hierarchii potřeb

p.seberealizace

- estetická – krása, řád

kognitivní p. – poznání, pochopení

- sebeúcty – chování v souladu s vědomím

Vyšší potřeby p. sociální – potřeba lásky, přátel

Nižší potřeby p. bezpečí a jistoty

biofyzické p. – jíst, pít, vzduch, spánek, teplo

uspokojování potřeb – nejdříve nižší aby mohly nastoupit vyšší
není-li splněna nižší –> potřeba se zvyšuje
není-li splněna vyšší –>potřeba se snižuje

6) Gestaltismus (celostní, tvarová)

zkoumá psychiku člověka jako celek – reakce na experimentální
Kohler

7) Kognitivní

poznávací, pochopení, reakce na behaviorismus
Piaget, Brunner , Pribram
kladli důraz na myšlení při činnosti, smyslové uznání, představivost, myšlení, fantazie, učení, paměť

8) Transpersonální

Stanislav Grof (američan českého původu)
rozšíření vědomí, navození halucinogenními látkami, aby si vybavil jisté zážitky z dřívějšího období související s problémem