R.U.R. – rozbor díla k maturitě (8)

 

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): 120michal

 

 

AUTOR

Období tvorby: Česká meziválečná literatura – Demokratický proud

Měl 2 sourozence: sestru Helenu a bratra Josefa (byl malířem, ale spolupracoval i s Karlem na jeho dílech). Karel vystudoval filosofii a dále působil v Praze, Německu, Francii, kde doplňoval své filosofické nadání.

 

Filosofii byl velmi ovlivněn:

1) pragmatismus (člověk dělá pouze věci, ze kterých má užitek, bez ohledu na ostatní)

  • Čapek je neobdivoval, ale varoval před nimi (byl nejen demokrat, ale také humanista.
  • Vážil si lidského života)

2) relativismus (pravda)

  • v dané situaci neexistuje pouze jedna objektivní pravda, ale vždy záleží na úhlu pohledu (pravda je subjektivní)

3) agnosticismus

  • dráždil jím (na světě jsou i věci nevysvětlitelné) – lidstvo má tendenci myslet si, že člověk je pánem tvorstva. Čapek o tom až tak přesvědčen nebyl, protože některé věci jsou nad naše chápání – chtěl tímto způsobem vést k pokoře, aby lidstvo mohlo být lepší.

 

Karel Čapek

  • je dodnes známý po celém světě a je hojně překládaný do spousty světových jazyků
  •  roku 1938 byl nominován na Nobelovu cenu, ale tehdejší situace tomu zabránila. Čapek byl demokrat a navíc otevřeně vystupoval proti Hitlerovi a svět nechtěl provokovat Hitlera tím, že by dal Nobelovu cenu jeho odpůrci.
  • nakonec jej zlomilo to, jak nás Anglie s Francií prodaly (Anglii miloval)
  • o Vánocích se na své chatě nachladil a v souvislosti s jeho psychikou nemoci podlehne
  • Prozaik, fejetonista,dramaturg,občanský režisér na Vinohradském divadle
  • Redaktor Národních listů, později pracoval v Lidových novinách
  • Psal romány,povídky, detektivky,folklor i pornografie, píše řadu esejů a článků o podstatě totalitního režimu.
  • V novinářské tvorbě se věnoval vztahy mezi národy, vést lidi k toleranci

 

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA DÍLA:

Znaky: Drama Fantasticko-utopické drama o umělých lidech R.U.R s podtitulem Rossum’s Universal Robots napsané v roce 1920 (premiéru měla hra r. 1921) rozvíjí jednu ze základních Čapkových myšlenek: překotná snaha vymyslet převratný vynález, který by zcela proměnil život a odstranil bídu i těžkou dřinu, nakonec povede ke katastrofě. Lidé nepotřebují velikášské vize. Nic není strašnějšího než dát lidem ráj na zemi, vyslovuje jeden z hrdinů autorovo přesvědčení. Čapek nevěří technice. O nedůvěru mu však v tomto díle nešlo. Jak sám prohlásil, byl to lidský heroismus, který ho zlákal této látce.

–  Čapek v tomto díle jasně dává najevo jaký má vztah k technice a pokroku, na který se ne vždy díval nadšeně. Čapek měl vždy v živé paměti hrůzy I. světové války, ve které byla zneužita technika proti lidstvu a moc dobře věděl, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže využít.

–  Roboti jsou symbolem nepřemýšlejících zmanipulovatelných lidí, kteří poslušně dělají, co se jim rozkáže. Člověk tyto vynálezy uvedl na svět a teď mu přerůstají přes hlavu. Jeho vlastní dílo se mu vymkne z kontroly a člověk se ocitá v pasti.

–  Čapek řeší také problém člověka s “ideou”, kterého zde ztvárňuje Damon – taková osoba je světu vlastně také nebezpečná, protože přes svou zaslepenost nevidí obrácenou stranu mince, která přináší zkázu (výroba robotů pro blaho lidstva dospěje skoro ke konci světa).

Literární druh: antiutopické drama-vědeckofantastické Žánr: tragédie

Dějiště: Rosumova továrna na neurčeném ostrově

 

HLAVNÍ POSTAVY A JEJICH CHARAKTERISTIKA:

Domin – ředitel R.U.R. má svou velkou a možno říci i vznešenou myšlenku: osvobodit a povznést človeka, aby se nemusel zabývat pozemskými včcmi, ale duchovnem a uměním. Domnívá se, že toho dokáže jen, když budou Roboti zastávat práci lidí. A tuto svou myšlenku chce prosadit za každou cenu (dominus- pán). Jeho postoj je k přírodě i ostatním lidem útočný a dobyvatelský. Chce ovládat svět a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu. Čapek však Domina zcela nezavrhuje, vždyt pokusit se vytvořit nový svět, jako zázrakem vše změnit – není v tom něco provokujícího a vzrušujícího? Není odvěkou touhou lidstva objevovat a dobývat nepoznané?

Helena – elegantní, krásná, citlivá; je ve svém cítění k lidem podobná Alquistovi. Je ztělesněním ženského, citového a laskavého přístupu k lidem i Robotům. Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat. Umírá jako manželka Dominova.

Alquist – nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem změnit celý svět. V R.U.R. je šéfem staveb. Když se cítí smutný nebo sklíčený jde klidně pracovat jako řadový zedník na lešení. Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot. Nedůveřuje těm, kteří berou lidský život jako pouhý prostředek, materiál vhodný ke zpracování a vymodelování k dokonalosti. Je zjevné, že jeho ústy mluví samotný autor.

 

OBSAH:

Děj se odehrává v továrně na roboty. Ředitele Domina navštíví dcera šlechtice Helena, která chce vidět výrobu robotů. Je členem Ligy humanity, která má za cíl zrovnoprávnit roboty a lidi. V továrně se však dozvídá, že roboti nemají city, tedy ani duši. Jsou určeni pouze pro práci, mohou se však naučit vpodstatě cokoli, co jim člověk předloží – v tomto směru jsou dokonalí. Je jí přednesena krátká přednáška o vzniku robotů (vynalezl je doktor Rossum – jeho synovec však místo jednotlivých “lidí” zavedl průymyslovou výrobu ve velkém). I když Helena nesouhlasí s výrobou robotů, nakonec uzná, že má Domin vlastně pravdu , když jí nastíní, že lidé by se nemuseli dřít do úmoru a rvát se o chleba v momentě, kdy nastane hojnost všeho a všechnu práci budou dělat roboti (v samotné továrně jich pracuje velké množství). Směřovalo by to tedy k ráji na zemi. Roboti jsou dokonalí, ale občas je popadne jakýsi amok, kdy do všeho mlátí – pak jdou na věčný odpočinek do stoupy.

Po chvíli se objeví několik nadřízených výroby (Alquist, Fabry, Gall, Hallemeier, Busman), kteří se také seznámí s Helenou – když odchází udělat snídani, požádá rychle Domin Helenu o ruku s tím, že by to udělali za chvíli ostatní a že si Helena stejně musí někoho vybrat.

Následující dějství se odehrává po deseti letech – Helena se nachází v pokoji, který jí nechal zřídit Domin. Má své dva oblíbené roboty – Radiuse a Helenu. Radiovi dá k dispozici celou knihovnu, aby vstřebával informace, Helena je naopak jaksi “k ničemu”, ale je krásná (byla vyrobena jako nedokonalá kopie své paní). Helena dostane jako dar od Domina loď Ultimus, což znamená “poslední”- je to válečná loď. V tomto momentě začne být Helena nervozní, neboť se jí zdá, že se kolem děje něco vážného. Baví se o tom se svojí chůvou Nánou, která je zde jakoby “selským rozumem”, který varuje před situací, která nastává. Roboti jsou skoro všude a ženy přestanou rodit, neboť vlastně není proč. Neplodnost je zde přirovnána k “hluchým květům”, které byly vypěstovány na Heleninu počest, nejsou však schopně se rozmnožit – a rozmnožování a duše byly jedinou výsadou člověka proti robotům. Do toho se zdá, že všichni lidé v továrně jsou nervozní a něco se chystá. Helena se najednou rozhodne spálit tajemství výroby robotů,aby ukončila jejich výrobu.

Je zde vložen Helenin rozhovor s Alquistem, který také nesouhlasí s masovým šířením robotů bez duše. Když si chce ulevit, nedělá vpodstatě nic pro záchranu lidí, situaci řeší tím, že staví dům. Na nepřímé přání Heleny vyrobí během tří let několik robotů, kteří mají zvýšenou iritabilitu – schopnost reagovat na vnější podněty. To se ukáže jako osudný omyl, když se roboti na celém světě vzbouří s hesly podobnými všem revolucím. Vůdci této masy jsou vždy tito “upravení” roboti. Podaří se jim vyhladit lidstvo, i zabarikádované továrníky s Helenou uvnitř budovy – jejich spásou mohlo být právě předání tajemství výroby, které však bylo zničeno. Roboti nechají naživu jen Alquista, neboť ho viděli pracovat, a proto ho považují za svého. Třetí dějství: Alquist je nucen najít způsob, jak oživit mrtvé maso nových robotů – roboti se vyrábí dál, chybí však způsob, jak jim dát život. Alquist žádá, aby našli aspoň jediného člověka, všichni jsou však mrtvi. Aby našli způsob oživení, nechá se pitvat vůdce robotů Damon. Nic však neobjeví a Alquistovi se udělá z pitvy psychicky zle.

Následuje rozhovor robota Primuse a robotky Heleny. Primus jí tvrdí, že je krásná. Když chce Alquist pitvat jednoho z nich , vzájemně se brání. Alquist tedy pozná, že je mezi nimi pouto lásky a posílá je pryč, aby začali plodit. Jsou zde přirovanáni k Evě a Adamovi.

 

JAZYK A STYL:

spisovný, Helenina chůva Nána-používá nespisovný jazyk, mluva srozumitelná, kratší větné celky, používání dialogů, kromě závěrečného monologu Alqusta

– V této hře úplně poprvé zaznělo slovo „Robot“

Čapek ve hře opět ukazuje svou geniální práci s jazykem. Možná v dramatu nemůžeme vidět popisy prostředí či myšlenkových pochodů postav, jejich promluvy to však hravě vynahrazují. Každá postava má svůj osobitý ráz, svou řeč, styl vyjadřování. Můžete se tu setkat se spisovnou češtinou i nějakým tím nářečím. Některé postavy jsou výmluvné, jiné poněkud tišší. Roboti se poté ze začátku moc nevyjadřují a mluví v krátkých holých větách. Později je jejich řeč plynulá a stejná jako u lidí.

-mluva je jasná a srozumitelná

 

OKOLNOSTI VZNIKU:

Nápad přišel nečekaně. Spolu s bratrem Josefem psali v té době jinou hru: Ze života hmyzu. Třetí dějství této hry pojednává o státě zvaném Mravenika, kde mravenci pracují jako stroje a v zájmu kolektivu jsou ochotni i zemřít. A právě tento stát se stal Čapkovi inspirací pro jeho další hru RUR.

 

VLIV DÍLA:

Světový úspěch byl mj. způsoben tehdejší oblibou utopicko-fantastických příběhů, k jejichž zakladatelům patří i J. Verne. Čapkovo varovné gesto, poukazující na problematičnost možných důsledků technického pokroku, odpovídalo dobovým náladám, poznamenaným bolestným prožitkem 1. s. v. Ta se z valné míry právě vinou techniky proměnila v obrovské, dosud nevídané krveprolití. RUR se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů (Neff, Kmínek)

 

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ:

• autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté º pragmatismus – filosofický směr 20. století v U.S.A. , kriteriem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenost

• všichni autoři přispívali do Lidových novin , kde se shromažďovala demokratická inteligence





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář