Revoluční rok 1848 – 1849

Otázka: Revoluční rok 1848 – 1849

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Pavla a Archer

Jaro národů

Příčina revolucí, o co šlo především …

vliv průmyslové revoluce na politiku
snaha odstranit přežitky feudalismu – robota – brání kapitalistickému vývoji
nespokojenost s politickým uspořádáním po Vídeňském kongresu (absolutismus, konzervatismus)
vzrůst národního cítění
národní požadavky v Itálii a Německu – snaha o sjednocení, právo národů na svobodu a samostatnost
sociální konflikty, sociální neklid – zhoršování podmínek – nezaměstnanost
- v předchozích letech neúroda – zejména brambor = jídla lidu
- -> zvyšování cen – nespokojenost

Cíle:

Stručný průběh a výsledek

2 vlny:

Švýcarsko

Itálie

nenávist k Habsburkům a Bourbonům, v lednu povstání na Sicílii – proti vládě Bourbonů
touha po sjednocení
v též době (leden) vypuklo povstání na severu Itálie – spoléhali na pomoc papeže, Neapolska a Piemontu
březen 1848 – povstání v Miláně, Benátkách a Lombardii
Karel Albert (Piemont), Camilo Benso Cavour – chtěli sjednotit Itálii a ústavní monarchii → červenec 1848 porážka u Custozzy
léto 1848 – vyhlášena republika v Toskáně, Benátkách a Římě
březen 1849 – nová válka Karel Albert x Rakousko, K. A. poražen u Novarry
na trůn nastupuje Viktor Emanuel – mír s Radeckým
konec republiky v Toskáně, Římě a Benátsku, útok neapolských vojsk na Sicílii
sjednocení země nevyřešeno
1849 – 2. vlna povstání – vyhlášena Republika v Římě – Francie revoluci potlačí
1859 – připojena k Sardínii Lomabardie, poté Toskánsko
1861 – sjednocení Itálie bez Benátska a Říma
1866 – připojení Benátska
1871 – připojení Říma bez Vatikánu

Francie

cíl – odstranit monarchii Ludvíka Filipa Orleánského, rozšíření politických práv a svobod
bankety – veřejná shromáždění pod záminkou soukromých oslav
22. 2. 1848 – shromáždění v Paříži – výzvy k revolučním povstáním → barikády, boje, Filipův útěk do Londýna (konec monarchie)
v únoru došlo ke svržení krále Ludvíka Filipa Orleánského, 25.2. vyhlášena republika
vytvořena prozatímní vláda (z liberálů, demokratů a socialistů) – založeny národní dílny – odstranili nezaměstnanost (práce pro asi 100 000 dělníků)
volby do Národního shromáždění – vítězství příznivců monarchie
v květnu pokus socialistů o nový převrat – povstání potlačeno
v červnu byly národní dílny zrušeny – vedlo ke konfliktu
červencová revoluce 23.-26. června 1848 v Paříži – potlačena vládním vojskem
zabito asi 10 000 lidí a mnoho odsouzeno k smrti
nová ústava – oddělena zákonodárná moc od výkonné, v čele prezident volený na 4 roky
prosinec 1848 – prezidentem zvolen Ludvík Bonaparte
1851 – prohlásil se za dědičného císaře → období 2. císařství (1852 – 1870)
vojensko – policejní diktatura
do r. 1870 – Francie parlamentní monarchií
1879 – prezidentem Jules Graivue

Německo

v březnu propukly na venkově vzpoury dělnictva; boj za občanská práva a národní jednotu
lidové shromáždění v Bádensku a Bavorsku – slib reforem a svobody tisku
Sasko – abdikace konzervativní vlády
vypukla revoluce i v Berlíně (hlavní město Pruska); barikády, slib změny ústavy
vítězství umírněných liberálů – v čele vlády; pruský král jmenoval liberální vládu
svolán německý prozatímní parlament – sněm ve Frankfurtu nad Mohanem – jednání o možném sjednocení Německa
- 2 směry:
  - vytvořit Velkoněmecko – sjednotit všechny německy mluvící země; území v rozsahu bývalé SŘŘ
  - Maloněmecko – německá území bez HM
na sněmu se projednávalo i zrušení poddanství a občanské svobody
březen 1849 – vyhlášena nová německá ústava
občanské svobody, náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti, vyhlášení všeobecného hlasovacího práva pro muže, zodpovědnost vlády parlamentu, vítězství maloněmecké koncepce, monarchie v čele s císařem
titul císaře nabídnut pruskému králi Fridrichu Vilému IV. – odmítl
1849 – nové povstání – revoluce poražena
1861 – volby – v čele vlády Otto von Bismarck
1866 – rozpad Německého spolku
1871 – Německo prohlášeno za jednotné (ve Versailles)

Rusko

DŮSLEDKY

Souhrn