Saturnin – rozbor díla k maturitě (2)

rozbor-díla

 

Kniha: Saturnin

Autor: Zdeněk Jirotka

Přidal(a): sarzah, Victoria

 

 

Zdeněk Jirotka

  • Narozen v Ostravě 7.1.1911, zemřel 12.4.2003, dožil se úctyhodného věku 92 let.
  • Nedokončil studia na reálce a stal se zedníkem – maturoval na Stavební průmyslové škole v roce 1933
  • Byl také důstojníkem v armádě až do začátku německé okupace.
  • Do konce války se živil literaturou a spolupracoval s lidovými novinami.
  • Byl redaktorem Lidových novin, Dikobrazu a pak pracoval v Čs. Rozhlasu. V Dikobrazu setrval až do 60. let.
  • Byl autorem humoristických románů, povídek i rozhlasových her.
  • Inspirace „suchým“ anglickým humorem

Další díla:

  • Muž se psem (parodie na detektivky a seriály o stíhání zločinců)
  • Sedmilháři (sbírka povídek)
  • Pravidla se změnila (sbírka povídek)
  • Hvězdy nad starým Vavrouchem (rozhlasová hra)

 

Současníci autora:

  • Miroslav Švandrlík – Černí baroni, Doktor od jezera hrochů
  • Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Slavnosti sněženek
  • Milan Kundera – Žert, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost

 

Rozbor díla: Saturnin

Saturnin je příběh o nepředvídatelném sluhovi Saturninovi. Autor přibližuje čtenářům suchý anglický humor, kritizuje špatné lidské vlastnosti. Cílem je pobavit čtenáře, tehdy obyvatele zkroušené válkou. Podle kritiků se autor inspiroval anglickou literaturou.

  • Ilustrace: Stanislav Duda
  • Literární forma: Próza
  • Literární druh: Epika
  • Literární žánr: Humoristický román
  • Vydání: 1968
  • Název knihy: podle hlavní postavy sluhy Saturnina
  • Znaky: dramatičnost vypravování

 

Námět:

  • Dobrodružství pána a jeho sluhy.

 

Téma:

  • Vyprávění o netradičním a nepředvídatelném sluhovi a jeho pánovi.
  • Celkové téma: Obraz moderní české společnosti v první polovině 20. století
  • Hlavní téma: Příběhy vypravěče a jeho sluhy Saturnina
  • Vedlejší téma: Vedlejší příběh o továrně strýce Františka, román tetičky „O květince Martě“

 

Motiv:

  • Přátelství, humor a láska.

 

Kompozice – vnitřní výstavba děje: 

  • Román je složen z dvaceti šesti kapitol označených římskou číslicí, stručnou charakteristikou obsahu v jednoduché větě a obrázkem.
  • Děj jde chronologicky, když vypráví vypravěč je retrospektivní.
  • Občas vložené vedlejší příběhy.

 

Jazyk:   

  • spisovný, srozumitelný, knižní výrazy, vulgarismy Milouše, styl prostě sdělovací, řečnické otázky.

 

Typy promluv:

  • nepřímá řeč převažuje, je použita ich-forma (vyprávění Saturninova pána). Komentáře zasahující do děje, dlouhé proslovy Dr. Vlacha, obrací se ke čtenářům.

 

Časoprostor:

  • Starý byt v Praze, loď, dědečkův dům a jeho okolí na úpatí Hradové.
  • Příběh probíhá v období druhé světové války, nejspíš přímo v době, kdy byla kniha napsána, tedy kolem roku 1942. V příběhu z Moravy je dvakrát zmíněno zatemnění oken, které bylo v protektorátu zavedeno 1. září 1939. Zhruba tedy 40. léta 20. století či o něco dříve.

 

Postavy a charakteristika: 

Hlavní postavy

  • Vypravěč (v románu beze jména) – mladý muž beze jména, dobře vychovaný se smyslem pro spravedlnost, je tak trochu suchar a nešika, typický měšťák, nechce ztratit tvář před ostatními, -> nechá se Saturninem navléct do situací, do kterých by jinak nikdy nešel.
  • Saturnin – svérázný sluha s odvážným smyslem pro humor, vynalézavý člověk s bohatými zkušenostmi, které zúročí v nejednom řešení problému. Dokáže se dostat z každého průšvihu a přitom neztratí špetku z jeho šarmu a zdvořilosti. Je inteligentní, důvtipný, nevypočitatelný a zároveň tajemný.

Vedlejší postavy

  • Slečna Brabora Terebová – elegantní mladá slečna, se smyslem pro humor. Je velmi milá, chytrá, energická moderní žena, hraje na vysoké úrovni tenis.
  • Teta Kateřina – vdova, která se nezastaví před ničím, aby získala dědečkovi peníze. Účelově mění chování, je podlézavá, často používá přísloví, která ani sama nechápe. Je groteskně trapná.
  • Milouš – syn tety Kateřiny, který si hraje na světáka. Je neotesaný, líný, ale soutěživý. V příběhu se postupně mění.
  • Dr. Vlach – vzdělaný, hodný, upovídaný starší muž se smyslem pro humor. Vymýšlí různé teorie o chování lidí.
  • Vypravěčův dědeček – starý bohatý pán, je hodný a evidentně se baví tím, jak jeho příbuzní bojují o dědictví. Je velkým příznivcem elektrického proudu. V jeho domě je vše na elektřinu.
  • Strýc František – v době vyprávění je již po smrti. Byl manželem tety Kateřiny a otcem Milouše. Vlastnil továrnu na čisticí prostředky a jeho snem byla výroba úžasného mýdla. Nebyl v oboru vzdělaný a dost často v jeho továrně docházelo k výbuchům a explozím. Po jeho smrti, teta Kateřina dokázala podnik velice rychle zruinovat.

 

Obsah (děj)

Doktor Vlach podle své teorie dělí lidi do dvou skupin podle koblih.

Saturnina přijal jeden mladý pán (vypravěč) přes inzerát.

Saturninovi chybělo vysvědčení z posledního místa to proto, že svou bývalou zaměstnavatelku hodil do vodotrysku, pak se uklonil a řekl, že je prostřeno.

Přijetím Saturnina do svých služeb se vypravěči změní život. Dříve žil klidný život ve svém bytě. Jednou za ním Saturnin přišel a oznámil mu, že se přestěhovali. Místem kam se přestěhovali, byla obytná loď upevněná na břehu Vltavy. Saturnin začal přátelům vypravěče líčit různé příhody a tím vyzdvihoval svého pána. Například jak zabil žraloka stativem fotoaparátu.

Vypravěči se zalíbí slečna Barbora Terebová, výborná tenistka. Jednou s ní hraje tenis, ale všechny tři sety prohraje. Proto mu Saturnin na jejich lodi postavil tréninkovou zeď.

Jednoho večera přijde na loď teta Kateřina a vypravěčův osmnáctiletý bratranec Milouš. Teta Kateřina měla velkou oblibu v příslovích a pořekadlech, nosila výstřední klobouky a moc se malovala. Milouš nebyl moc chytrý. Strýc František zemřel, byl to objevitel již objevených chemických pravidel, o nichž nevěděl. Teta svou návštěvu odůvodnila tím, že je prý Milouš nemocen a potřebuje zdravý vzduch na zotavenou. Saturnin nabude dojmu, že teta ani Milouš nejsou vítáni. Zařídí, že odejdou, a to tak, že jim koupí škrabošky, protože není příjemné, když vám v noci přeběhne hlodavec přes obličej.

Poté se vypravěč se Saturninem odebírají k dědečkovi na venkov (úpatí Hradové), elektrárenskému mistrovi, na třítýdenní dovolenou. Po týdnu má přijet slečna Barbora. Neočekávaně dorazí teta Kateřina i s Miloušem, který si nechal narůst knír. Dorazí také doktor Vlach. Teta Kateřina se až příliš stará o dědečka s vidinou velkého dědictví. Další den si dědeček vyjede se Saturninem autem na výlet. Saturnin se vrací na kole a dědeček ve fiakru. Dále Saturnin naučil dědečka bojové umění džiu-džitsu, kterým pak dědeček zraní našeho vypravěče. Se zraněným kotníkem jede se Saturninem do nemocnice, kde dlouho čekají na lékaře, nakonec se dočkají, ale nikdo není ochoten je odvézt zpět domů. Nakonec přijede Barbora a za bouře je zaveze zpět (projedou přes zavodněný most-rychle). Milouš dá najevo svůj zálusk na slečnu Barboru. Povodeň strhla most a kuchařka se služebnou zůstaly na druhé straně.

Dědeček žádá slečnu Barboru, aby se ujala vaření, ta přijímá. Barbora zjišťuje, že nefunguje elektřina – výpadek proudu v důsledku bouřky. Saturnin Milouše zamkne v pokoji a sám se vytratí. Později se opět objeví a odemkne mu. Vypravěč přemýšlí o výpadku proudu, uvědomuje si že, při příjezdu z nemocnice zahlédl Saturnina vypínat hlavní jistič elektřiny. Proto se večer rozhodl, že se podívá, zda by to nešlo spravit – nahozením pojistek. Udělal ale hluk –zvonek(zajištěný sirkou) a po schodech dolů začal stoupat Milouš s puškou v ruce v domnění, že je tam lupič. Milouš začne střílet a v tu chvíli strhne Saturnin svého pána a praktikuje na něm džiu-džitsu. Potom svého pána pozná a vše vysvětlí jako by on byl ten na koho Milouš střílel (že zavíral okno, nahazoval pojistky).
Slečna Barbora se začala s naším (vypravěčem) mladíkem více sbližovat.
Dalšího dne nalíčil Saturnin na Milouše past. Jakmile Milouš usedl na své lehátko, tak se zavřelo a milého Milouše pohřbilo ve svých troskách. Začaly docházet zásoby, a protože opraváři dosud nepřijeli opravit most, začali všichni přemýšlet, co bude dál. Rozhodli se, že půjdou pěšky do města přes hory. Saturnin je tou myšlenkou nadšen. Před odchodem Barbora zjistí, že zmizela část zásob, vysvětlilo se, že je na tetin rozkaz vzal Saturnin. Milouš prohlásil, že činu své matky lituje. Následující den vyrazili na cestu. Saturnin zapisoval události z túry. Téhož dne dojdou do srubu doktora Vlacha. Doktor Vlach rozdělil potraviny a vydali se na další část své cesty. Dědeček měl nehodu, když při svém řečnickém projevu spadl z balvanu. Další noc strávili v přírodě. Milouš viděl polibek, který dal Saturninův pán Barboře, a plakal. Byl opravdu do Barbory zamilován. Dalšího dne dorazili na druhý břeh řeky. Oba břehy však již byly spojeny novým mostem. Další dny byl dědeček upoután na lůžko, Saturnin trávil čas v knihovně a všeobecně bylo v domě ticho. Teta Kateřina se starala o dědečka nikoho k němu nepouštěla -> našla na dveřích dědečkova pokoje cedulku: Nevstupovat, vstupuje samo! Když se to ostatní dověděli, šli se podívat na dědečka, zda se mu nepřitížilo. Zdálo se, že se dědeček pomátl na rozumu. Po dvou dnech přišel doktor Vlach s tím, že chce dědeček sepsat svou poslední vůli. Teta Kateřina zajásala. V závěti stálo, že vše je odkázáno dobročinným spolkům. Doktor Vlach konstatoval, že nikdy neviděl nikoho, kdo by zezelenal tak jako teta Kateřina. Na cestě do Prahy se od Barbory se dovídáme, že dědeček svou pomatenost pouze předstíral, aby se zbavil tety Kateřiny a zároveň se bavil na účet svých příbuzných.

Dovolená končí, a tak se vypravěč s Barborou vrací domů s vyhlídkou na další společně prožité chvíle.

Náš vypravěč obdrží od dědečka dopis, kde ho žádá, aby mu přenechal Saturnina jako jeho sluhu. Dostane i dopis od Saturnina, kde ho Saturnin prosí, ať ho nechá u dědečka. Se Saturninem se dědeček spřátelil a společně vyhlásili svatou válku romanopiscům. Tak Saturnin opět změnil svého pána. A teta Kateřina se bohatě provdala.

 

Citát z knihy:

  • Teta umíněně přicházela a odcházela a už ve dveřích vždy ohlašovala: “Přinesla jsem ti žloutek s cukrem. Přinesla jsem ti med. Přinesla jsem ti zavařeninu. Přinesla jsem ti sýr.” Když přišla počtvrté, dědeček rozzuřeně vyskočil a teta se rychle dala na ústup. Sotva se dědeček zase posadil, otevřely se dveře znovu, vstoupil Milouš s rezavou plechovkou v ruce a řekl dědečkovi: “Přinesl jsem ti červy.” Dědeček vytřeštil oči a pak za strašného řvaní vyhnal zděšeného Milouše z pokoje.

 

Vlastní názor

  • Saturnin se mi četl velice hezky, pobavil mne a pak jsem se také podívala na jeho filmové zpracování, které jsem musela ohodnotit velmi kladně. Nejspíš i díky hereckému obsazení, kde sluhu Saturnina ztvárnil Oldřich Vízner.





Další podobné materiály na webu: