Otázka: Sociální skupiny a jejich typy, znaky a vlivy
Předmět: Sociologie, psychologie
Přidal(a): JaničkaSestřička
Sociální skupiny
- sociální interakce, sociální adaptace, interpersonální konflikty, devalvace a evalvace v sociálním kontaktu
Sociální skupina
- Ve společnosti se každý člověk nachází v celé řadě sociálních skupin, které na něj působí, ale zároveň působí i on na ně.
- Skupina se vyznačuje strukturou (ustálený systém pozic jednotlivých členů) a programem (to, co nás vede k tomu, abychom se stali členy dané skupiny).
Primární skupina
- Jsou prvotní a základní, tvoří se v nich hodnotový systém a morální standardy.
- Pojem zavedl už v roce 1902 americký sociolog C. H. Cooley.
Znaky primární skupiny
- Osobní kontakt mezi členy (face to face )
- Malý počet členů
- Vztahy vysoké důvěrností, intimity
- Relativní stálost
- Angažovanost celou osobností (člen neukazuje jen jednu svou tvář jako např. ve škole, zaměstnání, ale projevuje se zcela upřímně a bez zábran).
Typy primárních skupin
- Rodina (jediná skupina založená na vztahu příbuzenství)
- Parta (tzv. dětská herní skupina)
- Sousedství
Sekundární skupina
- Navazují na primární skupinu, jsou větší a méně osobní.
- Pojem zavedl ve 20. letech 20. století americký sociolog E. W. Burgess.
Typy sekundárních skupin
- Asociace- relativně dlouhodobá, formálně organizovaná seskupení, založena buď na dobrovolném členství (zájmové organizace, sportovní kluby a politické strany) nebo nedobrovolném (kolektivy vězňů, armádní útvary, školní třídy).
- Etnické skupiny- skupiny s faktickým členstvím-jejich členy se stáváme po narození (patří sem i národ).
- Společenské třídy (vrstvy)- jsou důsledkem sociální nerovnosti, což není sociologický problém.
- Sociální skupiny lze podle jiných hledisek dělit také na malé a velké, formální a neformální, cizí (nejsem členem) a vlastní (jsem členem).
- Existuje i pojem referenční skupina, což znamená, že nejsem členem dané skupiny, ale rád bych se jim stal.
Sociální agregát
- Náhodné seskupení osob, na rozdíl od skupiny nemá pevnou strukturu.
- Jeho konkrétním příkladem je dav.
Znaky davu
- Anonymita: v davu má každý pocit, že se jeho jednání „schová“
- Iracionalita: dav dokáže manipulovat, zcela odporující zdravý rozum podlehne vášním plynoucím z atmosféry okamžiku.
Typy davu
- Sociálně strukturované- např. diváci v kině, posluchači koncertu, návštěvníci mše, účastníci plánované demonstrace)
- Náhodné
- náhodné- např. svědci pře nehodě
- panické- ve zmatku, při katastrofách vzniknou i z uspořádaných skupin.
- Nezákonné- rabující, lynčující, party narkomanů atd.
Typy skupinové komunikace
- Ohnisková (přednášející, šíření zprávy z jednoho místa)
- Kruhová (debata ve skupině, kroužku)
- Řetězová (šíření nějaké zprávy, při hře „Tichá pošta“, atd.)
Struktura vztahů uvnitř sociální skupiny
- Každý člověk zastává určitou pozici v sociální skupině.
- Pozice je místo, které zaujímá jedinec v sociální skupině, a které označuje jeho společenskou funkci.
- Pozice je např. úředník, dělník, ředitel, profesor, vrátný…
Pozice jednotlivce ve skupině se určuje
- Podle přitažlivosti pro jiné členy
- Populární osoby- pro všechny členy
- Oblíbené osoby- pro mnohé členy
- Akceptovatelné osoby- dává jim přednost část skupiny
- Trpěné osoby- dává jim přednost malá část skupiny
- Osoby stojící mimo- nikdo ze skupiny se k nim nepřiklání
- Z hlediska moci nebo prestiže
- Vůdcové a vedoucí: dominantní osoby ve skupině
- Pomocníci– aktivní členové skupiny
- Podřízení členové– závislé osoby
- Pasivní členové
- Periferní, okrajoví členové
- Z hlediska toho, jak skupina přijímá prosazování se jednotlivce
- Přehlížené osoby- rádi by se uplatnili, ale neumějí se prosadit, skupina je nebere na vědomí.
- Odmítané osoby- chtějí se prosadit, ale nemohou, skupina jim v tom brání, odmítá je.
- Osamělé osoby- rádi by se uplatnili, ale vzdalují se od ostatních členů, izolace od ostatních členů.
- Izolované osoby- nechtějí se prosadit, ani nemohou se skupinou spolupracovat.
Subjektivní pozice: člen sociální skupiny se porovnává sám s ostatními členy.
Objektivní pozice: dojde-li při hodnocení členů k poměrně velké shodě mezi vzájemným porovnáním a posouzením ostatními členy.
Vliv skupiny na členy
Pozitivní vliv
- podpora jednotlivce
- formuje charakterové vlastnosti jedince
- učí spolupráci a komunikaci s druhými lidmi
- vytyčuje vhodné a nevhodné chování
Negativní vliv
- delikventní skupiny- nejsou v souladu s morálkou
- nekritické přijímání cizích názorů, vzdání se vlastního názoru
- šikana
Typy spolupráce ve skupině
- Spolupráce (kooperace): všichni členové se podílí a jsou na sobě závislí
- Koakce: všichni členové skupiny provádí stejnou činnost bez soutěžení (cvičení, psaní testu)
- Soutěžení: jednotlivec zkvalitní výkon nebo jej zkvalitní celá skupina, toto se nazývá pozitivní soutěžení, může se změnit v tzv. nezdravou rivalitu- zlepšení výkonu na úkor druhého
- Skupinové klima- je souhrn všech znaků podílejících se na celkové kvalitě prostředí určité skupiny (dobrá komunikace mezi členy, zaujetí pro stejný cíl).