Společnost s ručením omezeným – obchodní právo (VŠ)

Téma: Společnost s ručením omezeným

Předmět: Obchodní právo

Zaslal(a): Ovenka

 

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

• Vytvořena cíleně v 19 stol. v D
• U nás kolem 7 000, nejrozšířenější u nás i v Evropě, podnikatelsky nejoblíbenější forma obchodní korporace
• Minimální výši kapitálu zákon neurčuje -> dovozujeme 1 Kč – jako vklad akcionáře (uvažuje se o změně)
• Po splacení základního kapitálu společníci za dluhy společnosti už neručí
• Společník má jeden hlas na korunu svého vkladu
• Rozhoduje na základě většinového hlasování
• Princip cizorodosti orgánů společnosti – statutárním orgánem je každý společník/komplementář
• Společníci mohou převzít ve společenské smlouvě závazek osobní účasti
• Převody akcií nelze vyloučit – ale akcie na jméno mohou omezit, nikoli vyloučit -> užší napojení na osobu společníka
• Nejmladší forma obchodní korporace, ostatní mají zárodky už v Římě, nejpozději ve středověku
• r.o. – v D, koncem 19C
• 1950 – s.r.o. k dispozici nebyla
• 1990 – úprava s.r.o. měla 6 paragrafů, dnes skoro 50 v OZ, a 100 v ZOK
• D je tradičně ochranářské, nejvíce se jim líbila Privat Company

 

Legální definice – § 132 ZOK = společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, ve které nesplnili vkladové povinnosti podle stavu v OR v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění

 

Znaky ručení – ručení akcesorické, společníci ručí i nadále, i když s.r.o. zanikne, § 39 ZOK – při zrušení společnosti s likvidací ručí společníci v rozsahu svého likvidačního podílu, solidarita, věřitel nejprve musí vyzvat společnost, poskytnout ji přiměřenou lhůta, pak nastoupí na společníka, když společnost neplní, § 2028, když společník splní za společnost, dochází k zákonnému započtení

 

Společníci – nejen česká právní úprava umožňuje vytvořit s.r.o. jako jedno-osobní, je to výjimka ze smluvní povahy (nátlak praxe), nejvyšší počet společníků už není zákonem omezen

• Jedna osoba mohla vytvořit max. 3 s.r.o. a pak platilo, že jedno osobní s.r.o. nesmí být zakladatelem a společníkem druhé s.r.o.

 

Kapitál – součet všech vkladů, vyjadřuje se zásadně v korunách (kromě a.s.), nepřímo 1 Kč podle počtu společníků

Po svém vzniku může vytvořit internetové stránky (u a.s. povinnost).  Musí tam mít stejné údaje, které uvádí na svých obchodních listinách (firma, sídlo, údaj o zápisu v OR, IČO). Pokud je založí, musí tam mít údaje, které tam musí mít a.s. Může uvádět i údaje o svém základním kapitálu, ale jen kapitálu, který je splacený. Pokud tam tyto údaje nemá, hrozí jí pokuta až 100 000 Kč.

 

Založení s.r.o. – společenskou smlouvou nebo vystavením zakladatelské listiny, zakladatelské právní jednání musí mít vždy formu veřejné listiny (§ 146 ZOK)

• D by řekli, že to je organizační smlouva
• Vklad za podíl
• Smlouva odvážná – upraveno v OZ – vnáší se něco, co je jisté (vím, jaká je výše vkladu), ale podíl je nejistý
• Vzniká zápisem do OR, zápis má konstitutivní povahu, vznikem se ze zakladatelů stávají společníci, návrh na zápis podávají jednatelé – vyplývá to z rejstříkového zákona – § 46 odst. 2, inteligentní formulář na justici – pošle se datovou schránkou nebo se vytiskne, úředně se ověří osobně, doplní se příslušné kolky – 6.000,- Kč (u a.s. 12.000)
• Rejstříkový soud krajský nebo městský soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti, rejstříkový soud zapíše do 5 dnů (§ 96 rejstříkového z.)
• Společníci musí splatit všechny nepeněžité vklady, celé vkladové ažio – nepeněžité vklady musí být oceněny znalcem, kterého si volí sama společnost
• Většinou zakládány za podnikatelským účelem, ale může jít např. i o zdravotnictví apod. – rozlišujeme předmět podnikání a předmět činnosti

 

Vklady – peněžité vyjádření hodnoty předmětu vkladu

Obsahem podílu jsou práva a povinnosti společníka, současně na něj můžeme pohlížet jako na nehmotnou movitou věc. Velikost podílu (§ 132) se určuje podle poměru vkladu k výši základního kapitálu. Až dosud platil princip jednotnosti podílu – společník mohl mít jediný podíl. Pokud se rozhodlo o zvýšení kapitálu a on upsal další vklad a splatil ho, neměl nový podíl, jen se zvětšil. Teď je tomu jinak -> jeden podíl, ale společenská smlouva může určit pluralitu podílů.

S.r.o. stojí na hranici mezi kapitálovými a osobními.

 

Podíly a jejich druhy

• S podílem společníka byla vždycky spojena stejná práva, mohl být různě velký, ale nikdy ne zvláštní práva
• Může vydávat podíly prioritní – přednostní právo na podíl na zisku/likvidačním zůstatku nebo obě tato práva, hlasovací právo tu je
• Podíly s násobky hlasů – dobré mravy (kdy už násobek začne být nemravný)

Platí to, co u a.s. – s podílem lze spojovat jedině společenská práva, nikoli majetkové, nelze spojovat ani povinnosti. Akciová společnost nemůže vydávat úrokové akcie, u s.r.o. to zákon nezakazuje (není to ale asi vhodné doporučit – je to bez ohledu na hospodářskou situaci).

S podílem lze disponovat na základě zákona a společenské smlouvy. Může být předmětem převodu. Varianty jsou dvě: na jiného společníka nebo na třetí osobu. Podle toho se jedná o převod (na základě kupní/darovací, směnné smlouvě) nebo jako nepeněžitý vklad do jiné obchodní korporace. Smlouva vždycky musí mít písemnou formu, úředně ověřené podpisy. Nabytím podílu přistupuje společník do společnosti (dříve to musel prohlásit sám, dnes to zákonodárce formuluje za něj). Na jiného společníka může společník svůj podíl převést bez omezení (to platí dispozitivně ze zákona, společenská smlouva může stanovit podmínku souhlasu valné hromady). Se souhlasem valné hromady může převést na třetího. Můžu požádat soud, aby mou účast zrušil.

 

Zastavení – za určitých podmínek může být předmětem zástavy, § 1320 OZ – vztahuje se na korporaci obecně, za stejných podmínek jako převádění podílu, lze-li ho volně převádět, lze ho i volně zastavovat, pokud tam jsou podmínky, tak stejné platí pro zastavení

• Nejdříve je třeba uzavřít zástavní smlouvu, zástava ale vzniká až zápisem do OR

Podíl lze inkorporovat do cenného papíru (kmenový list). Musí to připouštět společenská smlouva a společnost se musí otevřít. Kmenový list na rozdíl od akce nelze zaknihovat, vždy to bude veřejný papír, nelze s nimi obchodovat.

 

Náležitosti

• Kmenový list je cenným papírem na řad, musí být identifikována společnost, srozumitelné, že jde o kmenový list, výše vkladu, podpisy jednatelů a číslo
• Stejně jako podíl lze zastavit kmenový list – vztahuje se na to úprava cenných papírů (§ 1320 OZ)
• Zastavuje se zástavním rukopisem a předává se zástavnímu věřiteli

 

Povinnosti společníka s.r.o.

• Loajalita (§ 212 OZ)
• Povinnost vkladová – v miniaturním rozsahu musí splnit všichni společníci
• Společnost si může zřídit tzv. tadiční řízení – vyzve, aby splnil vkladovou povinnost, valná hromada může rozhodnout o jeho vyloučení
• Příplatková povinnost (§ 162 ZOK) – společníci zvyšují vlastní kapitál společnosti, není to vklad, nevstupuje to do základního kapitálu
  • Musí ji zakotvit společenská smlouva – respektive že o ní může rozhodnout valná hromada
  • Společenská smlouva musí obsahovat horní hranici příplatkové povinnosti
  • Příplatky se určují podle poměru podílů společníků ve společnosti
  • Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, může vystoupit ohledně podílu, se kterým byla spojena příplatková povinnost (nemusí absolutně), snížil by se tak jen rozsah jeho účasti
• Povinnost mlčenlivosti – výrazem povinnosti loajality
• Společenská smlouva může modifikovat vztahy

 

Práva společníka

• Majetková – podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, právo na vypořádací podíl
  • Právo na podíl na zisku
    • předpokladem, že společnost nějaký zisk má, o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada, je možné rozdělit i mezi jiné osoby (jednatele, zaměstnance), zrovna tak může být rozhodnuto, že zisk zůstane ve společnosti
    • výplata zisku – nesmí k ní dojít v případě, že by to vedlo k úpadku společnosti
    • podíl na zisku se standardně vyplácí v penězích, ale možné v i naturáliích
    • možnost vyplácet zálohy na podíl ze zisku
  • právo na podíl na likvidačním zůstatku
    • zpeněžit majetek, vypořádat věřitele, co zbyde -> likvidační zůstatek -> rozdělení mezi společníky, podle pravidel stanovených zákonem popř. společenskou smlouvou
  • právo na vypořádací podíl
    • pokud jeho účast zaniká, důraz na to, aby vypořádání společníka bylo férové
  • Administrativní – hlasovat, právo na informace, právo žádat o svolání valné hromady (jen kvalifikovaný společníci)
    • Právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ni
      • Valná hromada rozhoduje o nejvýznamnějších otázkách, může realizovat osobně nebo pověřit svého zástupce, hlasování – nejvýznamnější majetkové právo, počet hlasů stanoví zákon podpůrně tak, že na jednoho společníka připadá jeden hlas – dispozitivní ustanovení
      • Kumulativní hlasování – podstatou je, že se počet hlasů vynásobí počtem členů voleného orgánu – volí-li se 3 jednatelé a společník má 10 hlasů, tak má 30 hlasů, které všechny může dát vybranému kandidátovi, aby menšinoví společníci mohli zvolit své kandidáty
    • Právo domáhat se neplatného usnesení valné hromady
      • Ochrana individuálních zájmů společníků a význam i pro ochranu samotné zákonnosti ve společnosti
      • Přísluší společníkům i jednatelům, členům dozorčí rady
      • Do r. 2013 neomezeno, od r. 2014 – podání protestu proti usnesení valné hromady, důležité je, aby byl vznesen protest
      • Společník, který není na valné hromadě, protest vznášet nemusí – může tedy potom napadnout i bez vznesení protestu, vedou se dohady o důsledcích
    • Právo na informace
      • Mimořádné významně, význam stoupá, protože tu není dozorčí rada zřizována obligatorně, kontrolní funkci vůči jednateli vykonávají společníci, proto mají široké právo na informace
        • Právo žádat informace
        • Právo nahlížet do dokladů společnosti
      • Nemusí poskytovat informace, když jsou veřejně dostupné, utajované informace podle zákona
    • Právo podat společenskou žalobu
      • Ochránění společníka
    • Práva kvalifikovaných společníků
      • Právo žádat svolání valné hromady s tím, že společníci navrhují pořad jednání
      • Právo žádat znalce za účelem přezkoumání zprávy o vztazích

 

Organizační struktura s.r.o.

• Valná hromada
  • Nejvyšší orgán společnosti – rozhoduje o klíčových momentech společnosti, mohou se účastnit všichni společníci, působnost vymezena zákonem
  • Kompetence valné hromady mohou být vymezeny ve společenské smlouvě
  • Opačně: valná hromada rozhoduje o skutečnostech, které ji nebere ani zákon, ani společenská smlouva
  • Účast na ní je právem společníka, nikoli povinností
  • Nemůže si přisvojit zastupování společnosti
  • Svolávají ji zpravidla jednatelé (§ 181), alespoň jednou za účetní období (1 rok) – většina odpovídá kalendářnímu roku, může mít ale i hospodářský rok (např. podnikatelé v zemědělství)
  • Rozhodnutí týkající se základních otázek společnosti – rozhodování o přeměně, zvýšení/snížení kapitálu, o zrušení společnosti s likvidací, o změně společenské smlouvy – poslední dvě pravomoci musí vymezit společenská smlouva
  • Významné majetkové dispozice – schvaluje smlouvu o tichém společenství
  • Rozhoduje o rozdělení zisku
  • Personální kompetence – volí a odvolává jednatele
  • Rozhodování za přítomnosti společníků nebo mimo valnou hromadu
  • Rozhodnutí valné hromady se nazývají usnesení, bývají přijímány většinou přítomných účastníků
  • Pokud jde o společníky – mění se jejich práva a povinnosti – vyžaduje se jejich souhlas
  • Snaha nepřiměřeně neomezovat právo společníka účastnit se
  • Svolání valné hromady – vyšší četnost může zakotvit společenská smlouva, nutno svolat, když společnosti hrozí úpadek nebo je ohrožen její záměr, valnou hromadu svolává primárně jednatel, může být svolána na žádost kvalifikovaných společníků (pokud nesvolá jednatel), pokud nikdo nečiní, tak kterýkoli ze společníků nebo dozorčí rada
  • Svolává se písemnou pozvánkou na adresu společníků, min. 15 dní před konáním (může stanovit mailem, telefonicky)
  • Záležitost, která nebyla na pozvánce, nemůže být projednána (kvůli ochraně společníka – nepočítal s tím), jen v případě, že souhlasí všichni společníci (nejen přítomní)
  • Vady usnesení valné hromady
    • Neplatnost usnesení valné hromady – rozpor se zákonem, společenskou smlouvou nebo dobrými mravy, musíme mít subjekt, který se toho dovolá – každý společník, likvidátor, je třeba dovolat se ve stanové objektivní lhůtě 1rok, subjektivní 3 měsíce, povinnost podat protest
    • Zdánlivost usnesení valné hromady – pohlížíme na ně, jakoby nebyla vůbec přijata (např. chybí působnost k takovému usnesení)
  • Rozhodování per rollam – vyjádření ve stanovené lhůtě, pokud mlčí, nesouhlasí, ušetří finanční i časové náklady, ale bez projednání

 

• Jednatel – 1 nebo více, pokud více, tak každý je statutárním orgánem, pokud není stanoveno, že jde o kolektivní statutární orgán, zastupují společnost, neomezené a neomezitelné zástpčí oprávnění, náleží mu obchodní vedení, zbytkové působnost – vše, co nespadá do působnosti jiného orgánu, do obchodního vedení nesmí nikdo zasahovat
  • 51 odst. 2 – výjimka
  • Může odstoupit, ale ne v době nevhodné pro společnost, jinak zaniká smrtí
  • Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře – povinnost jednat s potřebnými znalostmi a loajálně, povinnost využít své znalosti pro společnost – jinak povinnost nahradit škodu, insolvence – vydat vše

 

• Výbor pro audit – nad 4 000 zaměstnanců

 

• Dozorčí rada – když je obchodníkem cenných papírů

 

• Dobrovolně lze zřídit i další orgány

 

Zánik účasti společníka ve společnosti

• Dobrovolné
  • Převod podílů
    • Uvnitř společnosti bez dalšího nebo se souhlasem valné hromady (podle společenské smlouvy)
    • Na jiného společníka – souhlas valné hromady
  • Nedobrovolné
    • Vyloučení – porušení vkladové povinnosti nebo příplatkové povinnosti
    • Soudem – závažně porušuje povinnosti společníka
    • Exekuce – prodá se ve veřejné dražbě

 

Zánik společnosti – dvoufázově, nejprve je potřeba společnost zrušit, likvidace, na konci názvu se objevuje dodatek v likvidaci – nemůže pak neomezeně uzavírat nové smlouvy, funkce se ujímá likvidátor a přechází na něj působnost statutárního orgánu, dochází k omezení působnosti jednatele (přechází na likvidátora), funkce jednatele trvá, zaniká okamžikem, kdy je vymazána z OR/majetek a dluhy přebírá právní nástupce, i po zániku společnosti mohou společníci ručit za závazky společnosti do výše svého podílu na likvidačním zůstatku