Otázka: Starověk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Tereza Barack
Starověk
- vznik písma – 476 n. l. zánik Západořímské říše
- před 10 000 lety – oblast úrodného půlměsíce – zemědělství
- zrodily se historicky první civilizace
- nejprve vznikají první města (6 000 př. n. l.)
- civilizační centra vznikají na Předním východě + Egypt, Indie, Čína, jižní Amerika
- celé období starověkých dějin musíme označit nejen časově, ale i zeměpisně:
- semitohamité (Asyřané, Babyloňané, Židé, Arabové…)
- indoevropské (Peršané, Chetité, Řekové…)
- neznámého původu (Churrité a Sumerové)
Typy městských států:
1) Staroorientální státy
- v povodí velkých řek
- byly stabilní
- vznikají po rozpadu rodové společnosti
- hlavní roli hraje rodina
- hlavou rodiny je muž
- vzniká zde patriarchální řád
- patriarchální otroctví – otroků bylo málo, často byli součástí rodiny
- funguje redistribuční systém (chrámové nebo palácové hospodářství)
- závlahové zemědělství – vznik zavlažovacích kanálů
- v čele stojí vládce, který je ztělesněním boha – má neomezenou moc a při své vládě se opírá o vojsko
2) Klasické otrokářské státy
- především starověké Řecko a Řím
- na rozdíl od staroorientálních států vznikají u moře
- půda je v soukromém vlastnictví
- zdrojem obživy – zemědělství, řemeslo a obchod
- hospodářství – založeno na využití otrocké síly
Vznik písma
- vzniká z hospodářských důvodů (přehled vlastnictví)
- nejprve se objevuje piktografické (obrázkové) písmo
- sumersko-babylonský klínopisný systém – na předním východě
– psalo se rákosovým pisátkem do hliněné tabulky
- v Egyptě – hieroglyfický systém:
- hieroglyfické písmo – tesalo se do kamene nebo do dřeva
- hieratické (kněžské) písmo – papyrus
- démotické písmo (lidové)
- koptské písmo – k náboženským účelům
- protoindický systém
- čínský písemný systém
- později vznikají tzv. hlásková písma (hebrejština, fénické písmo -> převzali ho Řekové a doplnili o samohlásky -> alfabeta)
MEZOPOTÁMIE
= Meziříčí
- mezi řekami Eufrat a Tigris
- dnešní Irák
- fungovala zde tzv. závlahové zemědělství (lidé se zabývali budováním a čištěním kanálů)
- chovali ovce a kozy
- důležitou součástí byl rybolov a pěstování obilí (pšenice, ječmen)
- dostatek hlíny
- kámen, dřevo, kovy museli dovážet
- stavby za sušených cihel
- chrámové nebo palácové hospodářství (-> redistribuční systém)
Raně dynastické období (sumerské)
- 2700 – 2340 př. n. l.
- vývoj začíná na území Sumerů
- v oblasti Sumeru vznikají 1. Městské státy
– základem státu byla tzv. primitivní (vojenská) demokracie – právo účasti na sněmu mají muži, kteří mají právo nosit zbraň
– do čela státu volen úředník, který získal titul sanga, který měl vojenskou, správní i náboženskou funkci
- postupně získávají nejvyšší moc vojevůdcové a vznikají zde monarchie (králové se nazývají lugal, ensi)
- nejznámější sumerské státy: Ur, Uruk, Lagaš, Umma, Kiš
1. dynastie
- Ur
- – 25. stol. př. n. l.
- našlo se zde velmi bohaté archeologické naleziště – množství hrobů (např. královna Pu-abi) -> Heinrich Šlíman
- později se hlavním městem stává Lagaš
– z této doby pocházejí 1. Památky psaným klínovým písmem
-> Supí stéla krále Eannatuma
- Urukagina – 1. tvůrce práva
– jeho zákony se dochovaly pouze v opisech -> 1. Zákony – stíhající nevěru, krádež…
- poslední panovník Lugalzagezzi ze státu Umma, který tuto oblast ovládl (celý Sumér)
Staroakkadská říše
- 2340 – 2198
- 11 panovníků
- Sargon Akkadský – sjednotil Akkad a Sumér
- Náram-Sín – dochována stéla; významný panovník
- polyteismus
- každé z měst mělo svého hlavního boha (uctívali bohy celooblastní – celého národa)
-> město Nippur
– An – bůh bohů – nejvyšší
– Enlil – bůh ovzduší
– Enki – bůh země
– Šamaš – bůh slunce
– Sín – bůh měsíce
– Ištar – bohyně Venuše
Období Gutejské nadvlády
- Gutejci byli nájezdníci z Asie, kteří dobyli tuto oblast a ovládli celou jižní Mezopotámii -> postupně se stali vládci všech městských států
- nedokázali ovládnout pouze jeden, a to Lagaš
- Gudea z Lagaše – proslul především jako stavitel
3. dynastie z Uru
- 2011 – 2003
- Urnammu
– dobyl Sumér a Akkad – sjednotil celý jih
– vybudoval zikkurat boha Sína
– vydal zákoník – celkem se dochovalo 31 zákonů; platila zásada peněžitých trestů
Starobabylonské období
- 19– 16. století (př.n.l.)
- Lipit – Ištar
– z města Isinu
– zákoník (psaný sumérsky) – dochováno 40 zákonů
- Amoritská dynastie
– Chammurapi
– 1792 – 1750 př. Kr.
– dochována korespondence na hliněných destičkách
– dále zákoník – zapsán na dioritové stéle – vysoká zhruba 2,5 m
(diorit – druh černé žuly)
– obyvatelstvo dělí do tří vrstev:
- Awílum (plnoprávní)
– mají nejvíce práv, při přestupcích platí zásada oko za oko
- Muškénum (neplnoprávní)
– prohřešky se trestají pokutou
- Otroci
– provinění proti nim bylo trestáno peněžitými tresty
– používaly se u nich zohavující tělesné tresty
– po Chammurapiho smrti nastává úpadek říše
- 1594 př. Kr. – chetitský král Muršiliš I. Dobyl říši
- později území Babylonské říše dobývá kmen Kassitů
Středobabylonská říše
- 1594 – 1100
- je zde Kassitská dynastie
- později tzv. II. Isinská dynastie – Nabukadnezar I.
- následovalo období asyrské nadvlády až do 7. Století
– Babylonii dobyl Tiglatpilesar I. (1097)
- nejvýznamnějším panovníkem Babylonie se stává Nabopolassar, který v roce 612 př. Kr. společně s Médy vyvrátil Asyrskou říši
Novobabylonská říše
- 626 – 539
- Nabukadnezar II.
– nejvýznamnější postava
– porazil Egypťany a získal území Sýrie a Palestiny
– 587 – dobyl Jeruzalém
-> začíná babylonské zajetí Židů
– 539 – dobyl Babylon perský král Kýros II. Veliký
-> ÚPADEK BABYLONSKÉ ŘÍŠE
– 331 ho dobyl Alexandr Veliký a po jeho smrti postupně zaniká
Staroasyrská říše
- 1950 – 1760
- navazuje na tradice akkadské říše
- nové hlavní město: Aššur
- Šamši – Adad I.
– částečně součastník Chammurapiho
– po jeho smrti Chammurapi toto území dobyl
- přicházejí sem Churrité (stát Mitanni) a Asýrie se stává jeho součástí
Středoasyrská říše
- 1365 – 1076
- Eríba-Adad I.
– vyhnal Churrity a stát Mitanni byl rozdrcen Chetity
– znovusjednocení a vnitřní přebudování Asýrie
- Aššur-Uballita I.
– asyrská expanze Mezopotámii vyvrcholila dobytím Babylonu
- Salmanassar I.
– nadobro zahladil zbytky státu Mitanni
- Tukultí-Ninurty I.
– 1244 – 1208
– došlo k dobytí Babylonu – 1235 př. n. l.
– vrchol moci
– po jeho smrti úpadek říše
– vpád mořských národů – zaniká Chetitská říše a končí kassitská vláda Babylonie
- Tiglatpilesar I.
– znovu získal Babylon, přístup k dnešnímu Perskému zálivu a uchránil Asýrii volný přístup ke Středozemnímu moři
Novoasyrská říše
- 911 – 612
- Asýrie se v 9. – 7. století stala velmocí Persie
- Aššurnasirpal II.
– získal nová území, podmanil Sýrii a dobyl foinická města
- Salmassar III.
– díky vzpourám měl vliv na království Urartu
- Tiglatpilesar III.
– 745 – 722
– největší rozmach říše
– upevnil a centralizoval vládu
– dobyl Babylon – 729
– tažení proti králi Urartu
- Sargon II.
– územní zisky, rozvrácena říše Urartu
– hlavní město Ninive
- Sinacherib
– oblehl Jeruzalém a zatlačil Egypt
- Assarhaddon
– obnovil Babylon
– uzavřel spojenecké smlouvy s Médskou říší
– 667 př. n. l. dobyl Egypt
– 647 dobyl Elam
- následoval finanční úpadek, docházelo k povstáním, která vyvolala rozpad říše
- postupně Asyřané ztratili Egypt i Babylonii
- roku 612 př. Kr. podlehlo hlavní město Ninive spojeneckému tažení Médů a Babyloňanů
- v roce 605 př. Kr. Asýrie podlehla definitivně
EGYPT
- nejstarší starověká antická civilizace
- v povodí řeky Nilu (6670 km dlouhá)
– díky tajícímu ledu (pravidelné rozvodňování) byla založena civilizace
- první civilizace a vývoj probíhal tam, kde byly nepříznivé životní podmínky
- neměli nerostné bohatství (nedostatek dřeva), dostatek kamene (žula, vápenec)
- rozluštění egyptského písma na základě Rossetské desky -> Jean Francois Champollion
Vznik jednotného státu
- kolem roku 3100 př. n. l.
- dělil se na Horní (jih) a Dolní (sever) Egypt
- pěstovali obilí, vinnou révu a len
- vybudovali zavlažovací systém kanálů
- sjednocení Egypta – 1. pokus vyšel z města Neken
–> 1. panovník Menin
Archaické období
- 3100 – 2700
= období cínevské (Cínev – hlavní město)
- období a 2. dynastie
- Meni sjednotil Horní a Dolní Egypt -> spousta válečných tažení
- lidé pohřbíváno v mastabách
Stará říše
- období 3. – 6. dynastie
- období prvního vzestupu Egypta
- hlavní město Mennofer
- období stavitelů pyramid
- Džoser
– byl prvním stavitelem pyramid – 1. stupňovitá pyramida (pomocník Imhotep)
-> 60 m vysoká, složená z 6 mastab
– kolem je rozsáhlý areál
– panovník je pohřben pod pyramidou
- Huney
– pokusil se vytvořit 1. jehlanovitou pyramidu
- Snofrev
– nechal dokončit Huneyovu pyramidu (lomená) – místo, kde se nachází – Médún
– vytvořil si svojí Růžovou pyramidu – Dahšúr
– panovník 4. dynastie
-> dynastie „stavitelů“ pyramid
– pyramidy u Sákkary (v Gíze)
– Chufev (Cheops) -> Cheopsova pyramida – 230 x 230 x 146 m
– největší pyramida v celém Egyptě
– Radžedef
– Rachev (Chefren) -> Rachevova pyramida
– druhá největší pyramida (s „čepičkou“)
– nechal postavit Sfingu
– Menkauré
– nejmenší pyramida v Gíze
-> stavba dvou největších pyramid dostala Egypt do finanční tísně
- Dynastie
– Veserkáf
– postavil pyramidu a Sluneční chrám boha Ré (centrem chrámu byl obelisk,
kde se měl každé ráno znovuzrodit
– faraon Sahuré
– pyramida – 78 x 78 x 50
– jeho vezír Ptahšepses – v roce 1960 jeho hrobka objevena československými
archeology
– faraon Venís
– jeho pyramida poprvé nese tzv. texty pyramid (texty, zaříkávadla, motlitby,
chvalozpěvy apod.) – Egypťané věřili v sílu slova
– faraon Džedkaré
– vznikly Abusírské papyry – údaje o hospodářských a sociálních poměrech
na konci 5. Dynastie
- dynastie = ÚPADEK
Uspořádání
- v čele státu faraon, který má neomezenou moc
- od 4. Dynastie má jednoho spolupracovníka -> vezír (catej)
- celá země byla rozdělena na kraje, tzv. nomy
- – v čele monarcha
- – nejprve 38 nomů, později 42 – Horní Egypt – 22, Dolní Egypt – 20
- Společenská pyramida:
- Faraon (vlastník půdy)
- Faraonova rodina
- Rodová šlechta + kněží (vezír)
- Písaři
- Řemeslníci a armáda
- Pracovníci v zemědělství (rolníci)
- Otroci (instituce patriarchálního vlastnictví, pomocný člen v rodině)
1. Přechodné období
- 2181 – 2040 př. n. l.
- období 7. – pol. 11. dyn.
- ústřední vláda ztrácí moc
- říše se rozpadá
- objevují se hladové bouře, vylupování pyramid…
Střední říše
- 2040 – 1786
- pol. 11. dynastie – 12. dynastie
- Mentuhotep II.
– panovník, který sjednotil střední říši (Egypt)
– vybudoval Vládcovy zdi (měla Egypt chránit před nájezdy asiatů)
- Amenemhét I.
– 2000 – 1970
- – nové hlavní město Ictovej
- Senvosret II.
– budoval rozsáhlé zavodňovací kanály v oblasti Fajjúm
2. Přechodné období
- 1786 – 1560
- – 17. dynastie
- pronikání Semitských kmenů
– nejvýznamnější – Hyksósové – vojenská převaha oproti Egyptu
– dvoukolové vozy tažené koňmi, luky, bronzové meče, zbroje, pancíře a přilby
– uctívali boha Baala, kterého ztotožnili s egyptským Sutechem
– vybudovali si svoje hlavní město Hatvoret (Avaris)
– 15. dynastie – Velcí Hyksósové
– 16. dynastie – Malí Hyksósové
– od 17. dynastie začal odboj proti Hyksósům ve městě Véset
– vítězství – Ahmose I. (zakladatel 18. dynastie)
Nová říše
- 1560 – 1080
- dynastie – Ahmose I. – vytváří velkou armádu
- město Véset
- faraoni pohřbíváni v Údolí králů, manželky v Údolí královen
- budují zádušní chrámy – Karnak, Luksor, Abú Simbel
- vyhnali Hyksósy -> dochází k obnově Egypta
- faraon Thutmose II. – po jeho smrti nastupuje jeho manželka Hatšepsóvet
- Hatšepsóvet (Hatšepsut)
– první žena na trůně v egyptských dějinách
– podle tradice nesměla kralovat žena, proto se nechala zobrazovat a představovat
jako muž
- Thutmose III.
– nechal zlikvidovat všechny památky na Hatšepsut, ale zůstal po ní zádušní chrám
– vytváří se profesionální armáda
- Amenhotep IV. (Achnaton)
– 1364 – 1347
– pokusil se do Egypta zavést monoteismus (víra v jednoho boha)
-> bůh Aton – nezdařilo se mu to
– sám se přejmenovává na Achnatona a zakládá město Achetaton (el-Amarna)
-> archív; el-amárnská škola umění (realismus)
– náboženská reforma se neujala a zaniká škola i Achetaton
- Tutanchamon
– synovec Amenhotepa
– návrat polyteismu
– jeho hrobka byla nalezena – Haward Carter
- Ramesse II.
– 1290 – 1224 př. n. l.
– velmi významný panovník, vojevůdce a stavebník (představoval egyptskou říši,
zveleboval ji)
– bojoval společně s Chetitskou říší v oblasti Malé Asie
-> společná hranice v oblasti Sýrie
-> bitva u Kadeše – 1285 př. Kr. (Ramesse X Muvatalliš)
– 1270 – mírová smlouva mezi Ramessem a Chattušiliš III. (nejstarší známá
smlouva)
– sochy 15 m vysoké z černé žuly sedící na trůnu
– postupný úpadek říše
- dynastie
– označena jako Ramessovská
– poslední byl Ramesse XI. – hladomor, války…
3. Přechodné období
- 1080 – 525 př. Kr.
- Libyjci
- Núbijci
- Sajská dynastie – 26. dyn. – rozkvět říše
- 525 – perský král Kambýsés dobyl Egypt -> perská nadvláda
- období nadvlády končí, když Egypt dobyl Alexandr Makedonský
– 332 př. Kr. – město Alexandrie
Ptolemaiovci
- 332 – 330 př. Kr.
- Ptolemaios I. Sotér (1. vládce po Alexandrovi)
- Kleopatra VII. (poslední vládkyně)
– zemřela roku 31 př. Kr. v bitvě u Actia
- 30 př. Kr. – z Egypta se na čtyři století stává římská provincie
- polyteismus
Egyptští bohové
- Amón – nejvyšší bůh a pán světa
- Eset – bohyně krásy a života
- Hor – bůh sokol, jeho vtělením byl faraon
- Thovt – bůh spravedlnosti, moudrosti a písařů
- Ré – bůh slunce
- Usire – bůh mrtvých a podsvětí
