Starověká knižní kultura – maturitní otázka

fotografie

 

Téma: Starověká knižní kultura

Předmět: Knihkupecké a nakladatelské činnosti

Přidal(a): Nikolas Wagner

 

Kniha a písmo (význam, definice a funkce)

  • Slovo „kniha“ vychází z řeckého biblos a latinského liber.
  • Jedná se o svazek listů s určitým obsahem, který slouží jako základní informační pramen.
  • Knihy jsou určeny k uchovávání myšlenek, vzdělávání a k předávání poznatků minulých generací novým generacím.
  • Písmo umožňuje záznam jazyka a myšlenek přes prostor i čas, čímž uchovává obsah řeči a literární památky.
  • Umožňuje vyjadřovat city, sdílet zkušenosti a fixovat jazyk.
  • Písmo posiluje soudržnost národa a zároveň písemně odlišuje kultury.
  • Slouží estetickým funkcím – např. v podobě kaligramů.

 

Vývoj písma

Prehistorické období:

  • Předchůdci písma: vlastnické značky, vrubové hůlky (evidence dluhů, kalendáře), uzlové písmo (kipu), barevné mušle (aroko), piktogramy, ideogramy a první jeskynní malby (Altamira).

 

Historické období:

  • První ručně psaná a kreslená písma: klínové písmo (Sumérie, Mezopotámie), hieroglyfy, démotické a chetitské písmo, krétské písmo (mínojské hieroglyfy, lineární písma A, B, C).
  • Vývoj v Číně (obrázkové a znakové písmo), Japonsku (hiragana, katakana, kanji), Indii (sanskrt, Brahmí), hebrejské, fénické, řecké a latinské písmo – každé s vlastními specifiky a historickou rolí.
  • Důležité objevy: Rosettská deska a Champollion (hieroglyfy), Bedřich Hrozný (chetitština), Michael Ventris (lineární písmo B), Alice Koberová (statistické metody v dešifrování).
  • U písma často pomáhá bilingva – dešifrování pomocí známého jazyka.

 

Moderní období:

  • Výroba kovových písem, nové tiskové a typografické technologie (například digitalizace písma, vývoj fontů).
  • E-knihy a digitalizované archivy se stávají novodobou podobou knih a písemnictví.

 

Písma starých národů

  • Klínové písmo: využíváno v Mezopotámii a Sumérii, psalo se rákosovým pisátkem do hliněných destiček. Rozluštil Grotefend.
  • Hieroglyfy: egyptské písmo pro záznam posvátných textů, rozluštil Champollion díky Rozettské desce.
    • Hieratické (kněžské – rychlopis), démotické (lidové) písmo – používáno na smlouvy i běžné dokumenty.
  • Chetitské písmo: kombinace klínového a hieroglyfického písma, zpravidla rývané do kamene.
  • Krétské písmo: mínojské hieroglyfy, lineární písma A, B, C; významný památník Disk z Faistu.
  • Čínské písmo: obsahuje desítky tisíc znaků, má bohatou tradici obrázkových i znakových písem.
  • Japonské písmo: tvořené kombinací čínských znaků a místních slabičných systémů.
  • Indické písmo: více než 200 systémů, sanskrt, Brahmí, a dosud nerozluštěná protiindická písma.
  • Hebrejské písmo: kvadrátní i rabínské, nositel židovské tradice (Tóra/Pentateuch).
  • Fénické písmo: základ evropských abeced, 22 hláskových znaků – základ pro většinu dnešních abeced.
  • Řecké písmo: inspirace pro hlaholici, základy latinky.
  • Latinské písmo: nápisové (monumentální), kurzivní, knižní, základ velké a malé abecedy i dalších evropských písem.

 

Typy řeckých a římských písem

  • Nápisová písma (kapitála, capitalis monumentalis), knižní kvadrátní písmo, rustická kapitála, iniciály, kurzíva (starší i minuskulní), majuskule, minuskule, ligatury.

 

Podoba knihy a materiály pro psaní

  • Svitky z papyru a pergamenu: Řekové a Římané převzali výrobu svitků a papyru z Egypta, využívány byly i destičky (diptych, triptych, polyptych).
  • Kodex: v křesťanství rozšířená forma, svazek listů vázaných do hřbetu s ilustracemi.
  • Psací prostředky: Psalo se brky, štětci, ocelovými pery (první plnící pero Watermann 1883, první grafitová tužka 1660, první tužka Koh-i-Noor od Josefa Hardmuta).
  • Inkousty obsahovaly netradiční suroviny (pivo, skalice, duběnka), uchovávaly se často ve zvířecích rozích.
  • Vývoj materiálů: tuš, fialový inkoust, stillus, speciální kalamáře.

 

Pergamen a jeho výroba

  • Vyráběl se namáčením a natahováním kůže, obrušováním, speciální druhy (velín, bělpuch). Výhodou je trvanlivost, možnost opakovaného použití (palimpsest).
  • Na pergamen lze psát z obou stran, umožňuje orientaci v textu.

 

Papír a jeho cesta k nám

  • Vynalezen v Číně (Chai Lun), do Evropy přišel ve středověku, v Čechách za vlády Karla IV.
  • První papírna u nás byla ve Zbraslavi (1499), první papírová kniha – Městská kniha pražská.
  • Výroba zahrnovala drcení hadrů, bělení kaše, lisování na plsti, sušení a hlazení.

 

Písaři, opisování a role ve společnosti

  • V Egyptě považováni za vtělení bohů, měli vysoký společenský status.
  • Organizovali opisování knih i archivaci textů (písařské dílny, kláštery, školy).
  • Význam opisování: uchování písemných památek, rukopisné knihy před nástupem knihtisku.

 

Knihovny a obchod s knihami

Antické knihovny a knihovnictví

  • Músaion a Alexandrijská knihovna – nejvýznamnější centra vědy a kultury starověku; většina knih byla svitky; byla zničena během válek a požárů.
  • Pergamská knihovna – konkurent Alexandrie, část sbírky byla darována Kleopatře.
  • Aššurbanipalova knihovna – sbírka hliněných destiček v Ninive, nejstarší královská knihovna.
  • Římské knihovny – veřejné, přístupné, spojené s fóry, lázněmi.

 

Obchod s knihami v antice

  • Rozvoj knižního obchodu v helénistických městech (Athény, Alexandrie).
  • V Římě opisovali knihy otroci pro vzdělané obyvatele a elity.
  • Knihy byly ceněným zbožím, autorská práva neexistovala; propagace probíhala veřejnými čteními.

 

Moderní vývoj

  • Digitalizace knih a písemných památek – online knihovny, digitalizované katalogy.
  • Nové formy publikování (e-knihy, audioknihy).
  • Písmo v současnosti slouží i vizuální komunikaci (plakáty, digitální obrazovky, graffiti).
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.