Otázka: Starověké Řecko
Předmět: Dějepis
Přidal(a): asdfg
- Charakteristika egejské oblasti
- Periodizace dějin
- Nejstarší civilizace (Kréta, Mykény)
- Řecká kolonizace
- Sparta a Athény
- Klasické období – řecko-perské, peloponéské -> makedonské války
- Řecká kultura a helénismus
Přírodní podmínky oblasti
- rozléhalo se na Balkánském poloostrově
- povrch velmi hornatý, členité oblasti, stovky ostrovů (sjednocovací prvek Egejské moře – doprava lepší než po souši, dobré podmínky k budování přístavů -> výborní mořeplavci)
- zemědělství – 20%, problém – nedostatek vody, suroviny – nedostatek dřeva, kamene (mramor), kvalitní hlíny k hrnčířství,..
- vysoká pohoří -> uzavřené oblasti -> dobrá obrana -> nevznikl jednotný stát, pouze městské státy, které vytvářely spolky
Periodizace řeckých dějin
- Herojská doba
- Počátky řeckých dějin (Kréta, Mykény) – 2000 – 1100 př. n. l
- Temné období – 1100 – 800 př. n. l.
- Archaické období – 800 – 500 př. n. l.
- Klasické období – 500 – 338 př. n. l.
- helénistické období – 338 – 146 př. n. l.
Herojská doba
- mytická doba plná herojů
- téměř žádné prameny, použití bronzu již 3200 př. n. l.
Kréta a mykénská civilizace
- kolébkou evropské civilizace byla Kréta (strategická poloha ve Středozemním moři), ve 2. tisíciletí zde vznikla minojská kultura (dle bájného krále Mínoa)
- centerm město Knossos, zde stál palác Labyrintos (palác „dvojité sekery“) – podoba bludiště, ukryt bájný netvor Mínotaurus (král s maskou?)
- používali lineární písmo A a B, typ A nebyl rozluštěn – pouze k hospodářským účelům, jiné písemnosti nemáme
- převládal kult býka – znázorňován na nástěnných malbách
- Kréta dělena do 2 období – období prvních paláců (od 2000 př. n. l. – 1700 př. n. l., končí katastrofou, zřejmě zemětřesení), paláce Knossos, Faistos, Malia, Zakro (centrum města, centrální nádvoří, technicky vyspělé – kanalizace, svod vody)
- – období druhých paláců – největší rozkvět, ovládnutí Kyklad (ostrovy), styky s pevninou (mykénská civilizace, Malá Asie, Palestina, Egypt – obchod), ale v 15. st. katastrofy àoslabení à útok Achájů, ovládnutí Knossu à ve 14. st. vyvrácena celá civilizace (mořské národy?)
- otázka výbuch Théry (Santoriny) – tsunami?
- paláce správními středisky à palácové hospodářství
- v 16.st. př. n. l. vznikla na Peloponéském poloostrově mykénská kultura
- přišli do Řeckaà vyvrácena původní kultura à vývoj civilizace zpomalen
- dle města Mykény
- obyvatelé Achájové
- monumentální pevnosti s paláci (centrem ne dvůr, ale megaron – místnost s oltářem a 4 sloupy)
- hrobky panovníků (šachtové x tholové – pahorkové), bohatá výzdoba, zlato; Angamemnon
- styky s Egyptem, Palestinou i Britániií, vliv Kréty
- válečný charakter – města chráněna mohutnými hradbami z velkých kvádrů – kyklopské stavby (Mykény, Sparta, Pylos, Agros) – časté střety mezi městy
- vrchol 14.-13. st. – celá oblast Peloponésu,střední Řecko + ostrovy
- ve 12. st. zaniká (vzájemné střety à oslabení àmořské národy+ Dorové, na konci trojská válka
Temné období
- 11. st. přichází kmeny Dorů, podmanují si ostatní kmeny
- byli na nižší kulturní urovni -> s příchodem i kulturní úpadek
- o vývoji se nedochovaly žádné zprávy, zřejmě jen vznikly eposy Ilias a Odyssea (Homérské období)
- Dorové – izolovaná vládnoucí vrstva (Sparta) – neustálé válečné cvičení
- splynutí s obyvatelstvem (Athény)
- s jejich příchodem je spojen odchod části Achájů do Malé Asie -> řecká maloasijská města (Milétos, Efesos)
Archaické období
- v tomto období se formují městské státy (polis – 3 významy: samotné město, společenství, občané)
- městský stát – suverénní, samostatné a ekonomicky soběstačné společenství občanů; válčily mezi sebou
- jejich centrem je agora– shromáždiště lidu (tržnice), součástí je i pevnost (acropolis)
- občan – ekonomicky nezávislý jedinec (muž, ne žena ani cizinec) – de facto aristokracie, dědičné; práva: účast na sněmech, kandidatura, schvalování úředníků; povinnosti: obrana polis
- kdokoliv cizí – barbar
- různá politická zřízení:
oligarchie – vláda bohatých
demokracie – vláda lidu
aristokracie – vláda držitelů půdy
tyranida – vláda jedince (x tyranie – vláda krutých, ta ne)
- v 8. – 6. st. dochází k velké řecké kolonizaci -> hledají novou ornou půdu za hranicemi Řecka -> osídlení pobřeží středozemního moře a Černého moře
- polis organizovalo výpravu a založení nové osady (kolonie – přátelské vztahy, spojenectví, v nekonfliktních a úrodných oblastech – Marseille ve Francii (Gálie), jih Itálie – Sicílie, Korsika; Korfu)) à stalo se vůči ní mateřským státem – metropolí
- důsledky kolonizace: – levné obilí za řemeslné výrovy
– zadlužení řeckých rolníků – otroctví -> polarizace společnosti
– bohatnutí řemeslníků – snaha o podíl na moci
– požadavek o kodifikaci práva (doposud soudila šlechta na základě zvyklostí
– střet aristokracie a bohatých – střet, zvolení tyrana (chrámy, paláce) – odmítá odstoupit poté svržen
- mezi největší státy patřila Sparta a Athény
- Sparta
- na peloponéském poloostrově v oblasti Lakonoe – nazýval se Lakedaimon
- byla zde oligarchie – vládla mocenská skupina Sparťanů
- vláda: v čele státu 2 králové (basileové)- vojenská, kněžská funkce
sbor pěti eforů (dohlížitelská funkce, obrovské pravomoce, voleni na 1 rok lidovým shromážděním
rada starších (gerudia)- poradní a soudní orgán – 28starců + dva králové
lidové shromáždění – všichni plnoprávní Sparťané, volba úředníků, eforů, rozhodování o válce či míru
- složení obyvatelstva:
1) Sparťané – dorští přistěhovalci, plnoprávní, privilegovaná skupina, podmanili si ostatní kmeny, byli v měnšiněà zaměření na vojenskou přípravu chlapců i dívek (vojáci z povolání – těžkooděnci – hoplité)
2) Perioikové – řemeslníci, rolníci a obchodníci, svobodní, ale neměli politická práva
3) Heiloti – státní otroci, sparťanům přidělováni se státní půdou, stejně jako půda neprodejní
- Sparťané +Perioikové nazýváni také jako Lakedaimoňané
- Peloponéský spolek – 6. st, kolem Sparty řada spojenců -> spolek -> hegemonie (ostatní vojensky podřízení, jinak autonomie)
1) Athény
- stát v oblasti Attiky, převládá řemeslo a obchod
- vládne zde rodová aristokracie, v čele státu volení úředníci archonti (na 1 rok lidovým shromážděním, každý svou funkci, poté doživotně členy aeropagu – poradní orgán, obrovské soudní pravomoci)
- všichni občané zasedali na sněmu (plnoprávní)- povinnost: chránit polis
- složení obyvatelstva: 1) aristokracie: privilegovaná skupina, všechna politická práva, vlastníci půdy
2) řemeslníci, rolníci, obchodníci – od 6.st. získali politická práva (často cizinci – nemohli vlastnit majetek, ani neměli polit. práva)
3) otroci – bez práv
- k demokratizaci Athén přispěli: 1) Drakon (krutý) – nechal sepsat zákony ze zvykového práva, odstranil krevní mstu
2) Solon – nechal sepsat ústavu, čímž zrušil otroctví pro dluhy a zakázal prodávat svobodné občany do otroctví, občany rozdělil podle majetku do 4 skupin s určenými právy a povinnostmi a zavedl lidový soudní dvůr
3) Peisistratos – vládl jako tyran, podpora řemeslníků a obchodníků, rozkvět –jeho synové neoblíbeni, vyhnániàkonec tyranidy
4) Kleisthénes – provedl reformu státní správy a zavedl střepinový soud – ostrakismus (na střeb mohl každý napsat jméno osoby nebezpečné pro stát, poté o tom jednalo mimořádné shromáždění)
- významní muži Athén: Perikles, Kimon, Aristeides – všichni 3 významní stratégové
Klasické období
- období vrcholu řecké civilizace, neustálých válek -> vedly k úpadku Řecka a k jeho ovládnutí Makedonií
- Persie – kolem 550 př. n. l. dobyl perský král Kýros Médii, Babylon, Lýdii, později připojen Egypt
– Dareios I. – vrchol Perské říše, dobytí Malé Asie a průnik do Evropy àThrákie, politické ovládnutí Makedonie
– obrovská, mohutná armáda, základem královská garda – tzv. Nesmrtelní
1) Řecko-perské války
- 492 – 449 př. n. l. – záznamy od Herodota
- záminkou byl boj Řeků usazených v malé Asii proti Perské nadvládě, Řekové požádali o pomoc řecké státy (Sparta, Athény) a Peršané proto zahájili tažení do Řecka
- 499 př. n. l. povstání Řeků – potlačeno (zničení Milétu)
- uskutečnily se 3 výpravy
- 490 př. n. l. Dareios à bitva u Marathonu: údajné stovky Peršanů (nakonec však jen mírná převaha)
- Peršané špatná taktika, poraženi, obrovské ztráty
- pověstný Feidipidův maratonský běh – Peršané poslední pokus o obeplutí, překvapení – Athény včas varovány
- další významná bitva roku 480 př. n. l. u Thermopyl – překročili Helespont
– v čele Persie Xerxes (àřecké státy protiperská koalice)
– snaha Peršanů vstoupit do Attiky, ohromná převaha
– Sparťané v čele s Leonidem
– boj do posledního muže, Řekové nakonec poraženi
- Themistokles se snažil vyprovokovat námořní bitvu s Peršany u Salamíny (úzká soutěska) à obratné řecké triéry x obtížné manévrování perských galér à rozdrcena perská flotila
- perská armáda se stáhla zpět, zanechaný oddíl zničen spartsko-athénskou koalicí u Platají, také zničeno definitivně námořní loďstvo
- na ostrově Délos uzavřen všeřecký „Délský námořní spolek“ (osvobození od perské nadvlády v malé Asii)
- Řecko přechází do protiofenzívy
2) Peloponéská válka
- 431 – 404 př. n. l.
- válka mezi Spartou a Athénami (peloponéský spolek – Sparta + spojenci, silné vojsko; délský spolek – Athény + spojenci, silné námořnictvo)
- společný nepřítel poražen, území rozdrobeno à boje mezi sebou
- Perikles – nejvýznamnější athénský státník, stavební rozmach, 15 let jedním ze stratégů, Sparta žádala jeho odvolání, po smrti dohady, kdo bude pokračovat ve válce
- Sparta pustošila pevninu; Athény pobřeží, moře
- trvala téměř 30 let, úpadek morálky
- rozhodující bitva roku 405 přp. n. l. u Aigospotamoi (Sparta spojena s Persií)
- Athény poraženy, musely rozpustit námořní spolek, strhnutí hradeb, tvrdé podmínky
- z války vyšla oslabena i Sparta
3)Thébská hegemonie
- porážky Athén a oslabení Sparty využily Théby, posílily svůj vliv
- vytvořily spolek států – bogotskou ligu
- Sparta žádala její rozpuštění -> válka
- Spartské vojsko poraženo 371 př. n. l. u Leukter, největší porážka v historii
- Théby však stále ne dost silné -> obrovská roztříštěnost území
Helénistické období
- ve 4. st. př. n. l. došlo po peloponéských válkách k vzestupu Makedonie – sever Řecka
- král Filip II. si podmanil Řeky, připravoval tažení proti Persii (vycvičení profesionální armády – falanga), vytvořen tzv. korintský spolek – plán proti společnému nepříteli, byl však zavražděn -> tažení zahájil syn Alexandr Makedonský (Veliký): mladý, vzdělaný, „gordický uzel“
- válku zahájil 334 př. n. l., pronikl do Persie (bitva u Issu), odtud do Egypta (osvobodil je od Persie à „král králů“), kde založil Alexandrii
- Dareia III. definitivně porazil v bitvě u Gaugamel 331 př. n. l. à pád Perské říše – Babylon hlavním městem říše
- chtěl dobýt celý svět, dorazil až do Indie, přinucen vojáky k návratu, 323 př. n. l. umírá
- kůň Bucefalos – 1 město pojmenováno po ně, ostatní Alexandrie (maják, knihovna)
- pronikání řecké kultury a myšlenek do světa, ..
- po smrti postupný rozpad impéria: Egypt (Ptolemáiovci), Sýrie (Seleukovci) a nakonec se oddělila i Makedonie (Antigonovci) – 3 helénistické říše
- 146 př. n. l. Řecko dobyto římským vojskem – provincie
Kultura a umění
- Náboženství : antropomorfní božstvo
– řecký panteon – chrám zasvěcený všem bohům (Zeus a Héra, Artemis a Apollon, Afrodita a Hefaistos, Arés a Athéna, Hádes a Poseidon, Hestia, Demeter, Hermes)
- Olymp, Olympie (svatostánek), Delfy (antické naleziště, město), Epidauros (Asklepiův chrám)
- Jazyk a literatura: eposy – hrdinské (Ilias a Odyssea) a didaktické
– lyrika – milostné, oslavné, pijácké, politické i útoční básně
– řecké divadlo – tragédie (mytologie) a komedie (denní život či politický podtext)
– muži, masky, dokonalá akustika
– Aischylos, Euripides, Sofokles, Aristofanes
– rétorika – důležitá v politickém životě
– Demosthenes → filipiky
– dějepisectví – často součástí geografických popisů
– Hérodotos z Halikasnassu
– Thukydides
– Věda
– filosofie jako součást věd
– hledání „jsoucna“ a podstaty světa → nutnost mít znalosti z přírody
– aritmetika, geometrie, mechanika, optika, astronomie, botanika, zoologie, medicína, …
– přírodní vědy (Pythagoras, Thales, Archimedes, Eukleides, …)
– lékařství (Hippokratova přísaha)
– dnešní pozůstatky – odborná terminologie
– Filosofie
– největší přínos lidstvu
– demokratické zřízení v polis → názorová svoboda → zkoumání bytí a zákonitostí
– spousta filosofů matematiky či fyziky
– otázka vzniku světa
– přírodní filosofové – původ ve vodě, vzduchu či ohni (Thalés)
– tzv. atomisté – základem všeho atom
– Pythagorás – základem všeho číslo
– Sokrates
– učitel Platóna, důraz na myšlení a mluvu
– „vím, že nic nevím“
– Platón
– zřejmě největší filosof dějin
– tzv. Dialogy (Sokratovy)
– athénská Akademie
– Aristoteles
– zabývání se prakticky veškerým věděním
– Architektura a sochařství
– tři stavební styly
– dórský, iónský, korintský
– chrámy, divadla, stadiony, obytné domy, …
– sochařství
– Myron → Diskobolos
– Feidias → Diova socha v Olympii
