Otázka: Starověký Řím v období císařství
Předmět: Dějepis
Přidal(a): kukinek
2 období:
- Principát (27 př.n.l. – 284 n.l.)
- Dominát (284 – 476 n.l.)
Principát
- forma vlády, kdy císař považuje sám sebe pouze za prvního občana a prvního senátora ve státě
- princeps inter pares (první mezi rovnými) – neomezená moc
- Doba raného císařství
- Udržování zdání, že Řím je republikou, udržování republikánských úřadů
Octavianus Augustus (= vznešený)
- Vznik Pretoriánské gardy, císařova ochranka
- Reforma vojenská: stálé vojsko, 25 legií
- Reforma provincií: císařské a senátní provincie
- Reforma finanční správy: aerarium (státní pokladna), fiskus (principova pokladna)
- Nové zákony o rodině a otrocích
- Podpora řemesla, budování silnic, kulturní rozvoj (Vergilius, Ovidius)
- Zabezpečení hranic v provinciích – konflikt s Germány na severu – Markomani a Kvádové
- Porážka Římanů v Teutoburském lese v r. 9l., ustálení hranice říše na Rýnu
- Narození Ježíše Nazaretského
- Založil JULSKO-CLAUDIOVSKOU DYNASTII
Julsko-claudiovská dynastie
- Cena člověka stoupá, propouštění otroků, latifundisté neměli přísun levných otroků
- Pronajímají půdu svobodným lidem – Kolóni (Kolón = nájemce půdy, musí majiteli dát část zisku) = Kolonát
Tiberius
- Diplomat, boj s Germány, syn Augustovy manželky
- Povstání v Pannonii
Caligula (=botička)
- Despotická (krutá) vláda, konflikty se senátem, zavražděn pretoriány = ochránci císaře
Claudius
- Úředník a diplomat – otroci získávají svobodu, strýc Caliguly, zabit manželkou Agripinou
- Připojil jižní Británii, Mauretánii a Palestinu
- Zřídil provincii Judea
Nero
- Syn Agripiny
- Zpočátku vládl v souladu se senátem a rádci (Seneca), později despotická vláda
- Počátek pronásledování křesťanů, svedl na ně a Židy požár Říma (sám ho založil)
- Spáchal sebevraždu ® konec julsko-claudijovská dynastie
- Po jeho smrti nepokoje, rychlé střídání císařů
Flaviovci
Flavius Vespasianus
- Zakladatel flaviovské dynastie, stabilizoval stav v říši a obnovil pořádek
- Porážka židovského povstání v Judeji
- Do armády mohli vstoupit i obyvatelé provincií
Titus
- Výbuch Vesuvu -> zničení Pompejí, Stabií a Herculanea
- Dokončil válku v Judeji (Titův vítězný oblouk; Koloseum)
Domitianus [domicianus]
- Zřídil provincie Horní a Dolní Germanii
- Spor s dáckým králem, jemuž musel vyplatit odškodné
- Budoval ochranný val proti Germánům
- Později despotická vláda, konflikt se senátem
- Zavražděn
Adoptivní císaři
Nerva
- Zvolen senátem, začátek dynastie adoptivních císařů – císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna
Traianus
- Dobrý vojevůdce a schopný panovník původem z Hispánie
- Největší územní rozmach
- Nové provincie: Dácie, Arábie, Blízký východ
Hadrianus
- Budoval systém opevnění limes romanus (hranice Dunaj, Rýn; Vindobona = Vídeň, Akvinkum = Budapešť) – před vpády Slovanů a Germánů
- Hadriánův val v Británii
- Porážka protiřímského povstání Židů vedeného Bar Kochbou 132 ® diaspora
Marcus Aurelius
- Filozof na trůně – Hovory k sobě, markomanské války (166 – 180 n.l.) ® opevněný tábor v Trenčíně, v Mušově
Commodus
- Mír s Markomany, despotická vláda – zavražděn pretoriány
Severovci
- Politická a náboženská krize (povstání), roste vliv armády
Caracalla
- Udělil římské občanské právo všem svobodným obyvatelům říše
Vláda vojenských císařů
- Vojenská anarchie, zásah armády do politiky ® prohlašuje své velitele císaři
Dominát
- císařský absolutismus (dominus – pán), kdy je císař pánem a bohem celé Římské říše, vyloučen vliv senátu
Dioklecián
- Řeší krizi republiky, zvolen armádou za císaře
- Zakladatel dominátu, sám sebe prohlásil dominem
- Nástupnický systém: tetrarchie – zvolení spoluvládce (Maximiánus, správa části říše) a zvolení nástupců (Caesarů)
- Správní reforma (diecéze, provincie) – Řím přestal být hlavním sídlem říše
- Zavedl maximální cenu zboží a nový daňový systém – daň z hlavy
- Pronásledoval křesťany
Konstantin I. Veliký
- Edikt milánský z r. 313 – zrovnoprávnění křesťanství s ostatními náboženstvími a svoboda vyznání
- Založeno nové sídelní město: Konstantinopol (křesťanské město, větší pokoje než v Římě)
- 325 nikajský koncil – spor o podstatu trojjediného boha mezi 2 směry křesťanství (katolictví a ariánství)
- Vpád Hunů do Evropy v r. 375 -> stěhování národů, ohrožení Říma
Theodosius I. Veliký
- V r. 395 rozdělení říše na Západořímskou a Východořímskou říši
Východořímská říše
- méně barbarských útoků
- začneme ji nazývat Byzantská říše, hl. město Konstantinopol,
- velký rozvoj až dalších 1000 let
- obyvatelé Romanoi, hlavní jazyk – řečtina
- rozkládá se na území Rvropy, Asie a Afriky
- smrtelná rána – Turci v r. 1453 dobytí Konstantinopol – přejmenování města – Istanbul
Západořímská říše
- vpády barbarů, lidová povstání
- V r. 410 dobyli Visigóti Řím
- V r. 455 dobyli Řím germánští Vandalové
- V r. 476 Itálie ovládnutá Germány – v čele Odoaker z kmene Skirů (svržen poslední římský císař Romulus Augustus) = Začátek Středověku
- Hunové – poraženi 451, spojení Říma s Germány
Kultura
Filozofie: Seneca – filozof, řečník, dramatik, prozaik
Později novoplatonismus
Řečnictví: Cicero
Dějepisectví:
- Plútarchos – souběžné životopisy
- Josephus Flavius – popis židovské války (Válka židovská)
- Titus Livius, Tacitus, Suetonius – životopis 12 císařů
Věda: Galénos – lékař, Ptolemaios, Collumela
Poezie:
- Vergilius – Aeneis
- Ovidius – Metamorfózy, Umění milovat
- Petronius – Satirikon
Architektura: Koloseum, katakomby, výstavba Říma
Náboženství: Antropomorfní spojování, převzali od Řeků a přejmenovali je; kulturu od Řeků
Latinka, latina, římské právo – základ pro současné právo, medicína, přírodní vědy atd. …
