Starověký Řím v období císařství

 

   Otázka: Starověký Řím v období císařství

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): kukinek

 

 

2 období:    

• Principát (27 př.n.l. – 284 n.l.)
• Dominát (284 – 476 n.l.)

 

Principát 

• forma vlády, kdy císař považuje sám sebe pouze za prvního občana a prvního senátora ve státě
• princeps inter pares (první mezi rovnými) – neomezená moc
• Doba raného císařství
• Udržování zdání, že Řím je republikou, udržování republikánských úřadů

 

Octavianus Augustus (= vznešený)

• Vznik Pretoriánské gardy, císařova ochranka
• Reforma vojenská: stálé vojsko, 25 legií
• Reforma provincií: císařské a senátní provincie
• Reforma finanční správy: aerarium (státní pokladna), fiskus (principova pokladna)
• Nové zákony o rodině a otrocích
• Podpora řemesla, budování silnic, kulturní rozvoj (Vergilius, Ovidius)
• Zabezpečení hranic v provinciích – konflikt s Germány na severu – Markomani a Kvádové
• Porážka Římanů v Teutoburském lese v r. 9l., ustálení hranice říše na Rýnu
• Narození Ježíše Nazaretského
• Založil JULSKO-CLAUDIOVSKOU DYNASTII

 

Julsko-claudiovská dynastie

• Cena člověka stoupá, propouštění otroků, latifundisté neměli přísun levných otroků
• Pronajímají půdu svobodným lidem – Kolóni (Kolón = nájemce půdy, musí majiteli dát část zisku) = Kolonát

 

Tiberius

• Diplomat, boj s Germány, syn Augustovy manželky
• Povstání v Pannonii

 

Caligula (=botička)

• Despotická (krutá) vláda, konflikty se senátem, zavražděn pretoriány = ochránci císaře

 

Claudius

• Úředník a diplomat – otroci získávají svobodu, strýc Caliguly, zabit manželkou Agripinou
• Připojil jižní Británii, Mauretánii a Palestinu
• Zřídil provincii Judea

 

Nero

• Syn Agripiny
• Zpočátku vládl v souladu se senátem a rádci (Seneca), později despotická vláda
• Počátek pronásledování křesťanů, svedl na ně a Židy požár Říma (sám ho založil)
• Spáchal sebevraždu ® konec julsko-claudijovská dynastie
• Po jeho smrti nepokoje, rychlé střídání císařů

 

Flaviovci

Flavius Vespasianus

• Zakladatel flaviovské dynastie, stabilizoval stav v říši a obnovil pořádek
• Porážka židovského povstání v Judeji
• Do armády mohli vstoupit i obyvatelé provincií

 

Titus

• Výbuch Vesuvu -> zničení Pompejí, Stabií a Herculanea
• Dokončil válku v Judeji (Titův vítězný oblouk; Koloseum)

 

Domitianus [domicianus]

• Zřídil provincie Horní a Dolní Germanii
• Spor s dáckým králem, jemuž musel vyplatit odškodné
• Budoval ochranný val proti Germánům
• Později despotická vláda, konflikt se senátem
• Zavražděn

 

Adoptivní císaři

Nerva

• Zvolen senátem, začátek dynastie adoptivních císařů – císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna

 

Traianus

• Dobrý vojevůdce a schopný panovník původem z Hispánie
• Největší územní rozmach
• Nové provincie: Dácie, Arábie, Blízký východ

 

Hadrianus

• Budoval systém opevnění limes romanus (hranice Dunaj, Rýn; Vindobona = Vídeň, Akvinkum = Budapešť) – před vpády Slovanů a Germánů
• Hadriánův val v Británii
• Porážka protiřímského povstání Židů vedeného Bar Kochbou 132 ® diaspora

 

Marcus Aurelius

• Filozof na trůně – Hovory k sobě, markomanské války (166 – 180 n.l.) ® opevněný tábor v Trenčíně, v Mušově

 

Commodus

• Mír s Markomany, despotická vláda – zavražděn pretoriány

 

Severovci

• Politická a náboženská krize (povstání), roste vliv armády

 

Caracalla

• Udělil římské občanské právo všem svobodným obyvatelům říše

 

Vláda vojenských císařů

• Vojenská anarchie, zásah armády do politiky ® prohlašuje své velitele císaři

 

Dominát

• císařský absolutismus (dominus – pán), kdy je císař pánem a bohem celé Římské říše, vyloučen vliv senátu

 

Dioklecián

• Řeší krizi republiky, zvolen armádou za císaře
• Zakladatel dominátu, sám sebe prohlásil dominem
• Nástupnický systém: tetrarchie – zvolení spoluvládce (Maximiánus, správa části říše) a zvolení nástupců (Caesarů)
• Správní reforma (diecéze, provincie) – Řím přestal být hlavním sídlem říše
• Zavedl maximální cenu zboží a nový daňový systém – daň z hlavy
• Pronásledoval křesťany

 

Konstantin I. Veliký

• Edikt milánský z r. 313 – zrovnoprávnění křesťanství s ostatními náboženstvími a svoboda vyznání
• Založeno nové sídelní město: Konstantinopol (křesťanské město, větší pokoje než v Římě)
• 325 nikajský koncil – spor o podstatu trojjediného boha mezi 2 směry křesťanství (katolictví a ariánství)
• Vpád Hunů do Evropy v r. 375 -> stěhování národů, ohrožení Říma

 

Theodosius I. Veliký

• V r. 395 rozdělení říše na Západořímskou a Východořímskou říši

 

Východořímská říše

• méně barbarských útoků
• začneme ji nazývat Byzantská říše, hl. město Konstantinopol,
• velký rozvoj až dalších 1000 let
• obyvatelé Romanoi, hlavní jazyk – řečtina
• rozkládá se na území Rvropy, Asie a Afriky
• smrtelná rána – Turci v r. 1453 dobytí Konstantinopol – přejmenování města – Istanbul

 

Západořímská říše

• vpády barbarů, lidová povstání
• V r. 410 dobyli Visigóti Řím
• V r. 455 dobyli Řím germánští Vandalové
• V r. 476 Itálie ovládnutá Germány – v čele Odoaker z kmene Skirů (svržen poslední římský císař Romulus Augustus) = Začátek Středověku
• Hunové – poraženi 451, spojení Říma s Germány

 

Kultura

Filozofie: Seneca – filozof, řečník, dramatik, prozaik

Později novoplatonismus

Řečnictví: Cicero

Dějepisectví:

• Plútarchos – souběžné životopisy
• Josephus Flavius – popis židovské války (Válka židovská)
• Titus Livius, Tacitus, Suetonius – životopis 12 císařů

Věda: Galénos – lékař, Ptolemaios, Collumela

Poezie:

• Vergilius – Aeneis
• Ovidius – Metamorfózy, Umění milovat
• Petronius – Satirikon

Architektura: Koloseum, katakomby, výstavba Říma

Náboženství: Antropomorfní spojování, převzali od Řeků a přejmenovali je; kulturu od Řeků

Latinka, latina, římské právo – základ pro současné právo, medicína, přírodní vědy atd. …