Otázka: Strunatci
Předmět: Biologie
Přidal(a): Ines
hlavní znaky kmene:
- struna hřbetní (chorda dorsalis)
- základ vnitřního skeletu
- vzniká vychlípením hřbetní části prvostřeva (entodermální původ)
- u vyšších obratlovců nahrazena kostěnou (chrupavčitou) páteří
- trubicová NS
- v hlavové části rozšířena na mozek s komorami
- vzniká během ontogeneze vchlípením neuroektodermu
- v určité fázi ontogeneze je dutina nervové trubice spojena s prvostřevem neurenterickým kanálem
- žaberní štěrbiny po obou stranách hltanu
- fce: filtrace vody a získávání potravy
- podhltanová žláza
- váže jód a pomocí thyroxinu ovlivňuje metabolismus
- u všech strunatců
- trávicí trubice pod chordou, nervová nad ní
- fotosensitivní buňky se vyvíjí z ektodermu CNS (u ostatních kmenů z epidermálního ektodermu)
Systém:
kmen: Strunatci (Chordata)
podkmen: Pláštěnci (Urochordata; Tunicata)
třída: Sumky
třída:Salpy
třída: Vršenky
podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata; Acrania)
podkmen: Obratlovci (Vertebrata; Craniota)
nadtřída: Bezčelistnatci
třída: Kruhoústí
nadtřída: Čelistnatci
třída: Trnoploutví
třída: Pancířnatci
třída: Paryby
třída: Ryby
třída: Obojživelníci
třída:Plazi
třída: Ptáci (Aves)
třída: Savci (Mammalia)
Pláštěnci
- výskyt: převážně moře
- velikost: O,3 mm – 30 cm
- tělo pokryto jednovrstevnou pokožkou vylučující plášť (= tunica), který obsahuje tunicin (chemickým složením podobný celulóze);
- chorda – jen jako svalnatá ocasní část u larev, díky které se pohybují
(proto Urochordata) - otevřená CS
- VS není – odpadní látky odstraňují nefrocyty – kolují v krvi, a když se naplní, zachytí se na některých místech těla
- hermafrodité – časté střídání pohl. a nepohl. rozmnožování (metageneze); během nepohlavního rozmnožování, pučení, vznikají kolonie
- ontogenetická regrese = larva je na vyšším stupni vývoje než dospělý jedinec
- TS – hltan s velkým množstvím žaberních štěrbin, obklopenými žaberním prostorem (atriem) – zachycování potravy, dýchání
- endostyl – podélná rýha na břišní straně; slepuje slizem částečky potravy, které putují epibrachiální rýhou do jícnu a dál
Sumky
- dospělci žijí přisedle
- Sumka obecná
- Pospolitka svijonožcová, Sumka hrbolatá
Salpy
- jsou součástí planktonu
- kolonie volně plavou
- složitý vývin s metagenezí
- Salpa zoubkovaná
- Salpa nálevkovitá, Ohnivka atlantská
Vršenky
- schránky („vrše“) se třemi otvory – vyvrhovací a dva přijímací
- cca velikost vlašského ořechu
- v dospělosti zachována NS i chorda
- Vršenka obecná
- V. středozemní, V. jednopohlavní
Bezlebeční
- výskyt: moře, písčité mělčiny
- velikost: do 10 cm
- velice studovaný živočich – mnoho společných znaku ve stavbě těl kopinatců a larev mihulí – ?možný společný předchůdce obratlovců?
- chorda zůstává celý život
- tělo lemováno ploutevním lemem zakončeným ocasní ploutvičkou ve tvaru kopí
- svalstvo tvořeno bočním svalem; příčně pruhovaná svalovina
- uzavřená CS bez srdce; krevní oběh je zajišťován stahy žaberních tepen
- VS tvoří přibližně sto párů nefridií
- nervová trubice po celé délce těla, nad strunou hřbetní, v přední části se mírně rozšiřuje v tzv. „mozkový“ váček
- smyslové orgány – Hesseho buňky – zraková čidla; míšní očka – buňky s pigmentem
- gonochoristé – cca 25 párů gonád po stranách hltanu; nepatrná pohlavní dimorfismus
- mimotělní oplození; obrvené larvy z vajíček prodělávají metamorfózu vzniká dospělý jedinec
- Kopinatec plžovitý
Obratlovci
- výskyt: po celé Zemi
- nejpočetnější z kmene strunatců
- pokožka – vícevrstevná; různé pokryvy – šupiny, peří, srst
kostra:
- trup: struna hřbetní – bezčelistnatci, embryonální základ u čelistnatců; páteř – čelistnatci
- hlava: lebka složená z neurocrania (mozková část) a viscerokrania (obličejová č.), které vzniklo ze žaberních oblouků
- končetiny: všechny typy ploutví, nohy a jejich modifikace (křídla, ruce, …)
- TS trubicovitá
- DS – žábry (paryby, ryby); plicní vaky (ryby); plíce (obojživelníci, savci, …)
- CS uzavřená se srdcem a cévami
- VS – různé typy párových ledvin
- NS trubicovitá; dělí se na CNS a periferní NS
- až na výjimky gonochoristé
- pohlavní rozmnožování; vnitřní i vnější oplození
- vejcorodost – oviparie
- vejcoživorodost – ovoviviparie
- živorodost – viviparie
dělení obratlovců podle několika hledisek:
1) podle přítomnosti zárodečných obalů:
- bezblanní (anamnia) – netvoří se amnion a allantois; zárodek se vyvíjí ve vodě – kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci
- blanatí (amniota) – obaly se tvoří; zárodek se vyvíjí na souši – ptáci, savci
2) podle způsobu pohybu
- čtyřnožci – Tetrapoda; noha a její modifikace
- ploutvovci – Pisces; vodní obratlovci s ploutvemi
3) podle přítomnosti čelistí
- bezčelistnatci – kruhoústí
- čelistnatci – paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci
Bezčelistnatci
- vodní živočichové
- ústa bez čelisti
- již v ordoviku
Kruhoústí
- savá ústa
- proudový orgán
Mihule
- úhořovité tělo
- ústa s kruhovou přísavkou
- chorda je chrupavčitá
- primitivní stavba mozkovny – 2 chrupavky
- larva = minoha – stejně velká jako dospělec, tlama do podkovy (dospělec do kroužku)
- žábry – 7 žaberních oblouků → 7 žaberních štěrbin
- venózní srdce – krev bez kyslíku
- velmi chráněné
- Mihule říční, Mihule potoční
Sliznatky
- kolem 1 m
- požírají mrtvoly na dně moří
- Sliznatka cizopásná
Čelistnatci
- čelisti – přeměnou párového žaberního oblouku
- párové končetiny
- tři polokruhovité chodbičky v labyrintu vnitřního ucha
Paryby
- už od devonu
- úspěšná skupina
- převážně v mořích, méně sladkovodních
- stavba těla:
- ploutve:
hřbetní – 1 – 2, nepárová
- ocasní
- hlavní zdroj pohybu
- nepárová
- heterocerkní typ ploutve (nesouměrná, linie páteře pokračuje do horního laloku)
- břišní – pterygopody – vnitřní strana, párová
- prsní = hrudní – párová, drží rovnováhu
- řitní – nepárová
- tělní pokryv:
- kůže – šupiny se stejnou stavbou jako zuby, na povrchu sklovina = plakoidní šupiny
- zuby – ve více řadách, vztyčena jenom 1. řada, postupně se posouvají a nahrazují
- kostra:
- chrupavčitá
- některé části mírně zvápenatělé
- lebka
celistvá, protažená = rostrum
horní a dolní čelist vznikají přeměnou 1. žaberního oblouku
- struna hřbetní – není souvislá
- TS
- ústa – příčná, zuby v řadách
- objemný žaludek
- střevo – uvnitř. tzv. spirální řasa = typhlosolis – zvětšuje vnitřní povrch střeva
- játra
velká → masožravci
vysoký obsah tuku – pomáhá nadnášet tělo
- DS
- žábry – většinou 5 párů žaberních štěrbin
- neustálým plaváním se okysličuje krev
- musí spát v proudu
- CS
- venózní = žilné srdce – srdcem prochází krev bez kyslíku, je směřována k žábrám
- v krvi 0,8 % močoviny (pohybují se ve slaném prostředí – osmóza)
- rektální žláza = vylučuje přebytečné soli
- VS: párové ledviny
- smysly:
- čich – dominantní smysl, dobře vyvinuté čichové laloky koncového mozku
- velká pohyblivost – dobře vyvinutý mozeček
- proudový orgán – trubičky po stranách těla pod šupinami, cítí vibrace a otřesy
- elektroreceptory
à vnímají elektrickou aktivitu svalové hmoty
na čumáku – Lorenziniho ampule
- rovnovážně sluchový orgán – vnitřní ucho
- zrak:
velké oči, extrémní dalekozrakost – vidí lépe na dálku
bez akomodace = zaostřování
- chuťové buňky – rozptýleny v kůži po celém těle
- rozmnožování:
- oplození – vnitřní
- vývin – přímý
- 2 skupiny:
vejcorodí – vývin trvá asi 6 měsíců, „vejce“ drží na rostlinách
živorodí – vývin 2-10 měsíců, zárodky – nitroděložní kanibalismus = nejvyvinutější zárodek sežere ostatní
Příčnoústí
- příčná ústa
- plakoidní šupiny – souvisle po těle, spirální řasa
- tato podtřída dříve zahrnovala 2 řády – žraloci, rejnoci, nyní se tyto řády rozdělily na další
řád: Žralouni
- 2 hřbetní ploutve, bez trnů, velikost do 7 m
máčka skvrnitá
- do 1 m
- Středozemní moře
- dospělé s tmavými skvrnami
- neškodná
žralok tygří
- moře a oceány subtropického a tropického pásu
- do 4 m
- samotář
žralok modravý
- do 4 m
- téměř po celém světě
- v noci loví hejna rybek
kladivoun obecný
- do 4 m
- svérázný tvar hlavy – vytažená do šířky
- shlukuje se do hejn
- tmavě olivový, vespod bílý
řád: Obrouni
- 2 hřbetní ploutve
- ústa velká – zasahující až za oko
žralok veliký
- ocasní ploutev téměř symetrická
- dlouhé žaberní štěrbiny
- živí se zooplanktonem (rybky, bezobratlí živočichové)
- přemísťuje se v hejnech o více jak 100 jedincích, plavou v řadě těsně za sebou
žralok bílý (lidožravý)
- do 8 m
- nejnebezpečnější druh žraloka
- bílé břicho, šedý hřbet
- loví lachtany, delfíny a ryby
řád: Malotlamci
- malá ústa s vousky
- 2 hřbetní ploutve bez trnů
žralok obrovský
- velikost až 18 m
- tropické a subtrop. pásmo
- velké žaberní štěrbiny
- vyhledává místa s teplou vodou,
- živí se planktonem, krilem
řád: Rejnoci
- zploštělé tělo
- žaberní štěrbiny vespod
- ploutve srostlé kolem dokola do ploutevního lemu, chybí řitní ploutev
parejnok elektrický
- ploché kulové tělo
- kůže hladká bez trnů
- žije na dně při pobřeží
- loví pomocí elektrického výboje – až 200 V
- vejcoživorodý
rejnok ostnatý
- na dně Černého a Středozemního moře
- zahrabává se do písku
trnucha obecná
- jedovaté trny na ocase
- Atlantský oceán, Středozemní a Černé moře
- tento druh se proslavil zabitím zoologa Steva Irwina
rejnok manta
- tělo tvaru kosočtverce, širší než delší
- elegantně se vznášejí ve vodě
- největší mají šířku kolem 5 m
Chimérovci
- velké prsní ploutve
- šupiny jen místně
- 4 žaberní štěrbiny
- od prvohor
- není spirální řasa ve střevě
- hlubokomořské druhy
chiméra podivná
- Atlantský oceán
- velká hlava, velké oči
- samci menší než samice
- sestupují do hloubek
