Otázka: Strunatci I. – paryby, ryby
Předmět: Biologie
Přidal(a): Sara
STRUNATCI I.
( paryby, ryby : stavba těla, rozmnožování, systém, význam )
Třída : PARYBY ( CHONDRICHTHYES )
Charakteristika :
a) Není kostní tkáň
b) Struna hřbetní po celý život
c) Šupiny plakoidní
d) Není plynový měchýř
e) Ve střevě spirální řasa
Systém :
Třída Podtřída : Řád :
Paryby ( Chondrichthyes ) Chiméry
Příčnoústí Žralouni
Obrouni
Rejnoci
Stavba těla :
a) základní stavba : tělo je protáhlé,vřetenovité.
– hlava vybíhá v rypec (rostrum), pod ním štěrbinovitá ústa
– většinou 5 (7) žaberních štěrbin
– párové ploutve: prsní (výšková kormidla), břišní (u samců přeměněná část slouží jako pářící orgány = pterygopody)- nepárové ploutve: hřbetní, ocasní (heterocerkní typ = do mohutnější horní větve proniká páteř), řitní – ploutve jsou vyztuženy rohovitými paprskyHlavním orgánem pohybu je ocasní ploutev se zvětšeným horním lalokem.
– morfologické tělní typy: žralok (rybovitý tvar) × rejnok (dorzoventrálně zploštělý)
b) pokryv těla : plakoidní šupiny (jejich stavba shodná se zuby- sklovina a zubovina)
jsou kostního původu (na dotek drsné)
c) opěrná soustava : nemají kostní tkáň; lebka, čelisti, páteř i kosti končetin jsou chrupavčité.
vnitřní kostra chrupavčitá, chorda zachovalá a prostoupená těly obratlů, lebka beze švů
– čelisti vznikly přeměnou prvního žaberního oblouku
– zuby jsou ve více řadách, funkční je ale pouze řada první (polyfiodontní chrup)
– hlava vybíhá v rypec (rostrum), pod ním štěrbinovitá ústa
d) svalová soustava :
e) cévní soustava : uzavřená, má jeden krevní oběh. V srdci je krev neokysličená a v těle smíchaná. Srdce má jen jednu síň a jednu komoru.
– žílní srdce, které pumpuje neokysličenou krev → okysličuje se v žábrech
f) dýchací soustava : žaberní aparát je uložen vně žeberních oblouků a tvořen žaberními přepážkami. Je zachována žaberní štěrbina za čelistním obloukem.
g) trávicí soustava :
ostré zpravidla trojúhelníkovité zuby, po několika řadách. Používána je jen jedna řada. Když se opotřebuje, bezbolestně vypadne a na její místo nastoupí další.
Vnitřní trávicí soustava je poměrně krátká, na ústní dutinu navazuje svalnatý hltan, po něm krátký jícen, žaludek a tenké střevo a nakonec tlusté střevo se spirální řasou a kloakou-společné vyústění trávící,vylučovací a rozmnožovací soustavy. Velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku, jejichž váha tvoří asi 10% celkové váhy tvora a mohou sloužit jako barometr(paryby nemají plynový měchýř )
nadbytečné soli : vylučovány rektální žlázou
v krvi : je vysoký obsah močoviny (až0,8%),vyrovnává se tak osmotický tlak mořské vody
h) vylučovací soustava :párové ledviny, jejichž vývody se spojují a ústí do kloaky
i) nervová soustava : centrální (mozek a mícha) a periferní (všechny nervy po těle). Mají velmi vyvinutý mozeček, který slouží na udržování rovnováhy. Prodloužená mícha je také velmi vyvinutá a slouží na reflexy. Střední mozek je nejdůležitější část nervové soustavy a jsou v ní instinkty. Koncový mozek je velmi velký a slouží na čich. Z mozku vychází 10 párů hlavových nervů.
j) smyslová soustava :
zrak (dalekozrací, 12–14 dioptrií), oči jsou bez víček a jsou nehybná.
proudový orgán (volně v kůži a na hlavě)
elektrický orgán (zaznamenává pohyb kořisti –Lorenziniho ampule)
→ vnímá elektromagnetické vlnění (u rejnoku schopen vytvořit velké napětí – smrt oběti)
čich (pár čichových váčků): vynikající čich (schopnost ucítit kapku krve na kilometry)
vnitřní ucho (rovnovážné ústrojí),nemají chut
k) pohlavní soustava : u všech druhů je oplození vnitřní, samci mají vytvořené zvláštní kopulační orgány(srostlá varlata). Samice mají malý počet velmi velkých vajec, poměrně častá je i živorodost.
vejcorodí × vejcoživorodí (zárodky vyživovány žloutkem a sekrety stěn vaječníku) × živorodí (zárodky vyživován krevním oběhem matky), nitroděložní kanibalismus, zárodečný vývoj může trvat i více než rok
– typický je nitroděložní kanibalismus mezi mláďaty
– mládě se rodí se žloutkovým váčkem, které ho ještě po porodu vyživuje
– vymřelé třídy: PANCÍŘNATCI a ŠTÍTNATCI
– paryby dělíme do tří řádů: ŽRALOCI – REJNOCI – CHIMÉRY
• žralok velrybí: 18 metrů, planktonofágní (živí se planktonem)
• žralok velký: planktonofágní
• žralok lidožravý: zaútočí i na člověka
• máčka skvrnitá: žralok dlouhý asi 100 cm, při březích evropských moří
→ spí stočené do klubíčka
• kladivouni: žraloci s typicky rozšířenou hlavou do podoby ┬, oči jsou na koncích, dravci
• trnucha obecná: rejnok, u kořenu ocasu má trn, který používá k obraně
manty – vyskakují nad hladinu
• parejnok elektrický: svalovou činností vytváří statickou elektřinu (až 300 voltů) na omráčení kořisti či na obranu
• chiméra hlavatá: protáhlé tělo, velké ocasní ploutve, 4 žaberní štěrbiny, zuby nejsou doplňovány (monofiodontní chrup)
Vývoj :velký žloutkový vak, který mláďata tráví několik týdnů. U živorodosti existuje i nitroděložní kanibalismus, kdy vylíhlá mláďata zůstávají dlouho v děloze matky, konzumují vejce, která matka průběžně uvolňuje z vaječníku, a pokud tato výživa není dostatečná, požírají ostatní, méně vyvinutá mláďata. Další možnost výživy zárodku je vytvoření tzv. žloutkové placenty.
Zástupci : Chiméry- velká hlava s velkýma očima
– žijí v mořích, v hloubkách až několik set metrů
– lysá kůže
– nemají kloaku
Příčnoústí– nejznámější paryby (žraloci, rejnoci)
– vyvinuté spirakulum, tělo pokryto šupinami, čelisti mají zuby
– obživa- filtrátoři drobné potravy (žralok veliký)
– dravci (žralok bílý, žralok modravý, žralok tygří)
– výskyt- hlubiny X pobřeží
Žralouni– máčka skvrnitá (70 cm, žije ve Středomoří, není nebezpečná)
– žralok modravý (4m, žije ve Středomoří, živí se tuňáky ale může ohrozit i člověka, zvláštní skupinou jsou kladivouni- také nebezpeční)
Obrouni– žralok bílý (až 8 m, lidožravý, dravý, napadá i kytovce)
– žralok veliký (druhý největší žralok, dlouhý až 15 m, hmotnost 8000kg; paří mezi planktonožravé druhy, člověku je neškodný)
– žralok obrovský (délka až 20 m, živí se drobnější potravou- měkkýši, korýši, drobné ryby; člověku je neškodný)
Rejnoci– rejnok ostnatý (má výrazně kosočtverečný tvar těla a dlouhý bičovitý ocas; žije v evropských mořích v hloubkách do 100m; loví se pro chutné maso)
– trnucha obecná (má bičovitý ocas, který má na hřbetní straně mohutný trn spojený s jedovou žlázou; nemá hřbetní ploutev; délka až 2,5 m; noční aktivita, přes den jsou zahrabány na dně, kde na ně člověk může šlápnout a poranit se)
– manta atlantská (největší, šířka 6,5 m, hmotnost 2000 kg; výborní plavci- dokáží se vymršťovat nad hladinu; živí se planktonem)
– parejnok elektrický (žije ve Středomoří; tělo je okrouhlé 1 m dlouhé; za hlavou má mohutné elektrické orgány, které dokáží vyvinout výboj o síle 200V. Pomocí výbojů se brání i loví kořist.
Pilouni- přechodná forma mezi žraloky a rejnoky
kladivouni: žraloci s typicky rozšířenou hlavou do podoby ┬, oči jsou na koncích, dravci
Třída : PAPRSKOPLOUTVÍ ( ACTINOPTERYGII )
Charakteristika ( paprskoploutví ):
a) Ploutevní paprsky
b) Čtyři páry žaber
c) Společná žaberní dutina
d) Skřele
e) Plynový měchýř
Charakteristika ( nozdratí )
a) choany
b) plicní vaky
c) končetiny typu čtyřnožců
Systém :
Třída Podtřída Řád
Paprskoploutví chrupavčití bichiři
jeseteři
kostnatí
kostlíni
kaprouni
holobřiší
bezostní
máloostní
trnobřiší
sumci
štiky
lososi
hrdloploutví
ďasové
volnoostní
ropušnice
ostnoploutví
platýsi
čtverzubci
Třída
Nozdratí lalokoploutví
dvojdyšní
Stavba těla :
a) základní stavba těla : základním znakem jsou ploutevní paprsky, které zpevňují plochu ploutví –jsou dvojího typu- tvrdé (nevětvené) a měkké (větvené). Ploutve dvě hřbetní, někdy tuková ploutvička, ploutve prsní, břišní, řitní a ocasní.
b) pokryv těla :
mnohovrstevná, obsahuje pigment
– v pokožce jednobuněčné slizové žlázy (sliz: baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím)
– kryta šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry
– ganoidní – kosočtverečné, nepřekrývají se; jeseter
– cykloidní – překrývají se, celokrajné; lamely (circuli), letokruhy (annuli), zimní přírůstek, kanálek postr. čáry, radiální kanálek, trny; kapr
– ktenoidní – na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře; okoun, candát
c) opěrná soustava : kostra je osifikovaná různým stupněm ( jeseteři – chrupavčitá ) chorda zatlačena těly obratlů
– kosti mohou mít dvojí původ:
1) vznikají osifikací chrupavky
2) kožní původ
– lebka: krycí kosti kožního původu + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)
– páteř: nerozlišené obratle
– končetiny párové i nepárové, ploutve vyztuženy ploutevními paprsky
(nerozvětvené = tvrdé, rozvětvené = měkké)
– typy ocasních ploutví: difycerkní (souměrná) × heterocerkní (nesouměrná) × homocerkní (souměrná jen morfologicky, ne anatomicky)
d) svalová soustava :
svalovina trupu a ocasu je uspořádána v segmentech (myomery )
mezi nimi drobné kůstky pod kůží velký boční sval + přepážky (myosepta)
– množství drobných svalových kůstek tvaru „Y“
e) cévní soustava : podobná jako u paryb
1 předsíň + 1 komora, žilný splav, tepenný násadec = venózní srdce
– jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi
– červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro
f) dýchací soustava :
žábry v žaberní dutině (ta je kryta skřelemi) = 4 dvojice prokrvených žaberních lupínků
žábry překrývá kostěný kryt- skřele (voda je k žábrám přiváděna dýchacími pohyby; je při zavřených skřelích nasávána do dutiny ústní a po uzavření úst je protlačována žábrami a z pod skřelí ven.
– voda odtéká skřelovým otvorem (skřele = operculum)
– na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy
– další přídatné dýchací orgány: plicní vaky u dvojdyšných
– plynový měchýř = slouží jako hydrostatický orgán, vznikl vychlípením hltanu
reguluje hustotu těla, u rychlejších druhů a u ryb žijících u dna bývá redukován
g) trávicí soustava :
ústní otvor je přizpůsoben typu a způsobu přijímání potravy (vyskytují se zuby)
-ústa (spodní, koncová, svrchní), nemá slinné žlázy
– zuby se stále vyměňují; vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře
na žaberních obloucích
– hltan, jícen
– žaludek (pouze rozšířenina),(není jasně vymezený nebo naopak vyvinutý žaludek mají ryby dravé)
– střevo (u pokročilých chybí spirální řasa, jsou pouze slepé výběžky)
– játra se žlučníkem, slinivka břišní (rozptýlena kolem trávicí trubice a jater)
– kloaka pouze u dvojdyšných, ostatní mají řitní otvor
– vodu cedí, potravu polykají
plynový měchýř, který vznikl jako vychlípenina trávící trubice (funkce je hydrostatická, usnadňuje plavání v různých hloubkách)
h) nervová soustava : mozek má 5 částí- největší je střední mozek, v koncovém mozku je umístěno čichové centrum. Mozeček je velmi vyvinutý, což souvisí s aktivním pohybem ryb. Z mozku odstupuje 10 párů hlavových nervů.
i) smyslová soustava : oči jsou dobře vyvinuty- oko je zaostřeno na blízko, vidí barevně; důležitá je postranní čára; orgány hmatu,čichu a chuťové receptory jsou soustředěny okolo úst.
j) vylučovací soustava :
– párové ledviny pod páteří měchýř (vyústuje na samostatné papile )
ledviny – důležité při osmoregulaci : sladkovodní : velké množství moči, mořské : malé množství
– gonochoristé (u některých v průběhu života dokonce možná změna pohlaví)
– párové gonády, vnější oplození
– jikry (samice – jikernačky) + mlíčí (samci – mlíčňáci)
– vývin přímý (× dvojdyšné a násadcoploutvé)
– pohlavní dimorfismus nevyvinut
– obrovská nadprodukce potomstva
– trdliště = místo vhodné k rozmnožování
Rozmnožování : oplození je většinou vnější (vnitřní např. u živorodek). Odkládání jiker probíhá při tření ryb, místo tření se nazývá trdliště
Zástupci :
– systém – 4 podtřídy: Tento systém je zjednodušený!
1. DVOJDYŠNÍ
2. LALOKOPLOUTVÍ
└ tyto dvě podtřídy bývají sdružovány do podtřídy NOZDRATÍ, se dvěma nadřády (dvojdyšní, lalokoploutví)
3. PAPRSKOPLOUTVÍ – 4 nadřády:
3a) násadcoploutví
3b) chrupavčití
3c) mnohokostnatí
3d) kostnatí
PODTŘÍDA: PAPRSKOPLOUTVÍ
– plynový měchýř, odlehčení kožní kostry
– redukce kostry párových ploutví
NADŘÁD: NÁSADCOPLOUTVÍ
– mnoho hřbetních ploutviček
– difycerkní ocasní ploutev
– plicní vaky (mohou dýchat vzduch)
– larvy s vnějšími žábrami podobné larvám obojživelníků (pulcům)
Bichir : výskyt v Africe; předkové z prvohor
– hřbetní strana- drobné hřbetní plotvičky
– vyvinutý srdeční násadec, spirální řasa a spirakulum
– 1,2 m, živí se dravě; noční živočich; mělké vody
NADŘÁD: CHRUPAVČITÍ
– chrupavčitá kostra, zachovalá chorda, lebka vybíhá v rostrum,plynový měchýř, spirální řasa
– heterocerkní ocasní ploutev,ganoidní čupiny či kostěnné destičky
– obývají pouze moře severní polokoule
– obsahují jediný řád: JESETEŘI
• jeseter velký: 3 metry, 200 kg, jikry = kaviár
• jeseter malý: nejmenší z jeseterů, vyskytuje se v Dunaji
• vyza velká: největší sladkovodní ryba (4–5 metrů, 1 230 kilogramů)
• „bester“: kříženec vyzy velké a jesetera malého (vyšlechtěn v roce 1952)
• veslonos americký: sladkovodní, vytírá se v řece Mississippi
NADŘÁD: MNOHOKOSTNATÍ
– starobylé i pokročilé znaky,největší rozvoj v druhohorách
– plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci
– lebka s velkým počtem kostí,krátký ocas, ganoidní šupiny,připomínají štiku
– dělí se na dvě skupiny: KOSTLÍNI KAPROUNI
• kostlín americký: tvrdé šupiny kryjí tělo jako pancíř, v řece Mississippi
KAPROUNI, starobylá skupina
• kaproun obecný
NADŘÁD: KOSTNATÍ
– šupiny (cykloidní, ktenoidní) se překrývají
– chorda zatlačena obratli
– ocasní ploutev homocerkní
– plynový měchýř vznikl vychlípením hřbetní strany jícnu
└ u vývojově starších je spojen s trávicí trubicí, u pokročilejších je oddělen
řád: BEZOSTNÍ
– pouze měkké ploutevní paprsky, cykloidní šupiny
– vývojový počátek kostnatých ryb
– čeledi:
• sleďovití: sleď, sardinka, šprot, sardel
řád : LOSOSOTVARNÍ
– hosp. Významné druhy
– proudnicovitý tvar těla
Pstruh obecný– v čistých proudivých tocích
Lipan podhorní
Losos obecný– mořský, při tření táhl až do Čeh po Labi
– dnes je opět vysazován
siven, hlavatka, síh, lipan, štika
řád: MÁLOOSTNÍ
– málo tvrdých ploutevních paprsků
– cykloidní šupiny, požeráková kost (mechanické rozmělnění potravy) s požerákovými zuby
– vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem (tudíž slyší)-Weberův aparát
– čeledi:
• kaprovití: kapr, plotice, střevle, bolen, lín, cejn, jelec, parma, karas, tolstolobik, závojnatka
• sekavcovití: mřenka, piskoř, sekavec
• sumcovití: sumec velký
• sumečkovití: sumeček americký
sumci : – kolem úst několik párů vousků
– tělo holé, nebo kryté kostěnými destičkami
– Weberův aparát
– prsní ploíutve podepřeny trnem – péče o potomstvo Sumec velký– naše největší ryba; až 2,5 m a 100 kg
řád : TRNOBŘIŠÍ
Trnobřiší– různá velikost (až 1,5m)
– ozubená ústa; tuková ploutvička
– žijí v hejnech, Piraně– dravá
řád: HOLOBŘÍŠÍ
– hadovité tělo bez břišních ploutví, ostatní splynuly v souvislý ploutevní lem( na břišní straně – ploutve chybí – tělo bez šupin
– dravci
– zástupci:
• úhoř říční: tření v Sargasovém moři, z jiker se línou larvy „monté“, ty do sladkých vod, zde žijí několik let, pak se vracejí do moře, z monté brakických vod se vyvíjejí samci
• muréna: zuby s jedovými žlázami, (sub)tropy
řád: HRDLOPLOUTVÍ
– břišní ploutve před prsními, nemají tvrdé paprsky, na bradě často nepárový vous
– zástupci:
• treska obecná
• treska jednoskvrnná
• mník jednovousý
řád: OSTNOPLOUTVÍ
– dvojitá nebo dvě hřbetní ploutve, ktenoidní šupiny (s ostny)
– břišní ploutve před/nad prsními
– evolučně nejvyspělejší skupina
– čeledi:
• okounovití: okoun, candát, ježdík
• makrelovití: makrela, tuňák
řád: VOLNOOSTNÍ
– části ploutví přeměněny v trny
– tvorba teritorií, péče o potomstvo
– zástupci:
• koljuška tříostná
řád: LALŮČKOŽÁBŘÍ
– mořské ryby neobvyklého tvaru
– vajíčka se vyvíjí v hnízdní komůrce na břiše samců
– zástupci:
• koník mořský
• jehla mořská
řád: PLATÝSOVÉ
– zploštělé tělo, leží na dně, oči na jedné stran
– horní strana je pigmentovaná a schopná barvoměny, spodní je světlá
– obě oči jsou na horní straně těla
– larvy jsou souměrné a dospělcům se nepodobají
– zástupci:
• platýs
• kambala
řád: ROPUŠNICE
– velká hlava,kostěné štítky na těle nebo bez šupin tvrdé paprsky v ploutvích (mohou se změnit v ostny),jedové žlázy
– žijí na mořském dně
– zástupci:
vranka : u nás
• ropušnice
• perutýn
řád : ŠTIKY– významní dravci
– tělo protáhlé
Štika obecná– přes 1 m; protáhlé ploché čelisti s velkými zuby
– potravu polyká v celku
řád : ĎASOVÉ
– mořské druhy, žijící ve větších hloubkách
– široká hlava; prohloužený paprsek hřbetní ploutve- lákají kořist před svá široká ústa
– někteří mají trpasličí samečky, kt. přirůstají k tělu samice
Ďas mořský
řád : ČTVERZUBCI
– tropické vody
– zuby a čelisti mají srostlé do tvaru „zobáku“
– někteří mají vychlípeninu střeva, v případě ohrožení ji rychle naplní vodou nebo vzduchem a tělo tak nafouknou; dokáží extrémě zvětšit objem těla
– tělo je kryto kostěnnými destičkami nebo trny
Ježíci– ostny
Čtverzubci– pestré zbarvení, žijí kolem korálových útesů
Havýši– tělo ukryto v pevném krunýři- nemění objem ani tvar, pohyblivé jsou pouze malé ploutve
NOZDRATÍ
choany- vnitřní nozdry (oddělení dutiny nosní od dutiny ústní)
plicní vaky
končetiny typu čtyřnožců (svaly; na sebe navazující kosti)
chorda, srdeční nástavec, spirální řasa ve střevě, jednoduchý mozek
PODTŘÍDA: DVOJDYŠNÍ
– velké protáhlé ryby (> 1metr),hadovité tělo,
– chorda, spirální řasa, kloaka
– plicní vaky z břišní stěny jícnu + žábry
– tropické sladkovodní ryby (periodicky vysychající vody)
– v období sucha si hloubí metrové svislé šachty, kde v anabióze přežívají
– samostatná vývojová větev (–› suchozemští obratlovci?)
– dělíme je na dva řády: JEDNOPLICNÍ – DVOUPLICNÍ
Jednoplicní- Bahník australský– dýchá žábrami, ale snese i vodu s kyslíkem
– žije tam, kde nedochází k vysychání vod
Dvojplicní- Bahník americký– v období sucha dokáží přežít i bez vody
– zahrabávají se do bahna, vytvoří si slizový obal, přejdou na plicní dýchýní (mají dva plicní vaky) a upadnou do letního spánku
Bahník východoafrický– až 2 m; pochoutka domorodců
PODTŘÍDA: LALOKOPLOUTVÍ
– ganoidní šupiny
– stavba lebky připomíná obojživelníka
– mohutné párové ploutve se svalovinou a šupinami
– dělí se na dvě skupiny: RHIPIDISTIA – ACTINISTIA
• Rhipidistia: vymřelá skupina, od ní zřejmě vývoj obojživelníků
• Actinistia: „žijící fosilie“ latimérie podivná (žije v pobřežních mořích Afriky)
kdysi se myslelo, že vyhynuly(do r. 1938, kdy se podařilo chytit první latimérii)
– až 2 m, nápadně velké šupiny a zvláštní úprava ploutví
– žije v hloubkách 200-400 m na skalnatém dně
– živorodá, vejce mají průměr až 9 cm
Zástupci : 4 základní ekologické skupiny– ryby mořské
ryby sladkovodní (ve sladké vodě se i rozmnožují)
ryby tažné (střídají sladké vody a moře, do sladkých vod se táhnou rozmnožovat, např. lososi, jeseteři; nebo žijí ve sladkých vodách a do moře se vracejí jen v období rozmnožování, např. úhoř)
ryby brakitckých vod (v ústí velkých řek)
