📖 Úvod
Surinam, oficiálně Surinamská republika, je malá, ale fascinující země na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky, která je jedinečná svým nizozemským dědictvím a úředním jazykem. Vyznačuje se ohromujícím přírodním bohatstvím, neboť většinu jejího území pokrývá nedotčený tropický deštný prales, a také pestrou mozaikou kultur a etnik, která vytváří jedinečnou společenskou atmosféru. Níže najdete kompletní profil státu vhodný pro středoškoláky, maturanty nebo všechny, které zajímá zeměpis.
🗺️ Poloha a reliéf
Tato země leží v severní části Jižní Ameriky. Na západě sdílí hranici s Guyanou, na východě s Francouzskou Guyanou a na jihu s rozlehlou Brazílií. Jeho severní pobřeží je omýváno vodami Atlantského oceánu. Stát leží v časovém pásmu UTC-3.
Povrch lze rozdělit na úzkou a bažinatou pobřežní nížinu na severu a rozsáhlou Guyanskou vysočinu, která tvoří většinu vnitrozemí. Nejedná se o klasické pohoří, ale spíše o zvlněnou plošinu s izolovanými vrcholky. Nejvyšším bodem je Juliana Top s výškou 1280 metrů nad mořem. Geologicky je celé území součástí prastarého Guyanského štítu, tvořeného přeměněnými a vyvřelými horninami z období prahor.
🌊 Vodstvo a podnebí
Říční síť je velmi hustá a všechny významné řeky, jako jsou hraniční Corantijn na západě a Marowijne na východě či centrální řeka Suriname, tečou směrem na sever a vlévají se do Atlantského oceánu. V zemi se nachází také jedna z největších umělých vodních nádrží na světě, jezero Brokopondo, vytvořené pro hydroelektrárnu. Pobřeží je poměrně ploché, lemované rozsáhlými mangrovovými porosty.
Země se nachází v tropickém podnebném pásu, což se projevuje celoročně vysokými teplotami a vysokou vlhkostí vzduchu. Během roku se střídají dvě období dešťů a dvě kratší období sucha, avšak srážky jsou časté po celý rok. Dominantním biomem je tropický deštný prales, který pokrývá přes 90 % rozlohy státu a řadí jej mezi nejzalesněnější země světa.
👥 Obyvatelstvo a demografie
Tato jihoamerická země má přibližně 630 tisíc obyvatel, což při její rozloze znamená extrémně nízkou hustotu zalidnění, necelé 4 obyvatele na kilometr čtvereční, přičemž naprostá většina populace žije v úzkém pobřežním pásu na severu země. Úředním jazykem je nizozemština, ale jako dorozumívací jazyk (lingua franca) se hojně používá kreolský jazyk Sranan Tongo. Etnické složení je mimořádně pestré a je výsledkem koloniální historie; největší skupinu tvoří Hindustánci (potomci přistěhovalců z Indie, cca 27 %), následovaní Marony (potomci uprchlých afrických otroků, cca 22 %), Kreoly (míšenci evropského a afrického původu, cca 16 %) a Javánci (cca 14 %). Nábožensky převládá křesťanství (přes 50 %), ale významný podíl tvoří také hinduismus (cca 22 %) a islám (cca 14 %). Míra urbanizace dosahuje přibližně 66 %, přičemž více než polovina všech obyvatel žije v aglomeraci hlavního města Paramaribo.
Průměrná délka života se pohybuje okolo 73 let a míra gramotnosti dospělé populace přesahuje 95 %, což je v regionu nadprůměrná hodnota. Země vykazuje mírný přirozený přírůstek obyvatelstva, daný vyšší porodností než úmrtností.
🏛️ Státní zřízení
Jedná se o prezidentskou republiku, kde je prezident hlavou státu i vlády. Administrativně se stát dělí na 10 distriktů. Země je členem Organizace spojených národů (OSN), Karibského společenství (CARICOM), Unie jihoamerických národů (UNASUR) a jako jediná země na americkém kontinentu i Organizace islámské spolupráce (OIC). Anglický název státu je Suriname, slovenský název je Surinam.
💰 Ekonomika a průmysl
Ekonomika země je silně závislá na těžbě a exportu nerostných surovin. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly se pohybuje kolem 15 000 USD. Míra nezaměstnanosti je poměrně vysoká, pohybuje se kolem 9 %. Klíčovými sektory hospodářství jsou průmysl (především těžba) a služby, zemědělství má menší význam. Oficiální měnou je surinamský dolar (SRD).
V zemědělství dominuje pěstování rýže, banánů, citrusových plodů a kokosových ořechů, významný je také rybolov, zejména lov krevet. Z nerostných surovin je naprosto klíčová těžba zlata, které tvoří většinu exportních příjmů, dále se těží ropa a v menší míře bauxit, jehož význam v posledních letech poklesl. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou těžba zlata a ropy, zpracování dřeva a potravinářství, zejména zpracování rýže a mořských plodů.
Energetický mix je z dominantní části založen na vodní energii, přičemž největším zdrojem je hydroelektrárna na přehradní nádrži Brokopondo. Zbytek elektrické energie je vyráběn v tepelných elektrárnách spalujících fosilní paliva.
Hlavními obchodními partnery jsou Švýcarsko a Spojené arabské emiráty, kam směřuje drtivá většina exportu zlata, dále Belgie a Spojené státy. Hlavními exportními komoditami jsou zlato, ropa, dřevo, krevety a rýže. V importu dominují strojírenské výrobky, dopravní prostředky a potraviny, přičemž klíčovými zeměmi pro dovoz jsou Spojené státy, Nizozemsko, Čína a Trinidad a Tobago.
📜 Historie
Klíčovými historickými milníky jsou příchod evropských kolonizátorů v 17. století, kdy Nizozemci vyměnili Nový Amsterdam (dnešní New York) za toto území, a následné zavedení plantážnického systému založeného na práci zotročených Afričanů. Po zrušení otroctví v roce 1863 následoval příchod smluvních pracovníků z Indie, Jávy a Číny, což vytvořilo unikátní etnickou mozaiku. Země získala nezávislost na Nizozemsku 25. listopadu 1975, avšak poté následovalo období politické nestability s vojenskými převraty a občanskou válkou.
🏁 Státní symboly
Státní vlajka se skládá z pěti vodorovných pruhů – zelený symbolizuje úrodnost země, bílý spravedlnost a svobodu a červený pokrok a lásku. Uprostřed na červeném pruhu je velká žlutá hvězda, která představuje jednotu všech etnických skupin. Dalším významným symbolem je státní znak s mottem „Justitia – Pietas – Fides“ (Spravedlnost – Zbožnost – Víra) a národní květina, kterou je čínský ibišek, místně zvaný Fajalobi.
🎭 Kultura a vzdělání
Kultura je fascinující směsicí vlivů afrických, indických, javánských, čínských, indiánských a evropských předků. V hudbě je typický žánr kaseko, rytmická taneční hudba. Světově proslulým spisovatelem a antirasistickým aktivistou byl Anton de Kom, jehož dílo „My, otroci ze Surinamu“ je klíčovým textem. Významné je také tradiční umění Maroonů, potomků uprchlých otroků, především jejich mistrovské dřevořezby.
Vzdělávací systém je do značné míry založen na nizozemském modelu, s povinnou základní školní docházkou. Hlavní institucí vyššího vzdělávání a výzkumu je Univerzita Antona de Koma v Paramaribu. Země se však potýká s odlivem mozků do zahraničí a omezenými finančními prostředky na vědu, která se zaměřuje především na oblasti relevantní pro zemi, jako je biodiverzita, tropické zemědělství a medicína.
🍽️ Gastronomie
Národní kuchyně je pestrým mixem kreolských, indických, javánských, čínských a indiánských chutí. Základem je často rýže, kuřecí maso a místní zelenina a ovoce. Za národní jídlo je považováno Pom, slavnostní pokrm z kuřecího masa zapečeného s nastrouhaným kořenem rostliny pomtajer. Oblíbeným nápojem je pak například Dawet, sladký chlazený nápoj z kokosového mléka.
🤝 Vztahy s ČR
Současné vztahy s Českou republikou jsou velmi omezené a spíše okrajové. Neexistuje významnější obchodní výměna, politické kontakty jsou minimální a probíhají spíše na úrovni EU a země není ani častým cílem českých turistů. Spolupráce mezi oběma státy není systematicky rozvíjena.
🧳 Turismus a dopravní infrastruktura
Turisticky je země atraktivní především pro milovníky přírody a dobrodružství, jelikož přes 90 % jejího území pokrývá nedotčený amazonský deštný prales. Hlavním typem turistiky je ekoturistika. Mezi nejznámější destinace patří historické centrum hlavního města Paramaribo (UNESCO) s unikátní dřevěnou koloniální architekturou, Přírodní rezervace Středního Surinamu (UNESCO) a také návštěvy tradičních maroonských a indiánských vesnic v džungli podél řek.
Dopravní infrastruktura je rozvinutá především v hustě osídlené pobřežní oblasti, zatímco ve vnitrozemí je silniční síť velmi řídká a často nekvalitní; zajímavostí je, že se zde jezdí vlevo. Železniční doprava pro osobní přepravu neexistuje, existuje pouze několik průmyslových tratí. Nejdůležitějším dopravním uzlem je hlavní město Paramaribo s mezinárodním přístavem a mezinárodním letištěm Johana Adolfa Pengela (PBM).
⚠️ Problémy a výzvy
Mezi hlavní současné výzvy patří vysoká závislost ekonomiky na exportu surovin, zejména zlata a ropy, což ji činí zranitelnou vůči výkyvům světových cen. S tím souvisí i vážný environmentální problém v podobě nelegální těžby zlata, která způsobuje masivní odlesňování a znečištění řek rtutí, ohrožující jak ekosystémy, tak zdraví místních obyvatel.
