Otázka: Plottery

Předmět: Informatika

Přidal(a): Jirka

Ploterry – rozdělení, druhy kreslících nástrojů

• Dříve zařízení pro CAS aplikace – atypická vektorová grafika – dnes schopny zpracovat jak vektorový, tak bitmapový obraz

Rozdělení:

• Deskové (stolní)
• stojanové

Deskové plottery

• celý papír na kreslící ploše – přichycen elektrostaticky nebo podtlakem
• Nevýhody: limitovaná velikost výkresu

Stojanová plottery

• podélné čáry kresleny posuvem papíru, příčné posuvem hlavy
• Výhodou je malá zastavěná plocha, pro formáty a0 a větší v podélném směru není rozměr výkresu limitován
• Napnutí papíru podtlakové velké nároky na mech. Provedení – aby měl bod po 50. posuvu stále stejné souřadnice

Technologie psaní

• Perové – nejrozšířenější, do hlavy lze upnout pero, fixy, atd…
• Kruhový zásobník
• Hlava s několika pery – je zde nutná korekce souřadnic pro používané nástroje
• Inkoustové (tryskové) – barevný tisk pomocí 4 barev (CMYK)
• Možno kreslit vektorovou i bitovou grafikou
• Vyřezávací – nůž místo pera
• vyřízne obrys samolepky
• Termální
• Kreslí vyhřívací hlavičky na teplo-citlivý papír
• Rychlí a levný provoz ale nestálý obraz
• Laserové a led plottery – viz. tiskárny
• Foto plottery – kreslí světelným paprskem na film
• Kreslí světelným paprskem na film
• Nevýhoda: nutnost černé komory
• Gravírovací
• Pomocí frézky vyhloubí motiv do více vrstvé plastické hmoty.

Článek Ploterry – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Jehličkové a inkoustové tiskárny

Předmět: Informatika

Přidal(a): Jirka

Jehličkové tiskárny

Bodové (mozaikové)

• motiv tvořen mozaikou bodů vznikajících na papíru otiskem jehličky přes barvící pásku (černou a tří nebo čtyřbarevnou)
• Dříve 7×5, 9×7, dnes 9 a 24 jehličkové
• Proti letmému tisku pomalejší, hlučné, nižší kvalita proti následujícím

Výhody:

• Umožňují grafický tisk – levný provoz oproti dále probíraným možnostem

Technologie tisku

• jehličku vysouvá jádro vtahované do cívky, zpět pružinou
• rychlý pohyb jehliček => tuhá pružina => velký el. příkon => ohřev … chladící zebra, tepelná pojistka
• výška řádku 4,2mm
• tisky: grafický, textový

Grafický režim

• Info z PC, přímo řídí tiskovou hlavu (posun + vysouvání jehliček)
• V devíti jehličkové tiskárně využito jen 8 jehliček (řízení jedním B)
• 24 jehličkové (3B)

Textový režim

• Info z PC (ASCII CODE) neřídí hlavičku, ale adresují paměť ROM (EPROM) jejíž paměťové buňky obsahují programy řídící tiskovou hlavu
• Některé tiskárny mají konektor pro tzv. „Cartridge“ – modul ROM pam. V níž je uložena sada znaků (např.: nár. abeceda) s inkoustem
• 9 jehličková – kvalita draft – posun 8x (9-11) bodů na znak
• Kvalita NLQ – near letter quality – blížící se dopisové kvalitě
• 16x(18-22) bodů na znak
• 24 jehliček – kvalita draft – posun o celou šíři hlavičky
• Kvalita LQ – letter Quality – posunutí o půl šíře hl. 24x(30-37) bodů

Rozlišení ČB grafického tisku

• 24 jehličková
• Svislý směr
  • jednoprůchodově-144dpi
  • dvouprůchodově-288dpi
• Vodorovný směr 188–360 dpi

Tisk úrovní šedé

• Tiskneme rastrováním, využitím makrobodů skládajících se z 4, 16 ,64, … základních tiskových bodů
• Dle poměru černých a bílých bodů v makrobodu vznikají odstíny šedé
• Rozlišení potom udáváme nikoli v DPI, ale v LPI (makrobodů na palec)

• Pro kvalitní tisk šedé musí být několikanásobně vyšší základní tiskové rozlišení tiskárny
• Např.: pro 300dpi a 16˚ šedé je to 1200dpi

Barevný tisk

• RGB a CMY jsou vzájemné doplňkové
• Pro více barevných odstínů je opět nutné rastrování (makrobody)
• Makrobody
• 2×2 4³ 64 barev
• 4×4 16³ 4096 barev
• 8×8 64³ 262144 barev
• Nutné vícebarevné pásky + víceprůchodový tisk

Inkoustové tiskárny

• tisk z kapiček inkoustu

Výhody:

• Malé, tiché, tisk kvalitnější než jehličkové

Nevýhody:

• Dražší provoz, možnost rozmazání tisku

Princip tisku

• Podobný jehličkovým tiskárnám (včetně ovládacích povelů) , v tiskové hlavě místo jehliček cca 50 trysek tenčích než vlas

Technologie tisku

• INKJET – elektromechanické vytlačování inkoustu z trysek – dříve písty, dnes piezo el. materiály
• BUBBLEET – topné tělísko uvnitř trysky rychle zahřeje nejbližší ink. do bodu varu; bublina pak vytlačí část inkoustu z trysky
• Nutná malá setrvačnost při vypnutí proudu, ink. rychle zkondenzuje a chybějící objem je doplněn ze zásobníku
• V ústí trysky je ink. držen povrchovým napětím kapaliny

Uspořádání trysek

Barevný tisk

• Rastrováním, dnes 4 barvy CMYK doplněny o light odstíny pro tisk světelnějších kombinací
• Doménou ink. tiskáren je barevný tisk na velké formáty.

Článek Jehličkové a inkoustové tiskárny – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Chráněný režim

   Předmět: Elektronické počítače – Informatika

   Přidal(a): Honzas

Chráněny režim

– Podstata a princip ochrany +

– Tvorba fyzické adresy v reálném a chráněném režimu +

• Logická adresa seg:offs + – Selektory a deskriptory + – Tabulky deskriptorů +

– Účel, formáty a druhy deskriptorů a bran +

Důvod zavedení ochrany

Umožňuje zavést do OP více programů, každý má vlastní chráněný prostor dělený na segmenty.

Umožňuje přenášet programy mezi počítači.

Rozděluje programy podle důležitosti na aplikace a programy OS včetně podpor.Tyto programy mají chráněné své hranice před vniknutím cizích dat a sowftwearů a před neoprávněným spuštěním.

Tvorba fyzické adresy v reálném režimu

Program je uložen v segmentech s pevnou velikostí 64KB a s určením použití- kódový segment, datový segment, zásobníkový segment (hlavně na návratové adresy).

Programátor pracuje s logickou adresou- bázy segmentu určí např.: OS,offset v segmentu určuje programátor např.: sledem instrukcí, deklarací polí, řetězců, dat

– fyzická adresa se spočítá v procesoru z logické adresy (Seg : Offs = např. DS : 1234_H )

– vezme se segmentová část adresy, která se vynásobí 10H a přičte se k ní offsetová část FA = Seg * 10H + Offs

-Adresa FA má kapacitu 16 segmentů po 64KB – 1MB

Tvorba fyzické adresy v chráněném režimu

– při multitaskingu běží více úloh najednou, přičemž se nesmí navzájem poškodit (zneužít) údaj v OP – chráněný režim chrání paměfové prostory jednotlivých úloh tak, že nedovolí cizí úloze vstoupit do jejího prostoru

– logická adresa (LA) se skládá ze segmentové a offsetové části, přičemž segmentová část má význam viditelné (selektorové) části. Segmentová – Selektorová část umožňuje přístup k 8192 (8K) segmentům, které jsou maximálně velké 64KB (16b systém) nebo 4GB (32b systém). Možná velikost virtuální paměti daná LA je 1GB (16b systém).

– fyzická adresa (FA) se zpracuje z LA získáním deskriptoru segmentu a offsetu z programu

Každý ze segmentů v jednotlivých PL má chráněné hranice a přístup a musí je mít popsané deskriptorem. Každý program má deskriptory uložené ve vlastní Lokální tabulce deskriptorů(LDT) , leží jako systémový segment v OP .

Př.:

• Program A: 54 deskriptorů
• Program B: 624 deskriptorů

Důležité programy z oblasti OS a podpor aplikací mají svou Globální tabulku deskriptorů(GDT), leží jako systémový segment v OP.

– segmentové registry (DS, ES, CS, SS) obsahují selektor (ukazatel), který ukazuje do tabulky deskriptorů

– selektor má viditelnou a neviditelnou část

Viditelná část selektoru:

– je tvořena z 16b, poslední 3 b jsou TI a PL (Požadovaná PL)

Obsahuje:

TI (Table Indikator): určuje, zda procesor bude vybírat deskriptor z GDT [O], nebo LDT[1]

Neviditelná část selektoru (pro 16b systém) :

– je část selektoru, do které se nahraje vybraný deskriptor z tabulky GDT nebo LDT, v této části jsou tyto složky PP( přístupová práva – 8b), báze segmentu (24b) a limit segmentu (16b) + rezerva.

– do neviditelné části selektoru se nahraje jiný deskriptor pouze, pokud se změní obsah v CS,DS…

Fyzická adresa FA = báze segmentu + offset segmentu, velikost OP dosahuje 16MB ( pro 16b offset)

Deskriptor:

– začátek GDT nebo LDT určuje speciální registr procesoru z jednotky AU GDTR (GDT registr) a LDTR (LDT registr) [obsahují počáteční adresu]

– obsah LDTR se změní vždy, když se změní úloha, u GDTR zůstává obsah stejný

– deskriptor v sobě obsahuje:

PP (přístupová práva)

B (Báze — začátek segmentu)

L (limit — velikost segmentu, Offs ho nesmí překročit)

– procesor provede kontrolu, jestli je Offs < Limit (platí = OK, neplatí = výjimka)

– FA (fyzická adresa) = báze (z deskriptoru) + offs(z instrukce = DS:51= seg:offs)

– také existuje IDT (Interupt Deskriptor Table): tabulka přerušení, obsahuje pouze B a L

Přístupová práva deskriptoru (PP) [8b]:

– P (present): určuje, jestli je deskriptor přítomný v OP

– přístup do segmentu je povolen, když PL má správnou hodnotu

-> numericky PL čím menší číslo, tím větší důležitost (oprávnění) (00 – největší oprávnění]

– typ deskriptoru (10- datový, 11 – instrukční, 01 a 00- systémový) [2b]

– poslední 3 bity určují jak se bude s obsahem segmentu pracovat, např.:

A – Accessed (přistoupeno): zjistí, který segment se používá často

R – Readable: pokud R = 1 (smí se z něj číst), R = O (nesmí se z něj číst)

ED – Expand Data (rozšíří velikost segmentu dat nebo zásobníku o několik B)

Atd…

Brány (16b systém)

– aby mohl program s nižší úrovní PL použít programy ze segmentů s vyšší úrovní PL, musí použít bránu (např. aby mohly úlohy používat ovladače)

– brány připravuje OS a jejich prostřednictvím poskytuje služby ostatním aplikacím

-brány mají velikost jako deskriptor a mohou jsou umístěné v tabulce deskriptorů (LDT,IDT…)

– brána je spojkou mezi segmenty s různými úrovněmi a má tyto složky:

PP – 8b, (nový) selektor -16b do GDT, IDT,LDT…,počáteční Offset – 16b v novém segmentu – vstupní bod např.: do podprogramu + rezerva.

-po kontrole PP v procesoru se použije selektor ke konečnému vyhledání deskriptoru  segmentu s kódem, který má začátek určený počátečním offsetem…

– dále máme brány pro přepínání procesů (TSS) a brány pro přerušení (IDT)

Článek Chráněný režim – elektronické počítače se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.