Otázka: Geomorfologie

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): adela.bene

Definice: 

• stavba, tvary a stáří zemského povrchu
• typy tvarů zemského povrchu
• údolí, pohoří, sopky, ostrovy, hory
• jeskyně – vznikají zvětráváním
• Chýnovská jeskyně – vznikla chemickým zvětráváním vápníku
• sopky – výstup magmatu na povrch (vlivem pohybu litosférických desek)
• litosférické desky – bloky zemské kůry
• litosféra – cca 25 nad a 100 – 300 km pod zemským povrchem
• astenosféra – plastický obal Země umožňující pohyb litosférických desek
• Země chladne už cca 5 miliard od jejího vzniku

• prahory – Země chladla a začal vznikat pevný povrch
• starohory – Země chladla a začal vznikat pevný povrch
• prvohory – kaledonské a hercynské vrásnění
• druhohory – světadíly se rozdělily na dnešní podobu
• třetihory – vznik Kordiller (pohoří Andy) – čtvrtohory
• vznik zemské kůry – z magmatu
• zánik zemské kůry – subdukcí (podsouváním litosférických desek)
• předprvohorní štítové oblasti (nejstarší části světa)
  • kanadský, brazilský a guyanský štít
  • baltský (nejstarší v Evropě) a ukrajinský štít
  • africký štít
  • indický a sibiřský štít
  • australský štít
• geomorfní činitelé – vzduch, voda, horniny, magma

Vrásnění

• = pohyb litosférických desek, při kterém se desky vzájemně podsouvají
• v hloubkách se horinny zahřívají a stávají se tak plastickými
• Andy, Kordillery, Himaláje
• vrásy – plastické poruchy – pásemná pohoří
• zlomy – křehké poruchy – kerná pohoří

dělení vrásnění

• kaledonské – starší prvohory
• hercynské – mladší prvohory
• alpinské – od druhohor dodnes

vznik nejvyšších pohoří (např. Alpy, Himaláj) def.

• původně vodorovně uložené vrstvy hornin se tlakem zahřívají a zprohýbají se – vznikají tak pásemná pohoří, často doprovázena sopečnou činností
• sopečnou činností vznikly např. Doupovské hory, České středohoří atd.

Litosféra

• = pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského povrchu – dosahuje tloušťky až 70 – 100 km, někde i více..
• astenosféra – plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek
• spodní vrstva krajinné sféry – 100 – 300 km pod zemským povrchem

Litosférické desky

• vychladlé horniny; bloky zemské kůry (vznikají z magmatu)

Pohyb litosférických desek

I. konvergentní pohyb – litosférické desky jdou proti sobě

• oceánská deska má větší hustotu než pevninská
• a) subdukce – oceánská proti pevninské – podsouvání (např. Mariánský příkop)
  • vzniká pohoří, na jejich střetů vznikají hlubokomořské příkopy
• b) kolize – dvě stejné desky proti sobě (oceánská proti oceánské nebo pevninská proti pevninské)
  • okraje jdou proti sobě – deformují se (např. Himaláj)
  • nejčastěji při ní vzniká pohoří

II. divergentní pohyb – litosférické desky jdou od sebe

• a) na pevnině vzniká velká příkopová propadlina
• b) na dně oceánů vzniká středooceánský hřbet
  • Himaláje – nejsilnější místo zemské kůry
  • rift – vulkanicky aktivní příkopová struktura

III. neutrální pohyb – litosférické desky se třou o sebe – pohybují se vedle sebe

Zemětřesení

• = náhlé uvolnění napětí mezi lit. deskami
• hypocentrum – místo vzniku
• epicentrum – místo nejvíce zasažené zemětřesením
• ohnivý kruh – kontinentální drift – způsobuje tření jednotlivých lit. desek v Tichém oceánu – tichomořský ohnivý prstenec – častý výskyt projevů sopečné činnosti nebo zemětřesení

Geosféra

• = jádro – plášť – kůra

Zemská kůra

• tvoří ji výlevné horniny a sedimenty
• rozdíly mezi pevninskou a oceánskoou kůrou – pevninská obsahuje žulu, má vyšší hustotu, je tenčí
• Si, Al
• zlato, stříbro, platina – nereagujou, nevytváří sloučeniny, drahé kovy
• vrstva mezi kůrou a pláštěm- Mohorovičičova plocha diskontinuity (nespojitost)

Zemský plášť

• nachází se pod kůrou
• rozkládá se pod oceány (0 – 20 km)
• Si, Ma
• vrstva mezi pláštěm a jádrem – Gutenbergova plocha diskontinuity

Zemské jádro

• vzniklo gravitační krystalizací původní taveniny
• 31 % hmotnosti Země
• 2 900 km pod povrchem
• Ni, Fe

Horniny

• směs minerálů (nerostů)

vyvřelé (magmatické) horniny (95 % litosféry)

• vznikly ztuhnutím magmatu
• a) výlevné – magma se dostane až na zemský povrch – ztuhne okamžitě – jsou amorfní (beztvaré)
• b) hlubinné – magma ztuhne pomalu v hloubce – v zemské kůře se tvoří krystaly

usazené (sedimentární) horniny

• vlivem eroze se horniny rozpadají na menší části, které se pak přesouvají a usazují někde jinde
• a) nezpevněné – jíl, štěrk
• b) zpevněné – pískovec, břidlice

přeměněné (metamorfované) horniny -vznikají zvýšením teploty a tlaku

• např. mramor

Typy oceánského dna 

• pobřeží – pruh území v okolí břežní čáry
• břežní čára – místo, kde se setkává oceán a pevnina
• šelfy – okraje pevnin zalité mořem
• oceánské pánve – největší část dna oceánu
  • např. Severní moře, Baltské moře
• oceánské hřbety – hranice lit. desek; podmořské pohoří
  • Středooceánský hřbet – Atlantik
• hlubokooceánské (hlubokomořské) příkopy – obrovský tlak
  • vody – např. Mariánský příkop
• mořské hory – ostrovy = když mořská hora vystoupí nad
  hladinu

Georeliéf

• vzhled povrchu Země

barevná hypsometrie (výškopis)

• vysočina – 200 m. n. m. a více – nížina – 0 – 200 m. n. m.
• proláklina – pod 0 m. n. m. – např. Kaspická nížina

podle výškových rozdílů v krajině

• rovina – max 30 metrů výškový rozdíl
• pahorkatina – do 150 metrového rozdílu
• vrchovina – rozdíly do 300 metrů
• hornatina – rozdíly do 600 metrů
• velehornatina – rozdíly nad 600 metrů

strukturní tvary – říční strukturní terasy

• tvary vznikají podle toho, jaké vlastnosti mají horniny
• pískovce – usazené horniny
• krystlické horniny – jsou nejodolnější

Vnitřní krajinotvorní činitelé = endogenní pochody

• = endogenní pochody – projevy pohybu lit. desek (zemětřesení, sopečná činnost, horotvorná činnost)
• horké skvrny – místo v astenosféře, kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu
• lávová erupce – vytéká roztavená hmota na povrch a postupně chladne
• tufová erupce – sopečné balvany, prach, popel
• stratovulkán – střídá se lávová a tufová erupce – vzniká tak stratovulkán – např. Doupovské hory

horotvorná činnost

• vrásové pohoří – zprohýbání vrstev zemské kůry
• příkrovové pohoří – při překroucení vrásy
• kerné pohoří – tvrdé horniny prasknou a vytvoří se kry – např. Šumava
• kry – velké bloky zemské kůry
• zlomové pohoří – částečně se prohnou a částečně popraskají
• srázky – propadání reliéfu – lit. desky jdou proti sobě a propadají – tak vzniklo jezero Tanganika, Malawi…
• kryptodeprese – skrytá sníženina (krypto = skrytý; deprese = sníženina)
• Bajkal – jezero, které má dno pod úrovní nadmořské výšky – dno je hluboko pod, ale hladina nad

Vnější krajinotvorní činitelé = exogenní pochody

I. svahové pochody – vlivem gravitace

• a) řícení
• b) sesuvy
  • bahenní proudy – na svahu nadměrně rozmáčená půdy
  • laviny – rychlý a náhlý sesuv většího množství sněhu po svahu

II. říční pochody – způsobuje je povrchově tekoucí voda

• kánon – soutěska – příkré údolí
• úval
• profilová rovnováha
• a) erozní – destrukční činnost
• b) transportní – přenos
  • meandr – zákrut řeky způsobený boční erozí – vymílání břehů na jedné straně a usazování na straně druhé – jesep – břeh. který se vymývá boční erozí řeky

III. kryogenní pochody – pochody, které díky změně skupenství vody mění zemský povrch

• ledovec – vzniká ze sněhu v místech nad sněžnou čarou (v místech, kde teplota nestoupne nad 0° C)
• a) pevninský – místo vzniku – ?
• b) horský – místo vzniku = kar (ledovcový kotel)
  • trog – ledovcové (kulaté) údolí – má tvar U
  • fjord – hluboké mořské zálivy, které vznikly zaplavením trogu mořskou vodou
  • moréna – kamenný val vzniklý ledovcovou činností
  • soliflukce – kombinace toho, že podmáčené podloží opakovaně zmrzá a rozmrzá, děje se to opětovně na svahu – dochází k tomu, že se skokově posouvají kusy hornin

IV. větrné (eolické) pochody – podle toho, jak rychle vítr fouká, tak takovou má potom schopnost unášet nějaké zvětraliny – mírný vítr (vánek) – nemá schopnost unášet téměř nic

• větší vítr – bere s sebou nějaký prach nebo malé částečky zvětralin
• silný vítr (např. vichřice) – může s sebou unášet už poměrně velké části zvětralin
• zvětraliny se někam přenášejí, narážejí do něčeho = to jsou momenty, kdy se nějakým způsobem mění/tvaruje zemský povrch – vítr někde zvětraliny unáší, jinde usazuje
• vznikají např. spraše – sedimentární horniny, které vznikly tím, že se tam drobné zvětraliny větrem nafoukaly – např. v pouštích vznikají písečné přesypy, duny, pohyblivé hory
• pohyblivé hory = větší hromady písku
• když zvětraliny narážejí do nějaké pevné horniny, mají tendenci ji rozrušovat – tímto vznikají např. viklany (viz. obrázek)
• větší, těžší částice unáší vítr při zemi, lehčí částice se dostanou do větších výšek – tak vznikají viklany – Pravčická brána – České Švýcarsko (vypadá to jako ,,most”)

V. mořské pochody – vznikají mořským příbojem (narážení mořských vln na pobřeží)

• vlna unáší části zvětralin, kamínky atd. – ty narážejí na nějaké např. horniny – vznikají tak např. pobřežní terasy, jeskyně… – když hladina klesá, unáší s sebou písek, zvětraliny – je to odnášeno někam dolů, dál od pobřeží – při přílivu jsou zvětraliny přinášeny k pobřeží

VI. biogenní pochody – činitelé: organismy (rostliny, živočichové)

• rušivá činnost – po dobu svého života živočichové rozrušují kořeny stromů/rostlin
• tvořivá činnost – tvoří je tehdy, když organismy odumírají a někde se usazují (např. vápenaté schránky korálů, mlžů)
• tvorba rašelinišť – sníženiny zaplněné vodou a zarůstající mechem rašeliníku – mech rašeliníku narůstá vždy v horní vrstvě a to pod ním podléhá procesu rašelinění
• Šumavské slatě – komplex celého rašeliniště
• přebytek srážek nad výparem – vznikají tak bažiny – ze vzeplalého mechu rašeliníku
• korály – proces, který vzniká ukládáním (..?..) živočichů (např. korál)
• korálové útesy – na východě Austrálie korálová bariéra (! problém – mění se klima, znečišťuje se oceán, tak korálové útesy odumírají)

VII. antropogenní pochody – způsobené hospodářskou činností člověka

• vytváření vyvýšenin – při těžbě – na povrch se vyváží materiál, který nepotřebují, aby se dostali k ložiskům např. železné rudy, černého uhlí – vyvážejí vršinu na nějaké kopce – např. u Příbrami
• tvorba prohlubní – vznikají odebíráním materiálu z určitého místa – např. pískovny, lomy, kamenné lomy
• tvary rovinné – výstavba komunikací, letištní plochy
• antropogenní zemětřesení – pohyby v zemské kůře, které by normálně nenastaly, ale tím, že ji člověk zatíží výstavbou přehrady, tyto pohyby vzniknou

další pojmy:

• tlaková níže – místo, kde je v širokém okolí tlak nejnižší
• tlaková výše (anticyklóna) – místo, kde je v širokém okolí tlak nejvyšší
• příčina povodní – když se krajina mění v kulturní krajinu a mizí tam přírodní složky (lesy, močály atd.), tak voda rychle odtéká a nemá se kde zadržovat – dostane se tak rychle do říčních koryt – poté už je vody více, než se do koryt vejde a následně se z nich voda začne vylévat = povodně.

Článek Geomorfologie – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.