Otázka: Georeliéf

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Klárka

Georeliéf

• tvar zemského povrchu
• svrchní část litosféry (styk s litosférou, pedosférou a atmosférou)

Geomorfologie

• věda zabývající se studiem tvaru zemského povrchu

Litosféra

• Kamenný obal země (horniny v pevném stavu)
• 100-300 km hluboko
• Pohyb litosféry
  • Divergentní = vznik nové kůry, desky se od sebe odtahují (S. Amerika)
  • Konvergentní = zánik zemské kůry, přibližování se (zlom San Andreas)
  • Neutrální
• Prvohory – Pangea (bouřlivé období)
• Druhohory – Laurasie a Gondwana (klidné období)
• Třetihory – bouřlivé období, Alpinsko-himalájské vrásnění (vznik pohoří a slaných jezer – Kaspické, Černé moře)
• Čtvrtohory – zalednění celého světa, ledovcová jezera, říční síť jako dnes

Typy Georeliéfu

Oceánský georeliéf

• Povrch litosféry na dně oceánu
• Podmořské okraje pevnin se zemskou kůrou pevninského typu
• Přechodná zóna se zemskou kůrou přechodného typu
• Lože oceánu se zemskou kůrou oceánského typu

Pevninský šelf = zatopený okraj kontinentu

• Do 200 m
• časté nerostné bohatství (ropa, zemní plyn, rudy barevných kovů – Norské moře, Severní moře)

Pevninský svah = tvar oceánského dna, tvořen pevninskou zemskou kůrou

• tvoří se u ústí velkých řek (Mississippi)

Pevninské úpatí = přechodná oblast mezi okrajem kontinentu a hlubomořským dnem

Středooceánské hřbety = dlouhá podmořská pohoří

• mají prolomy = rifty
• v prolomech se tvoří nová oceánská zemská kůra (Atlantský hřbet, Arabsko-indický hřbet), někde vystupují pohoří na povrch a vytvářejí ostrovy (Island)

Oceánské pánve = hluboké rozsáhlé sníženiny v oceánech

• (Angolská, Brazilská pánev)

Hlubokomořské příkopy = hlubší místa oceánů vznikající při subdukci (podsun lit. desky)

• Atakamský, Mariánský, Filipínský příkop

Pevninský georeliéf

Dělení podle nadmořské výšky

Absolutní:

• Do 200 m.n.m. = nížiny
• Nad 200 m.n.m = vysočiny

Dle relativního výškového rozdílu:

• 0 – 30 = rovina
• 30 – 150 = pahorkatina
• 150 – 300 = vrchovina
• 300 – 600 = hornatina
• 600 + = velehornatina

Hlavní typy :

• Akumulační roviny = šelf oceánského dna, který se vynořil nad hladinu
• Erozně denudační roviny = vznikají v tektonicky klidných oblastech dlouhodobým působením exogenních činitelů
• Klenby = oblasti vzniklé svislými zdvihy
• Pánve = sníženiny zemského povrchu
• Pohoří – vrásová, vrásovo-zlomová, příkrovová, kerná, vulkanická
  • Neustále přetvářena endogenními a exogenními procesy a člověkem – výraznými projevy vzniká tektonický georeliéf

Endogenní pochody a tvary:

• Vznikají působením vnitřních sil Země
• Vyvolává je vnitřní energie, vznikající rozpadem radioaktivních látek
• Nepůsobí na všech místech povrchu zároveň
• Nezávislé na vnějších podmínkách
• Vulkanismus, zemětřesení, vrásnění, přeměna hornin, zdvihy, poklesy zemské kůry

Vulkanismus

• magma stoupá k zemskému povrchu – vyvěrá z vulkánu – vytéká = láva (kuželovité vulkány)
• sopečná pohoří – pohoří jehož reliéf je z velké části tvořen sopečnou činností
• Lávové
• Tufové
• Smíšené – stratovulkán – Doupovské hory

sopky ve světě:

• Evropa – Vesuv, Stromboli, Etna
• Afrika – Kilimandžáro
• Amerika – Popocatépetl
• Asie – Krakatoa

Horotvorná činnost

• vrásový reliéf – vzniká v místě, kde se litosférické desky pohybují k sobě, dochází k ohýbání vrstev za vzniku:
• Antiklinál – hřbety
• Synklinál – sníženiny

pohoří ve světě:

• Jura
• Atlas

Zemětřesení

• náhlé, krátkodobé otřesy ze povrchu, vznikající především v místě střetu litosférických desek, zemětřesná pásma
• hypocentrum = místo pod zemí, kde zemětřesení vzniklo (ohnisko)
• epicentrum = místo na zemském povrchu kde je zemětřesení nejsilnější (nejblíže ohnisku)
• Tektonické – nejčastější, náhlé uvolnění energie v tektonicky aktivních oblastech
• Sopečné – průvodní jev sopečné činnosti
• Řítivé – zřícení podzemních dutin

Exogenní tvary a pochody

• Původ mimo naši Zemi (Slunce, gravitace…)

Svahové pochody

• pohyb hornin po svazích díky gravitaci
• vyvolány gravitací, slunečním zářením, rotací země…
• zarovnávají terén
• Laviny
• Bahenní proudy
• Řícení

Krasové jevy

• v oblastech vápenců a dolomitů
• tvořeny erozní činností, činností povrchové a podpovrchové vody
• rozpouštěním vápence vznikají krasové jevy
• Povrchové (exokras) – škrap, závrt, vyvěračka, ponor, propast
• Podzemní (endokras) – jeskyně, krápník, krápníkový kaňon

Fluviální procesy

• způsobené povrchově tekoucí vodou
• ron – při tání nebo deštích – nesoustředěný plošný vodní tok – vytváří ronové rýhy
• vodní odtok – soustředěný vodní tok – při něm dochází k erozi (hloubková, boční, zpětná..) nebo sedimentaci
• evorze -vymílání balvany, které se pohybují tokem vody
• horní tok – říční údolí tvar písmene V – převládá eroze
• dolní tok – říční údolí tvar písmene U – převládá – převládá sedimentace
• meandr – zákrut způsobený boční erozí

Glaciální procesy

• v kryosféře – 1/10 reliéfu jsou ledovce – horské (Himaláje, Andy, Alpy), pevninské (Grónsko, Antarktida)
• Firn – stádium mezi ledem a sněhem
• Moréna – horninový val, hromadící se na povrchu ledovce, a pohybující se s ním
• Trog – ledovcem přemodelované údolí, do tvaru U
• Fjord – údolí zatopené mořem po ústupu ledovcem
• Bludný balvan – zvětraliny unášené ledovcem na velkou vzdálenost
• Kar – hluboká sníženina obklopena vysokými skalními svahy, pod vrcholem nebo ve vrchní části hory, často vznikají karová jezera

Eolitické procesy

• větrné, v oblastech s nedostatečnou vegetací
• Deflace = odnosová činnost
• Koraze = obrušování reliéfu odnášeným materiálem
• Skalní římsa
• Skalní brána
• Skalní okno

Marinní procesy

• činnost mořské nebo oceánské vody = abreze
• Mořská vlna – vyvolány větrem nebo mořskými proudy, mohou být i zemětřesením
• Pobřeží jezero – oddělená část narůstáním písečných náplavů
• Mořský útes – ríf
• Pobřežní proud

Biogenní procesy

• činnost organismů (termitiště, korálové útesy, rašelina)

Antropogenní procesy

• liská činnost, člověk je rozhodující činitel na 4/5 zemského povrchu
• industriální, agrární, urbánní, montánní (těžba), komunikační (doprava)

Kontinent

• rozsáhlá pevnina, obklopená ze všech stran oceánem, rozlišujeme 5
• (Eurasie, Antarktida, Afrika, Amerika, Austrálie)

Světadíl

• rozlišujeme 7 – S. Amerika, J. Amerika, Asie, Evropa, Afrika, Austrálie, Antarktida
• Povrch země – 510 mil km² (29% pevnina, 71% voda)

Nejvyšší a nejnižší body světadílů

• Severní Amerika : Mount McKinley, Údolí smrti
• Jižní Amerika: Aconcagua, Gran Bajo de San Julian
• Evropa: Mont Blanc, Kaspická nížina
• Afrika: Kilimandžáro, Assalská proláklina
• Austrálie: Puncak Jaya, Eyreovo jezero
• Asie: Mt. Everest, hladina mrtvého moře.

Článek Georeliéf – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.