Otázka: Regionální geografie Jižní Evropy

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Martina Bašta

Regionální geografie Jižní Evropy

• země se rozkládají na poloostrovech Jižní Evropy a na ostrovech Atlantského oceánu a Středozemního moře
• poloostrovy J Evropy: Pyrenejský, Apeninský a Balkánský 

státy:

• Pyrenejský (=Iberský) poloostrov: Španělsko, Portugalsko, Andorra, (Gibraltar – britské území s rozšířenou autonomií)
• Apeninský poloostrov: Itálie, Vatikán, San Marino
• Balkánský poloostrov: Řecko
• Středozemní moře: Malta
• Jsou to republiky (Andorra – knížectví, Španělsko – konstituční morarchie, Vatikán – papežský stát – církev)

Společné rysy:

• centrum antických říší – v antickém období zde byly vytvořeny v řecké a římské společnosti kulturní hodnoty, které se staly základem evropské vzdělanosti
• podnebný pás: Subtropický (další jsou mírný a tropický)- léta teplá a suchá, zima mírná a deštivá (subtropické)
• rostlinstvo (macchie, olivy, vinná réva, citrusy)
• častá vulkanická a zemětřesná činnost: rozhraní Euroasijské a Africké litosférické desky (sopky Etna, Stromboli)
• státy jsou hornaté – celky třetihorního stáří (alpsko-himálajské vrásnění): Alpy, Apeniny, Pyreneje a Sierra Nevada
• v minulosti patřila J Evropa k nejchudším oblastem celého kontinentu = rozsáhlá emigrace z J Evropy do zahraničí 
• v současné době jsou státy této části Evropy ekonomicky vyspělými zeměmi 
• průmyslově nejvyspělejší: Itálie a Španělsko 
• řeky: Pád, Tibera (obě Itálie), Ebro, Duero a Tajo (všechny tři Španělsko) – málo vodnaté, subtropické oblasti, maximální průtok: jaro, protože taje sníh (ale později než u nás, protože hory jsou tam vyšší) a další ovlivnění: středomořský odtokový režim (subtropický): průtok – léto bez vody, zima – intenzivní srážky
• rozmístění obyvatelstva: nejvíce při pobřeží, nížiny
• jazyky: románské (vyvinuly se z latiny) – španělština, portugalština a italština, (katalánština)
• věk+ rasa: Regresivní věková pyramida, europoidní rasa+ míšenci
• náboženství: Římsko-katolická církev, pravoslavní
• málo nerostných surovin, nedostatek ropy, uhlí, zemního plynu – nemají energetické suroviny
• cestovní ruch – moře, lyže, památky + rybolov
• nejnavštěvovanější státy: Itálie, Španělsko, Řecko, průmyslově nejvyspělejší: Španělsko, Itálie

Španělsko

• poloha: stát na Pyrenejském poloostrově a na Kanárských a Baleárských ostrovech (Malorca, Menorca, Ibiza), Ceuta, Melilla
• hlavní město: Madrid
• rozloha: 504 782 km2
• počet obyvatel: 48,96 mil.
• státní zřízení: konstituční monarchie v čele s králem
• Člen EU

Povrch

• většinu území tvoří rozsáhlá náhorní plošina (Meseta – oblast s vyšší nadmořskou výškou, průměrná 660 m n. m.)
• nad ní vystupuje pohoří Kantaberské
• ve střední oblasti Kastilské a Iberské a na jihu Sierra Morena a Sierra Nevada s nejvyšší horou Španělska – Mulhacén, 3 479 m n. m.
•  na SV je nejrozsáhlejší pohoří Pyreneje
• rozsáhlejší nížiny jsou při dolních tocích Guadalquiviru a Ebra
• Kanárské ostrovy jsou sopečného původu

Vodstvo

• nejdelší řeka: Ebro
• další řeky: Tajo, Douro a Guadalquivir 
• Zálivy: Valencijský a Kariský

Podnebí

• subtropické, středomořské podnebí – většina území (Macchie, korkový dub, listnaté lesy, křoviny, na severu jehličnaté a smíšené lesy)
• suché, kontinentální podnebí – vnitrozemí (srážkový stín)
• mírné oceánské podnebí – na atlantském pobřeží, srážky a vítr
• Meseta- velké rozdíly mezi létem a zimou, nejvyšší teploty v Evropě
• Oblast Biskajského zálivu- vliv Atlantiku- nejchladnější

Obyvatelstvo

• složení: mnohonárodnostní stát – Španělé 70%, Katalánci, Galicijci a Baskové
• úřední jazyk: španělština (73 % populace hovoří španělsky), katalánština, baskičtina a galicijština 
• náboženství: římskokatolické
• urbanizace 70 %
• hustota zalidnění 81ob./km2
• největší milionová města: Barcelona, Valencie, Madrid, (u pobřeží nebo v povodí řek)

Hospodářství:

• vyspělý průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím 
• člen EU
• má významné místo v mezinárodních dopravních službách a v cestovním ruchu
• Ceuta a Melilla – autonomní města na pobřeží S Afriky 
• nerostné zdroje: významné bohatství rud kovů: železa, olova, zinku, mědi a rtuti

Průmysl

• Jeden z nejrychleji se rozvíjejících průmyslů
• strojírenství – dopravní strojírenství: výroba automobilů Seat, loďařství, elektrotechnika, investiční celky
• průmysl hutní, metalurgický, petrochemický 
• tradiční je průmysl potravinářský (vinná réva, ryby, víno, olivy, mandarinky, textilní a kožedělný
• mramor, ropa a zemní plyn se sem dováží

Zemědělství

• převažuje rostlinná výroba – obilniny a středomořské plodiny: olivovník, citrusy, vinná réva, tabák, bavlník, banánovník (Kanárské ostrovy), mandloň 
• živočišná výroba – chov ovcí, koz, skotu, oslů
• významný je rybolov

dělení Španělska na 4 oblasti po stránce hospodářské

východ 

• hospodářsky nejvyspělejší oblast
• hlavní centra: Barcelona a Valencie
• průmysl: dopravní strojírenství (automobily Seat), textilní průmysl a petrochemie
• zemědělství: vinařství, 90 % sklizně citrusů a 25 % produkce vína

sever 

• oblast těžebního a energetického průmyslu
• energetický průmysl: zdroje uhlí, vodní energie a rud kovů
• hlavní centra: Bilbao a Oviedo
• převládá živočišná výroba – chov skotu a prasat
• významný je rybolov

střed 

• nejrozsáhlejší oblast Španělska
• významná zemědělská oblast: produkce obilnin, luštěnin a vína
• ve stepních územích je nutné zavlažování
• v horských oblastech je chov ovcí
• hlavní centrum: Madrid – sídlo krále a ústředních úřadů
•  další významná centra Zaragoza a Valladolid 

jih 

• J Pyrenejského poloostrova a Kanárské ostrovy
• těžební průmysl: pyrity, rtuť
• zemědělství: bavlník, rýže, vinná réva, olivy, banány (K. o.)
• hlavní centrum: Sevilla

Andorra

• poloha: stát v Pyrenejích, na hranicích Francie a Španělska 
• hlavní město: Andorra la Vella

ostatní:

• Andorské knížectví je pod společnou ochranou francouzského prezidenta a španělského biskupa ze Seo de Urgel
• úřední jazyky: katalánština a francouzština
• hlavní zdroj příjmu: cestovní ruch

Gibraltar

• poloha: skalnatý výběžek na J Pyrenejského poloostrova
• hlavní město: Gibraltar
• státní zřízení: britské závislé území v čele s britským panovníkem
• britská námořní a letecká základna u Gibraltarského průlivu – území strategického významu

Portugalsko

• poloha: stát na JZ Pyrenejského poloostrova, jeho ostrovní část tvoří Azorské ostrovy a Madeira
• hlavní město: Lisabon – hospodářské centrum (významné strojírenství – největší opravy lodí v Evropě)
• rozloha: 92 391 km2
• počet obyvatel: 10,8 mil.
• státní zřízení: republika v čele s prezidentem 
• Člen EU

Povrch

• Nížinatý, na severu mírně hornatý (pokračování Mesety)
• pobřežní nížina Portugalska přechází od pobřeží Atlantského oceánu do vnitrozemí členitými pahorkatinami do vyšších pohoří
• nejvyšším pohořím je Sierra da Estrela (1 993 m n. m.)

Vodstvo

• protékají zde dolní toky řek Pyrenejského poloostrova: Douro, Tajo (Tejo), Guadiana

Podnebí

• na J je podnebí subtropické (chladnější díky Atlantskému oceánu, vyšší množství srážek)
• na S je mírné oceánské podnebí

Obyvatelstvo

• složení: národnostně jednotný stát – téměř jen Portugalci cca 99 %
• úřední jazyk: portugalština
• náboženství: římskokatolické
• urbanizace 60 %
• v aglomeraci hlavního města žije cca 2,4 mil. obyvatel
• bývalé portugalské kolonie: Angola, Mosambik a Brazílie
• hustota zalidnění 109 ob./ km2
• vysoká negramotnost (kolem 12%)

Hospodářství

• průmyslově-zemědělský stát, nižší úroveň
• člen EU
• nerostné zdroje: pyrity, rudy wolframu a manganu, černé uhlí

Průmysl

• soustřeďuje se na pobřeží
• hlavní průmyslová odvětví: hutnictví, petrochemie, strojírenství(oprava lodí), textilní a potravinářský průmysl 
• 2 průmyslové oblasti: východ – Lisabon + Setubál, sever- Porto + Braga

Zemědělství

• převládá rostlinná výroba – kukuřice, pšenice, rýže, vinná réva, citrusy, zelenina, olivovník, korkový dub
• živočišná výroba – chov ovcí, skotu a prasat
• významný je rybolov (sardinky)

Azorské ostrovy

• 9 sopečných ostrovů
• významné tranzitní místo mezi Evropou a Amerikou (letecká doprava)
• rozvoj cestovního ruchu
• Azovská tlaková níže přináší do Evropy déšť

Madeira

• souostroví 8 sopečných ostrovů
• významná oblast cestovního ruchu
• zemědělství: pěstování vinné révy, cukrové třtiny a zeleniny
• Dovoz banánů

Itálie

• poloha: stát v J Evropě na Apeninském poloostrově a na ostrovech ve Středozemním moři: Sicílie, Sardinie, Elba, Capri, Ischia… (mořská hranice tvoří cca 80 % státních hranic)
• hlavní město: Řím
• rozloha: 301 338 km2
• počet obyvatel: 60,5 mil. – nejlidnatější stát
• státní zřízení: republika v čele s prezidentem 
• Člen EU a G7

Povrch

• převážně hornatá země (80% hory) – na severu mohutný oblouk Alp: nejvyšší hora Monte Bianco (Mont Blanc, 4 810 m n. m.)
• jižně od Alp (součástí Alp jsou Dolomity) je rozlehlá Pádská nížina
• celým poloostrovem prostupují horská pásma Apenin (třetihory)
• na poloostrově i na ostrovech je častá seismická a sopečná činnost – známé sopky: Vesuv, na Sicílii Etna, na Liparských ostrovech Stromboli a Vulcano

Vodstvo

• hlavní řeka: Pád
• Pád i jeho levé přítoky jsou alpské řeky, které mají vodní maxima v létě, kdy v Alpách tají sněhová pole i ledovce
• další řeka: Tibera (leží na ní Řím)- sněhovodešťový odtokový režim
• alpská ledovcová jezera (na severu): Lago Maggiore, Lago di Como a Lago di Garda, Volsemské a Tresemnické jezero

Podnebí

• subtropické – středomořské s teplým suchým létem a mírnou deštivou zimou
• v Pádské nížině přibývají kontinentální rysy, vnitrozemské klima
• v Alpách je chladné vysokohorské podnebí
• okolí alpských ledovcových jezer je subtropické podnebí

Vegetace

• rostlinstvo Apeninského poloostrova a ostrovů Středozemního moře je vždyzelené – subtropické 
• ve vyšších polohách na severu Itálie jsou listnaté a smíšené lesy
• v horách se vyvinuly výškové vegetační stupně

Obyvatelstvo

• složení: Italové 97 %, národnostní menšiny: Rakušané a Francouzi
• úřední jazyk: italština 
• náboženství: římskokatolické
• urbanizace 70 %
• hustota zalidnění 191 ob. /km2
• Miláno – milionové město
• Jednonárodnostní stát: 97% italové, menšiny = Rakušané, Francouzi, národní menšina: Sardiané
• největší hustota zalidnění na severu, pak u měst – Řím, Milano, Neapol, Benátky, Florencie, migrace – z Afriky
• hustěji osídlený je sever

Hospodářství

• vyspělý průmyslový stát
• sever je vyspělejší než jih
• člen EU, G7 (ekonomicky nejvyspělejší státy světa) 
• intenzivní cestovní ruch – jedna z nejnavštěvovanějších zemí světa 

nerostné zdroje: 

• nepostačují potřebám hospodářství
• významná jsou ložiska rumělky (HgS)
• větší význam také mají ložiska síry a draselných solí
• těží se zde vysoce kvalitní mramor (Carrara v Toskánsku
• paliva: těžba zemního plynu v Pádské nížině

Průmysl

• moderní italský průmysl závisí na dovozu základních surovin a paliv
• zpracovatelský průmysl se orientuje na materiálově méně náročné obory
• nejvýznamnější průmyslová odvětví: strojírenství – osobní automobily (Ferrari a Fiat – Alfa Romeo), výroba lodí a čtyřkolek, vlaky Pendolino, elektrotechnika, kancelářské, potravinářské (víno, olivy, sýry, pizza, těstoviny, zmrzlina, šunky, tabák) a obráběcí stroje, chemický průmysl – plasty, léčiva, fotomateriál, spotřební průmysl – průmysl textilní a výroba obuvi (Milán centrum světové módy)
• bohatou tradici má potravinářský průmysl – konzervárny, cukrovary, mlýny, výroba těstovin a vína

Zemědělství

• převažuje rostlinná výroba – hlavní plodiny: pšenice, kukuřice, rýže, cukrová řepa, sója, vinná réva, olivy, citrusy, zelenina
• živočišná výroba – S Itálie – chov ovcí, skotu a prasat

dělení Itálie na 3 oblasti po stránce ekonomické

sever 

• Pádská nížina a podhůří Alp
• hlavní průmyslová i zemědělská oblast Itálie (soustřeďuje se zde ¾ průmyslového potenciálu a ½ zemědělské produkce)
• hlavní centra oblasti: Milán, Turín a Janov
• Milán – průmysl strojírenský, chemický a spotřební
• Turín – dopravní strojírenství – závod Fiat
• Janov – největší italský přístav 
• v této oblasti je soustředěno velké bohatství kulturně-historických památek – Benátky, Verona, Ravenna…

střed 

• hospodářsky nejvyspělejší částí středu je Toskánsko: strojírenství, textilní a potravinářský průmysl 
• vyspělé ovocnářství a vinařství – kvalitní vína: toskánské víno Chianti 
• hlavním centrem: Řím – kulturní a historické středisko světového významu

jih 

• jižní část Apeninského poloostrova a ostrovy Sicílie a Sardinie 
• průmyslová výroba je soustřeďována do přístavů
• zemědělství se orientuje hlavně na pěstování citrusů a vinné révy
• na ostrovech Sicílie a Sardinie je málo výnosný chov ovcí a koz
• hlavní hospodářská centra: Neapol a Palermo 

San Marino

• poloha: vnitrozemský stát na Apeninském poloostrově – enkláva (území uvnitř jiného území) v Itálii
• hlavní město: San Marino
• hustota zalidnění: 533 ob. /km2
• státní zřízení: republika v čele se dvěma kapitány – regenty 

ostatní:

• stát v celní a měnové unii s Itálií 
• většina obyvatel pracuje ve službách a obchodě
• významný je cestovní ruch, výroba šperků, kožené produkty
• nejstarší a nejmenší republika na světě

Vatikán

• poloha: církevní stát na Apeninském poloostrově – enkláva v Itálii (v Z části Říma)
• hlavní město: Città del Vaticano  
• státní zřízení: teokratická monarchie v čele s papežem (František)
• počet obyvatel: 1000 obyvatel
• hustota zalidnění: 1877 ob. / km2

ostatní:

• nezávislá absolutní monarchie – není členskou zemí OSN
• nejmenší stát na světě
• je sídlem papeže a centrem římskokatolické církve 
• ve vatikánských kulturně-historických památkách jsou soustředěny obrovské kulturní a umělecké hodnoty

Malta

• poloha: ostrovní stát ve střední části Středozemního moře
• hlavní město: Valletta
• státní zřízení: republika v rámci Commonwealthu
• obyvatelstvo:  
• složení: Malťané 96 % a menšiny Britů
• úřední jazyky: maltština a angličtina (hodně lidí zde taky mluví italsky)
• 3 ostrovy: Comino, Malta a Gozo – vápencový původ
• cestovní ruch
• člen EU
• závislý na dovozu potravin

Ekonomika

• průmyslově-zemědělský stát s významnými příjmy z cestovního ruchu a tranzitních dopravních služeb
• průmysl – strojírenský: velké opravny lodí, textilní a potravinářský
• zemědělství – pěstování ovoce a vinné révy
• většina obyvatel žije v přístavech

Řecko

• poloha: stát na J Balkánského poloostrova a na přilehlých ostrovech
• na ostrovy připadá 20 % rozlohy státu
•  moře tvoří téměř 90 % státních hranic
• hlavní město: Athény – politické a kulturní středisko antického světa
• rozloha: 131 948 km2
• počet obyvatel: 11,2 mil.
• státní zřízení: republika v čele s prezidentem 
• poloostrovy: Balkán, Peloponéský poloostrov, Chalkidiki
• největší ostrovy: Kréta, Evia
• souostroví: Jónské, Kyklandy, Sporady (Severní a Jižní), Thrácké moře, Jónské moře
• člen EU

Povrch

• pevninská část státu má velmi členité pobřeží
• vnitrozemí je většinou hornaté, z části krasové
• 1/5 rozlohy se rozkládá na ostrovech (Kréta, Rhodos, Sporady, Kyklady, Korfu)
• nejvýznamnější pohoří: Pindos a Olymp (2 918 m n. m.), hory jsou místy prostoupeny kotlinami 
• nížiny jsou pouze na dolních tocích řek Vardaru, Strumy, Mesty a Marice
• na J Řecka je největší poloostrov Peloponés

Podnebí

• středomořské se suchým horkým létem a mírnou deštivou zimou
• v horách je podnebí chladné, v zimě se sněhem
• Atény umístěny na přechodovém území mezi přímořským a horským klimatem, což má za následek, že když se nacházíte v jižních čtvrtích, klima je přímořské, zatímco v severních čtvrtích je horské

Vegetace

• rostlinstvo je subtropické – macchiové porosty do výšek 600 m n. m.
• lesy zaujímají 12 % území

Obyvatelstvo

• složení: Řekové 95 %, národnostní menšiny: Makedonci, Turci a Albánci 
• úřední jazyk: řečtina
• náboženství: pravoslavní
• urbanizace 64 % 
• téměř 1/3 populace žije v metropolitní oblasti Athén
• Athény – aglomerace cca 3,3 mil. obyvatel
• jednonárodnostní stát: řekové 95%, Albánci, Makedonci, Turci; Athény (1/5 ob.), Soluň, Pordus
• náboženství: převážně pravoslavní křesťané
• hustota zalidnění 83 ob./km2

Hospodářství

• průmyslově-zemědělský stát
• člen EU
• do mezinárodní dělby práce je Řecko zapojeno hlavně službami v námořní dopravě a v cestovním ruchu (do cestovního ruchu vynakládají velké investice)
• hlavní příjmy plynou z lodní dopravy – námořní obchodní loďstvo 
• nerostné zdroje: naleziště hnědého uhlí, bauxitu, chromových a niklových rud, bohaté jsou zdroje stavebních surovin – především mramoru
• vnitrozemí je zaostalé

Průmysl

• soustředěn do velkých měst: Athény a Soluň
• převládá průmysl potravinářský, chemický, strojírenský a elektrotechnický

Zemědělství

• Přes 20% obyvatel pracuje v zemědělství
• dominuje rostlinná výroba: pšenice, kukuřice, cukrová řepa, zelenina (hlavně rajčata), vinná réva, olivy, tabák a bavlník 
• živočišná výroba: chov ovcí, koz a skotu
• významný je rybolov

Kypr (Nikósie)     

• počet obyvatel: 862 tis. obyvatel
• Hlavní město: Lefkosia = Nikosia
• Státní zřízení: republika
• 3.největší ostrov ve Středozemním moři, geograficky přiřazováno k Asii
• strategické místo, konflikty mezi Řeky a Turky, 1960 získal nezávislost, Turkové tam mají důležité postavení, 1974 obsadilo Turecko severní část Kypru
• řecká část Kypru vstoupila do EU 2004
• má obrovskou námořní flotilu

Přírodní poměry

• kamenité pláže, hornatý stát,nížiny → při pobřeží,říční síť velmi nízká, subtropický podnebný pás

Obyvatelstvo

• Kypřané řeckého původu (většina), zbytek turci
• náboženství – islám + pravoslavná církev
• řečtina, turečtina, angličtina

Hospodářství

• cestovní ruch – vnitrozemí: zaostalé, špatné hospodářství, obchod se zemědělskými surovinami.

Článek Regionální geografie Jižní Evropy se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.