Téma: Starověká knižní kultura

Předmět: Knihkupecké a nakladatelské činnosti

Přidal(a): Nikolas Wagner

Kniha a písmo (význam, definice a funkce)

• Slovo „kniha“ vychází z řeckého biblos a latinského liber.
• Jedná se o svazek listů s určitým obsahem, který slouží jako základní informační pramen.
• Knihy jsou určeny k uchovávání myšlenek, vzdělávání a k předávání poznatků minulých generací novým generacím.
• Písmo umožňuje záznam jazyka a myšlenek přes prostor i čas, čímž uchovává obsah řeči a literární památky.
• Umožňuje vyjadřovat city, sdílet zkušenosti a fixovat jazyk.
• Písmo posiluje soudržnost národa a zároveň písemně odlišuje kultury.
• Slouží estetickým funkcím – např. v podobě kaligramů.

Vývoj písma

Prehistorické období:

• Předchůdci písma: vlastnické značky, vrubové hůlky (evidence dluhů, kalendáře), uzlové písmo (kipu), barevné mušle (aroko), piktogramy, ideogramy a první jeskynní malby (Altamira).

Historické období:

• První ručně psaná a kreslená písma: klínové písmo (Sumérie, Mezopotámie), hieroglyfy, démotické a chetitské písmo, krétské písmo (mínojské hieroglyfy, lineární písma A, B, C).
• Vývoj v Číně (obrázkové a znakové písmo), Japonsku (hiragana, katakana, kanji), Indii (sanskrt, Brahmí), hebrejské, fénické, řecké a latinské písmo – každé s vlastními specifiky a historickou rolí.
• Důležité objevy: Rosettská deska a Champollion (hieroglyfy), Bedřich Hrozný (chetitština), Michael Ventris (lineární písmo B), Alice Koberová (statistické metody v dešifrování).
• U písma často pomáhá bilingva – dešifrování pomocí známého jazyka.

Moderní období:

• Výroba kovových písem, nové tiskové a typografické technologie (například digitalizace písma, vývoj fontů).
• E-knihy a digitalizované archivy se stávají novodobou podobou knih a písemnictví.

Písma starých národů

• Klínové písmo: využíváno v Mezopotámii a Sumérii, psalo se rákosovým pisátkem do hliněných destiček. Rozluštil Grotefend.
• Hieroglyfy: egyptské písmo pro záznam posvátných textů, rozluštil Champollion díky Rozettské desce.
  • Hieratické (kněžské – rychlopis), démotické (lidové) písmo – používáno na smlouvy i běžné dokumenty.
• Chetitské písmo: kombinace klínového a hieroglyfického písma, zpravidla rývané do kamene.
• Krétské písmo: mínojské hieroglyfy, lineární písma A, B, C; významný památník Disk z Faistu.
• Čínské písmo: obsahuje desítky tisíc znaků, má bohatou tradici obrázkových i znakových písem.
• Japonské písmo: tvořené kombinací čínských znaků a místních slabičných systémů.
• Indické písmo: více než 200 systémů, sanskrt, Brahmí, a dosud nerozluštěná protiindická písma.
• Hebrejské písmo: kvadrátní i rabínské, nositel židovské tradice (Tóra/Pentateuch).
• Fénické písmo: základ evropských abeced, 22 hláskových znaků – základ pro většinu dnešních abeced.
• Řecké písmo: inspirace pro hlaholici, základy latinky.
• Latinské písmo: nápisové (monumentální), kurzivní, knižní, základ velké a malé abecedy i dalších evropských písem.

Typy řeckých a římských písem

• Nápisová písma (kapitála, capitalis monumentalis), knižní kvadrátní písmo, rustická kapitála, iniciály, kurzíva (starší i minuskulní), majuskule, minuskule, ligatury.

Podoba knihy a materiály pro psaní

• Svitky z papyru a pergamenu: Řekové a Římané převzali výrobu svitků a papyru z Egypta, využívány byly i destičky (diptych, triptych, polyptych).
• Kodex: v křesťanství rozšířená forma, svazek listů vázaných do hřbetu s ilustracemi.
• Psací prostředky: Psalo se brky, štětci, ocelovými pery (první plnící pero Watermann 1883, první grafitová tužka 1660, první tužka Koh-i-Noor od Josefa Hardmuta).
• Inkousty obsahovaly netradiční suroviny (pivo, skalice, duběnka), uchovávaly se často ve zvířecích rozích.
• Vývoj materiálů: tuš, fialový inkoust, stillus, speciální kalamáře.

Pergamen a jeho výroba

• Vyráběl se namáčením a natahováním kůže, obrušováním, speciální druhy (velín, bělpuch). Výhodou je trvanlivost, možnost opakovaného použití (palimpsest).
• Na pergamen lze psát z obou stran, umožňuje orientaci v textu.

Papír a jeho cesta k nám

• Vynalezen v Číně (Chai Lun), do Evropy přišel ve středověku, v Čechách za vlády Karla IV.
• První papírna u nás byla ve Zbraslavi (1499), první papírová kniha – Městská kniha pražská.
• Výroba zahrnovala drcení hadrů, bělení kaše, lisování na plsti, sušení a hlazení.

Písaři, opisování a role ve společnosti

• V Egyptě považováni za vtělení bohů, měli vysoký společenský status.
• Organizovali opisování knih i archivaci textů (písařské dílny, kláštery, školy).
• Význam opisování: uchování písemných památek, rukopisné knihy před nástupem knihtisku.

Knihovny a obchod s knihami

Antické knihovny a knihovnictví

• Músaion a Alexandrijská knihovna – nejvýznamnější centra vědy a kultury starověku; většina knih byla svitky; byla zničena během válek a požárů.
• Pergamská knihovna – konkurent Alexandrie, část sbírky byla darována Kleopatře.
• Aššurbanipalova knihovna – sbírka hliněných destiček v Ninive, nejstarší královská knihovna.
• Římské knihovny – veřejné, přístupné, spojené s fóry, lázněmi.

Obchod s knihami v antice

• Rozvoj knižního obchodu v helénistických městech (Athény, Alexandrie).
• V Římě opisovali knihy otroci pro vzdělané obyvatele a elity.
• Knihy byly ceněným zbožím, autorská práva neexistovala; propagace probíhala veřejnými čteními.

Moderní vývoj

• Digitalizace knih a písemných památek – online knihovny, digitalizované katalogy.
• Nové formy publikování (e-knihy, audioknihy).
• Písmo v současnosti slouží i vizuální komunikaci (plakáty, digitální obrazovky, graffiti).

Článek Starověká knižní kultura – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Téma: První tištěné knihy

Předmět: Knihkupecké a nakladatelské činnosti

Přidal(a): TerkaCZ

Vývoj tiskařských technik a objevení knihtisku

• První tiskařské techniky vznikly ve starověku:
  • Otisky kamenných tiskátek do hliněných destiček u Sumerů.
  • V Číně otisky kovových razidel jako značky řemeslníků (hrnčíři, zlatníci).
• Přímí předchůdci knihtisku:
  • Deskotisk – tisk z vyřezané desky s obrazem v zrcadlovém obrácení; finančně a časově náročný.
  • Blokové knihy – soubor deskotisků v přesném pořadí, jednostranně tištěné, následně slepované; přechod mezi rukopisem a tištěnou knihou.
  • Metoda pohyblivých tiskových písem – původně z 11. století v Číně (Pi-Sheng), písmena z pálené hlíny a mosazi; umožnila rychlejší skládání textu.

Novověký počátek knihtisku a jeho dopady

• Vynález knihtisku kolem roku 1450 Johannem Gutenbergem, který:
  • Spojil pohyblivé kovové litery, tiskařský lis a novou tiskovou barvu.
  • Umožnil rychlou, levnou a masovou výrobu knih.
  • Výrazně zkrátil čas výroby knih oproti rukopisnému přepisu (opis Bible asi 2,5 roku).

Technologie výroby písma a sazby

• Písmolijectví:
  • Sériová výroba kovových písmen z olova, mědi, antimonu a cínu.
  • Postup: vytvoření patrice (raznice), ražení matrice a odlévání písmen.
• Sazba:
  • Skládání písmen, typografických ozdob a štočků do tiskové formy pro přehledný a pravidelný text.
  • Štoček – dřevěná nebo kovová forma pro tisk iniciál a ilustrací.
• Nová tisková barva:
  • Na bázi fermeže (lněný olej), nerozpustná ve vodě.
  • Ručně vyráběná až do 18. století.
  • Nanášela se tamponáží nebo válečkem a rychle vysychala vsakováním do papíru.

Technický popis Gutenbergova tiskařského lisu

• Lis byl odvozen od středověkých lisů na víno.
• Skládal se z robustní dřevěné konstrukce s portálem z dvou sloupů a horního břevna nesoucího šroubové vřeteno.
• Pomocí dlouhé rukojeti (páky) se otáčením šroubu vyvíjel tlak až cca 14 kg/cm² na tiskovou formu (sázený text a štočky).
• Pod tiskovou deskou byla forma s textem, na ni se kladl papír a horní deska lis stiskla, čímž vznikl otisk.
• Po otisku se forma rozebírala a připravovala pro nový text.
• Lis umožnil tisk jedné strany archu najednou, výrazně zrychlil a zpřesnil proces.
• Konstrukce byla postupně vylepšována (např. bronzové šrouby), ale základní princip se používal až do 19. století.

Klíčová díla a první tisky

• Almanach auf das Jahr (1448) – nejstarší tištěná evropská kniha.
• Gutenbergova bible (42 řádků):
  • Nabízena k prodeji v roce 1454.
  • Původně vytištěno 150 výtisků, dnes je zachováno 44 (32 na papíře, 12 na pergamenu).
  • V Česku je uložen menší fragment v Národní knihovně.

Prvotisky (inkunábule)

• Období: cca 1450–1500.
• Vytištěno cca 27 000–40 000 titulů.
• Jazyková skladba: 72 % latinsky, 9 % německy, 8 % italsky, 5 % francouzsky.
• Tematicky: 50 % náboženská literatura, 30 % antická díla, 10 % právnické spisy.
• Nejčastější tituly: Donáty (latinská gramatika), hodinky/breviáře, minuce (kalendáře), Bible.

Významní tiskaři a centra knihtisku v Evropě a Čechách

• Evropa:
  • Basilej: Johann Amerbach (antikva), Johann Frobenius (vědecká literatura).
  • Augsburg: Gunther Zainer (první ilustrovaná bible a mapa), Erhard Radolf (matematické tisky).
  • Benátky: Aldo Manutio (humanisté, interpunkce), Jenson (antikva).
  • Bamberk: Anton Koberger (velká tiskárna, rozvoj ilustrací).
• České země:
  • Nejstarší český tisk: Kronika trojanská (1468–1476).
  • Status synodalia (1476) – první tištěná kniha v Plzni.
  • Agenda Olomucensis (1486) – první tištěná kniha na Moravě.
  • Hlavní tiskařská centra: Plzeň, Vimperk, Praha, Brno, Olomouc, Kutná Hora.
  • Významný tiskař: Jiří Melantrich z Aventýnu (vydával biblí, slabikáře, slovníky; tisk ve čtyřech jazycích).
  • Jednota českobratrská založila tiskárny v Mladé Boleslavi, Ivančicích, Kralicích (první šestidílná Bible kralická).

Regionální rozdíly v rozvoji knihtisku

• V Čechách se knihtisk šířil z Německa a byl určen převážně domácímu publiku.
• Na Moravě dorazil z Itálie, znamenal pokročilejší techniku a orientaci i na zahraniční čtenáře (německy a latinsky).

Dopady knihtisku na společnost

• Knihtisk zásadně změnil šíření informací, vzdělání a vědy.
• Zrychlil přístup ke vzdělání, zvýšil gramotnost a umožnil vznik nových kulturních a náboženských směrů (reformace, humanismus).
• Byl základem rozvoje novověké společnosti a kultury.

Článek První tištěné knihy – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.