Otázka: Celková náhrada

   Předmět: Medicína a zdravotnictví

   Přidal(a): dikdik.nova

– rehabituluje pacienta funkčně a esteticky

– retence:

– kvalita zkopírovaného reliéfu sliznice

– přilnavost povrchů (=adheze)

– vytváří ji kapilární (tenká) vrstva sliny, která je mezi sliznicí a náhradou

– velikost je úměrná k přesnosti a rozsáhlosti náhrady

– kvalita okrajů náhrady

– činnost svalů

– některé retenci napomáhají, některé ji ruší

– váha náhrady

– silná vrstva hůř drží

– žvýkací tlak

– velikost alveolárního výběžku

ÚSEKY HORNÍ ČELISTI : levý a pravý retní úsek, levý a pravý tvářový úsek, tubermaxilární úsek, úsek zadní hráze

a) retní úsek:

– mezi labiální plochou a alveolem – prostor velmi úzký → náhrada nesmí být labiálně siná

– retní uzdička se musí úplně uvolnit

– fornix u uzdičky stoupá → mezi retní uzdičkou a uzdičkama u špičáků je konec náhrady normálně dlouhý

b) tvářový úsek:

– od retního úseku až k tuberu maxile

– důležité uvolnění tvářových řas

– okraj je nízký a širší (stabilizace náhrady)

c) tuber maxile:

– individuální oblast, záleží na rozsahu tuberu

– zeslabení náhrady

d) úsek zadní hráze:

– nachází se zde H a A linie

– okraj mezi H a A liniemi

– zaradýrování – zaboření náhrady do měkké sliznice

– ODLEHČOVANÁ MÍSTA : papilla inciziva, patrový šef, nerovnosti na povrchu alveolárního výběžku

ÚSEKY DOLNÍ ČELISTI: retní úsek, tvářový úsek, maseterový úsek, retromolárový úsek, šikmá sestupná část, horizontální úsek, střední podjazyková oblast

a) retní úsek:

– od špičáku ke špičáku

– tvářové řasy a uzdičky se musí uvolnit

b) tvářový úsek:

– rozšíření – stabilizace náhrady

– probíhá tu musculus bucinator – jeho tkáně jdou rovnoměrně s ________

c) maseterový úsek:

– v rozmezí úponu maseteru

d) retromolárový úsek:

– dostatek podslizničního vaziva

– zvýšení adheze náhrady

e) šikmá sestupná část:

– od vrcholu alveolu náhrada probíhá až na lingvální část výběžku

f) horizontální úsek:

– musí se odlehčit – lingvální stěna

g) střední podjazyková oblast:

– podjazyková uzdička – musí se odlehčit

– náhrada plošně naléhá na sliznici – nesmí tlačit

– každé překompresování (stlačení) → zničení práce

OTISKY:

– přesná kopie alveolární sliznice¨

– sliznice nesmí být zdeformována

– zachycení největší plochy

– otisknutí okrajových úseků

POSTUP:

– předběžný otisk (konfekční lžíce, algináty)

– zhotovení individuání lžíce (musí být pevná, uvolnění míst, musíme počítat s místem pro otiskovací hmotu) – šelak, pryskyřice

– úprava lžíce v ústech pacienta ( okraj se orámuje – Cerova hmota, pasta elastomer)

– hlavní otisk (Repin)

– vylití modelů

– vyrobení šablon – výška skusu (rekonstrukce)

– stanovení vertikálního vztahu H a D čelisti – výška skusu

– vyhledání okluzní roviny

– VÝŠKA SKUSU:

– podle klidové polohy mandibuly ( skusové šablony)

– vyznačení 2 bodů ( nos a brada) – otevírání a zavírání úst – změření vzdáleností

– šablony by měly být větší

– u horní šablony určíme řezákový bod

– u řezáků bude výška skusu rovnoběžná s bipupilární rovinou

– v laterálním úseku bude výška skusu rovnoběžná s nasotragiální rovinou

– úprava v D čelisti – dokud přesně nenasedá na šablonu horní

– šablona – tvrdý vosk

– zkrácení šablony a úroveň distálního okraje (šestek)

– vosk se odebírá vesibulárně

– upravené šablony odpovídají klidové poloze mandibuly – k výšce skusu musíme odebrat 1-2 mm

– kontrola vzhledu obličeje – nasolícní rýhy

– Willisovo pravidlo – vzdálenost od meziočí do úst by měla být stejná jako od nosu k bradě

– určení horizontálního vztahu

– spojení šablon (kancelářská sponka, …) spolupráce pacienta¨

– zuby se vybírají podle tvaru obličeje pacienta

– STAVĚNÍ ZUBŮ:

– šablony se upevní do artikulátoru

– funkce → žvýkání, estetika, ..

– vyloučení sil, které nadzvedávají, nebo posouvají náhradu

– nesmí nerovnoměrně zatěžovat alveol

– pravidlo hřebenové linie – čára, která běží po vrcholu alveolu

– v horní čelisti jí odpovídají podélné fissury

– v dolní čelisti jí odpovídají bukální hrbolky

– pravidlo intraalveolární osy (mezihřebenové linie)

– spojnice dvou nejblíže ležících míst na alveolu v horní a dolní čelisti

– spojením linií vznikne plocha (= Robinův kužel zatížení)

– pracovní interalveolární osa: – při žvýkání se osa posouvá o 10°

– zuby se staví kolmo na tuto osu

– zuby mírně skloněné orálně nebo vestibulárně

– zuby se staví od frontálního úseku

– po postavení všech zubů, se domodeluje gingiva a posílá se do ordinace na zkoušku zubů ve vosku – na pacientovi se zkouší skus, stabilita náhrady (lopatková zkouška – zkouška odpáčitosti náhrady), vzhled pacienta a estetika

– u horní čelisti zkouška úseku zadní hráze (H a A linie)

– při zjištění závady se zuby musejí přestavit, gingiva upravit

– zhotovení pryskyřičného těla náhrady

– zakyvetování → na val

→ obrácené (jednodušší)

– vyplavení

– naizolování

– nacpání

– zpolymerování

– vyklepnutí

– obroušení, gumování, leštění

– odevzdání hotové práce

Článek Celková náhrada – Medicína a zdravotnictví se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.