Otázka: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): punkegobox

Vodní obal Země

• 6% sladká voda
  • 4,3% podpovrchová
  • 1,7% ledovce

• 94% slaná voda

Oceány a moře

– světový oceán – více než 70% celkového povrchu Země

– 5 oceánů (5. = Jižní oceán u Antarktidy)

– moře – okraj oceánu u pevniny, většinou šelfové

– zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny (Guinejský, Biskajský..)

– průlivy – zůžené části moří/oceánů mezi pevninou nebo souší a ostrovy (Bospor, Gibraltarský…)

Vlastnosti mořské vody

1. slanost (salinita)

–        způsobována minerálními látkami, udávána v promile %

–        průměr 35%  (v 1l cca 35g soli)

–        nejslanější – jezera, Mrtvé moře (přes 300% )

–        zvyšována výparem, snižována přítokem řek

–        nejméně slané – Botnický záliv (cca 3%  )

2.barva

–        ovlivňována pohlcováním světelných paprsků – závisí na obsahu minerálních částic, množství planktonu, hloubce

–        bílá – hodně vzduchu, ledovcová řeka

–        hnědá – bahno

–        zelená – plankton

–        červená – jíl, korály

3. teplota

–        hlavní zdroj tepla – sluneční záření – pohlcováno povrchem ocenánů až z 85%

–        svět. oceán – důležitá zásobárna tepla pro celou zeměkouli, podílí se na režimu atmosféry

–        průměrná teplota povrchové vrstvy vody svět. oceánu – 17°C , nejteplejší Tichý oceán

Pohyby mořské vody

1. dmutí

–        příliv a odliv

–        ovlivněn rotací kolem barycentra

2. vlnění

–        způsobeno působením větru na hladinu -> pohyb v kruzích, tím vznik vln

3. oceánské proudy

–        způsobeno větrem, rotací Země, rozdíly v teplotách

4. náhodné pohyby

–        tsunami (zemětřesení, vznik sopky -> zvýšení mořského dna; erupce podmořské sopky)

Oceánské dno

1. okraje pevnin – pevninský šelf, pevninský svah, pevninské úpatí

–        pevninský šelf – zasahuje do hloubek 130m od pobřeží, jsou na něm zásoby nerostných surovin (ropa, zemní plyn), bohaté loviště ryb

2. oceánské pánve – 74% oceánu, přes 40% Země, v hloubkách 3 – 6 km

3. středooceánské hřbety – místo kontaktu zemských desek -> častá zemětřesení

4. podmořské příkopy – úzké prohlubně mořského dna, nejhlubší Mariánský příkop (přes 11km)

Vodstvo pevnin

• povrchové vody, voda ve sněhu a ledu, podpovrchové vody

Jezera

– přírodně vytvořená vodní plocha oddělená od světového ocánu

– význam: ovlivňování podnebí, důležitý zdroj pitné i užitkové vody, lodní doprava, rekreace

– druhy jezer podle vzniku:

1. tektonická – vznik poklesem ker zemské kůry podél zlomů (Kaspické moře, Viktoriino j.)

2. zlomová – Tanganika, Bajkal

3. ledovcová – skandinávská jezera

4. pobřežní – zanešený záliv

5. sopečná (vulkanická) – vznik v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou          (Crater Lake v USA)

6. krasová – Skadarské jezero

7. říční erozí – kolem dolních toků řek (Dunaj, Nil…)

Řeky

– tvoří dohromady říční síť – každá má hlavní tok a přítoky

– počátek každého vodního toku – pramen – místo, kde podzemní voda vyvěrá nad povrch (může být i výtok vody z jezera či ledovce)

– konec – vyschnutí; ústí

– odtokový režim:

–        měnící se množství vody protékající řekou za rok

–        závisí na poloze pramene/zdroje a podnebí

–        ledovcový, monzunový, rovníkový, sibiřský…

– pojmy:

–        délka vodního toku – vzdálenost od pramene k ústí

–        spád vodního toku – rozdíl nadmořské výšky mezi 2 libovolně zvolenými body řeky (v % )

–        povodí – území, ze kterého tok odvádí povrchovou i podpovrch. vodu

–        rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími

–        průtok řeky – množství vody, kt. proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času

–

– vodopády – vznik např. sesuvem půdy, tektonickou činností…

– přehradní nádrže – význam: vodohospodářské účely (ochrana před povodněmi, úprava průtoku řeky), zásobování obyvatelstva, průmysu a zemědělství vodou; výroba el. energie; rekreace

– bažiny – značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody; Okavango, Sibiř, Kanada, Skandinávie (roztátý led, sníh)

– zásoby nerostného bohatství

– rybníky – uměle vytvořené člověkem, slouží k chobu ryb, rekreaci, zásoby vody; krajinářský a ekologický význam

Podpovrchové vody

– až 97% veškeré kapalné vody na souši

– voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací) nebo kondenzací vodních par

– v oblastech pouští – artézské studny – vznik po navrtání nepropustné krycí vrstvy artéských pánví (nevětší v Austrálii)

– teplé prameny – prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšíí teplotou, než je okolní teplota půdy a vzduchu

– termální prameny 37-50°C, vřídla nad 50 °C

Ledovce

– přes 1,5% světové zásoby vody, 68% ze zásob sladké vody

– pevninské – Grónský, Antarktický, na Kanadském souostroví – zůstává po nich rovina, ledovcová jezera, bludné balvany

– horské – vytváří horské údolí, fjordy, karty, morény

Článek Hydrosféra – maturitní otázka (4) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.