Otázka: Tiskové barvy pro jednotlivé tiskové techniky

Předmět: Polygrafické materiály

Přidal(a): eM.13

Obsah: vlastnosti barev určených pro knihtisk, flexotisk, ofset, hlubotisk, tampónový tisk, sítotisk

Každá tisková technika požaduje tiskové barvy určitých specifických vlastností. Tyto vlastnosti závisí na tom,  jaký zvolíme tiskový princip a druh potiskovaného materiálu.

 KNIHTISKOVÉ BARVY

• nanáší se asi 3 mikrometry tiskové barvy
• v mnohém se podobají barvám ofsetovým
• vysokoviskózní (2-150 Pa x S)
• pseudoplastické, tixotropní
• zasychají zapíjením (oxypolymerace, UV vytvrzení)

FLEXOTISKOVÉ BARVY

• svým složením jsou podobné barvám hlubotiskovým, ze kterých byly odvozeny
• nízkoviskózní (50-500 mPa x S)
• tenká vrstva barvy (asi 3 mikrometry)
• musí docházet k úplnému zaplnění a vyprázdnění jamek aniloxového válce, ze kterého se barva přenáší na flexibilní tiskovou formu
• běžně jsou dodávány ve formě koncentrátu
• obsahují velmi těkavá rozpouštědla
• zasychají odpařováním rozpouštědla

OFSETOVÉ BARVY

• ofsetem se nanáší nejnižší tloušťka barvové vrstvy ze všech tiskových technik (1-2 mikrometry)
• jsou vysokoviskózní až pastózní (2-100 Pa x S)
• pseudoplastické, tixotropní – snižování viskozity (námaha, čas)
• nejsložitější barevník
• čím víc se barva roztírá mezi válci v barevníku, tím více se snižuje její viskozita
• nesmí obsahovat příliš těkavé kapalné složky, agresivní složky
• musí se vytvořit stabilní emulze tiskoé barvy – vlhčící roztok

HLUBOTISKOVÉ BARVY

• větší tloušťka barevné vrsty (6-8 mikrometrů)
• nízkoviskózní (nejméně viskózní) – 10-200mPa x S
• nejjednodušší barevník
• obsahuje velmi těkavá rozpouštědla, protože barva musí rychle zasychat při tisku mokrá do suché, ale zároveň nesmí zasychat už v jamkách hlubotiskového válce
• zasychají odpařováním rozpouštědla a základním rozpouštědlem je toluen

TAMPONOVÝ TISK

• jsou podobné barvám sítotiskovým
• větší tloušťka barvové vrstvy (10 mikometrů)
• zasychají odpařováním ebo UV zářením

SÍTOTISKOVÉ BARVY

• má nejvyšší tloušťku barvové vrstvy (8-30 mikrometrů)
• mezi nízkoviskózními a pastózními barvami (1,5-4 Pa x S)
• viskozita souvisí s typem barvy, požadovanou tloušťkou barevného filmu a hustotou síta
• viskozita nesmí být příliš řídká, aby neprotekla rychle skrz síto a nesmí být příliš hustá, aby se dostala přes oka síta
• pseudoplastické, tixotropní
• široká oblast využití sítotisku vyžaduje různé druhy tiskových barev
• nesmí obsahovat příliš těkavá rozpouštědla, protože forma je otevřená a barva by zaschla na sítu

Článek Tiskové barvy pro jednotlivé tiskové techniky – Polygrafie se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Kovy využívané v polygrafii

   Předmět: Polygrafické materiály

   Přidal(a): eM.13

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA KOVŮ VÝZNAMNÝCH V POLYGRAFII, VYUŽITÍ
V JEDNOTLIVÝCH TISKOVÝCH TECHNIKÁCH

TISK Z VÝŠKY

Hořčík – Mg
– nachází se v II. A skupině
– vyskytuje se pouze ve sloučeninách, silně zastoupený v zemské kůře i vesmíru
– je stříbrobílý a lesklý
– máloodolný vůči korozi, je středně tvrdý, lehký, tažný kov, dobře se slévá s jinými kovy, ale jen málo z nich má praktické využití
Využití v polygrafii: konstrukční materiál, výroba štočků

Zinek – Zn
– nachází se v II. B skupině
– z 90% se vyrábí ze svých sulfidických rud
– modrobílý, kovový prvek se silným leskem
– za normálních teploty je křehký, 100°- 150° je tažný a dá se válcovat na plech a vytahovat na dráty, nad 200° je opět křehký a dá se rozetřít na prach, je snadno tavitelný, patří k nejsnáze těkající kovům
Využití v polygrafii: hlubotiskové válce, u kterých se vypalují tiskové body  laserem nebo se do něj vyleptávají štočky

TISK Z PLOCHY
Hliník – Al
– nachází se v III. A skupině
– setáváme se pouze s jeho sloučeninami
– je to 3. nejvíce zastoupený prvek v zemské kůře, horninou na bázi hliníku je baucit
– bělavě šedá barva
– je lehký, velmi dobrý vodič elektrického prudu, široce používaný v elektirkých technologiích a ve formě slitin v leteckém průmyslu
Využití v polygrafii: především v ofsetu

TISK Z HLOUBKY

Nikl – Ni
– nachází se v VIII. B skupině
– v přírodě je hojně zastoupen
– stříbrolesklý kov s nádechem do žluta
– je tvrdý a odolný vůči korozi, je velmi tažný a dá se kovat, svářet a válcovat na plech nebo vytahovat na dráty
– patří mezi přechodné prvky
Využití v polygrafii: hlubotiskové válce jako vrstva, která spojuje ocelové jádro s vrtvou mědi

Chrom – Cr
– nachází se v VI. B skupině
– značné zastoupení v zemi i ve vesmíru, s rudami železa
– lesklý, namodralý kov
– je tvrdý a odolný vůči korozi, mimořádně nízká reaktivita a vysoká chemická odolnost
Využití v polygrafii: ochrana mědi na hlubotiskových válcích

Měď – Cu
– nachází se v I. B skupině
– v přírodě pouze vzácně ve větším množství ve sloučeninách, nejčastěji forma sulfidů
– červenolesklý kov, měkký
– odolný vůči korozi, pokrývá se tzv. Měděnkou, vede dobře elektrický proud a teplo, je kujný
Využití v polygrafii: hlubotiskové válce, kde se leptá chloridem železitým a vytváří se tiskové body

Stříbro – Ag
– nachází se v I. B skupině
– ušlechtilý kov bílé barvy používaný člověkem od starověku
– nejlepší elektrická i tepelná vodivost, slouží jako součást různých slitin pro využití v elektrickém průmyslu, výrobě CD a DVD nosičů a šperkařství
– jeho sločeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl
Využití v polygrafii: ve sloučeninách, které redukcí na stříbro umožňují vytvoření obrazu na fotkách

Článek Kovy využívané v polygrafii – Polygrafické materiály se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.