Otázka: Tisk z výšky

Předmět: Polygrafie

Přidal(a): hohoho5

Historický vývoj tisku z výšky

• 1440 – Johannes Gutenberg (Němec) vynalezl knihtisk
• Používal knihařský lis což byl vlastně zdokonalený vinařský lis (tlak) a vynalezl litery/písmolijectví (TF)
• knihtisk je nejstarší tisková technika, jejíž vynálezce je Johannes Gutenberg (1440)
• knihtisk byl několik století jedinou průmyslově využívanou tiskovou technikou; ve druhé polovině 19. století se začal uplatňovat kamenotisk jako ilustrační technika, která knihtisk doplňovala; teprve 70. letech 20. století začal být knihtisk vytlačován ofsetem a flexotiskem
• v současné době je knihtisk nejméně používaná klasická tisková technika, která má využití především ve speciálních nebo doplňkových operacích (výsek, ražba, číslování)
• flexotisk se vyvíjel od konce 19. století a už tehdy byl spjat především s obalovou technikou

Definice tisku z výšky

• Jde o princip dotykového tisku, který spočívá v tom, že tisknoucí místa na tiskové desce jsou vyvýšena nad místa netisknoucí. Na vyvýšená místa je nanesena barva, která je pak tlakem přenesena na papír

Tisková forma

Knihtisk

• Tisková forma je reliéfní
• před vynálezem sázecích strojů se textová TF zhotovovala ručně
• sazeči odebírali z písmovky litery a skládali je do sázítka; vyplněný řádek pak přenesli na kovovou desku se zarážkami (sazebnici) a začali sázet další řádek
• i v současné době se ruční sazba zhotovuje, používá se například pro potisk nebo zlacení (horkou ražbu) desek pro tuhou vazbu či pro tisk diplomů nebo jiných význačných tiskovin na ručním papíru
• textové i obrazové formy v podobě tvrdé reliéfní desky (štočky) lze zhotovit pomocí chemického leptání
• pro leptání se používají kromě zinkových i měděné nebo hořčíkové desky
• další možnosti, jak zhotovit reliéfní tiskové formy pro knihtisk, je využití elektroryteckých automatů a frézovacích strojů

Flexotisk TF

• z materiálového hlediska je základním dělení flexotiskových forem na pryžové a fotopolymerní
• formy mohou být připraveny ve tvaru rovinných štočků, návleků nebo kompaktních válců
• obraz se přenáší na TF analogově přes filmovou kopírovací předlohu nebo po jednotlivých bodech přímo na základě digitálních podkladů (CTP)
• reliéf flexotiskové formy vznikají odstraněním materiálu na netisknoucích místech (mechanicky, vymytím vhodným rozpouštědlem, vytavením, vypálením laserovým paprskem) nebo nalisováním výchozího materiálu do matrice a jeho chemickým vytvrzením
• materiál flexotiskové formy musí odolávat barvě použité při tisku – působením barvy, resp. příslušných rozpouštědel nesmí dojít k naleptání, nabobtnání nebo zkřehnutí formy
• základními vlastnosti flexotiskových forem jsou tloušťka, hloubka reliéfu, tvrdost a odolnost mechanická i chemická, a především odolnost vůči rozpouštědlům

Knihtisk obecně

• TF: litery, štoček (kovový, písmovina), fotopolymerní
• vynálezce J. Gutenberg, cca 1440
• předchůdce: deskotisk (dálný východ)

Soustavy knihtiskových strojů:

• 1) Soustava plocha proti ploše
  • formová i tlaková tělesa jsou plochá, tlakové ploché těleso vykonává stejný tlak na tiskovou formu po celé ploše
  • příklopové tiskové stroje (pro ražbu, výsek, číslování, perforace,…)
• 2) Válec proti ploše
  • tisková forma je plocha, po které se při pohybu vpřed stejnou rychlostí otáčí tlakový válec a mezi ním a formou dochází k přenosu kresby na papír
  • Rychlolisy (dnes se prakticky nepoužívají)
• 3) Válec proti válci (nejvíce používané)
  • formové i tlakové těleso jsou válce, které se stejnou rychlostí otáčejí proti sobě a mezi nimi dochází k tisku
  • rotační stroje (vyšší výkon než rychlolisy, archové i kotoučové)

Flexotisk obecně

• TF: návlek, štočkem je válec (gumové)
• používají se pružné TF (GUMA, FOTOPOLYMER, ELASTOMER)
• vývoj – 19. století, gumotisk, anilinový tisk – koloranty do tisk barev
• v dnešní době se rychle rozvíjející technika
• nejčastěji pro potisk obalových materiálů či samolepících etiket
• Výhody: + široké spektrum materiálů (PM), velká + životnost TF
• Nevýhody: – deformace tiskových bodů → vlivem pružnosti

Článek Tisk z výšky – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Zpracování předloh

Předmět: Technologie a polygrafie

Přidal(a): hohoho5

Co vyžaduje předtisková příprava:

• Předlohy pro grafickou reprodukci a jejich náležitosti – Obecná charakterizace perových a tónových předloh
• Obsah a zaměření tiskovin
• Konstrukce sazebního obrazce a optického středu
• Zásady zarovnání textu
• Zásady barevné kompozice z hlediska typografického

Předlohy pro grafickou reprodukci

• Obrazové
• Textové

OBRAZOVÉ PŘEDLOHY

1) Fyzické (reálné) předlohy

• To jsou hmotné předlohy, které obdržíme od zákazníka (musíme je digitalizovat) – Nejčastěji se jedná o předlohy určené ke skenování (fotografie, diapozitivy/filmy, různé obrázky)

Požadavky:

• Dobrá kvalita
• Čisté a nepoškozené
• Poznámky na zadní straně nesmějí být vytlačeny nebo prosvítat na přední stranu
• Musí být přesně definovány veškeré požadavky na úpravu – retuše, výřez, vykrytí atd.

Dělení fyz. předloh:

• podle charakteru kresby – pérové a tónové
• podle podložky – průsvitné a odrazové
• podle způsobu zhotovení – digitální pořízené digitálním fotoaparátem a analogové, tj. vytvořené výtvarníkem nebo tištěné předlohy
• podle počtu barevných odstínů – jednobarevné a vícebarevné

Pérové předlohy

• Ostrá kresba a velký kontrast oproti pozadí (u jednobarevných pérovek jsou nejlepší černobílé – tvoří největší kontrast)
• Obraz se skládá z plochých čar a neobsahuje tónové přechody, taková kresba je tvořena jedním tónem (stejným odstínem) např. kresba tuší
• Mohou být v hrubém či jemném provedení
• Velikost 1:1 (zvětšováním se ztrácí kvalita, zmenšováním se ztrácí detaily)
• Jednodušší pérové kresby je lepší překreslit ve vektorovém programu (vektorizace) – Adobe Illustrator

Tónové předlohy (autotypie)

• Předlohy s plynulými přechody mezi světly a stíny resp. mezi černou a bílou nebo nejsvětlejší a nejtmavší sytou pestrou barvou – široká stupnice polotónů
• Patří sem např. černobílé a barevné fotografie a diapozitivy, negativy, malby, jemné kresby apod.
• Důležitým parametrem tónových obrázků je tónový rozsah (rozdíl tónových hodnot nejtmavšího a nejsvětlejšího místa předlohy. Tónový rozsah můžeme zjistit pomocí denzitometru
• Měly by mít hladký povrch, být bez nežádoucích nádechů a s rozumným kontrastem (u negativu by měla být dodána i vyvolaná fotografie)

Odrazová předloha – její obraz je na odrazové podložce – papír, fotopapír, karton, lepenka a textil, vše, co může paprsek odrážet

Průsvitná předloha – kresba je na průsvitné nebo-li transparentní podložce např. film, folie, sklo

Negativní předloha – klasický negativ je v programu převeden do pozitivu (lepší způsob je si napřed udělat fotografii a potom naskenovat)

Diapozitiv – měl by být chráněn v rámečku (pěkný obraz v převodu), je kvalitní

2. Digitální předlohy

• Digitální podoba na záznamovém médiu (např. obrázky z dig. fotoaparatu, externě naskenované obrázky)
• Vhodnými grafickými formáty přijímaných předloh jsou TIFF, JPEG (co nejmenší stupeň komprese), RAW, PDF nebo EPS
• Rozlišení je základním kritériem posouzení vhodnosti obrázku k tisku. Požadované rozlišení obrázku pro tisk se udává v počtu pixelů na palec – jednotkou je ppi
• Správné rozlišení je v měřítku 1:1, zpravidla 300 dpi pro tónové předlohy a 1 200 dpi pro pérovky uložené do bitmapových souborů
• Obrázky by měly být v původní podobě bez uživatelských úprav se správnou barevností a šumem

TEXTOVÉ PŘEDLOHY

• Rukopisy
• Základní textová předloha pro sazbu dokumentů
• Je podkladem pro práci grafika, který vytváří předpis sazby a počítá její rozsah
• Musí být úplný, se všemi přílohami

Zpracování rukopisů:

• Imprimovaný rukopis – za jeho bezchybnost odpovídá autor (zákazník), je schválený autorem k tisku
• Redakční úprava – zahrnuje zpracování rukopisu a všech souvisejících předloh v redakci po stránce obsahové i formální

Formy rukopisu:

• a) analogové
  • text psaný rukou
  • tištěné předlohy
  • Tyto předlohy zdigitalizujeme pomocí skeneru a zpracujeme funkcí OCR (= optické rozpoznávání znaků, což je metoda, která nám umožňuje díky scanneru zdigitalizovat analogové předlohy a dále s nimi pracovat digitálně) + provedeme korekturu
• b) v elektronické podobě
  • Text pořízený pomocí některého z textových editorů (v elektronické podobě na záznamovém médiu)
  • Zaslány elektronickou poštou = digitalizovaný soubor dat
  • Úvodní stránka rukopisu by měla obsahovat jméno autora, název dokumentu a celkový počet stran a příloh
  • Číslování stran
  • Formát A4
  • Přílohy, tabulky a další doplňky se zařazují na samostatné soubory a označují se číslem strany, na kterou patří

Náležitosti rukopisu:

• základní druh a všechny odlišné druhy písma
• velikost základního písma
• ostatní použité velikosti písma
• výšku strany s počtem řádků základního stupně písma
• postavení sazby v záhlaví a ve hřbetu
• grafickou úpravu vstupních, koncových a ostatních textově neúplných stránek, tabulek,rejstříků, obsahu a tiráže.

Je-li rukopis současně i zdrojovým textem, je nutno kromě výše uvedených zásad dodržovat i další zásady, které usnadní další práci s tímto textem:

• Je vhodné se předem domluvit na formátu, ve kterém se text bude předávat
• Není vhodné jakékoliv předformátování textu (vycentrování, tabelátory, zarovnání do bloku, zarážky odstavců), protože se v realizaci projevují komplikace při importu
• Rukopis by měl být psaný pouze jako hladký text, zarovnaný k levému okraji
• Ukončování řádek je nutné provádět pouze volným přetékáním do následujících, příkaz ENTER lze používat pouze k ukončení odstavce – Odstavce nesmí začínat pevnými mezerami. – Po interpunkci musí být mezera.
• Obsahuje-li zdrojový text složitý matematický vzorec, je většinou snazší napsat jej ručně nebo vytisknout na přiložený list papíru a na místo, kam má být vložen, uvést pouze odkaz. – Text, který je poznámkou (pod čarou) musíme zřetelně vyznačit, a tak navázat na to místo v textu, ke kterému se daná poznámka vztahuje.

Předpis sazby:

• V dnešní době již rarita, spoléhá se na grafika
• Aby mohl být text zhotoven, tedy vysázen přesně podle představ zákazníka, musí být v rukopise vyznačeny všechny údaje potřebné pro sazbu. Základní předpis pro sazbu musí obsahovat:
• velikost sazebního obrazce a umístění na stránce
• pro veškeré texty – druh, řez a stupeň písma, proklad, zarovnání
• způsob vyznačení slov, která mají být zvýrazněna
• velikost odstavcové zarážky, odstup mezi kapitolami, mezera pod titulkem
• umístění textů mimo sazební obrazec – poznámky pod čarou, stránkové číslice, marginálie, záhlaví, zápatí, délka a tloušťka linek…
• předpis tabulky (druh a tloušťka linek, celková úprava tabulky)

Korektura:

• Jde o opravu chyb v textu od pravopisných pravidel, autorova rukopisu, typografických pravidel, barevnosti dokumentu, ale i technických chyb v sazbě
• domácí korektura – korektura přímo v tiskárně
• autorská korektura – provádí přímo autor nebo překladatel či vydavatel

Oprava sazby podle korektury:

• Vyznačování korektur: provádí se barevným perem pomocí speciálních korekturních znamének, která jsou standardizována a používají se bez slovních vysvětlivek
• Korekturu vždy provádíme od začátku dokumentu, protože při opravě může docházet k automatickému přelomení sazby i při nepatrných změnách a tím ke vzniku nových chyb
• Při korigování musíme dbát na udržení správného vyplnění řádků a dělení slov, korekturní výtisk je důležitým dokladem a měl by být proto archivován

Nejčastější opravy chyb:

• Nahrazení několika mezer tabulátorem
• Odstranění mezery za tabulátorem
• Změna dvou mezer za jednu
• Odstranění mezer před interpunkcí
• Vytvoření mezer za interpunkcí
• Odstranění mezer na začátku nového odstavce
• Změna spojovníku za pomlčku
• Odstranění mezer mezi uvozovkami

Imprimatur (schválení korektury k tisku)

• Např. objednavatelem (autorem, nakladatelem, zákazníkem), mělo by být písemné a stvrzené podpisem (pro případ reklamace), imprimatur (lat.) – budiž tištěno

Článek Zpracování předloh se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Tiskový arch, archová montáž

Předmět: Polygrafie

Přidal(a): Ann

Formáty tiskových archů

• Máloformátové
• Středněformátové
• Velkoformátové

Prvky na tiskovém archu

• Technologické zóny
• Kontrolní prvky
• Značky

Vliv směru vlákna tiskového archu na tisk SB, BB

• Vlákna by měli jít ve směru tisku, protože se nemění velikost archu v tisku tak moc jako kdyby šly kolmo se směren tisku
• Také se musí brát ohled na hřbety produktů nebo na etikety (vlákna musí jít rovnoběžně se hřbetem)
• Vzhledem ke směru vlákna se mění pozice nakládací hrany
• Užitek tiskového archu – kolik se vleze produktů (složek) na tisková arch

Archová montáž

Neboli vyřazení knihařských archů na arch tiskový. Dělají se pomocí softwaru v PC (Adobe Id, signa station) nebo ručně z filmů nalepených na folii

Druhy archových montáží:

• Násobná – jeden produkt se na TA vyskytuje víckrát
• Kombinovaná – když zbyde místo na TA přidá se jiná zakázka s ohledem na papír
• Impozice – u vícestrankových produktů se stránky rozmístí tak, aby seděly v dokončovacím zpracování s ohledem na vazbu (skládaní, snášení)

Impozice 4,8,16 stránkové složky

Článek Tiskový arch, archová montáž se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Standardizované formáty papíru dle ISO 216

Předmět: Polygrafie

Přidal(a): Ann

Polygrafické formáty jsou stanoveny standardizací ISO 216, formáty vznikají dělením delší strany archu

• Formátová řada A (ISO-A)
  
  • základní, konečné rozměry konečných polygrafických produktů
• Formátová řada B (ISO-B)
  
  • rozšiřovací, jedná se především o rozměry tiskových archů
• Formátová řada C
  
  • obálky musí být vždy větší, aby se do mich dobře daly zasunout formáty z řady. Proto je řada C větší než A

Geometrické vztahy mezi formáty

1) A je základní a B se nachází v geometrickém středu = mezi dvěma sousedními formáty je formát B menší řady (mezi A0 a A1 je B1)

Matematické vyjádření:

• B1 = (kratší strany) x  (delší strany)
• B1 = x  
• B1 = 707×1000 (zaokrouhlujeme nahoru s přesností na 1 mm)

2) Poměr mezi kratší a delší stranou u všech řad formátů (A, B, C) je 1: (1,4142)

3) Při výpočtu C formátu je geometrický střed mezi formáty A a B (C5 je střed A5 a B5)

Matematické vyjádření:

C5 =  (kratší strany) x  (delší strany)

C5 =  x

C5 = 162×229

Výpočet koeficientu zvětšení

• Souvisí s kopírováním a zmenšením nebo zvětšením kopie vůči předloze
• Koeficient zmenšení výsledek 1
• Koeficient zvětšení (zoom) výsledek  1

Rozměry formátů

Zaokrouhlování: VŽDY NAHORU

orientace: KRATŠÍ X DELŠÍ

A0 se plochou rovná 1

ČÍSLO U FORMÁTU UDÁVÁ KOLIKRÁT JE DĚLENA A0 ABY VZNIKL TENTO FORMÁT

Typické formáty základních produktů

Stanovení rozměru drobných produktů (štítek) s ohledem na minimalizaci odpadu výroba nestandardních formátu je vhodné provádět dělením standardních formátů

Odchylky ve formátech

od 150 mm                        ® ± 1,5 mm
do 150 – 600 mm            ® ± 2 mm
nad 600 mm                       ® ± 3 mm

Digitalní formáty RA a SRA (doplňkové)

Výrobní formáty jsou určeny pro digitální tisk
Jsou menší než formátová řada B protože u digitálního tisku není potřeba velký prostor pro kontrolní prvky na tiskovém archu, něksy jim odpovídá šířka kotouče

Formáty používány v angloamerických zemích

Formáty uvádějí v palcích palec = 2,54 cm

Formáty zavřených novin

Tisknou se kotoučovým ofsetovým tiskem (flexotisk, hlubotisk v Číně, Americe)
Noviny se NEOŘEZÁVAJÍ a tím se liší od běžné polygrafické produkce

Vliv směru vlákna na polygrafickou výrobu

• Etiketa- vlákno musí jít rovnoběžně s osou produktu (odlepuje se)
• Kniha- vlákno musí jít rovnoběžně se hřbetem¨
• Trhací blok – směr vlákna ve směru trhání (lepe se trhá)

Článek Standardizované formáty papíru dle ISO 216 se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.