Otázka: Světlem polymerující a samopolymerující pryskyřice

   Předmět: Protetická technologie

   Přidal(a): pb

Požadavky

Barevná stálost, dostatečná přesnost, dostatečná pevnost, co nejmenší kontrakce při polymeraci, estetický vzhled, snadné zpracování, zdravotní nezávadnost

1) Světlem polymerující pryskyřice = jednosložková pryskyřice, fotokompozitum

– ve formě jedné husté pasty => odstranění základní nevýhody dvousložkových materiálů (nepřesný mísící poměr)

– zlepšilo se tak složení základního materiálu a tím velmi pronikavě i vlastnosti.

– pasta se skládá z organické, anorganické a spojovací fáze. Od těchto tří skladebních složek je také odvozen název kompozitní plasty.

Organická fáze (matrix, báze)

– je tvořena monomery, komonomery, inhibitory tuhnutí, iniciačním systémem a stabilizátory. Původní monomery byly nahrazeny diakrylátem Bis GMA. Protože to je značně viskózní látka, je rozředěna přísadou málo viskózních dimetakrylátů.

K zabránění samovolnému tuhnutí se používají deriváty fenolu, barevná stabilita se zajišťuje přidáním UV-filtrů.

Anorganická fáze (plnivo)

– tvoří 40-80 % obsahu kompozitních plastů. Ovlivňuje velice příznivě vlastnosti. Snižuje polymerační kontrakci, koeficient teplotní roztažnosti a zlepšuje všechny mechanické vlastnosti.

Spojovací fáze

– pryskyřičné matrix s plnivem je zajištěna jeho úpravou silanováním, použitím silanů. Jako pigmenty se užívají některé kovové oxidy (Zr, Ti, Cr, Fe) a organická barviva.

Jednosložkové pasty vyrábí například firma Kulzer

– skladovací životnost je dva roky

-nesmí se vystavovat světlu

-polymerace proběhne po 30-90 sekundovém ozáření

-účinkují do hloubky 4,5mm

-obsahuje dentinové, krčkové a incizální pasty v tubách

Poslední polymerace probíhá pod vrstvou gelu bez přístupu vzduchu nebo se poslední vrstva potře speciálním snovadlem.

Vlastnosti: Jsou tvrdé, ale křehké, je nutné je dobře upravit do artikulace Dodávají se pastě hustší konzistence, jsou dobře modelovatelné.

K polymeraci dochází přidáním speciálních katalyzátorům, po ozáření UV nebo speciálním halogenovým světlem.

Do skupiny kompozitních samopolymerujících materiálů patří i bis-akrylové preparáty vhodné k výrobě provizorních korunek a můstků razidlovou technikou. Vynikají barevnou stálostí a mechanickými vlastnostmi.

2) Rychlepolymerující pryskyřice (samopolymerující pryskyřice)

Tekutina-monomerní metylmetakrylát + aminy (nejvíce dimetr-p-toluidin)

Prášek- polymer

K urychlení polymerace se doporučuje tepelný impuls na počátku reakce.

Obsah zbytkového monomeru je 3-10% dá se však snížit dopolymerováním při 40°C na 1-2% v tlakové nádobě (polymerátoru).

Výrobky

– Duracryl– tuhne během 5minut, použití na opravy, rebaze( rebaze je oprava báze protézy)

– Premacryl– ortodontické preparáty, pro lepší kvalitu se používá tlaková polymerace, musí se však snížit tlak i teplota, mají různé barvy

– Duracrol – žluté barvy, používá se na individ. lžíce

Samopolymerující pryskyřice– mají horší vlastnosti (mechanická odolnost, barevná stálost, změna tvaru)

Dopolymerováním zlepšíme vlastnosti a snížíme zbytkový monomer.

Samovolná polymerace

– probíhá při normální teplotě

-je možné využití urychlovačů (jeho štěpení lze urychlit chemicky a teplotou)

-dělení:

• fáze – iniciace = rozpuštění dvojné vazby v molekule monomeru díky radikálu
• fáze-propagace=růst polymerního řetězce
• fáze-termice=dva radikály se setkají a ukončí se růst řetězce

Tyto tři fáze jsou radikálová polymerace. – u všech typů plastů

Výroba a zpracování

K přípravě snadno formovatelného pryskyřičného těsta je třeba získat polymerní metylmetakrylát v práškovité formě. Lze ho dosáhnout dvěma základními způsoby:

1. Suspenzí

– nejčastější způsob přípravy

-monomer se ultrazvukem rozptýlí ve vodném roztoku a teplem polymeruje, výsledkem jsou malé perly polymeru (musí se vysušit a případně obarvit)

2. Bloková polymerace

-starší způsob přípravy

– k monomeru se přidává dibenzolperoxid

-pomalým zahříváním probíhá polymerace, jejímž výsledkem je blok polymeru, který je třeba rozemlít a rozdrtit na jemný prášek (a obarvit)

Článek Světlem polymerující a samopolymerující pryskyřice se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.