Otázka: Volby a volební systémy

Předmět: Společenské vědy, Právo

Přidal(a): Terezie Kofroňová

Volební systém v ČR

= akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí či orgánů

• Svobodné volby jsou znakem demokracie, v nedemokratických státech upevňují moc
• Svobodné volby garantují základní demokratické principy – demokratickou kontrolu, všeobecnou účast, politickou rovnost a vládu většiny
• Volby v ČR= prezidentské, parlamentní (poslanecká sněmovna a senát), komunální a do Evropského parlamentu

Volební právo

= právo občanů zúčastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí

Volební právo má dvojí povahu:

• AKTIVNÍ – právo smět volit někoho
• • občan ČR nabývá tohoto práva dovršením 18.let
• PASIVNÍ – právo kandidovat a být volen
• • Věk, kterým občan nabývá tohoto práva se liší podle typu voleb

Znaky volebního práva  

• Všeobecné
  • = volit a kandidovat mohou všichni občané
  • jedinými právními omezeními mohou být věk, způsobilost k právním úkonům nebo občanství/trvalý pobyt
• Tajné
  • = každý má právo volit, jak chce a nikomu to nemusí sdílet
• Rovné
  • = všichni občané mají stejný počet hlasů a všechny hlasy jsou si rovni
• Přímé
  • = občané volí přímo zástupce (ne sbor, který by volil zástupce za ně)
• Pluralitní
  • =na výběr je z více variant, nikdo občany nenutí hlasovat určitým způsobem
  • Existuje více možností volby= pluralita politické strany
  • Podmínka demokratických voleb

Podle toho, jak jsou získaným hlasům přidělovány mandáty (pravomoc daného zástupce/funkcionáře, kterou mu svěřili voliči), rozlišujeme volební systémy na:

• Většinový
  • mandát připadne tomu, kdo dostane nejvíce hlasů
  • občané hlasují pro konkrétní kandidáty
  • volební obvody bývají malé, většinou jednomandátové – kandidáti soupeří o jediný mandát
  • v ČR to jsou volby prezidentské či volby do senátu mandátů
  • počet obvodů odpovídá počtu mandátů (senát – 81 mandátů – 81 obvodů)

+ Lehčí výběr vlády, stabilita vlády, vhodné při volbě konkrétního člověka

– Menší demokratičnost-vítěz bere vše

• • Relativní
    • hned po prvním kole získává mandát kandidát, který obdržel nejvíce hlasů
    • jednokolový (VB a USA – již od 20 % hlasů)
  • Absolutní
    • Pro vítězství je nutný zisk aspoň 50 % hlasů
    • Dvojkolový (pokud v prvním kole nikdo nezíská >50 % hlasů, tak nastupují do druhého kola kandidáti s nejvyšším počtem hlasů
    • Např. Prezidentské volby v ČR
• Poměrný
  • procento odevzdaných hlasů= procento členů (nejpřesněji odráží názor veřejnosti)
  • Vede k systému více stran
  • V ČR volby do poslanecké sněmovny, v zemích EU jsou to volby do Evropského parlamentu
  • U nás existuje tzv. UZAVÍRACÍ KLAUZULE
  •  = minimální podíl hlasů, který musí politická strana získat ve volbách, aby se dostala do parlamentu či jiného orgánu, je stanovený zákonem
  • strany s méně než 5% hlasy nezískávají zastoupení a jejich hlasy jsou tzv. skrutiniu (sčítání) přerozdělovány větším stranám
  • koalice stran musí mít více jak 7,5 % hlasů
  • + větší šance získat mandát pro menší strany, větší demokratičnost
  • – roztříštěnost – více politických stran= více názorů, diskriminace stran s méně než 5% hlasy (v dnešní době stížnosti)
  • Aby se využilo výhod obou systémů, tak dochází k jejich kombinaci

V ČR jsou volby do Senátu většinové a volby do Poslanecké sněmovny poměrné

Existují také tzv. preferenční hlasy – možnost na kandidátní listině pol. strany upřednostnit konkrétní kandidáty – zakroužkováním daného kandidáta

VOLBY V ČR

Pro volby v ČR existují určitá pravidla:

• způsobilost k právním úkonům
• věkovou hranici aktivního volebního práva je 18 let
• volby jsou všeobecné, přímé volné a tajné
• hlasování je osobní, není možné zastoupení
• volby vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním

Prezidentské volby

• většinovým volebním systémem, absolutním (kandidát musí získat přes 50 % hlasů)
• Podmínky pro kandidaturu na prezidenta: občan starší 40 let, svéprávný, občan ČR
• Vládní kandidát= musí jeho mandát podpořit min. 20 poslanců nebo 10 senátorů
• Občanský kandidát= musí jeho mandát podporovat petice s 50 000 podpisy voličů
• Volba jen jednoho zástupce – prezidenta
• Funkční období je 5 let, může být zvolen jen dvakrát za sebou (10 let)
• Od roku 2012 volí občané prezidenta přímou volbou (2013- Miloš Zeman), mezi lety 1993-2012 byl volen nepřímo Parlamentem
• První přímé volby prezidenta republiky vyhrál v roce 2013 Miloš Zeman, v roce 2018 obhájil svůj mandát na dalších 5 let
• Druhé přímé volby prezidenta republiky vyhrál v roce 2023 Petr Pavel

Komunální volby

= volby zástupců do menších správních celků území samosprávy (zastupitelstva obcí, měst, krajů)

• Právo být volen je od 18 let
• Volí se poměrným volebním systémem na dobu 4 let
• Počet zastupitelů závisí na velikosti obce
• Volič má tři možnosti hlasování:
  1. Z různých listin zaškrtá konkrétní kandidáty
  2. Vybere jednu stranu a volí všechny její kandidáty
  3. Zaškrtne několik kandidátů z různých stran a pak také jednu stranu
• Poslední komunální volby se konaly v 23.a 24. září 2022
• V Duchcově byla volební účast 35 %, vyhrála strana ANO.

Volby do poslanecké sněmovny v ČR

• Poměrným volebním systémem se volí 200 poslanců na 4 roky – pasivní volební právo od 21 let
• Politické strany musí nejpozději do 66 dní před volbami odevzdat kandidátní listinu politických stran
• Volí se ve 14 krajích
• Voliči jsou zapsáni v seznamech v místě trvalého bydliště, tam jsou i doručeny volební lístky
• Na volebních lístcích je uveden název kraje, vylosované číslo, název a kandidátní listina jedné politické strany
• Volby jsou tajné, volič musí za plentou vložit právě jeden volební lístek do úřední obálky, kterou mu vydá volební komise a následně ji hodit do zapečetěné urny
• Hlasovací lístky přijímá a sčítá volební komise
• Pokud chce občan volit mimo své trvalé bydliště, tak může požádat o volební průkaz

Volby do senátu parlamentu ČR

• Většinovým volebním systémem (absolutním) na dobu 6 let, pasivní volební právo je od 40 let
• Občan smí volit jen v místě svého trvalého bydliště
• Volí se v 81 jednomandátových obvodech, každé dva roky volí 1/3 z nich (40:41 hlasů)
• Každé dva roky se obmění 1/3 senátorů v senátu (27 senátorů)
• Kandidáti buď přihlašují politické subjekty, nebo podávají přihlášky sami
• Nezávislý kandidát musí přiložit petici, která podporuje jeho kandidaturu, s nejméně 1000 podpisy voličů

Výsledky posledních PARLAMENTNÍCH VOLEB

//níže doplnit aktuální výsledky //

• Poslanecká sněmovna
• • Proběhly 8. a 9. října 2021
  • Volební účast byla 66%
  • Ve volbách kandidovalo celkem 22 subjektů- 19 politických stran a 3 volební koalice
• Senát
• • První kolo proběhlo 23. a 24. září 2022, druhé kolo o týden později 30.září a 1.října 2022
  • V prvním kole byla volební účast 43 % a ve druhém 20 %
  • V Ústeckém kraji vyhrál v prvním kole PhDr. Ing. Petr Nedvědický, který kandidoval za stranu ANO
  • V druhém kole vyhrál Mgr. Martin Krsek, který je nestranný

Článek Volební systém v ČR se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Stát a ústava

Předmět: Právo, Společenské vědy

Přidal(a): ohnivey

Stát

• = forma politické organizace (instituce) lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
• státní moc je nezávislá – stát je tedy suverénní, vnitřní i vnější záležitosti si řeší každý stát sám

Dějiny myšlení o státu 

Antika

Předstátní útvary:

• Řekové – polis, Římané – obec, společnost představovala jeden organismus a byla hierarchicky uspořádaná… otroci a cizinci se nepovažovali za občany
• politické myšlení bylo součást filozofie
• založené na aktivní politické účasti svobodné části městského obyvatelstva

Platón

• ideální stát – striktní oddělení společenských tříd
• ideální státní forma byla monarchie nebo aristokracie, v níž vládnou ti, kteří znají pravdu a vědí, co je pro společnost nejlepší

Aristoteles

• odmítal Platonovo tvrzení o ideálním státě stát založený na ústavě a zákonech
• spis Politika – popsal uspořádání tehdejších států podle ústav: správné – špatné
• Vláda jednoho: Království – Tyranie
• Vláda několika: Aristokracie (vládnoucí skupina ctnostných mužů)
• Oligarchie (vládnoucí skupina bohatých)
• Vláda všech: Politeiá (vládnoucí skupina vlády „střední třídy“)
  • Demokracie (vládnoucí skupina chudých)

Stoikové

• idea všeobecné rovnosti, za občany státu považovali i otroky a cizince

Středověk

• politické myšlení plně pod vlivem teologie, křesťanství, výrazněji se nerozvíjelo
• existence Feudální monarchie – vylučovala většinu společnosti z účasti na politickém životě

Svatý Augustýn

• církevní moc považoval za nadřazenou moci světské
• spis O Boží obci – myšlenka dvou obcí a jejich společný zápas
  • Pozemská obec: zdroj zla a hříchu
  • Obec boží: symbol dobra, dokonalý a věčný stát

Tomáš Akvinský

• Aristotelův racionální pohled na svět + soulad s křesťanstvím
• cíl státu je vést obyvatele k ctnostnému a spravedlivému životu

Renesance

• klesla závislost politického myšlení na církvi a jejím učení
• jedinci se znovu přisoudila důležitější role v politickém životě

Niccoló Machiavelli

• spis vladař – ospravedlnění moci „účel světí prostředky“
• řada rad jak dobře vládnout
• vztah mezi úspěšnou politikou a křesťanskou morálkou – politika se nemá příliš zatěžovat morálkou

Novověk

• roste role světského státu
• individualismus – v souvislosti s reformací a počátkem kapitalismu se posilovala role jedince v politickém životě
• koncem 18. Století se prosazovala myšlenka politické suverenity lidu, zdroj veškeré politické moci

Thomas Hobbes a John Locke

• smluvní teorie o státu- stát vznikl na základě společné a dobrovolné dohodě lidí
• Locke poprvé představil zásady dělení moci
  • Leviathan– Thomas Hobbes
  • Dvě pojednání o vládě – John Locke

Jean Jacques Rousseau

• dílo O společenské smlouvě – vliv na formování moderní demokracie
• nově definoval demokracii
• přímá účast lidu na zákonodárnou a výkonnou moc, ztotožnil ji s právem národů na sebeurčení

Charles de Montesquieu

• spis Duch zákonů – rozvedl Lockovu teorii dělby moci:
• Moc zákonodárná
• Moc výkonná
• Moc soudní

19. a 20. století

• modernizace a průmyslová revoluce
• vysoké tempo společenských, ekonomických a politických změn= mnoho otázek a problémů
• objevili se radikální formy socialismu a komunismu, které chtěli řešit špatné ekonomické postavení nižších společenských vrstev
• prosazování všeobecného volebního práva
• modernizace demokracie

Vladimir Iljič Lenin

• opovrhoval dělnickou třídou- tvrdil, že socialismus může zvítězit jen v zemi, kde dělníci nebudou tak uvědomělí, aby věděli, že své sociální postavení mohou zlepšit i jinak-> příkazy k likvidaci odpůrců („Očistit Rusko od škodlivého hmyzu“)
• spis stát a revoluce – otázky tříd, třídního boje, revoluce a budování komunismu

Karl Marx

• svržení kapitalismu a budování beztřídní společnosti
• diktatura proletariátu – ti co nevlastní výrobní prostředky a jsou závislí na jejich zaměstnavatelích, kapitalistech – idea proletářské revoluce
• spis kapitál

Robert Nozick

• dílo anarchie, stát a utopie– vlastní pojetí státu
• hlásí se ke koncepci přirozeného stavu J. Locka
• lidé mají právo uzavírat smlouvy, a tím svobodně vytvářet ochranná sdružení
• představa minimálního státu= chrání jednotlivce před vnucováním smluv, porušováním základních přirozených práv a garantuje jejich bezpečnost

Konstitutivní prvky státu

Území a obyvatelstvo

• území, na němž stát realizuje státní moc a na kterém se vyskytuje obyvatelstvo

Organizace státu

• soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem

Právo

• jako prostředek pro stanovení obecně závazných politických, hospodářských a kulturních úkolů dané společnosti a stanovení pravidel a mezí chování lidí, které jsou s těmito zájmy v souladu
• Státní suverenita
• státní moc je neomezená a nezávislá na jiné vnitřní nebo vnější moci, tzv. nemá konkurenci

Funkce státu

• cílem je vykonávat svěřené funkce na pozadí právního řádu

Vnitřní povinnosti/ funkce

• garance základních práv a svobod občanů
• bezpečnostní– chránit zemi před vnějším nepřítelem
• ekonomické
• právní
• sociální– školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení
• kulturní

Vnější povinnosti/ funkce

• obranné– angažování v naplňování světového míru, mezinárodní bezpečnost
• diplomatické– vzájemná spolupráce mezi státy
• hospodářské, kulturní
• umožnit obyvatelstvu cestovat, studovat nebo pracovat v zahraničí

Typy státu podle uspořádání (územní struktura)

Unitární stát

• jednotný stát s jedinou vládou
• jedinými zákony a jediným občanstvím na celém jeho území
• nižší správní jednotky jsou podřízeny jednomu centru
• příklad: Česká republika, Slovenská republika, Polsko, Egypt, Jihoafrická republika, Čína, …

Federace (Spolkový stát)

• vzniklý spojením více států (zemí, provincií, kantonů), které se zčásti vzdaly své suverenity ve prospěch celku
• jednotlivé části federace mají jednotné federální zákonodárství, ale mohou mít vlastní ústavu a zákony i dvojí soustavu nejvyšších státních orgánů
• typické je dvojí občanství; společná bývá zahraniční politika, měna i soudní systém
• příklad: Spolková republika Německo, Rakousko, Spojené státy americké, Kanada, Brazílie, Ruská federace, Indie, Austrálie, Somálsko, …

Konfederace (Svaz států)

• volné smluvní sdružení samostatných států, které úzce spolupracují v některých oblastech
• jednotlivé státy mají svoji ústavu, i občanství
• zakládají orgány pro společné zajištění obrany, zahraniční politiky, případně zahraničního obchodu a měny
• příklad: v minulosti Srbsko a Černá Hora, Konfederované státy americké, …

Typy státu podle rozvržení výkonu moci 

Centralizované

• jednotná a hierarchicky budovaná skladba státních orgánů
• cílem je koncentrace moci v jednom centru

Decentralizované

• posílení samosprávy
• centrální orgány mají menší pravomoci
• na základě ústavy nebo zákonů jsou vymezeny oblasti státní moci, které jsou vyňaty z působnosti ústředních orgánů

Typy států podle vlády

• podle toho, zda je funkce hlavy státu volená nebo dědičná:

Monarchie (dědičná)

• doživotní vláda jednoho panovníka
• Absolutní monarchie– neomezená, má veškerou výkonnou moc, je nejvyšším zákonodárce a soudcem (příklad: Francie za Ludvíka XIV., Saudská Arábie)
• Konstituční monarchie– panovník je omezen pravomocemi dalších (ústavních) státních orgánů, dělí se s nimi o vládu, je omezen ústavou (příklad:  Kanada, Švédsko, Spojené království, Japonsko)
• Parlamentní monarchie– výkonnou moc má v rukou vláda, která je sestavována na základě výsledků voleb, panovník má pouze formální a ceremoniální pravomoci (příklad: Nizozemsko)

Republika (volená)

• státní zřízení, kde jsou představitelé vlády voleni pouze na základě ústavy
• moderní republika má tři složky státní moci – zákonodárnou, výkonnou a soudní
• podle vztahu zákonodárné a výkonné moci dělíme republiku na:
  • Parlamentní republika– vedoucí postavení parlamentu složeného z poslanců více stran, kterému je odpovědná vláda; prezident spíše formální postavení, nemá tolik pravomocí (příklad: Česká republika, Slovenská republika, Řecko, Irsko, Litva…)
  • Poloprezidentská republika– výkonná moc rozdělena mezi prezidenta a vládu resp. předsedu vlády
  • v čele republiky stojí prezident, který je volen přímo, má víc pravomocí a spolupracuje na výkonné moci spolu
            s vládou, která je na něm nezávislá, ale na parlamentu už závislá je, příklad: Arménie, Alžírsko, Ukrajina, Rusko
  • Prezidentská republika– prezident volen přímo a je v čele výkonné moci, vybírá si členy kabinetu, ale ti mají jen poradní funkci, moc zákonodárná je na něm nezávislá, nemůžou se navzájem odvolat (příklad: USA, Mexiko, Kypr, Indonésie, Keňa, …)

Sociální stát

• státy přebírají funkce i v sociální oblasti
• vzniká v polovině 19. století ve Francii, od 70. let 19. století v Německu a ve Velké Británii
• základním úkolem je zabezpečení přijatelné existenční minimum pro nejchudší vrstvy: odstranění hladu a žebroty, pomoc zdravotně postiženým, starým a nezaměstnaným lidem, podpora slabých sociálních skupin, …
• ke splnění úkolu stát pomocí sociální daně odčerpává vyšším příjmovým skupinám  a firmám peníze

Suverenita a Evropská unie 

• za subjekty mezinárodního práva jsou považovány především útvary se suverénním právem nad obyvateli daného území
• suverenita je v mezinárodních vztazích politický a právní výraz nezávislosti (samostatnosti) státu, státní moci na jiném subjektu
• teorie suverenity je složena ze tří momentů:
  • neomezená moc vydávat zákony
  • je nezcizitelná a nedělitelná (monopolní)
  • je trvalá a stálá
  • suverenita má rozměry vnitřní a vnější:

Vnitřní rozměry

• nezávislost státní moci na jiném politickém subjektu uvnitř státu

Vnější rozměry

• právo státu uzavírat mezinárodní dohody a smlouvy
• právo navazovat diplomatické styky apod.

Ústava

• = právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů
• přijímána zákonodárným sborem nebo referendem (hlasováním obyvatelstva)
• ostatní právní normy z ní vycházejí a jsou s ní v souladu (měly by)
• jádrem každé demokratické soustavy je princip oddělení moci, princip brzd a rovnovah spojené se jmenováním a volbami nejvyšších státních úředníků
• Princip oddělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní; ústava vymezuje pravomoci a uplatňování vůči občanům
• Princip brzd a rovnovah, kdy se jednotlivé složky státní moci navzájem vyvažují a kontrolují
• máme více typů ústav:

Psaná- celistvý dokument schválený najednou
x Nepsaná- složená z více dokumentů, ústavních zvyklostí a precedentů

Flexibilní– pružná, lze ji měnit jako obyčejný zákon
x Rigidní– tuhá, vyžaduje např. schválení ústavní většinou – v ČR 3/5 všech poslanců nebo
  dodatečným referendem

Ústava České republiky 

• od roku 1993- ústavnost samostatné České republiky
• Ústava ČR byla schválena 16. prosince 1993 Českou národní radou 172 hlasy a nabyla účinnosti 1. ledna 1993
  

Složení Ústavy České republiky 

• skládá se z preambule a 8 hlav (113 článků)

Preambule

• úvodní části Ústavy, vyjadřující hodnoty a tradice, k nimž se ČR hlásí

HLAVA I.

• vymezuje v základních ustanoveních podstatu a zásady českého demokratického státu a politického systému
• vymezuje státní moc a vztah občana k této moci nebo lidská práva
• hovoří se o hranicích státu, hlavním městě a státních symbolech (Velký státní znak, Malý státní znak, Státní pečeť, Vlajka prezidenta republiky, Státní hymna)

HLAVA II.

• definuje zákonodárnou moc České republiky
• definuje dvoukomorový Parlament (Poslaneckou sněmovnu a Senát)

HLAVA III.

• upravuje výkonnou moc České republiky
• definuje moc vlády a prezidenta republiky

HLAVA IV.

• vymezuje moc soudní
• tvořena Ústavním soudem (sídlo v Brně) a soustavou soudů

HLAVA V.

• zavádí nezávislou kontrolní moc v podobě Nejvyššího kontrolního úřadu, který vykonává kontrolu plnění státního rozpočtu a hospodaření se státním majetkem

HLAVA VI.

• hovoří o České národní bance

HLAVA VII.

• popisuje územní samosprávu– dvoustupňová- obce a vyšší celky (země/kraje)

HLAVA VIII.

• uvádí přechodná a závěrečná ustanovení v souvislosti s očekávaným zahájením činnosti Senátu a rozdělením Československa

Dělba státní moci v Čr

• jedna ze základních principů demokracie, jenž zajišťuje ochranu veřejného života a svobod občanů
• Státní moc představuje sílu, která pomocí práva, a v případě nutnosti i právně stanovených forem násilí, zabezpečuje zformování, upevnění a ochranu ekonomických, sociálních, politických, kulturních vztahů
• v České republice jsou tři složky státní moci:

Moc zákonodárná– legislativa (Hlava II.)

• má ve své pravomoci schvalování a vydávání zákonů
• tvoří ji zpravidla zastupitelský sbor – Parlament
• dvoukomorový parl. má dva občany volené sbory se stejnými nebo různými
• pravomocemi – snaží se tak zajistit kontrolu a vyšší kvalitu přijímaných zákonů
• má právo přehlasovat suspenzivní veto

Moc výkonná– exekutiva (Hlava III.)

• provádí běžnou vládní agendu v rámci platných zákonů
• řídí státní správu
• většinou ji představuje vláda a hlava státu
• tzv. suspenzivního veta = právo hlavy státu vrátit parlamentu přijatý návrh zákona k novému projednání

Moc soudní– jurisdikce (Hlava IV.)

• kontroluje dodržování zákonů, příp. zákony závazně interpretuje
• je vykonávána soustavou nezávislých soudů
• právo Ústavního soudu zrušit zákon nebo jiný právní předpis odporující Ústavě 

Ústavní orgán Čr a jejich kompetence

Zákonodárná moc

• mají ji na starosti dvě komory Parlamentu- Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky
• mezi hlavní pravomoci Parlamentu ČR patří:
• schvalování ústavních a jiných zákonů
• rozhodování o vyhlášení válečného stavu
• rozhodování o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace
• vydávaní souhlasu s ratifikací mezinárodních smluv
• s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky

Poslanecká sněmovna parlamentu Čr

• složená z 200 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem
• v čele stojí předseda, který je sněmovnou volen na její ustavující schůzi a může jí být i odvolán
• předseda svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze, navrhuje pořadí a způsob projednávání jednotlivých bodů
• podle stranické příslušnosti vytvářejí poslanci poslanecké kluby, pokud nejsou členem žádného klubu, označují se jako nezávislí
• zřizuje výbory, které projednávají návrhy zákonů
• mandátový a imunitní výbor- ověřuje mandáty poslanců a jedná o záležitostech týkajících se poslanecké imunit
• petiční výbor- shromažďuje a zpracovává petice občanů
• rozpočtový výbor- projednává návrh státního rozpočtu
• kontrolní výbor- prověřuje možnou korupci
• organizační výbor- organizuje práci sněmovny atd.
• volební výbor- volí Radu České televize
• výbor pro evropské záležitosti, zahraniční výbor, výbor pro obranu, zemědělský v.
• její pravomocí, kterou vykonává bez Senátu je kontrola vlády
• vyjadřuje vládě důvěru (schvaluje prezidentem nově jmenovanou vládu, nebo nedůvěru – nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců)
• interpeluje vládu tzn. každý poslanec se může na předsedu, či člena vlády obrátit s dotazem, který mu musí být zodpovězen
• může být rozpuštěná prezidentem republiky a to v případě, že:
• nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíhož předsedu jmenoval prezident
• se neusnesla do 3 měsíců o vládním návrhu zákonu, se kterým vláda spojila důvěru
• zasedání PS bylo přerušeno na delší dobu, než je přípustné
• PS není usnášeníschopná po dobu delší 3 měsíců
• rozpuštění může navrhnout i sama, a to usnesením, se kterým souhlasila aspoň třípětinová většina všech poslanců (stalo se 2013)

Senát parlamentu Čr

• 81 senátorů, voleni na 6 let, od 40 let, po třetinách po dvou letech, voleni většinovým volebním systémem
  – každé dva roky se volí třetina Senátu, čímž se zaručuje politická kontinuita
• nemůže být rozpuštěn, v případě rozpuštění PS představuje zástupný legislativní orgán – může přijímat tzv. zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odklad, nesmí se jednat např. o Ústavu, státní rozpočet
• pokud v období rozpuštění sněmovny schválí zákon, znovu jej projedná nová PS
• funguje jako brzda PS – nemusí schválit návrh zákona přijatý sněmovnou, příp. jí ho může vrátit s pozměňovacími návrhy (PS může Senát přehlasovat)
• řídí ho předseda a senátoři také zakládají výbory a komise, sdružují se v senátorských klubech
• pravomoci Senátu České republiky:
• Volí s prezidentem ústavní soudce
• Uděluje souhlas s ústavní žalobou na prezidenta republiky pro velezradu

Výkonná moc 

• tvořená vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím

Prezident Čr

• hlava českého státu
• od roku 2013 je volen přímo na dobu 5 let, maximálně 2x, nad 40 let
• z výkonu své funkce není nikomu odpovědný
• skládá slib do rukou předsedy Senátu na schůzi parlamentu
• má naprostou imunitu, stíhán pouze za velezradu
• může odstoupit (úřad do rukou senátu), nemůže být odvolán
• pravomoci prezidenta republiky:

Suverénní (nepotřebuje k nim ničí souhlas)

• Právo jmenovat a odvolávat předsedu vlády a její členy, odvolat vládu
• Svolat zasedání PS, rozpustit PS
• Právo suspenzivního veta
• Právo jmenovat soudce Ústavního soudu (se souhlasem Senátu)
• Jmenovat prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ústavní soudce
• Jmenovat členy bankovní rady České národní banky

Kontrasignační (potřebuje spolupodpis předsedy vlády)

• Právo zastupovat stát navenek
• Sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy
• Vyhlašovat volby do PS a Senátu (prezidentské vyhlašuje předseda Senátu)
• Jmenovat soudce
• Pověřovat a odvolávat velvyslance
• Propůjčovat a udělovat státní vyznamenání
• Udělovat milost (jednotlivé propuštění), vyhlašovat amnestii (celoplošné)

Vláda Čr

• Vrcholný orgán výkonné moci
• Předseda vlády (premiér), místopředsedové a ministři (14 ministerstev)
• Odpovědná poslanecké sněmovně
• předsedu vlády jmenuje prezident republiky, na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy vlády, které pověřuje řízením ministerstev
• Po jmenování musí vláda získat důvěru PS, pokud ji nezíská, po vyslovení nedůvěry musí prezident jmenovat novou, pokud ani teď nezíská důvěru, prezident jmenuje předsedu navrženého předsedou PS – předkládá ji předseda vlády prezidentovi
• PS může kdykoli během volebního období vyslovit nedůvěru, po vyslovení nedůvěry musí vláda podat demisi
• Vláda rozhoduje ve sboru
• K přijetí usnesení vlády je potřeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády
• K provedení zákonů je oprávněna vydávat nařízení

Soudní moc

• Vykonávána Ústavním soudem ČR a soustavou soudů
• Soudce je jmenován prezidentem ČR na neomezeně dlouhou dobu (ústavní na 10 let), volbu potvrzuje Senát, neodvolatelní
• Je nezávislá na ostatních složkách státní moci (nemůže ji ovlivnit právník, prezident,…)
• Soustava soudů: dvoustupňová:

Ústavní soud (hlavní soud)

• sídlí v Brně
• Posuzuje, zda je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva nebo jestli přijatý zákon není v rozporu s ústavou a právním řádem
• Řeší zásahy do voleb
• 15 soudců jmenovaných na 10 let prezidentem se souhlasem Senátu
• Nejvyšší soud (Brno)
• Nejvyšší správní soud (Brno)- řeší otázky státní správy a občanské záležitosti
• Vrchní soudy (Olomouc, Praha)
• Krajské soudy
• Okresní soudy

Demokracie

• „ vláda lidu‘‘
• Z řeckého démos – lid a krateo – vláda
• forma politického zřízení, která umožňuje všem občanům účast na správě a řízení státu
• je založena na podřízení menšiny většině a uznávání svobod, rovnosti a politických práv občanů
• principy demokracie:
• Princip suverenity lidu – lid je zdrojem státní moci
• Princip parlamentarismu – zákonodárná moc je obnovována cestou všeobecných voleb konaných v pravidelných intervalech
• Cílem státní moci je sloužit lidu – stát slouží lidem, nikoliv lid státu
• Princip dělby státní moci – zákonodárná, výkonná, soudní
• Svoboda tisku a projevu, právo na soukromé vlastnictví, svobodné podnikání, …

formy demokracie:

Přímá demokracie

• přímá účast občanů na politickém životě, na rozhodování o věcech veřejných
• v čisté formě jen v antickém Řecku

Nepřímá demokracie

• občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu
• v současnosti jsou všechny demokracie nepřímé
• nejčastěji využívanou formou jsou volby

Lidská práva

• práva fyzických osob, která plynou z pouhé příslušnosti k lidskému rodu, vyplývají z lidské přirozenosti a principů humanity
• týkají se oblastí, v nichž jedinec nemá podléhat kontrole státu, pokud respektuje zákony
• právo na život, osobní svoboda a bezpečnost, rovnost lidí, svoboda pohybu, pobytu, projevu a svědomí, právo spolčovací a shromažďovací, zákaz mučení, nelidského zacházení při výkonu trestu
• lidská práva jsou:
• Univerzální (platná pro všechny), 
• Nezrušitelná a nezcizitelná 
• Nepromlčitelná (nemůže o ně přijít tím, že je nevykonává) 
• Nezadatelná (člověk se jich nemůže vzdát)
• Svoboda = stav bytosti jednající z vlastní vůle, nezávisle na jakémkoliv vnějším donucení, je však omezena svobodou a právy jiných osob

Listina základních práv a svobod

• 1992, součást Ústavního pořádku ČR (stejně závazná jako Ústava)
• Složena z preambule a 6 hlav
• okruhy: Základní lidská práva a svobody, Politická práva, Práva národnostních a etnických menšin, Hospodářská, sociální a kulturní práva, Právo na soudní a jinou právní ochranu.

Článek Stát a ústava – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.