Téma: Elektrické stroje a zařízení

Předmět: Stroje a zařízení

Přidal(a): David Veselík

Elektrické stroje

• Jedná se o zařízení, která jsou schopna přeměňovat elektrickou energii v mechanickou (elektromotory), nebo ji naopak z mechanické energie vyrábět (generátory).
• Elektrické stroje byly objeveny v polovině 19. století a od té doby se rozšířily do všech oblastí života a průmyslu.

Rozdělujeme na točivé a netočivé.

• Netočivé stroje jsou transformátory (využití: svářecí, přístrojové, jistící, pecové, natáčivé), měniče – (pouze přeměňují druh elektrického proudu)
  • Přeměňují elektrickou energii zpět na elektrickou energii jiných parametrů.
  • Například transformátor mění střídavý proud vyššího napětí na střídavý proud nižšího napětí a naopak.
• Točivé stroje jsou generátory a motory. Generátory- (Dynama, která vyrábějí stejnosměrný proud Alternátory, které vyrábějí střídavý proud)
  • Mění mechanickou energii působením elektromagnetické indukce na energii elektrickou a motory naopak.
  • Například větrné elektrárny, lineární motory, domácí spotřebiče, bílá technika, startéry, průmyslové elektromotory.

Elektrická zařízení

• Jedná se o technické zařízení, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů.
• Elektrické zařízení nebo jeho části se skládají z elektrických obvodů, elektrické instalace a elektrických předmětů.
• Elektrická zařízení se dělí podle účelu, podle napětí, podle druhu proudu, podle nebezpečí úrazu elektrickým proudem a podle provozní spolehlivosti.
• Podle nebezpečí dělíme elektrická zařízení na silnoproudá (transformovny, kabelové rozvody, průmyslové rozvody) v nichž při obvyklém užívání mohou nastat proudy nebezpečné osobám nebo věcem, nebo slaboproudá, v nichž takové proudy obvykle nastat nemohou, transformátory, měniče.

Článek Elektrické stroje a zařízení se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Téma: Spalovací motory, tepelné stroje a zařízení, vodní díla

Předmět: Stroje a zařízení

Přidal(a): David Veselík

Spalovací motory

Pístové motory:

• Přímočarý vratný pohyb pístu: Čtyřdobý, dvoudobý, motor s podvojnými válci.
• Rotační pohyb pístu:
• • Wankelův motor

Reaktivní motory:

• Pulzační, spalovací turbína, raketový motor.
• Dále v automobilovém průmyslu jsou: zážehový – benzínový motor, palivem je benzín, vznětový je naftový, palivem je nafta, potřebuje žhavící svíčky, zážehový to naopak nevyžaduje. Naftové motory se používají pro vysoké zatížení a větší zátěž.

Vodní díla a motory

• Vodní motory jsou vodní hnací stroje.
• Lze je rozdělit do dvou základních skupin:
  • vodní kola a vodní turbíny

Turbíny:

• Francisova, Kaplanova, Dériáznova

Vodní díla

• nízkotlaká, spád do 15m
• středotlaká, spád vyšší nad 15m
• vysokotlaká nad 50m.

Rovnotlaké a přetlakové turbíny, podle rozdílu hladiny před a za oběžným kolem.

Článek Spalovací motory, tepelné stroje a zařízení, vodní díla se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Potrubí a příslušenství, rozvody a vytápění budov

Předmět: Stroje a zařízení

Přidal(a): David Veselík

Trubky

• Nejpoužívanější materiál na potrubí je litina, ocel, neželezné kovy, plasty, sklo.

Základní technické údaje:

• Jmenovitá světlost, vnitřní průměr – DN (v mm).
• D – vnější průměr (mm), d – vnitřní průměr, L – délka trubky, t – tloušťka trubky
• Pracovní teplota – maximální hodnota trvalé dovolené teploty, udává se u plastů.
• Montážní teplota – minimální teplota pro zpracování, dopravu, plasty + 5 C.

Druhy materiálů potrubí:

• Ocelové potrubí – černé trubky, tenkostěnné bezešvé trubky, měděné potrubí.
• Potrubí z plastů: Dvouvrstvá, třívrstvá trubka.
• Provedení trubek: svařované, bezešvé, pájené, lepené, přírubové.
• Podle tlaku: nízko-, středně-, vysokotlaké

Příslušenství:

• Tvarovky:  slouží ke změně směru proudění nebo průměru potrubí Materiál tvarovek – litina, ocel, měď, mosaz, plasty, sklo.
• Armatury:  konstrukční prvek potrubí, potrubní spojky, T-kusy, ventily, kohouty, šoupátka, záslepky, pojistné ventily. Trubky potrubí se zpravidla armaturami spojují nebo zakončují.
• Měřicí přístroje: vodoměry, tlakoměry, teploměry
• Kompenzátory – vyrovnávají změnu teplot (gumový, vlnkový, potrubní).

Rozvody zajišťují oběh vody mezi kotlem a otopným tělesem.

Potrubí topné – teplé vody, potrubí vratné – ochlazené vody.

Zabezpečovací zařízení:

• Zajišťuje bezpečnost provozu otopné soustavy ústředního topení
• Expanzní nádoba, popř.:  pojišťovací ventil.

Měřící a regulační zařízení:

• Zajišťují hospodárný provoz, kontrolu základních provozních hodnot vody (teploty a tlaku).

Vytápění budov:

• Ústřední topení, je soustava vytápění, která teplo z jednoho tepelného zdroje rozvádí po celé budově nebo její části. Pokud se tak vytápí jen jeden byt nebo patro budovy, mluví se o etážovém vytápění, pokud se naopak z velkého a vzdáleného zdroje vytápí celá řada budov, mluví se o dálkovém vytápění.
• Stavbou a údržbou systémů ústředního vytápění se zabývají topenáři.
• Kotel, stoupačky, otopná tělesa, přívod vody.

Článek Potrubí a příslušenství, rozvody a vytápění budov se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Stroje na dopravu plynných látek

Předmět: Stroje a zařízení

Přidal(a): David Veselík

Účelem strojů pro dopravu plynů je přemístění plynu z jednoho prostoru do druhého, v některých případech bez pomoci potrubí, nebo k promísení plynů. Musí mít náhon v podobě motoru.

Dělí se na:

• kompresory
• ventilátory
• dmýchadla
• vývěvy

Kompresory

• Pracovní stroje, sloužící ke stlačování různých plynů a par, nejčastěji vzduchu za účelem dosažení vysokých tlaků.
• Mají rozsáhlé použití ve všech odvětvích průmyslu – automobilové, slévárenství, laboratoře lékařství, potravinářství, na lakovnách.
• Stejně jako čerpadla rozdělujeme kompresory dle principu práce:
  • Objemové, rotační lopatkové
• Podobně jako čerpadla mohou být kompresory jednostupňové a vícestupňové, tzv. turbokompresory.
• Kompresory rychlostní:
  • Radiální, axiální
• Kompresory objemové se dělí podle konstrukce:
  • Objemové, rychlostní
  • Objemové se dělí na: pístový, rotační, scroll (spirálový)

Ventilátory

• Slouží k dopravě plynu, kdy účelem je udržení proudění plynu při malých rozdílech tlaku.

Dmýchadla

• Stlačují a dopravují vzduch při malé změně tlaku, nejvýše do 0,3 MPa
• Využití  chemický průmysl, doly

Vývěvy

• Používají se tam, kde se má určitý prostor udržovat trvale pod menším tlakem, než je tlak atmosférický, tzn., odsávají vzduch z uzavřeného prostoru.
• Pístové, rotační proudové
• Využití masokombináty, potravinářství

Článek Stroje na dopravu plynných látek se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Stroje na dopravu kapalných látek

Předmět: Stroje a zařízení

Přidal(a): David Veselík

Čerpadla

Princip fungování

• Čerpadlo, pro kulminaci, proudí kapalin, kyselin.

Rozdělení čerpadel (podle principu):

• objemová
• odstředivá
• vrtulová
• proudová
• šnekové
• lamelové
• membránové
• pístové.

Objemové čerpadlo

• Nasaje určitý objem kapaliny, uzavře jej v pracovním prostoru a v dalším pracovním údobí jej vytlačuje.

Odstředivé čerpadlo

• Dopravují kapalinu točivým pohybem činné části motoru, kterým je oběžné kolo, mají velmi dobré vlastnosti pro čerpání vody a to čisté i znečištěné, jsou poměrně nenáročná na údržbu, mají vysoké průtoky a jsou spolehlivá.

Proudové čerpadlo

• Nejsou čerpadla v pravém slova smyslu, čerpadlo pracuje podobně jako čerpadlo ponorné, ale aby fungovalo, potřebuje být napájené například vodou z odstředivého čerpadla, které je instalováno nahoře.

Vrtulové čerpadlo

• Axiální čerpadlo, oběžné kolo má tvar vrtule, vhodná pro velké objemové průtoky, ale mají malé dopravní výšky.
• Využití v systému úpravy a čištění vod.

Článek Stroje na dopravu kapalných látek se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Zvedáky, navíjedla, zdvihací zařízení

Předmět: Stroje a zařízení

Přidal(a): David Veselík

Zvedáky

Slouží k občasnému nadzvednutí těžkých břemen při malé ruční síle a malému zdvihu, vyvozují značnou sílu. Pohon bývá nejčastěji ruční, je ale také motorový. Používá se jich ponejvíce k pomocným pracím jak v montážních dílnách, tak i na stavbách. Mají mít proto podle možnosti malou vlastní hmotnost, aby je bylo možno snadno přemisťovat. Jsou omezeny krátkým zdvihem, mají malou hmotnost vůči hmotnosti zdvihaného břemena.

Dělíme na:

• Hřebenové (nosnost 2 až 20 tun) = pastorek zabírá do ozubeného hřebenu, síla se přenáší na pastorek pomocí převodu ozubenými koly.
• Šroubové (nosnost 2 až 35 tun) = základem je šroub a matice. Při otáčení šroubem se nám vysunuje matice
• Hydraulické = funguje na základě Pascalova zákona, používá se pro nejtěžší břemena. Zvedací síla F2 je oproti působící síle F1 tolikrát větší, než kolikrát je větší plocha pístu F.
• Pneumatické (nosnost do 50 tun)  = rozšířené ve vybavení hasičů

Navíjedla:

Jsou ruční nebo motorová, výjimečně i se spalovacím motorem. Využití ve stavebnictví, sklady, montáže. Břemena se zdvihají nebo táhnou lanem, které se navíjí na buben.  Zdvihací síla je do 5 tun, maximálně 10 až 15 tun. Při poměrně značném zdvihu (několik desítek metrů). Na rozdíl od zvedáků a kladkostrojů nemění navíjedla v pracovních přestávkách tak často své umístění.

Navíjedla se používají při montážích, ve skladech, pro zvedání šoupátkových uzávěrů apod. Břemena se zdvíhají ocelovým lanem nebo řetězem navíjeným na buben. Převod mezi hřídelem kliky a bubnem je přes šnekové nebo několikastupňový čelní soukolí. Zdvíhací nebo tažná síla bývá do 5 Mpa. V prostředí s nebezpečím výbuchu (důlní provozy) se používá pohon pneumatický. Nejpoužívanější jsou navíjedla nástěnná a kozová. Pro zvedání automobilů se nehodí.

Zdvihací zařízení:

Zdvihadla slouží ke svislé dopravě břemen a k jejich držení v požadované výšce. Jednoduchá zdvihadla (zvedáky, kladkostroje, navíjedla) patří k malým mechanizačním prostředkům. Značně usnadňují namáhavé práce, jsou jednoduchá, levná a snadno přemístitelná. Malých rozměrů a co nejmenší hmotnosti (se dosáhne jakostním materiálem a jednoduchou konstrukcí, mnohdy i za cenu horší účinnosti).

Šroubový zvedák (v různých konstrukčních obměnách) a hydraulický zvedák je ve výbavě silničních motorových vozidel zejména z důvodu výměny poškozeného kola. Kladkostroje mají široké uplatnění při zvedání břemen v dílnách a ve stavebnictví. Navíjedla se používají např. ve stavebnictví pro zvedání břemen a jako součást lanových zvedacích ústrojí jeřábů. Vrátky mají využití na železnici (při posunu vagónů) a na lodích (zajišťují pracovní pohyby zdvihacího zařízení).

Použití:

• přemístění těžký materiál nestejných rozměrů a hmotnosti – materiálový tok přerušovaný, zpravidla v nestejných intervalech – materiál se přemisťuje na omezené, stále stejné ploše nebo prostoru, – nedostatek místa u jednotlivých pracovišť – nevyhovující dopravní cesty – požadavek vertikální i horizontální doprava břemen.

Druhy:

• jednoduchá, jeřáby (mostové, portálové, silniční, kolejové, lanové, plovoucí)
• dále dle pohonu: ruční, elektrický, hydraulický, pneumatický, spalovacím motorem, sdružený

Dle způsobu práce:

• pojízdné, nepojízdné, plovoucí, otočné

Článek Zvedáky, navíjedla, zdvihací zařízení se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Měření a měřidla

   Předmět: Technologie a strojírenství, Fyzika

   Přidal(a): danny

MĚŘENÍ

• Je jednou ze základních operací, která se uplatňuje při ručním opracování kovů
• Při měření porovnáváme rozměr určitého předmětu s velikostí takzvané měřící jednotky

Měření rozdělujeme:

a) Měření skutečných hodnot – PŘÍMÉ měření

• Měříme universálními měřidly, na nichž přímo odečítáme skutečný rozměr

b) Měření porovnáváním – NEPŘÍMÉ měření

• Zjišťujeme, zda nepřesahují-li rozměry mezní hodnoty

CHYBY MĚŘENÍ:

• V průběhu ,měření se můžeme dopustit chyb a ty mohou být zpusobena:
• -měřidlem
• -metodou měření
• -prostředím
• -pracovníkem

MĚŘIDLA

1) Měřítko

• Slouží k měření délek s přesností 0,2 až 0,5 mm
• Vyrábějí se : plochá, se šikminou plochou
• Ocelová měřítka
• Svinovací metry
• Pásma

2) Hmatadla

• Pro přenášení rozměrů a tam kde nelze použít posuvné měřítko
• Dutinové hmatadlo
• Obkročné hmatadlo

3) Posuvné měřítko

• Nejpoužívanější universální měřidlo, kterým můžeme, měřit : vnější nebo vnitřní rozměry, hloubky, osazení
• Hlavní části: – měřící ramena, hl. stupnice, nonius, hloubkoměr, výstředník
• Přesnost je odvozena od noniusové stupnice

4) Měření hloubky a výšky

• POSUVNÉ HLOUBKOMĚRY
• VÝŠKOMĚRY

5) Mikrometr

• Je velmi přesné měřidlo, kterým měříme rozměry s přesností 0,01 mm
• Měřený rozměr se určuje počtem otáček a pootočením mikrometrického šroubu
• (šroub má rozteč 0,05 mm = 1 otáčka = posun o 0,5 mm)
• stupnice na bubínku je dělena tak, že 1 dílek odpovídá posunutím pohyblivého dotyku o 0,01mm

• TŘMENOVÝ MIKROMETR
  • Měřící rozsahy:
  • 0-25
  • 25-50
  • 50-75
  • 75-100
  • části : měřící dotyky, matice se stupnicí, mikrometrický šroub, brzda, řehtačka

• DUTINOVÝ MIKROMETR
• MIKROMETRICKÝ HLUBKOMĚR

6) Měření úhlů

• PEVNÁ MĚŘIDLA – úhelníky (90°)
  • Úchylka od úhlu se projevuje jako světelná štěrbina mezi předmětem a plochou měřidla

• PŘESTAVITELNÁ MĚŘIDLA

• Obloukový úhloměr
  • Umožňuje odečítat pouze celé stupně, minuty se musejí odečítat odhadem

• Universální úhloměr
  • Odečítá stupně a minuty

• Optický úhloměr
  • Má lupu

7) ÚCHYLKOMĚRY

• Přesnost 0,01 mm

8) Kalibry

• VÁLEČKOVÝ
• TŘMENOVÝ

Článek Měření a měřidla – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.