Otázka: Sportovní trénink

Předmět: Tělesná výchova

Přidal(a): adelka

Definice: 

• plánovitý, řízený pedagogický proces zvyšování sportovní výkonnosti zaměřený na dosahování maximálních výkonů a na vítězství nad soupeřem 

Cíl:

• dosažení nejvyšší sportovní výkonosti na základě celkového rozvoje sportovce 

Úkoly:

• ovlivňovat tělesné, psychické a sociální předpoklady podporující přímo nebo nepřímo zvyšování sportovní výkonosti a připravit je na jejich využívání v soutěžích 
• osvojování sportovních dovedností
• rozvoj kondice a formování osobnosti sportovce 

Složky

TECHNICKÁ PŘÍPRAVA

• správné provedení daného pohybu, zaměřena na osvojení či zdokonalení pohybových dovedností – uzavřené dovednosti 
• otevřené dovednosti

TAKTICKÁ PŘÍPRAVA  

• zaměření na zvládnutí možných způsobů, řešení pohybových úkonů, plán boje, znalost prostředí, znalost slabin soupeře, herní situace
• Taktika: předem promyšlený plán způsobu sportovního soupeření vedoucí k vítězství
  •    fáze taktiky: senzorická, centrální, motorická

TEORETICKÁ PŘÍPRAVA

• prolíná se všemi zmíněnými složkami (znalost pravidel, kreativita – nic není pokaždé stejné) 

KONDIČNÍ PŘÍPRAVA

• zaměřuje se na rozvoj pohybových schopností (silové, rychlostní, vytrvalostní, koordinační schopnosti a pohyblivost) schopnost oddálit vznik únavy a vykonávat více práce s vyšší intenzitou

PSYCHOLOGICKÁ PŘÍPRAVA

• modelovaný trénink, zaměřen na psychiku sportovce vzhledem ke sportovnímu výkonu, hudba v sluchátkách před startem
  • dlouhodobá
  • krátkodobá

ETAPY

ETAPA ZÁKLADNÍHO TRÉNINKU

• délka 2-3 roky 
• hlavním úkolem = je harmonický rozvoj osobnosti, upevnění zdraví, podpora přirozeného tělesného i psychického vývoje
• výkon není nejdůležitějším faktorem tréninkových ukazatelů 
• správnost tréninku posuzujeme podle: 
  • mírní rozvoje pohybových dovedností, pohyblivosti, obratnosti, správné držení těla
• rozvoj všestrannosti 
• vytváříme návyk na pravidelnosti tréninku 
• osvojit si základní vědomosti o zvoleném sportu 

ETAPA SPECIALIZOVANÉHO TRÉNINKU 

• délka 4 roky
• proces se zaměřuje na rozvoj pohybové schopnosti a dovednosti, které přímo ovlivňují výkon
• vzrůstá zatížení (tréninkové dávky, intenzita)
• taktická a psychologická příprava 
• pokud sportovec nepokračuje ve sportu, je to poslední etap

ETAPA VRCHOLOVÉHO SPORTU

• pracuje s dospělými lidmi, kteří mají talent 
• Cílem – co nejvyšší výkon, popřípadě výkonnost 
• tréninkové dávky jsou enormní a zatížení je maximální (počet tréninkových dnů se blíží 320 a tj.  1000)
• využívají se specializované tréninkové prostředky 
• důraz na regeneraci sportovce
• náročná taktická příprava 
• trénink je přizpůsoben na individuální činnosti jedince
  • je třeba přizpůsobit všechno: denní režim, volný čas

TYPY TRÉNINKOVÝCH PLÁNŮ 

• Plánování = tvůrčí činnost trenéra pro rozvoj sportovce
• Plány:   
  • a) individuální 
  • b) skupinový

Plány podle délky období:   

• Mikrocykly – obvykle 1 týden, podrobný popis činnosti sportovce 
• Mezocykli – obsahuje optimální počet jednotlivých složek sport. tréninku
  • obsahují kontrolní závody a výkonnostní testy 
• Roční plán – obsahuje stručnou charakteristiku družstva, stanovení cílů, počet plánovaných závodů, termín soutěží, soustředění
•  Víceleté -plány na přípravu OH a MS

EVIDENCE 

• základem je tréninkový deník sportovce a trenéra

Zapisuje se tam: 

•   docházka, objem cvičení, intenzita, tepová frekvence, osobní rekordy, výsledky závodů, pocity  sportovců, zranění….

Řízení tréninkového procesu

SPORTOVNÍ FORMA  

= optimální stav připravenosti sportovce 

• stav, kdy podává nejvyšší výkon 
• není to trvalý stav (přibližně 2 měsíce)
• jde o získávání sportovní formy  
• v přechodném období klesá 

OSOBNOST TRENÉRA

Trenér= je osoba, která řídí sportovní trénink, jeho činnosti můžeme rozdělit :

• a)  projekční a plánovací 
• b)  organizační 
• c)   realizační 
  • činnosti trenéra ve vztahu ke sportovcům: podává instrukce, opravuje, hodnotí, chválí, trestá..

Typy trenérů podle výkonnostní úrovně: 

• • Trenér – pedagog – vhodný pro trénink dětí a mládeže 
  • Trenér – organizátor – vhodný pro výkonnostní sport 

Vybraná doporučení pro řídící práci trenéra: 

• vzorem pro své svěřence, přísný, chápající
• spravedlivý 
• budovat u sportovců sebedůvěru i sebekontrolu 
• komunikovat s rozhodností, ale přátelsky 
• pochválit, ale ne příliš často
• umění řešit konfliktní situace
• provádět diagnostiku aktuálního stavu trénovanosti sportovce 

VÝBĚR TALENTŮ

• vybírá se uspořádáním testů- soutěže => tam se pak talenti vyberou
• zaměřují se na vlohu, nadání, talent 

Vlohy

• má každý jedinec, je to všeobecný předpoklad daný jedinec má vlohy např. pro míčové sporty 

Nadání

• ze všech míčových her by si měl najít jen 1 který mu jde nejlíp např. Ve florbalu – jde hlavně o naleznutí silné stránky

Talent

• talent má 1% nabob 0,5% sportovců, převyšuje výkony ostatních ne za až tak velkou oběť, sportovní genialita

Testování fyzické zdatnosti 

• slouží k zjištění fyz. koordinace sportovce buď na konci nebo začátku období – tréninku 
• Teréní test – improvizované, podmínky jsou proměnné 
• Laboratorní test – jasně dané podmínky, musí být ve stejné místnosti nebo na stroji 
• Test W170 –  měří se výkon sportovce při tepové frekvenci kolem 170/1 minutu tepů 
• WO2MAX – vitální kapacita plic- maximální využití kyslíku z vdechnutého kyslíku – má hrudní pás + masku 

RANÁ SPECIALIZACE 

= specializace v mladém věku – musí děti chtít (rodiče je nesmí nutit – vzniká nechuť k té činnosti) 

• je nutné dodržovat zátěž 
• malé děti nesmí cvičit moc – posilování vůbec, hrozí pak ničení těla, nebo úraz, aniž by dosáhli maxima – je lepší když budou postupně trénovat a budou nejlepší za pár let, než když je přetrénují a jsou nejlepší 1.rok ale pak s tím skončí.

Článek Sportovní trénink – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Novodobé olympijské hnutí

Předmět: Tělesná výchova

Přidal(a): adelka

Vznik a vývoj olympijských her 

• První OH se uskutečnily 776 p.n.l v Olympii 
• Hlavní myšlenka her – konaly se vždy k poctě nějakého boha (byly součástí náboženských slavností)
•  V období her se nesměli vést žádné války
• Původně se mohli účastnit pouze občané řeckého původu (otroci, barbaři nesměli)
• Ženy se účastnit nemohly, svobodné mohly aspoň koukat, vdané ne (měli vlastní hry mimo OH – hry bohyně Héry)
  • Vítězové získali – velké ovace, olivová věnec, uznání do konce života, 

Soutěže:      

•  běh na 1 stadion (192,27m), na 2 stadiony, na 1500m, běh v plné zbroji (štít, přilba, meč)
• Zápas
• Pětiboj = 1 stadion, dálka, oštěp, disk, zápas
• Jezdecké soutěže 
• Box
  • Hry byly v roce 394 n.l zakázány vlastním ediktem Theodosiuse  
• První pokus o obnovení OH  – v Německu v 18.století
  • v Anglii a v Řecku 19. století byly neúspěšné (špatné společenské podmínky)  

Novodobé olympijské hry

• zakladatelem novodobých OH = Pierre de Coubertin 
• (francouzský baron, pedagog, historik)
• S myšlenkou na obnovení OH Coubertin přišel na mezinárodním kongresu v Paříži v roce 1894
• Na této konferenci bylo určené i první místo konání her (Athény)

Hlavní příčiny obnovení her: 

• Rozvoj a obliba sportu, jako kulturně společenský jev 
• Rozšíření sportu na mezinárodní úrovni, potřeba vtvoření koordinačního orgánu a jednotný rámec mezinárodního sportovního soutěžení
• Snaha propagovat sport jako jeden z vhodných výchovných prostředků
• OH myšlenka: Kalokagáthia = ideál tělesné krásy a duševní dokonalosti 
• OH motto: ,, citius- altius-fortius,, = rychleji, výše, silněji

První novodobé olympijské hry

 Athény 16.04.1896

• Trvaly od 6-14 dubna  a konaly se na obnoveném antickém stadionu 
• Účastnilo se 311 sportovců ze 13 zemí, čeští sportovci se neúčastnili 
• Soutěžilo se v 9 sportovních odvětví: Atletika, cyklistika, plavání, sportovní gymnastika, sportovní střelba, šerm, vzpírání, tenisu a zápase, na programu bylo i veslařství a jachtařští, ale kvůli počasí se nekonaly 

Paříž 1900 a St. Luis 1904

• Byly neúspěšné, chaotické, organizačně téměř nepřipravené (problémy s ubytováním sportovců a i se sportovišti

Londýn 1908 a Stockholm 1912 

• byly úspěšné 
• obnovení olympijských her vyvolaly obrovskou vnitřní dynamiku sportu
• rychlily vznik jednotlivých sportovních pravidel, utváření národních a mezinárodních sportovních federací

MOV – Mezinárodní olympijský výbor

• Sídlí : ve Švýcarsku (od 2013 předseda Thomas Bach)
• byl vytvořen také na mezinárodním kongresu v Paříži (stejně jako novodobé OH)
  • za Čechy Jiří Guth-Jarkovský osobní přítel Coubertina, sportovní nadšenec 
• zabývali se přípravou Olympijské charty (dokument definující základní cíle, zásady a řád olympijského hnutí)
• též řešila otázku, zda olympijské hry mají být soutěží národů nebo států 

Stanovil hlavní zásady her: 

• čtyřletý cyklus (původně se LOH konaly ve stejný rok jako ZOH, ale od roku 1994 střídaní vždy ob 2 roky) 
• pravidelné střídaní dějiště her – pořadatelem je vždy město, nikoliv stát

Olympijské hry – symboly      

Olympijská vlajka 

• kruhy (od r.1914):
• Modrý – Evropa
• Černý- Afrika
• Červený- Amerika
• Žlutý- Asie
• Zelený- Austrálie

Olympijský oheň

• hoří po celou dobu her (od r. 1928)
• z dějiště antických her v Řecku je přenášená mnoha běžci na stadion kde se další hry konají

OH hymna

• poprvé použitá 1896 (Athény), autor Spyridon Samaras

Letní olympijské hry

Disciplíny LOH: 

Například:  Atletika, cyklistika (dráhová, horská kola), plavání,  gymnastika,  volejbal, basketbal, fotbal, tenis, šerm, golf, Judo, karate:

• 2024 Paříž 
• 2021 Tokio (měli být 2020)
• 2016 Rio
• 2012 Londýn
• 2008 Peking 
• 2004 Athény
• 2000 Sydney
• 1996 Atlanta
• 1992 Barcelona 
• 1988 Soul 
  
• 1884 Los Angeles (bojkot OH – období studené války)
• 1880 Moskva (bojkot OH- období studené války)
• 1976 Montreál 

Příklad vítězů ZOH 

Čeští

• Jan Železný – oštěp, světový rekordman (98,48m)
• Barbora Špotáková – oštěp, světová rekordmanka (72,28m)
• Emil Zátopek – 5 000m, 10 000m, maraton, 1952 Helsinky  3 zlaté medaile, 1948 1 zlatá

Světový

• Michael Phelps – plavání 23 zlatých medailí
• Usain Bolt – sprinty (1OOm, 200m)  9zlatých medailí
• Jesse Owens – 100m,200m, skok do dálky, 4 zlaté medaile na jedněch hrách 1936
• Bob Beamon – skok do dálky, posunul světový rekord o 55cm 1968 Mexiko (dnes už tento rekord překonán)
  

Zimní olympijské hry

• Snaha o zařazení zimních sportů do programu OH,
• r. 1908 v rámci LOH Londýně zařazeno krasobruslení 
• r. 1920 v Antverpách – krasobruslení a zimní hokej 

Poprvé se konali 1924 v Chamonix 

• sezvání sportovců na ,,Týden zimních sportů“, zpožděně kongres MOV v roce 1925 v Praze označil za první ZOH
• Soutěžilo se v 5 sportech: lyžování (běh, skoky), krasobruslení, rychlobruslení, lední hokej a boby  
• Postupně rozšiřováno o další disciplíny : 
  • Např.: 1952- obří slalom, 1988- super G, 1992- jízda v boulích
• Má stejné symboly, jako LOH a mezi organizátory ZOH se předává tzv.: Oselská vlajka, která byla dar města Oslo v roce 1952

Disciplíny ZOH: 

Lední hokej, boby, sáně, krasobruslení, rychlobruslení, alpské lyžování, skoky na lyžích, Freestyle lyžování (jízda v boulích, akrobatické skoky), běh na lyžích, biatlon, snowboarding (1998), curling:

• 2022 Peking
• 2018 Pchjongchang
• 2014 Soči
• 2010 Vancouver
• 2006 Turín
• 2002 Salt Lake City
• 1998 Nagano
• 1994 Lillehammer
• 1992 Albertville
• 1988 Calgary
• 1984 Sarajevo
• 1980 Lake Placid
  

Příklad vítězů ZOH

Čeští 

• Hokejisté – 1998 (Nagáno)
• Kateřina Neumanová – běžky, Turín (2006)
• Martina Sáblíková – rychlobruslení (3000m,5000m), 2010,2014
• Ester Ledecká – alpské lyžování, snowboarding, 2 zlaté medaile v různých disciplínách 

Světový 

• Martin Fourcade- biatlon, 2014, 2018 (dohromady 5 zlatých)
• Eric Heiden- rychlobruslení, 1980
• Darja Domračevová – biatlon, 2014,2018 (4 zlatý)

Zneužití/ zrušení olympijských her

• 1972 Mnichov (teroristický útok 11 izraelských sportovců zabito palestinskými teroristy)
• 1944 Londýn (zrušeno kvůli 2sv. válce) 
• 1940 Tokio (zrušeno kvůli 2sv.válce)
• 1936 Berlín (zneužity pro politickou propagaci)
• 1916 Berlín (zrušeno kvůli 1sv.válce)

Článek Novodobé olympijské hnutí – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Cukry, tuky, bílkoviny

Předmět: Tělesná výchova a sport

Přidal(a): KH

Cukry

• Cukry jsou vynikajícím zdrojem energie (ve formě glukózy nebo zásobního škrobu glykogenu)
• Glukóza slouží jako pohotový zdroj energie a glykogen jako zásobní forma, která je skladována v játrech a svalech. Glukóza je prioritním zdrojem energie pro nervový systém a mozek.

Takže cukry dělíme na jednoduché a složené: 

• Jednoduché sacharidy: řepkový či třtinový cukr, med, ovoce, sladkosti, koláče, sušenky, bonbony, čokoláda (= tento zdroj energie označujeme jako „prázdné kalorie“, které nám poskytují spoustu energie, ale téměř žádné důležité vitamíny či minerály). Tyto cukry dodávají pohybu na dynamičnosti a jsou nezbytným pomocníkem při sportu.
  • Výhoda = Jednodušší cukry tělo dokáže rychle zpracovat a chybějící energii z nich doplnit téměř okamžitě.
  • Nevýhoda = Energie se brzy vyčerpá, což se projeví pocitem slabosti a hladu.

• Složené sacharidy: rýže, chleba, zelenina, těstoviny, cereálie. Vstřebávají se poměrně dlouho a obsahují dostatek vlákniny, proto nás mnohem lépe zasytí. Zvláště celozrnné potraviny obsahují důležité minerály a některé vitamíny. Složené cukry jsou tvořeny z mnoha cukerných jednotek. Tělo je tráví pomaleji a nedokáže z nich rychle uvolnit energii.

Proč jsou cukry důležité?!:

• Cukry podporují vylučování inzulinu a ten omezuje štěpení tuků a zvyšuje jejich tvorbu.

Výhodnější je konzumovat cukry s nižším glykemickým indexem, které najdeme například v luštěninách, žitném pečivu nebo ovesných vločkách. Jednoznačně prospěšným složeným cukrem je vláknina obsažená v ovoci, zelenině, celozrnném pečivu a cereáliích. Je obtížně stravitelná, způsobuje pocit nasycení a podporuje vylučování.

Cukry jsou tedy velmi potřebné. Problém tudíž není v jejich energetické hodnotě, ale v jejich nadměrném příjmu, chybném výběru potravin a špatném rozložení během dne. Potrava bohatá na cukry by se neměla jíst večer, protože se uvolňuje více inzulinu a energie se ukládá ve formě tuků. Aby se energie z cukrů spotřebovala, je také potřeba se hýbat. V opačném případě dochází opět k vytváření tukových zásob. Když už jsme u těch tuků…

Tuky

• Tuky představují rizikovou složku potravy, protože obsahují hodně energie. V jednom gramu je jí dvakrát více než v cukrech a bílkovinách.
• Mají ale malou sytící schopnost, takže aby došlo k uspokojení pocitu hladu, je potřeba jich sníst více.
• Nadbytečná energie přijatá v tucích je ukládána do tukové tkáně, protože tělo má tendenci uchovávat si energii na horší časy. A z té uchované energie se nejdříve spalují cukry a bílkoviny. Tuky ale nelze ze stravy vyloučit. Obsahují mastné kyseliny (kyselina linolenová), určité z nich organismus nedokáže vyrobit a rozpouštějí se v nich některé vitamíny. (A, D, E a K).
• Obecně platí, že zdravější než tuky živočišné jsou tuky rostlinné (rostlinný olej – palmový, kokosový…).zdravé rostlinné tuky může nacházet každý den a to např. v avokádě, v ořechách, semenech, plnotučných mléčných výrobcích nebo v omeze 3 z ryb.
• Naopak nezdravé tuky můžeme najít v chipsech, ve smažených věcech a nejhůře jsou na tom grilované potraviny s vytvářenými karcinogeny.
• Posledním substrátem jsou bílkoviny.

Bílkoviny

• Z pohledu sportovní výživy jsou bílkoviny důležité především pro tvorbu svalů. V případě potřeby slouží i jako zdroj energie.
• Jsou základní stavební složkou organismu, podílejí se na stavbě buněčných a kosterních struktur a tvoří se z nich nukleové kyseliny, enzymy a hormony.
• Zisk energie z bílkovin má přednost před odbouráváním tuků. Při trávení bílkovin spaluje tělo více kalorií než při zpracování tuků nebo sacharidů.
• Co se ale týče využívání energie tak jako zdroj energie je tělo využívá, až když není dostatek sacharidů a tuků. Takže jde logicky na řadu až jako poslední.

Bílkoviny dělíme na rostlinné a živočišné:

• živočišné: mají nejvyšší biologickou hodnotu, jsou obsažené v mase, rybách, vejcích a mléčných výrobcích
• rostlinné: jsou méně bohaté na esenciální aminokyseliny, např. brambory, sója, luštěniny; proto musí vegetariáni jíst velmi pestrou stravu a pečlivě střídat zdroje bílkovin

Nedostatek bílkovin vede k poruchám tělesného a duševního vývoje, snížené imunitě či k zhoršenému hojení ran. Nadbytek zase zatěžuje játra a ledviny.

Jak s tím vším souvisí anaerobní práh?

Aerobní/Anaerobní práh

• Po celý život nás doprovází cosi, čemu se říká aerobní práh. Co to vlastně je?
• Aerobní práh je intenzita činnosti v té výši, kdy se nám v těle poprvé zvedne hladina laktátů, ale pořád ještě máme dostatek kyslíku a okysličené svaly.
• U každého je hranice individuální. Netrénovaní jedinci mají nižší (okolo 60 % maximální tepové frekvence), trénovaní jedinci to mohou dotáhnout až k 85 % max. tep. frekvence.
• Čím více totiž trénujete, tím více se vám hranice bude zvětšovat do určitého limitu, a bude schopna plnit úkol aerobního prahu, a sice umožňovat trénink s vyšší intenzitou tak, aby nedocházelo k velkému hromadění laktátů v krvi, které tělo nedokáže odbourat a tak ho posílá do svalů, které následně začnou tuhnout na základě té kyselině mléčné.
• K tomu totiž dochází, jakmile hranici překročíte a ocitnete se v tzv. anaerobním prahu. Tedy v nejvyšší možné intenzitě cvičení. Tělu dochází kyslík a tak se v těle začnou hromadit laktáty a kyselina mléčná se vám vlije do svalů, které následkem toho začnou tuhnout. Ale stejně jako aerobní práh i ten anaerobní zle do určité míry posunout. Vše pravidelným cvičením v aerobním a v anaerobním prahu … sem tam ten anaerobní můžete lehce překročit.
• Běžně provozujeme nějakou sportovní činnost ať už pravidelně či jednou za čas. Důležité je vědět, kdy spalujeme tuky a kdy cukry. Pokud pravidelně necvičíme, můžeme se spolehnout na to, že spalujeme hlavně cukry. Na tuky si tělo sahá až při pravidelném pohybu.
• Pokud ale překračujeme naši vlastní tepovou hranici (anaerobní práh), která je individuální, srdce přestane stíhat vysílat kyslík a do svalů se nám dostává kyselina mléčná. Při této situaci není tělo schopné spalovat cokoli jiného něž cukry. Tuky jsme schopni dávat pryč jen při aerobním cvičení, tedy za přísunu kyslíku.

Článek Cukry, tuky, bílkoviny – tělesná výchova se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Doping ve sportu

Předmět: Tělesná výchova, Chemie

Přidal(a): malylasi4

Co je to vlastně doping?

Doping je způsob, díky kterému se někteří sportovci snaží zlepšit nebo navýšit svoji výkonnost. Látky, které patří mezi dopingové, je celá škála. Ovšem nejznámější látka, která většinu lidí napadne, jako první jsou steroidy. Dalšími látkami mohou být např. povzbuzující prostředky, růstové hormony, doping maskující látky, narkotika a třeba i marihuana. Doping nemusí být pouze podávání zakázaných látek do těla, ale můžou to být také zakázané metody jako např. krevní transfúze a genový doping. Často se také objevují metody jako odmítání podstoupení dopingové zkoušky nebo dokonce nezákonné manipulování se vzorky při odběrech (krve). V dnešní době jsou všichni tito nečestní sportovci z 99% odhaleni, buď po pár hodinách anebo až s odstupem času a je jim udělen odpovídající trest.

Dopingové látky

Jak již zaznělo v předchozím odstavci, tak dopingové látky jsou rozděleny do několika kategorií, podle toho jaké mají vlastnosti a jak ovlivňují činnost metabolismu. Kromě „výhod“, které dopingové látky vyvolávají, dokáží často poškodit i některé lidské orgány a to především srdce a ledviny. Takže sportovci riskují nejen s jejich kariérou, ale i se zdravím. Riziko ohrožení svého zdraví je velmi vysoké, ale i přesto většina sportovců toto riziko podstoupí za vidinou lepších výsledků.

1. Povzbuzující látky

První skupinou jsou povzbuzující látky neboli stimulanty, jejichž příčinnou dochází ke zlepšení koncentrace a rapidně snižují únavu. Mezi tyto látky patří především známý kokain, amfetamin a další.

2. Steroidy

Když mluvíme o dopingu, celkem často nás jako první napadají steroidy, které tvoří druhou skupinu zakázaných látek. Jejich hlavním významem je rychlejší nárůst svalové hmoty a síly. Využívají se především v kulturistice a přináší riziko poškození srdce, ledviny, reprodukční schopnosti jedince a v nejhorším případě přivodí smrt.

3. Růstové hormony

Podobným steroidům jsou růstové hormony, které sice v medicíně mohou mít mnoho pozitivních vlastností, ale při nesprávném užívání poškozují artritidou (zánět kloubů) klouby, nebo můžou způsobit tzv. akromegalii (nenávratné nadměrné zvětšování některých částí těla). Dále poškozují, jako ostatní dopingové látky srdce, játra, štítnou žlázu a zrak.

4. Erythropoetin

Látka, které zlepšuje využívání kyslíku v těle je erythropoetin ve zkratce EPO. Negativně působí na srdce a může přivodit i smrt.

5. „Maskovací látky“

V kombinaci s ostatními dopingovými látkami se často používají diuretika, které se díky svojí vlastnosti označují jako maskovací látky. Tyto látky kromě maskování jiných nepovolených látek mohou pomoci k rychlejšímu snížení hmotnosti. Diuretika často způsobují dehydrataci, závratě, svalové křeče, zmatenost a další.

6. Narkotika

Narkotika, jako jsou např. morfium, heroin, kodein zmírňují pocity bolesti. Tyto drogy jsou ovšem silně návykové a důsledkem jejich užívání je snížení je snížení imunitního systému. Často se používá v nemocnicích po operacích apod. (vlastní zkušenost).

7. Marihuana

Mezi poslední sedmou skupinu patří ne tak často používaná, ale také zakázaná látka marihuana (konopí, nebo také „tráva“). Může působit jako relaxační prostředek a lék proti bolestem. Mezi její negativa patří zhoršení koncentrace, zhoršení koordinace, onemocnění plic a také závislost.

Dopingové kontroly

„Je-li vzorek A moče pozitivní, může sportovec požádat o kontrolní analýzu vzorku B, které se může osobně zúčastnit. Nepožádá-li, je výsledek analýzy vzorku A již považován za konečný.“

Dopingová kontrola může být prováděna při soutěži, tréninku nebo kdykoliv mimo soutěž. Dopingová kontrola probíhá bez oznámení dopředu. Dopingovou kontrolou je pověřen dopingový komisař, který celou kontrolu vede a také vybírá sportovce, kteří se podrobí právě kontrole. Analýzu vzorků z dopingové kontroly provádí specializované laboratoře, které patří pod světovou agenturou WADA. Sportovci jsou vždy odebrány dva vzorky, označeny jako A a B.

Podle nálezu je poté udělen patřičný trest pro sportovce. Mezi nejpřísnější tresty při dopingu, patří užívání látek jako např. mestanolon, metabolit drostanolonu anebo odmítnutí dopingové kontroly. Tyto tresty se pohybují od 4let až doživotního zákazu činnosti. Mezi nejčastější sporty, kde dochází k dopingu, patří především kulturistika, vzpírání a ostatní silové sporty.

Historie dopingu

Historie dopingu sahá velmi hluboko do dějin lidstva i člověka samotného. První známky použití dopingu jsou již zaznamenány v samotné bibli, kdy Adam a Eva pozřeli zakázané ovoce za účelem získání božské moci. V historii mohlo být mnoho důvodů proč používat doping, např. podle Darwinovy teorie, kdy přežije jen ten nejsilnější. Pozdějším motivem pak mohl být cíl získat co nejvíce peněz, majetku nebo cíl mít největší moc, vliv a postavení ve společnosti. V norské mytologii Berserkové pili speciální koktejl s názvem „butoten“, o kterém se dnes ví, že s největší pravděpodobností obsahoval houby mochomůrky, které dokázali vyvolat stav, ve kterém se navýšil fyzický výkon až o 10 krát. Dnes velice známí sportovní lékaři se objevovali již v starověkém Řecku. Tito velice (na tuto dobu) vzdělaní odborníci nabízeli výživové doplňky s úmyslem zlepšit fyzický výkon konkrétního sportovce a byli, tak jako dnes, zodpovědní za denní stravovací režim sportovců, který je vždy upravován před soutěží. Sportovci v antickém Řecku byli zvyklí na různé diety kombinací různých druhů masa, které by zvýšilo jejich fyzické síly. Pro zajímavost, pro atlety bylo doporučeno kuřecí maso, vepřové maso pro zápasníky, pro boxery buvolí maso a kozí maso pro skokany, protože stará pověra tvrdila, že atleti po konzumaci určitých druhů masa získají potřebné atributy právě těchto zvířat. Při olympijských hrách ve třetím století před naším letopočtem se sportovci snažili zvýšit svůj výkon použitím určitého druhu houby, podobně jako v norské mytologii. Později v 1. století již našeho letopočtu se objevovali sportovci, kteří za účelem lepší vytrvalosti pili bylinný nápoj z přesličky rolní. V historii nedocházelo pouze k dopingu lidí, ale dokonce k dopingu koní. Během římského období závodníci na válečných vozech používali ke krmení koní speciální směs, aby koně běželi rychleji. A stejně jako dnes byla snaha o omezení dopingu a to především  ve starověkém Řecku, incké říši nebo Čínském císařství. Rapidní nárůst dopingu je spjat s rostoucí rolí sportu v moderní společnosti od poloviny 19. století. První známou událostí tohoto už „moderního“ dopingu je smrt britského cyklisty Artura Lintona během závodu Bordeaux–Paris 1866, který údajně využíval k dopingu léčivé drogy Trimetyl. Situace, během které mohlo dojít k další podobné tragédii jako u Lintona, byla využití podkožních injekcí při ochabování svalstva americkým maratoncem Thomasem J. Hicksem, který se při převzetí své zlaté medaile ocital na hranici mezi životem a smrtí, naštěstí se mu tento stav podařilo ustát a žil téměř dalších 60let. Užívání dopingu se eviduje téměř ve všech sportech až do dnes.

Úspěchy díky dopingu

Tuto kapitolu bych rozdělil na dvě části, a to zvlášť na úspěchy světových sportovců a úspěchy ruských sportovců. Často se stává, že za sportovními úspěchy často stojí doping a sportovci díky tomu spadnou, jak se říká: „z vrcholu na dno“ a jsou jim odebrány získané tituly, medaile, trofeje apod.

Světoví sportovci

1 Lance Amstrong

Jeden z nejznámějších cyklistů, který se pravidelně zúčastňoval i Tour de France. Lance Armstrong se narodil 18. září 1971 v americkém státě Texas. Svoji sportovní kariéru začal atletikou, potom se postupně dostal k triatlonu, kde ho natolik oslovila především jízda na kole, že se rozhodl věnovat už pouze profesionálně cyklistice.  V cyklistice zaznamenal mnoho úspěchů a to i včetně toho, že se stal historicky nejmladším vítězem etapy na Tour de France a posléze i nejmladším mistrem světa. Jeho obrovský talent na značnou dobu pozastavila rakovina, kterou se mu nakonec podařilo překonat, a vrátil se opět k cyklistice. Následovaly opět úspěchy především na Tour de France. Mnohokrát byl obviněný z dopingu, ale výsledky byly vždy negativní, až v roce 2012 začala americká antidopingová agentura (USADA) opět Lance Armstronga vyšetřovat pro podezření ze zneužívání zakázaných látek. Armstrong měl užívat EPO, testosteron, růstový hormon, steroidy i krevní transfuze. Lance Armstrong však vše popírá slovy: „Většina lidí, jež projde něčím tak náročným, jako je léčba rakoviny, si ze všeho nejvíce váží svého zdraví“. Toto vyšetřování stálo Armstronga odebrání všech titulů vítěze Tour de France, a také kvůli vyvolání spekulací ve světě přišla charitativní organizace Livestron (zabývající se léčbou rakoviny) o hlavní sponzory.

2. Ben Johnson

Slavný kanadský sprinter, který se narodil 30. prosince 1961 ve Falmouthu. V roce 1988 zazářil na Olympiádě v Soulu, když překonal světový rekord v běhu na 100 m s časem neuvěřitelných 9,79s. Jeho nadšení z úspěchu ovšem netrvalo dlouho. Hned následující den dopingová kontrola zjistila, že Johnson dosáhl vítězství pomocí steroidu stanozolol.  Johnson patří mezi první sportovce, kteří se k dopingu sami přiznali. Přiznal, že bral doping od svých 20 let, kdy ho k tomu přesvědčil jeho trenér Charlie Francis.

3. Diego Maradona

Patřil k nejlepším fotbalistům světa a dodnes je vzorem pro mnohé mladé hráče. Narodil se 30. října 1960 Buenos Aires.  Za jeho předčasný konec kariéry může především doping, který znamenal pro Diega Maradonu 15letý zákaz vykonávání činnosti. Poté se pokoušel dostat opět na vrchol fotbalového světa, ale paradoxně se opět prokázalo, že dopoval. Po tomto zjištění to s Maradonou „šlo z kopce“. Kromě afér kolem užívání kokainu a drogové závislosti, měl pletky s mafií, střílel ze vzduchovky po novinářích, opět užíval doping, závratně ztloustnul a poté úspěšně čelil těžké srdeční příhodě. V říjnu 1997 tak svou kariéru definitivně ukončil.

Ruští sportovci

Ruský dopingový skandál, který vyvrcholil v zákaz většině ruským sportovcům reprezentovat svoji zemi na mezinárodní scéně, odstartovala německá televize ARD, když odvysílala dokument o systematickém dopingu, korupci, vydírání v ruské atletice a zakrývání pozitivních dopingových testů. Tento dokument byl odvysílaný v listopadu roku 2014. V prosinci téhož roku došlo k odstoupení šéfa ruské federace Valentina Balachničeva z funkce pokladníka mezinárodní federace IAAF a světová antidopingová agentura WADA vytvořila speciální tříčlennou komisi, která se zaměřila na vyšetření dopingu v Rusku. Testování dopingu ruských sportovců trvalo necelý rok a 9. Listopadu 2015 světová antidopingová agentura vydala zprávu o systematickém dopingu v ruské atletice. Reakce všech světových sportovních asociací a federací byla téměř stejná: zákaz reprezentace ruských sportovců na mezinárodních soutěžích a závodech (především atletických soutěží a olympijských her). Dnes již některé ruské sportovce opět vídáme na sportovních polích, ale s tím rozdílem, že nereprezentují ruskou vlajku, ale soutěží pod neutrální vlajkou nebo vystupují jako „olympijští sportovci z Ruska“.

Osobní zkušenosti s dopingem

Já jakožto hokejista jsem také sportovec, a také jsem se již setkal s dopingem v hokeji. Nemyslím tím přímo zakázaný doping, za který se udělují několikaleté nebo dokonce doživotní tresty zákazu činnosti, ale látky a produkty, které jsou běžně všem dostupné a jejichž užívání je pouze na vlastní nebezpečí. Mluvím především o suplementech a výživových doplňcích stravy jako jsou proteiny, gainery, bcca atd. Dále se pak v hokejovém prostředí vyskytují často energetické nápoje, které se dají dnes koupit téměř v každém obchodě. V neposlední řadě většina hokejistů používá tzv. žvýkací tábák.

1 Suplementy a výživové doplňky

Suplementů a výživových doplňků je v dnešní době celé škála, mezi nejznámější však patří právě proteiny, gainery a BCAA. Dále se pak především v silových sportech užívají suplementy jako kreatin apod.

2 Protein

Protein neboli bílkovina, je základní stavební částicí svalové hmoty. Používá se především při nabírání svalové hmoty, což je u některých sportů hlavní prioritou, např. v kulturistice. Protein je také důležitý u sportů, kde není důležitý především objem svalů, ale jejich síla, dynamika, vytrvalost nebo třeba i rychlá regenerace. Bílkoviny jsou základem a nebudete-li jich mít dostatek, Vaše výkony i sportovní pokroky tím budou trpět. Osobně protein využívám i já, jako zdroj rychlé výživy svalů po tréninku. Příprava proteinu spočívá v rozmixování prášku (proteinu) s vodou.

3 Gainer

Gainer je koncentrát, který je složený ze sacharidů a proteinů. Jeho hlavní funkce je nabrání svalové hmoty a síly, nejen u sportovců, ale i u lidí s běžným životem. Sportovcům slouží po náročném fyzickém tréninku jako rychlý příjem energie. Používá se také k doplnění svalového glykogenu pro vyšší výdrž a výkonnost. Osobně jsem Gainer dřív využíval, protože jsem byl oproti mým vrstevníkům chudý a chyběla mi tělesná váha. Příprava gaineru spočívá v rozmixování prášku (gaineru) s vodou.

4 BCAA

BCAA je zkratka z angličtiny: Branched Chain Amino Acids, česky tedy aminokyseliny s rozvětveným řetězcem. Do aminokyselin s rozvětveným řetězcem patři např. leucin, isoleucin nebo valin a tato skupina tvoří až 35 % obsahu svaloviny. Tyto aminokyselina naše tělo nedokáže samo vytvářet a běžně je můžeme získat například z bílého drůbežího masa, mořských ryb, fazolí, čočky či hrachu.

„Jejich význam spočívá v tom, že zvyšují svalovou syntézu proteinů a snižují katabolické procesy ve svalu. Ve svalových buňkách představují zdroj energie, jsou totiž využívány k tvorbě tzv. makroergních fosfátů.“ Laicky řečeno, BCAA slouží k lepší regeneraci svalů pří zvýšené fyzické činnosti. Osobně BCAA  využívám ihned po tréninku, pro lepší regeneraci svalů. Příprava BCAA spočívá v rozmixování prášku (BCAA) s vodou anebo jsou také k dostání v kapsulích.

5 Energetické nápoje

Dnes už zřejmě každý, alespoň jednou ochutnal energetický nápoj. V obchodech je jich v dnešní době celá škála. Liší se různým výrobcem, ochucením nebo třeba také cenou, ale jedno by měli mít všechno stejné – měli by nabudit Váš organismus. Energetické nápoje jsou nealkoholické nápoje, které obsahují často nadměrné množství cukru, umělých sladidel, bylinných výtažků, taurin apod., ale hlavně obsahují legální stimulační drogu kofein. Kofein je právě ona látka, která by měla náš organismus připravit na fyzickou (nebo i psychickou) zátěž. V hokejovém prostředí se často setkávám s užíváním právě těchto energetických nápojů jak před tréninkem, tak i před zápasem.

6 Žvýkací a orální tabák

Jedná se o tabákový produkt, který stejně jako cigarety obsahuje nikotin a který stejně jako cigarety může způsobovat rakovinu (nejčastěji jícnu a jazyka). Dnes nejen v hokejovém prostředí používaný produkt. Žvýkací tabák se na rozdíl od cigaret nekouří, ale pomocí žvýkáni v ústech se postupně rozpouští. Orální tabák se od žvýkacího liší pak pouze tím, že je jich připravený v malých sáčcích a nemusí se již žvýkat. Tento produkt se začal používat v norských zemích především ve Švédsku a Finsku. Odtud se rozšířil dnes už do celého světa. Tento druh zpracování tabáku slouží hlavně k uklidnění a snížení nervozity sportovce zpravidla před výkonem, ovšem najdou se i jedinci, kteří užívají žvýkací tabák i během výkonu. Osobně žvýkací tabák nepoužívám, jelikož obsahuje návykovou látku a ničí zdraví.

Článek Doping ve sportu – seminární práce se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.