Otázka: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): mirek

Vodní obal Země = hydrosféra

– Hydrologie = věda, která zkoumá vlastnosti a oběh vody v krajině

– Hydrogeografie = věda, která zkoumá rozmístění vody a vztahy mezi vodami

– zemský povrch – cca 71% vody

– přibližné celkové zásoby vody na světě: 1,39 mld. km³

– skládá se z: 1.) sladká voda(6%) – povrchová -> v ledovcích (70%)

-> jezera

-> řeky

– podpovrchová -> půdní

-> podzemní

– v atmosféře

– vázaná v organismech a horninách

2.) slaná voda (94%)

Oběh vody v přírodě

– malý = je nad pevninou, nebo jen nad oceánem

– velký = mezi pevninou a oceánem

Povrchová voda

• Řeka = soustředěný odtok vody
  • Nejdelší – Amazonka
  • Nejvodnatější – Amazonka
  • Pramen – místo, kde vyvěrá podpovrchová voda
    • Horní tok
    • Střední tok
    • Dolní tok
    • Říční síť = soustava řek na určitém území
      • Vějířovitá – několik řek se stéká přibližně v jednom místě (Berounka)
      • Stromovitá – symetrická, z obou stran přibližně stejně přítoků (Vltava)
      • Asymetrická – přítoky převážně na jedné straně (Labe)
      • Pravoúhlá – v suchých oblastech
      • Prstencová – okolo hory nebo sopky
      • Souběžné – řeky tečou přibližně stejným směrem
      • Pérovité – krátké přítoky, mají ostrý úhel
      • Hydrologická síť = říční sítě, jezera, rybníky apod.
      • Povodí = území, ze kterého se všechna voda teče do jedné řeky (např.: povodí Vltavy)
      • Rozvodí = rozhraní mezi povodími
      • Úmoří = všechny řeky tečou do jednoho moře

• Typy ústí řek: a)deltovité – díky velké sedimentaci

b)nálevkovité – Labe

c)přímé – menší řeky

d)limanové – vytváří se písčité kosy („přírodní molo“) – Baltské moře

Základní charakteristiky řek: délka toku (od pramene k ústí), spád řeky, výškový rozdíl, průtok (množství vody, která proteče průřezem koryta za jednotku času), hustota říční sítě, celková délka toku, plocha povodí, vodní stav (výška hladiny), specifický odtok (množství vody, které odteče z celého povodí), odtoková výška, řád řeky (poloha řeky vzhledem k moři)

• Režimy řek – udávají rozložení průtoku během roku; ovlivňují je roční období, člověk, srážky, tání ledu, sněhu, podloží, vegetace
  • Rovníkový režim – odtok rovnoměrně rozložen po celý rok, Kongo
  •  Monzunový režim – maximální průtok v létě, kvůli monzunovým dešťům, minimální průtok v zimě, Mekong
  • Sněhovo-dešťový – zdrojem je tající sníh, největší průtok na jaře, Ob
  • Dešťovo-oceánský – maximální průtok v zimě, Temže, hodně prší
  • Vysokohorské řeky – zdrojem je tající sníh, maximální průtok v létě, pozdě na jaře, horní tok Dunaje
  •  Sněhový režim nížinných řek – hodně vody ze sněhu, maximální průtok na jaře, v létě rychle klesá, Volha
  • Suché oblasti – během roku vysychají, mizí, Austrálie řeka Darling

• Jezera = přírodní sníženina zemského povrchu vyplněná vodou
  • Podle přítoku a odtoku: a) konečná – přitéká do nich voda, ale žádná neodtéká

b) průtočná – přitéká i odtéká řekou

c) odtoková – vytéká řeka, nevtéká, voda z deště nebo ze spodního pramene

d) bezodtoká – nemá odtok ani přítok

• Podle vzniku: 1.) reliktní – zbytky po světovém oceánu

2.) tektonická – většinou hluboká, v místech tektonického pohybu, africká jezera, Bajkal

3.) sopečná – v kráteru sopky, většinou malá

4.) ledovcová –> hrazená

-> karová

5.) říčního původu – ze starých říčních ramen

6.) pobřežní – část moře se oddělí, postupná ztráta soli

7.) eolického původu – vyváté vrstvy, voda jen v určitém období

8.) krasová

9.) hrazená sesuvy – kus skály zahradí řeku

10.) antropogenní – původce člověk, např.: lom

• Bažiny = mokřady

= podzemní voda v blízkosti povrchu, trvale promočená. Bažiny se vyskytují ve

všech oblastech

– V tropech se nazývají mangrovy (stromy jsou přímo ve vodě)

– V mírném páse rašeliniště (málo výživných látek), slatiniště (voda je bohatá na minerály, vlhkomilné trávy, blatouchy), blata (v jižních Čechách), marše (pobřeží S moře, hlavně v Německu, při pobřeží)

• Rybníky = mělké vodní nádrže uměle vybudované za účelem chovu ryb.
  • průtočné (na potoku)
  • pramenité (mají pramen, např. na dně)
  • nebeské (závislé na nebeských srážkách)

                 -> největší rybník v ČR: Rožmberk

• Přehrady = Nádrže vybudované za účelem regulace řek, ochraně proti povodním, zdroje pitné vody, zavlažování, výroby energie

– Negativní důsledky přehrad: velké množství území, zničené původní biotopy, může se protrhnout, musí se čistit

Voda moří a oceánů

• Oceánologie – Věda, která se zabývá oceánem

Oceány – Na naší planetě jsou čtyři oceány.

• Tichý – 180 mil km²
• Atlantský – 90 mil km²
• Indický – 76 mil km²
• Severní ledový – 15 mil km²

– Oceán je část světového oceánu, která se rozprostírá mezi kontinenty a obsahuje pánve dosahující hloubek až 4-6 000 m. Největší hloubku najdeme v Mariánském příkopu, který je hluboký asi 11 km.

Moře – část oceánu, která vtéká do pevniny a je oddělena ostrovy nebo poloostrovy

– dělí se na:

• Okrajová (=vnější) – volně spojené s oceánem, stejná slanost a teplota, systém proudů stejný – Severní moře, Arabské moře
• Vnitřní – s oceánem je spojeno úzkým průlivem, odlišná salinita, teplota, jiný systém proudů – Středozemní moře, Rudé moře

• Zálivy a zátoky – zátoka je menší, než záliv, jsou to malé části oceánů, vnikají do pevniny – Biskajský záliv

• Průlivy – zúžená část oceánu mezi dvěma pevninami – Bospor a Dardanely

• Průplav – je uměle vybudovaný průliv – Suezský průplav

Vlastnosti mořské vody

• Salinita = slanost

– určuje celkové množství minerálních látek v 1 kg mořské vody a tato hodnota se pak vyjadřuje v promile

– průměrná salinita je 35 promile

– je ovlivněna výparem, atmosférickými srážkami, přítokem říční vody, zamrzáním a pohyby mořské vody

– nejslanější voda je v Rudém moři – 42 promile

• Brakická voda = tam, kde se míchá sladká voda se slanou, je tam nejvíce planktonu, sladká voda je nad slanou

• Hustota – Je vyšší než u vody sladké

                – Hustota závisí na teplotě, tlaku a salinitě

– Nejmenší hustota je v tropických oblastech

– Nejvyšší hustota vody je v polárních mořích.

• Pohyby
  • Mořské dmutí – příliv a odliv
  • Vlnění – příčinou vlnění je působení větru na hladinu

– vznikají vlny eolického původu-pohyb v uzavřené kruhové dráze

– Vlna je tvořena hřbetem a vpadlinou

– Příboj – vzniká, když vlna narazí na pobřeží

– některé vlny jsou vyvolané zemětřesením nebo sopečnou činností =

tsunami

• Mořské proudy – způsobují přenos obrovského množství vody na velké

vzdálenosti

– přenos se děje jak v horizontálním, tak ve vertikálním směru

– díky nim se vyrovnává teplota vody, slanost, ovlivňují klima na pevnině

• Dělí se na:

¨      Teplé – Golfský proud (26 °C)

¨      Studené – Labradorský proud (4 °C)

Využití moří a oceánů

1)      Rybolov

2)      Nerostné suroviny – ropa, zemní plyn

– shelfová moře (do 200 m hloubky

– perský záliv, mexický záliv

3)      Řasy, houby, sůl

4)      Doprava

Bezodtoké oblasti

– území na zemském povrchu, které buď není odvodňováno, nebo sice je odvodňováno, ale voda neodtéká do žádného moře, které by bylo částí světového oceánu.

– nacházejí se zejména v suchých centrálních částech kontinentů, hlavně kolem obratníků

– největší „bezodtokou“ řekou je Volha, odvodňující značnou část Ruska a ústící do Kaspického moře

Článek Hydrosféra – maturitní otázka (6) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): punkegobox

Kontinentální vodstvo- koloběh vody, ledovce, jezera, řeky, podzemní vody.

Vodní obal Země = Hydrosféra

  – tvořena vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsažené v zemské atmosféře (v atmosféře se vyskytuje ve 3 skupenstvích – pevné, kapalné, plynné)

– voda pokrývá většinu povrchu země (71 %)

– 97% vody ve světovém oceánu (slaná) – přítomnost řady minerálních látek a solí

– 3% vody na pevnině (sladká) – voda v ledovcích, řekách, atmosféře, jezerech

Koloběh vody (hydrologický cyklus)

– způsobeno sluneční energií a zemskou přitažlivostí

– vlivem tepla se voda vypařuje ze zemského povrchu, z hladiny oceánů, řek, jezer

– pára stoupá a v určité výšce vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře

– dojde ke kondenzaci vodních par – formou deště/sněhu padají vlivem přitažlivosti na zemský povrch

– převážné množství vody – zpět na hladinu oceánů

menší část srážek – dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová

a) velký koloběh vody – dochází k přesunům vody mezi oceánem a pevninou

b) malý koloběh vody- dochází k němu nad oceány nebo bezodtokovými oblastmi pevniny

PEVNINSKÉ VODSTVO

– vodu na pevnině tvoří vody povrchové, voda ve sněhu a ledu, vody podpovrchové

1. 1.      povrchové vody

– vody odtékající nebo zadržené v přirozených/umělých nádržích

– procházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu, z podzemních vod – vytékají ve formě pramenů

 a) řeka

– zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánů

– tvoří základní součást oběhu vody na Zemi

– 79 % z celkové rozlohy je odvodňováno do světových oceánů –> odtokové oblasti

– 21 % připadá na oblasti bezodtokové – řeky končí v bezodtokových jezerech nebo se ztrácejí v bažinách

typy řek:

tropické řeky- vyrovnané průtoky během roku (Kongo)

monzunové řeky- maximum v letním, minimum v zimním období (Brahmaputra)

středomořské řeky- maximum v zimě, minimum v létě (Ebro, Tibera)

sibiřské řeky- minimum v zimě maximum v létě ( Ob, Lena, Jenisej)

řeky mírného pásu- maximum na jaře, minimum v létě (Odra)

nejdelší řeka: Amazonka (6762 km), Nil (6690 km), Jang-c´-tiang (6300 km)

největší plocha povodí: Amazonka (6 915 000 Km²), Kongo (3 680 000 Km²)

největší průtok: Amazonka (219 000 m³/s)

vodní toky

pramen řeky= místo vzniku tok, místo kde voda vyvěrá na povrch

tok – horní = nejvyšší rychlost, údolí ve tvaru V, bez usazenin

– střední = rychlost i spád jsou nižší, koryto ve tvaru U, více usazenin

– dolní = Meandry (řeka mění tvar i více než 180°), údolí je ploché

přítoky= pravé a levé (podle směru toku řeky)

říční síť= všechny vodní toky na určitém území, soustava řeky a přítoků

povodí= území, ze kterého odvádí všechnu vodu jedna řeka

rozvodí = hranice mezi povodími

úmoří = území, ze kterého tečou všechny řeky do jednoho moře

průtok vody = množství vody, které proteče řekou v určitém místě za 1s

c) jezera

     – přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

– velká zásobárna povrchové vody

– podle vzniku dělíme na:

    vznik endogenními silami

      a) vulkanická – zaplněné krátery vyhaslých sopek nebo vodou zaplněné jícny

– Crater Lake, Lago di Bracciano – Itálie

b) tektonická  – poklesem zemské kůry podél zlomů (Bajkal, Tanganika)

– tektonickými pohyby (Kaspické jezero)

    vznik exogenními silami

       a) ledovcová – vznik působením ledovce

– karové – vznik po odtátí ledovce

– hrazené- ledovcové údolí zacpáno  ledovcovou morénou

– Alpy, Šumava

b) krasová – zaplavením krasových depresí

– jezera v Dinárském krasu

    smíšeného původu

        – původně vznikla endogenními silami, později byla přetvořena exogenními silami

– Ladožské, Oněžské jezero

– bezodtoková – Aralské jezero (vysychá), Kaspické moře

    – bezpřítoková – napájeny pouze podzemní/dešťovou vodou – ples

– sladkovodní jezera – Ladožské, Oněžské jezero, Bajkal

    – slané jezero – Kaspické moře

největší jezero: Kaspické moře, Hořejší jezero, Viktoriino jezero

nejhlubší jezero: Bajkal (nejstarší na zemi)

b) umělé vodní nádrže – rybníky, přehradní nádrže

      – rybník – mělká vodní nádrž, hospodářské využití – chov ryb, rekreace

– průtočné, pramenité, nebeské

– přehradní nádrže – uměle vytvořené k zadržení vody

– zásobní, vyrovnávací, ochranné

1. 2.      tající led a sníh

– převážná část sladké vody(90%) na pevninách je akumulována v ledovcích

– vznikají nad sněhovou čárou – hranice trvalé sněhové pokrývky a také tání sněhu

– přeměna sněhu na firn -> na firnový led-> na ledovcový led

– celková rozloha 15 mil. km²

– pohyb: vlastní vahou sjíždějí po svahu

– podílejí se na modelování zemského povrchu, vznik – ledovcová údolí, morény, ledovcová jezera (Ladožské, Oněžské)

a) pevninské ledovce – plošně nejrozsáhlejší

Antarktický ledovec – pokrývá 90% ledovcové hmoty na pevnině

Grónsko – 8%

b) horské ledovce – zaujímají 1,4% všech ledovců

– Himaláje, Alpy

1. 3.      podpovrchové vody

– druhá největší zásobárna sladké vody – 25% (po ledovcích)

a) půdní voda

b) podzemní vodu – proniká do hlubších vrstev

– minerální prameny: 1. studené

2. termální (teplé-více než 25°,horké-více než 50°)

– artéské studny – v pouštích

– juvenilní voda – voda z velkých hloubek

                     – gejzíry – v pravidelných intervalech vystřikují podzemní vodu – teplá

                                            – Island, Nový Zéland, USA

SVĚTOVÝ OCEÁN

-všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu zvanou světový oceán

– z celkové plochy připadá 71 % na světový oceán

– tvoří ho 4 oceány (Atlantský, Indický, Tichý, Severní ledový oceán)

+ mnoho okrajových a středozemních moří

– okrajová – 11 % plochy svět.oceánu

– oddělena poloostrovy, ostrovy

– Beringovo moře, Severní moře

– mezikontinentální – Středozemní moře, Rudé moře

– vnitřní – téměř obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy

– Baltské moře

vlastnosti mořské vody

– nejcharakterističtější vlastností mořské vody –  její slanost

– nejslanější je mořská voda v subtropech- voda nejvíce vypařuje

(nejslanější Rudé moře- 42% slanosti).

– nejmenší slanost – vysoká zeměpisná šířka, vlivem menšího výparu a většího říčního přítoku.

(Baltské moře- 2-25% slanosti)

 a) teplota:

– hlavní zdroj – sluneční záření, které je pohlcováno povrchem oceánů až z 85 %

– oceán se otepluje nebo ochlazuje vlivem mořských proudů

– nejvyšší teplota – severně od rovníku

-> největší teplené mořské proudy se přesouvají z jižní polokoule přes rovník na sever a  přenášejí sebou velké množství tepelné energie

– chladnější jsou východní části oceánů, protože tam pronikají studené mořské proudy

b) hustota– rozdíly hustoty vody ovlivňují mořské proudy, jejich teplota

– platí také, že čím je voda slanější tím má větší hustotu

– nejvyšší hustota – v polárních mořích (se zeměpisnou šířkou – zvyšuje)

c) barva podle přítomnosti/absence různých látek

d) pohyby kvůli atmosférickému a astronomickému vlivu jsou oceánské vody neustále v pohybu

mořské proudy

– způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti

                         – přesun vodních pas – v horizontálním i vertikálním stavu

– vznikají díky pasátům (směruje je Corriolisova síla – na sev. polokouli doprava)

– na jejich směr může mít vliv i tvar pobřeží, salinita a monzuny

(kvůli monzunům je v Indickém oceánu nepravidelný systém mořských proudů – dvakrát za rok se obrátí).

– studené proudy: od pólů a směřují k rovníku (Labradorský, Benguelský)

– teplé proudy: od rovníku k pólům (Golfský proud, Brazilský)

slapové jevy– příliv a odliv

  vlnění – příčinou – působení větru na hladinu –  čím je vlna blíž u břehu tím je vyšší

Eolická vlna – normální, běžná vlna, vyvolána větrem

            Příboj – prudká vlna, která naráží do skalnatého pobřeží, erozní účinky

            Driftová vlna – zalomí se, mají ji rádi surfaři

           Tsunami – příčinou jsou seizmické otřesy oceánského dna

(pořád se vlní nahoru dolu, a když dojde k pobřeží, je tam mělčina, takže už se nemůže vlnit dolů, proto se vlní o to víc nahoru)

Článek Hydrosféra – maturitní otázka (5) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): punkegobox

Vodní obal Země

• 6% sladká voda
  • 4,3% podpovrchová
  • 1,7% ledovce

• 94% slaná voda

Oceány a moře

– světový oceán – více než 70% celkového povrchu Země

– 5 oceánů (5. = Jižní oceán u Antarktidy)

– moře – okraj oceánu u pevniny, většinou šelfové

– zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny (Guinejský, Biskajský..)

– průlivy – zůžené části moří/oceánů mezi pevninou nebo souší a ostrovy (Bospor, Gibraltarský…)

Vlastnosti mořské vody

1. slanost (salinita)

–        způsobována minerálními látkami, udávána v promile %

–        průměr 35%  (v 1l cca 35g soli)

–        nejslanější – jezera, Mrtvé moře (přes 300% )

–        zvyšována výparem, snižována přítokem řek

–        nejméně slané – Botnický záliv (cca 3%  )

2.barva

–        ovlivňována pohlcováním světelných paprsků – závisí na obsahu minerálních částic, množství planktonu, hloubce

–        bílá – hodně vzduchu, ledovcová řeka

–        hnědá – bahno

–        zelená – plankton

–        červená – jíl, korály

3. teplota

–        hlavní zdroj tepla – sluneční záření – pohlcováno povrchem ocenánů až z 85%

–        svět. oceán – důležitá zásobárna tepla pro celou zeměkouli, podílí se na režimu atmosféry

–        průměrná teplota povrchové vrstvy vody svět. oceánu – 17°C , nejteplejší Tichý oceán

Pohyby mořské vody

1. dmutí

–        příliv a odliv

–        ovlivněn rotací kolem barycentra

2. vlnění

–        způsobeno působením větru na hladinu -> pohyb v kruzích, tím vznik vln

3. oceánské proudy

–        způsobeno větrem, rotací Země, rozdíly v teplotách

4. náhodné pohyby

–        tsunami (zemětřesení, vznik sopky -> zvýšení mořského dna; erupce podmořské sopky)

Oceánské dno

1. okraje pevnin – pevninský šelf, pevninský svah, pevninské úpatí

–        pevninský šelf – zasahuje do hloubek 130m od pobřeží, jsou na něm zásoby nerostných surovin (ropa, zemní plyn), bohaté loviště ryb

2. oceánské pánve – 74% oceánu, přes 40% Země, v hloubkách 3 – 6 km

3. středooceánské hřbety – místo kontaktu zemských desek -> častá zemětřesení

4. podmořské příkopy – úzké prohlubně mořského dna, nejhlubší Mariánský příkop (přes 11km)

Vodstvo pevnin

• povrchové vody, voda ve sněhu a ledu, podpovrchové vody

Jezera

– přírodně vytvořená vodní plocha oddělená od světového ocánu

– význam: ovlivňování podnebí, důležitý zdroj pitné i užitkové vody, lodní doprava, rekreace

– druhy jezer podle vzniku:

1. tektonická – vznik poklesem ker zemské kůry podél zlomů (Kaspické moře, Viktoriino j.)

2. zlomová – Tanganika, Bajkal

3. ledovcová – skandinávská jezera

4. pobřežní – zanešený záliv

5. sopečná (vulkanická) – vznik v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou          (Crater Lake v USA)

6. krasová – Skadarské jezero

7. říční erozí – kolem dolních toků řek (Dunaj, Nil…)

Řeky

– tvoří dohromady říční síť – každá má hlavní tok a přítoky

– počátek každého vodního toku – pramen – místo, kde podzemní voda vyvěrá nad povrch (může být i výtok vody z jezera či ledovce)

– konec – vyschnutí; ústí

– odtokový režim:

–        měnící se množství vody protékající řekou za rok

–        závisí na poloze pramene/zdroje a podnebí

–        ledovcový, monzunový, rovníkový, sibiřský…

– pojmy:

–        délka vodního toku – vzdálenost od pramene k ústí

–        spád vodního toku – rozdíl nadmořské výšky mezi 2 libovolně zvolenými body řeky (v % )

–        povodí – území, ze kterého tok odvádí povrchovou i podpovrch. vodu

–        rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími

–        průtok řeky – množství vody, kt. proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času

–

– vodopády – vznik např. sesuvem půdy, tektonickou činností…

– přehradní nádrže – význam: vodohospodářské účely (ochrana před povodněmi, úprava průtoku řeky), zásobování obyvatelstva, průmysu a zemědělství vodou; výroba el. energie; rekreace

– bažiny – značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody; Okavango, Sibiř, Kanada, Skandinávie (roztátý led, sníh)

– zásoby nerostného bohatství

– rybníky – uměle vytvořené člověkem, slouží k chobu ryb, rekreaci, zásoby vody; krajinářský a ekologický význam

Podpovrchové vody

– až 97% veškeré kapalné vody na souši

– voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací) nebo kondenzací vodních par

– v oblastech pouští – artézské studny – vznik po navrtání nepropustné krycí vrstvy artéských pánví (nevětší v Austrálii)

– teplé prameny – prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšíí teplotou, než je okolní teplota půdy a vzduchu

– termální prameny 37-50°C, vřídla nad 50 °C

Ledovce

– přes 1,5% světové zásoby vody, 68% ze zásob sladké vody

– pevninské – Grónský, Antarktický, na Kanadském souostroví – zůstává po nich rovina, ledovcová jezera, bludné balvany

– horské – vytváří horské údolí, fjordy, karty, morény

Článek Hydrosféra – maturitní otázka (4) se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.