Otázka: Pryskyřice, vosky, pojidla a rozpouštědla, oleje

Předmět: Výtvarná výchova, Technologie

Přidal(a): Gabriela B

Pryskyřice

• Rozpustné v lihu, nebo terpentýnu
• Většinou nažloutlé až nahnědlé barvy

Dělení pryskyřice

• přírodní
  • měkké
  • damara, mastix, kalafuna, šelak
  • tvrdé
  • kopály a jantar
• syntetická
  • alkydové, akrylové, epoxidové

Přírodní pryskyřice

Měkké pryskyřice: 

• z živých stromů
• tekutá smůla ztvrdne
• rozpustná v lihu a uhlovodanech

Damara: 

• z jehličnatých stromů Damaroně jižní na Novém Zélandu, Indonésii, Malaisii, Sumatry a Indie
• rozpustná v terpentýnu
• přídavek do krytu na lept
• olejové barvy – urychluje schnutí
• 2% roztok s benzínem – fixativ na pastel

Masticha (jako MAST – výroba mastí)

• Z keříků rostoucích na ostrově Chios
• Rozpustná terpentýnem
• Odolná vůči kyselinám
• Používá se do krytů pro lept, do litografických kříd a obrazových laků
• Využita ve farmacii (mast – ekzémy, popáleniny, omrzliny) a v potravinářství (cukrovinky, žvýkačky, likéry,…)

Kalafuna

• Z terpentýnových balzámů – vedlejší produkt po odpaření terpentýnové silice
  • Silice: ve vodě nerozpustné, olejové látky, vytvářené rostlinami
• Rozpustná v terpentýnu, lihu, acetonu, benzínu, čpavku, olejích
• Používá se jako akvatintové zrno (místo syrského asfaltu)
• Používá se i pro smyčcové nástroje (neskřípavý zvuk)

Šelak

• Živočišného původu
• Bangladéš, Čína, Indie, Malajsie, Nepál, Pákistán, Taiwan
• jediná měkká pryskyřice bez zápachu
• rozpustná v lihu
• odolná vůči kyselinám
• rozpuštěný bílý šelak v lihu = fixativ
• součást litografických i obyčejných tuší a litografických kříd
• využívá se k lakování 

Tvrdé pryskyřice

• fosilní (zkamenělé) výpotky uhynulých stromů, vytěženo ze země
• téměř nerozpustné
• rozpustnosti v olejích a rozpouštědlech dosáhneme pouze zahříváním

Kopály

• Jsou měkké i tvrdé kopály (liší se pouze teplotou při rozpouštění)
• Měkké kopály se rozpouští v horkém lihu, nebo terpentýnu
• Tvrdé kopály jsou rozpustné při 300° až 500°C
• Tvrdé jsou vhodné pro výrobu laků 
• Využity v litografických kreslících prostředcích

Jantar

• Z pravěkých jehličnatých stromů
• Největší naleziště u Baltského a Severního moře
• Sukcinit – nejtvrdší pryskyřice 
• Rozpustný v terpentýnu, nebo vřelém chlotoformu
• Rozpuštěný ve lněném, nebo ořechovém oleji = tvrdý obrazový lak

Syntetické pryskyřice

• Alternativní produkty nahrazující přírodní pryskyřice. Vyrobeny synteticky.

Alkydové

• Od slova alkohol a acid (kyselina)
• 2 druhy: zasychající a nezasychající
• Jako pojivo ve hmotách pro odlévání kovu a v nátěrových hmotách
• Obsahují: oleje, mastné kyseliny, alkoholy, karboxylové kyseliny a modifikující složky

Epoxidové

• Nevytvrzený epoxid je lepkavá kapalina
• Po vytvrzení:
  • Velmi odolný, tvarově stálý, tepelně odolný
• Nachází se v práškových barvách
• V sochařství – materiál k odlévání soch
• Další využití: dvousložkové lepidlo, výroba kamnových kachlů, smalt

Akryláty

• Odvozují se od esterů kyselin akrylové a metakrylové
• Jsou dokonale stálé na světle, odolávají zásaditému i kyselému prostředí a vlivům povětrnosti
• měkké a ohebné
• rozpustné v toluenu, benzenu, ketonech a esterech
• V průmyslové výrobě se z jejich roztoků připravují laky a emailové barvy
• Využití: pojidlo v akrylu

Gumy/Klovatiny 

• Z různých rostlin
• Rozpustné ve vodě
• Tmavě oranžová až hnědá barva 

Třešňová guma

• Ze stromů Třešně ptačí
• Pojivo pro malbu a restaurační účely

Arabská guma

• Z dvou druhů afrických akácií (kmenů)
• Rozpustná ve vodě
• Není toxická
• Pojidlo v pastelu a akvarelových barvách
• Využití v grafických technikách:

Litografie: 

• příprava kamene – ochranná vrstva
• leptadlo (smíchaná s kyselinou dusičnou)

Lept: 

• rezerváž (smíchaná s vodou a inkoustem) – tam, kam se nanese, tam se nezaleptá
• Využita ve farmacii (potahování tablet) a v potravinářství
• Vyrábí se z ní různé druhy lepidel (dopisní obálky, dětská lepidla, samolepící papíry, známky)

Vosky

• Všechny vosky jsou mastné a nerozpustné ve vodě 

Dělení vosků

přírodní

• živočišné
  • včelí vosk
  • lanolin
• rostlinné
  • espartový vosk
  • karnaubský vosk
  • japonský vosk
• fosilní 
• a minerální
  • parafín
• syntetická
  • polyglykoly
  • syntetické parafíny

Přírodní

Živočišné

Včelí vosk

• z plástů zbavených medu
• pružnost záleží na teplotě 
• nerozpustný ve vodě
• při zahřátí rozpustný v terpentýnu, acetonu, toulenu, lihu, chloroformu
• v olejových barvách – plasticita (štětec nechává výrazné stopy)
• stálost (odolá vlhkosti, částečně kyselinám) – po staletí stejný (ve vhodných podmínkách)
• oslabí jej zásady (opak kyselin)
• míchá se s pryskyřicemi – ochranný nátěr malby
• využití v enkaustice – malba voskem
• rozpustný ve vodě, pokud se smíchá se zásadami
  • vnik emulze – smí se použít s vodními pojidly = tempery

Lanolin

• Ze zvířat tvořící vlnu – Ovce domácí
• Vylučují ji mazovými žlázami
• Lze získat lisováním vlny mezi válci
• Využití: výroba krémů na boty
• Taje při 40°C

Rostlinné 

Espartový vosk

• Jako vedlejší produkt při zpracování espartové trávy (papírenský průmysl)
• Využito již v antice k úpravě povrchů lodí
• Tvrdý vosk
• Přimícháván do jiných vosků pro zvýšení tvrdosti a bodu tání

Karnaubský vosk

• Získáván drcením sušených listů brazilské palmy Corypha cerbera
• Tvrdý, za běžné teploty nelepkavý
• Taje při cca 85°C
• Někdy přidáván ke včelímu vosku pro zvýšení tvrdosti

Japonský vosk

• Z plodů stromů v Japonsku a Číně
• Tvrdý, ale křehký vosk
• Taje při 48°C až 55°C
• Rozpustný v benzenu a petroleji
• Využití: příprava tiskových barev a leštících přípravků

Parafín

• Získává se při destilaci ropy
• Bez chutě a zápachu
• Velká stálost (vzdoruje vlhku, silným kyselinám i zásadám)
• Rozpustný v benzenu, toulenu, petroleji a benzínu, nedokonale rozpustný i v terpentýnu
• Je málo plastický
• Pojidlo pro voskové pastely
• Bod tání se pohybuje mezi 35°C až 60°C

Syntetické vosky

• Získavají se při rafinaci nafty
• Různé druhy se liší různým bodem tání, tvrdostí, křehkostí
• Plastičtější než parafíny
• Užívají se na konzervační účely u maleb a nátěrů

Pojidla

• Pojidlo je látka, která pigment nebo barvivo váže dohromady v barvu. 
• Na základě vlastností pojidla určujeme, jakým způsobem budeme s barvami následně zacházet a jaké bude její ředidlo. Pigmenty na tyto vlastnosti nemá vliv.

Dělení pojidel

bezvodná

• olejová
  • lněný, makový, ořechový, tungový
• vosky
  • včelí vosk, parafín
• emulze

rozpustná ve vodě

• organická/živočišná
  • klih, želatina, bílek
• minerální
  • vápno, cement, sádra
• rostlinná
  • arabská guma, třešňová guma
• syntetická

Oleje

• Základ pro olejomalbu a olejové laky.
• Pro malířské účely je vhodný olej lisovaný za studena.
• Olej lisovaný za vysokých teplot je vhodný v průmyslu – mýdla a fermeže

Dělení:

• Vysychavé
• Polovysychavé
• Nevysychavé
• Krakelování = praskání, když dochází k napětí v olejové vrstvě

Vysychavé oleje

• Hlavní pro olejomalbu

Lněný olej

• Nejpoužívanější jako pojivo uměleckých olejových barev
• Získáván lisováním, nebo louhováním semen lnu
• Žloutne, musí se čistit (slaná voda + prudké zahřátí a prudké ochlazení + kyselina sírová/aktivní uhlí)
• Vařením vzniká lněná fermež (využití: úprava dřeva)

Makový olej

• Lisuje se ze semínek bílého máku
• Zpomaluje schnutí barev
• Pojidlo modrých a bílých pigmentů (téměř  nežloutne)
• Snadno rozpustný (vrstva na malbě se může rozpouštědly poškodit velice snadno)

Ořechový olej

• Z jader vlašských ořechů
• Přijímá více pigmentu než jiné oleje – barvy silně kryjí
• Je řidký, ale žloutne, (ale méně než lněný olej) proto se nepoužívá v průmyslu

Polovysychavé

• Slunečnicový olej
• Sójový olej

Nevysychavé

• Olivový olej
• Racinový olej

Klihy

• Druh lepidla (pro lepení dřeva a papíru)
• Vyrábí se buď organicky, nebo z umělých pryskyřic
• Základní organickou surovinou pro výrobu klihu je bílkovina zvaná kolagen (v kostech, kůži…)
• Zahříváním na 80 až 90 °C se kolagen mění v želatinu
• Nejkvalitnější je klih z kůže a nejméně kvalitní je z rybích šupin
• Využití: malířská plátna a vazby knih

Želatina

• Je vysoce pružná
• Želatinové listy lze ohýbat i svinovat a za normální vlhkosti vzduchu jsou nepřelomitelné
• Je nenahraditelná při přípravě křídových podkladů (pružnost = hl. podmínkou stálosti obrazu)

Kasein

• Mléčná bílkovina
• Získává se díky srážení pomocí kyseliny (když se srazí už se nerozpustí)
• Ve vodě nabobtná, ale nerozpustí se
• Využití: pojidlo na nástěnné a dekorační malby
• Spolu s voskem, balzámy a oleji tvoří nerozpustné tempery

Dextrin

• Vzniká z bramborového nebo kukuřičného škrobu pražením při 200°C
• Rozpustný ve vodě
• Používá se jako lepidlo, pojidlo, zahušťovadlo

Rozpouštědla a ředidla

Rozpouštědlo

• Kapalina, ve které lze pevnou látku rozptýlit na roztok
• Má schopnost převádět pevnou látku (klih, pryskyřice aj.) na stabilní roztok, který lze roztírat na povrch podložky
• Po nějaké době se od zbytku odpaří
• Lze je použít i jako ředidla

Ředidlo

• Je kapalina, která upravuje vlastnosti barvy, nebo laku (roztékavost, rychlost odpařování aj.)
• Ředidlo nemusí představovat rozpouštědlo dané látky

Terpentýn

• Nejvhodnější ředidlo olejových barev
• Pro malbu se využívá terpentýn získaný destilací balzámů (smůly) jehličnatých stromů
• Dobře rozpouští toky, vosky, oleje, měkké pryskyřice
• Mísí se s alkoholem, nerozpustný ve vodě
• Uchováván ve tmavých lahvích a nejlépe ve tmě (na světle se znehodnocuje – okysličení a polymerace)

Benzín

Využití:

• Čistící prostředek, rozpouštědlo damary, odmašťovadlo podložek pro akvarelovou malbu, součást fixativu

Benzen, Toluen a Xylen = podobné látky, stejně získané, stejné využití, různě silné a jinak jedovaté

Benzen

• Rakovinotvorný, rozleptá nosní přepážku 
• Rychle vysychá, odpařuje se
• Získává se destilací dehtového oleje
• Je velmi jedovatý – proto málo používaný v praxi

Toluen

• Jedovatý (méně než benzen)
• Rozpouštědlo oleje
• Ve výtvarné praxi se používá jako rozpouštědlo syntetických pryskyřic

Xylen

• Jedovatý (méně než toluen)
• Odpařuje se pomaleji
• Mírnější než benzen a toluen
• Ředí se jím barvy, které se nanášejí stříkací pistolí

Líh

• Čirá, bezbarvá tekutina
• Rychle se odpařuje
• Dobře se mísí s vodou
• Vyrábí se organicky (kvašením brambor, melasy a obilí), nebo synteticky 
• Čistý líh obsahuje až 96 % alkoholu
• Dobře rozpouští pryskyřice: šelak, mastix, damaru
• Používá se při přípravě kovových desek pro lept (odmaštění, vyčištění)

Aceton

• Jedno z nejsilnějších rozpouštědel
• Rozpouští tuky, staré oleje, odmašťuje
• Dobře se mísí s vodou i s ostatními organickými rozpouštědly.

Článek Pryskyřice, vosky, pojidla a rozpouštědla, oleje se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Papír

Předmět: Výtvarná výchova, Technologie

Přidal(a): Lily

Historie

• Pochází z Číny (3. tis. př. nl.)
• původní materiál: konopí
• následně zbytky hedvábí a lnu (počátek n. l.)
• nejstarší takový spis – Korea 167 n.l.
• Arabové přinesli výrobu papíru do Evropy (8.st)
• První papírna v Česku: 1370 v Chebu

Definice:

• zplstěná směs rostlinných vláken s přísadou klížidel a plnidel, slepená a usušená do tuhé vrstvy a zválcovaná do hladké plochy

Suroviny:

• a) hadrovina (nejkvalitnější papír)
• b) bavlněná a lněná buněčná vlákna 2-4cm (velmi pevný papír)
• c) dřevní buničina zbavená ligninu a buněčného obsahu intenzivním čištěním
• d) dřevní buničina vyčištěná jen částečně (balící papír, lepenky..)
• e) dřevní obrus, surová juta, sláma, surové konopí (novinový papír, levné lepenky)
• další: klížidla, plnidla (velký vliv na kvalitu papíru)
  • přidávají se i bělidla a barviva

Stručný popis výroby papíru:

• vyrábí se z dřevěné drtě, která se vaří v tlakových nádobách s několika různými druhy chemikálií
• NaOH / NaOH spolu s NA2S / v roztoku hydrogensiřičitanu vápenatého a kyseliny siřičité
• Rozpouští se inkrustační látky (směs tříslovin, barviv, ligninu, pryskyřice)
• Zbývající vlákna celulózy se dále vypírají, rozmělňují, třídí, odvodňují a melou v holandru
• V holandru se klíží a přidávají se plnidla (kaolín, mastek, sádra, barit, mletý vápenec, bílá magnézie)
• Plnidla slouží k tzv. Nastavení papíru – bělí papír, upravují ho pro tisk, zmenšují pevnost
• Dále se přidávají barvící látky (převážně dehtové)
• Z holandru se vypouští papírovina do lapače písku (písečník) a do uzelníku, kde se zachycují uzlíky a zrnky pryskyřice
• Následně papírovina teče do rozdělovače a dále na papírenský stroj
• Nejprve do splsťovacího zařízení, kde u kaše pohybem a otřásáním dochází ke splstění vláken
• Splstěná hmota prochází ždímačkou k lisům a odtud vycházející pás papíru se vysušuje
• Před koncem sušení se papír hladí na žehlícím stroji pomocí válců
• Hotový papír se řeže na listy nebo natáčí do svitků

Rozdělení papíru:

a)Podle klížení

• Papíry neklížené
• Papíry poloklížené
• Papíry klížené

Papíry neklížené:

• načechrané s drsným povrchem (zpravidla nenastavované plnidly)
• pijavý papír
• Filtrační papír
• Kopírovací papír

Papíry poloklížené:

• zakližují se ve hmotě, ale pouze malým množstvím klížidla
• Především papíry tiskové
• Nejkvalitnější – papíry pro tisk bankovek a cenin, dále tisk ilustrací, reprodukcí a jemných rytin (bavlna, len, konopí)
• Nejméně kvalitní – novinový papír (velký obsah dřevní drtě, z levných odpadových surovin)
• knihtiskový papír
• Hlubotiskový papír
• Ofsetový papír

Papíry klížené:

• převážně psací papíry
• dokumentový papír
• Dopisní papír
• Kancelářský papír
• Konceptní papír
• Kreslící papír
• Akvarelový papír
• Kladívkový papír

b) Podle použití

• papíry obalové
• Papíry upravené (preparované)
• Lepenky

Papíry obalové:

• balící papír
• Obalový papír na knihy
• Hedvábný papír
• Pergamenový papír (napodobenina)
• Cigaretový papír

Papíry upravované (preparované)

• pergamenový papír
• Gumový papír – povrch natřený lepidlem
• Ornigový papír – potřen vrstvou mastné barvy
• Karbonový papír – potřen vrstvou mastné černé barvy
• Nepromokavý papír – napojený roztoky různých vosků, parafínů nebo cerezínů ve lněném oleji a petroleji
• Tapetový papír
• Pauzovací papír – napojený vysychavými oleji
• Přetiskový papír – opatřen klihovou vrstvou
• Fotografický papír – opatřen želatinovou vrstvou s obsahem stříbra
• Křídový papír – natírá se tenkou vrstvou směsi kaolínu, baritové barvy… spojených s lepidly

Lepenky:

• tuhý list papíru, který se obvykle nedá ohnout bez poškození
• Surovinou bývá odpadový materiál – sláma, nepraná dřevní drť, hrubší hadrovina…
• hlazené, lešťěné – slouží ke psaní a potištění
• Na krytí střech – většinou asfaltované a pískované
• malířské
• Asbestové – nehořlavé
• Vulkánfíbr – umělá rohovitá hmota vyrobená z neklíženého bavlněného papíru namáčením v koncentrovaném roztoku ZnCL2
• Kartony – extra silné papíry z několika silnějších archů.

Článek Papír – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.