Otázka: Temperament a charakter
Předmět: Psychologie/ZSV
Přidal(a): Monika
A) Temperament
– z latiny temperamentum = smíchání
– zděděné a vrozené vlastnosti
– určují dynamiku a intenzitu prožívání a chování
– určují zejména tempo průběhu a střídání našich psychických procesů a stavů (rychlost myšlení, intenzita citů, mimika, pohyblivost …)
– nejvíce ovlivňuje citový život a motoriku
– v historii řady teorií:
1) Antická teorie
– nejstarší teorie, udržela se dodnes → klasické temperamenty
Hippokratés ( 5. – 4. stol. př. n. l.)
→ úpravu udělal Galénos – rozvinul typy ještě o živly a barvy
– v těle člověka jsou 4 základní tekutiny = šťávy → šťávová teorie
- krev = sanguis => sangvinik
- žluč = cholé => cholerik
- černá žluč = melan-cholé => melancholik
- sliz = phlegma => flegmatik
– podle toho, jak jsou tyto šťávy namíchané (podle toho která převažuje), je osobnost daný typ
- Sangvinik – duševně rychlý, čilý
– jeho city nejsou hluboké (snadno vznikají, zanikají)
– veselý, optimista
oheň, červená, teplo, typ mužský
- cholerik – výbušný, vzteklý
– city vznikají náhle a jsou silné
– špatné sebeovládání
vzduch, žlutá, chlad, typ neženský
- melancholik – dobrotivý, laskavý, pesimistický, smutný
– city vznikají pomalu a příliš se neprojevují, ale jsou dlouhodobé
– nedokáže se moc dobře přizpůsobovat
země, černá, sucho, typ ženský
- flegmatik – pomalý, klidný, nenechává se vyvést z míry
– city vznikají velice pomalu, jsou slabé a nevýrazné
voda, bílá, vlhkost, typ neženský
2) Teorie I. P. Pavlova
– terminologii přejímá, ale neříká, že temperament je namícháním šťáv v těle člověka → rozhodující jsou vlastnosti nervové soustavy – vzruch a útlum
– rozdíly v temperamentu jsou ovlivňovány sílou, pohyblivostí a vyrovnaností
typ – SLABÝ … melancholik
– SILNÝ – nevyrovnaný … cholerik
– vyrovnaný – pohyblivý … sangvinik
– nepohyblivý … flegmatik
sangvinik – živý, pohyblivý, nestálý
cholerik – silná podrážděnost, ukvapenost
melancholik – plachost, zranitelnost, uzavřenost
flegmatik – pomalost, klid, malá přizpůsobivost
– ani jeden není kladný ani záporný
– podle Pavlova jsou typy vrozené, ale lze je ovlivnit výchovou a sebevýchovou
3) Teorie H. J. Eysencka
– vychází z temperamentu, snažil se spojit různá pojetí
– 2 základní osy (dimenze): A. EXTROVERZE – INTROVERZE
- EXTROVERT
– zaměřen na vnější svět
– společenský, družný, otevřený, snadno se adaptuje, často jedná impulzivně, lehkomyslnější
– v očích druhých vzbuzuje sympatie x antipatie
- INTROVERT
– zaměřen na své nitro
– uzavřený, rezervovaný, „má raději knihy, než lidi“, vážný, pesimistický, všechno si pečlivě promýšlí
– extrémní introverze = autismus
– v očích druhých vzbuzuje směšnost x úctu
- LABILITA – STABILITA = NEUROTICISMUS
- LABILITA
– citová nestálost, neklid, úzkost, přecitlivělost, podrážděnost, nízká sebedůvěra → až pocity méněcennosti
- STABILITA
– citová stálost, klid, důvěra světu
→ tyto typy jsou dány dědičně (až 80 %), ale prochází věkovým vývojem
LAB + EX = cholerik
LAB + IN = melancholik
STAB + EX = sangvinik
STAB + IN = flegmatik
4) Konstituční teorie
Kretschmer
konstituce = stavba těla
– mezi určitou tělesnou stavbou a určitou duševní nemocí je vztah
somatotyp → duševní choroba
u hubených – schizofrenie
u obézních – manicko-depresivní stavy (psychóza)
– vazby jsou: hormonální a nervové
– duševní choroba je pouze krajní podoba určitého temperamentu, s nímž se normálními stupni setkáváme u zdravých lidí
– 4 základní somatotypy (typy tělesné stavby):
- PYKNICKÝ – zaoblená postava, střední výška, velké rozměry vnitřních dutin = „kulaťoun“, hromadí tuk, kratší končetiny, krátký masivní krk, kulatý široký obličej, malé kulaté oči
- ASTENICKÝ = LEPTOZOMNÍ – postava střední až vyšší, útlost všech tělesných částí = „hubeňour“, malá hmotnost, podlouhlý obličej, ostrý profil
- ATLETICKÝ – mohutná kostra, svaly, střední nebo velká výška, široká ramena = „vazoun“
- DYSPLASTICKÝ – člověk je něčím nepravidelný (nejčastější)
Pyknik → CYKLOTYMNÍ temperament
cyklotým: střídání protikladných nálad, společenský, srdečný, bezprostřední, praktický, sklon k požitkářství
→ při poruše osobnosti: CYKLOID
→ při silné poruše osobnosti: CYKLOFRENIK (maniodepresivní onemocnění)
Astenik → SCHIZOTYMNÍ temperament
schizotým: dráždivý, netečný, tupý, protiklad mezi všedním povrchem a bohatým vnitřním životem disciplinovaný, asketický, duševní život plný zvratů, houževnatost, fanatičnost, teoretičnost
→ při poruše osobnosti: SCHIZOID
→ při silné poruše osobnosti: SCHIZOFRENIK (trpí bludnými představami, halucinacemi – dochází k rozpadu osobnosti)
Atletik → IXOTYMNÍ temperament
ixotým: pomalý, důkladný, duševně těžkopádný, prakticky zaměřen, při podráždění je brutální
→ při poruše osobnosti: IXOID
→ při silné poruše osobnosti: KATATONICKÁ SCHIZOFRENIE (není příliš častá, strnutí v oblouku), EPILEPSIE
Dysplastik → ŽÁDNÝ temperament
– většina lidí (typů) je smíšených (90% populace)
5) Scheldonova teorie
– osobnost je nejvíce určována tělesnými faktory → 3 základní tělesné tvary
endomorfní – tělo je utvářeno vnitřně, převládá tuk, převaha zaoblených a měkkých tvarů, dobře vyvinuté trávicí ústrojí
mezomorfní – tělo utvářeno zvnějšku, převaha svalů, převaha somatických struktur (kosti, svaly)
ektomorfní – tělo utvářeno křehce, dominuje nervová soustava, málo rozvinuté struktury somatické, v poměru k váze má velký povrch, vysoce smyslově citlivý na vnější svět
endomorf → viscerotonní typ
– společenský, uvolněný, s pomalejšími reakcemi, sklon k pohodlí, srdečný, lakomý
mezomorf → somatotonní typ
– aktivita, smělost, agresivita, touha po dobrodružství, riskování, je sebevědomý
ektomorf → cerebrotonní typ
– neustále kontroluje chování, citově zdrženlivý, rád samotu, touha schovat se před světem, vztahovačnost
B) CHARAKTER
charassein = vtisknutá značka, otisk
– obsah osobnosti = povaha
– souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravním jednání
– projevuje se ve vztahu mezi člověkem a ostatními, prací, přírodou a sebou samým
– charakter se formuje výchovou, sebevýchovou, veškerým sociálním prostředím, medii, knihami …
– soustava vlastností, které se týkají pojetí a způsobu života, hodnotové orientace a vztahů k lidem a mravním normám
– tvoří morální profil člověka → výsledek sociálního působení
– charakterové vlastnosti jsou stálé, mohou se ale změnit
– charakter není vrozený, je získaný v průběhu života – jako důsledek působení sociálního okolí na člověka
– důležitost interiorizace = zvnitřnění určitých norem (člověk přijme normy za své)
tvoří se od 3. roku života a je spojen s negativismem
– posuzuje se z vnějšího jednání
Struktura charakteru
- přesvědčení a světový názor (smysl života, štěstí, politické otázky, kulturní přesvědčení …)
- vztah k lidem (objevují se předsudky, důvěřivost, lakota, společenskost, závist …) vztah není vždy kladný nebo záporný, prochází změnami
- vztah k práci (svědomitost, houževnatost)
- vztah k sobě (sebeúcta, upřímnost, samolibost), důležité je pravidelné hodnocení
- vztah k hodnotám, morálce (statečnost, čestnost, upřímnost)
- vztah k věcem a majetku
- vztah k přírodě (zvířata …)
hodnota– vlastnost, kterou přisuzujeme objektu podle toho, jak uspokojuje naše potřeby a zájmy
Charakter podle Pecka a Havinghursta
– na základě psychické a morální zralosti
– 5 typů odpovídajících vývojovým stádiím:
- AMORÁLNÍ
– kojenec (1. rok života)
– egocentrický, bezohlednost k druhým, impulzivní
- PROSPĚŠNÝ
– rané dětství (do 10ti let)
– impulzivní, egocentrický, plní potřeby druhých po příkazu
– zmírněný amorální
- KONFORMNÍ
– starší školní věk ( 10 – 15 let)
– snaha chovat se jako ostatní
– nechce být společensky kritizován, jediná starost je – nezadat si společensky „co by tomu řekli ostatní?!“
- IRACIONÁLNĚ VĚDOMÝ
– adolescence (16 – 20 let)
– vlastní vnitřní vzorce špatného a dobrého a bezhlavě je dodržuje, nekouká na sociální dopad → abstraktní principy
- RACIONÁLNĚ ALTRUISTICKÝ
– dospělost
– pevné morální vzorce a normy, ale nedodržuje je, zohledňuje dopad na druhé
Charakter podle Piageta
- heteronomní morálka– jednání jedince určováno z vnějšku
- autonomní morálka– normy jsou zvnitřněné (interiorizace) → exteriorizace – přenesení norem na další osobu
