Temperament a charakter – psychologie (2)

 

   Otázka: Temperament a charakter

   Předmět: Psychologie/ZSV

   Přidal(a): Monika

 

A) Temperament

– z latiny temperamentum = smíchání

– zděděné a vrozené vlastnosti

– určují dynamiku a intenzitu prožívání a chování

– určují zejména tempo průběhu a střídání našich psychických procesů a stavů (rychlost myšlení, intenzita citů, mimika, pohyblivost …)

– nejvíce ovlivňuje citový život a motoriku

 

– v historii řady teorií:

1) Antická teorie

– nejstarší teorie, udržela se dodnes → klasické temperamenty

Hippokratés ( 5. – 4. stol. př. n. l.)

→ úpravu udělal Galénos – rozvinul typy ještě o živly a barvy

– v těle člověka jsou 4 základní tekutiny = šťávy → šťávová teorie

  1. krev = sanguis => sangvinik
  2. žluč = cholé => cholerik
  3. černá žluč = melan-cholé => melancholik
  4. sliz = phlegma => flegmatik

 

– podle toho, jak jsou tyto šťávy namíchané (podle toho která převažuje), je osobnost daný typ

  • Sangvinik – duševně rychlý, čilý

– jeho city nejsou hluboké (snadno vznikají, zanikají)

– veselý, optimista

oheň, červená, teplo, typ mužský

 

  • cholerik – výbušný, vzteklý

– city vznikají náhle a jsou silné

– špatné sebeovládání

vzduch, žlutá, chlad, typ neženský

 

  • melancholik – dobrotivý, laskavý, pesimistický, smutný

– city vznikají pomalu a příliš se neprojevují, ale jsou dlouhodobé

– nedokáže se moc dobře přizpůsobovat

země, černá, sucho, typ ženský

 

  • flegmatik – pomalý, klidný, nenechává se vyvést z míry

– city vznikají velice pomalu, jsou slabé a nevýrazné

voda, bílá, vlhkost, typ neženský

 

2) Teorie I. P. Pavlova

– terminologii přejímá, ale neříká, že temperament je namícháním šťáv v těle člověka → rozhodující jsou vlastnosti nervové soustavy – vzruch a útlum

– rozdíly v temperamentu jsou ovlivňovány sílou, pohyblivostí a vyrovnaností

typ – SLABÝ … melancholik

– SILNÝ – nevyrovnaný … cholerik

– vyrovnaný – pohyblivý … sangvinik

– nepohyblivý … flegmatik

sangvinik – živý, pohyblivý, nestálý

cholerik – silná podrážděnost, ukvapenost

melancholik – plachost, zranitelnost, uzavřenost

flegmatik – pomalost, klid, malá přizpůsobivost

– ani jeden není kladný ani záporný

podle Pavlova jsou typy vrozené, ale lze je ovlivnit výchovou a sebevýchovou

 

3) Teorie H. J. Eysencka

– vychází z temperamentu, snažil se spojit různá pojetí

– 2 základní osy (dimenze): A. EXTROVERZE – INTROVERZE

  • EXTROVERT

– zaměřen na vnější svět

– společenský, družný, otevřený, snadno se adaptuje, často jedná impulzivně, lehkomyslnější

– v očích druhých vzbuzuje sympatie x antipatie

 

  • INTROVERT

– zaměřen na své nitro

– uzavřený, rezervovaný, „má raději knihy, než lidi“, vážný, pesimistický, všechno si pečlivě promýšlí

– extrémní introverze = autismus

– v očích druhých vzbuzuje směšnost x úctu

  • LABILITA – STABILITA = NEUROTICISMUS

 

  • LABILITA

– citová nestálost, neklid, úzkost, přecitlivělost, podrážděnost, nízká sebedůvěra → až pocity méněcennosti

 

  • STABILITA

– citová stálost, klid, důvěra světu

→ tyto typy jsou dány dědičně (až 80 %), ale prochází věkovým vývojem

LAB + EX = cholerik

LAB + IN = melancholik

STAB + EX = sangvinik

STAB + IN = flegmatik

 

4) Konstituční teorie

Kretschmer

konstituce = stavba těla

– mezi určitou tělesnou stavbou a určitou duševní nemocí je vztah

somatotyp → duševní choroba

u hubených – schizofrenie

u obézních – manicko-depresivní stavy (psychóza)

– vazby jsou: hormonální a nervové

– duševní choroba je pouze krajní podoba určitého temperamentu, s nímž se normálními stupni setkáváme u zdravých lidí

 

– 4 základní somatotypy (typy tělesné stavby):

  • PYKNICKÝ – zaoblená postava, střední výška, velké rozměry vnitřních dutin = „kulaťoun“, hromadí tuk, kratší končetiny, krátký masivní krk, kulatý široký obličej, malé kulaté oči
  • ASTENICKÝ = LEPTOZOMNÍ – postava střední až vyšší, útlost všech tělesných částí = „hubeňour“, malá hmotnost, podlouhlý obličej, ostrý profil
  • ATLETICKÝ – mohutná kostra, svaly, střední nebo velká výška, široká ramena = „vazoun“
  • DYSPLASTICKÝ – člověk je něčím nepravidelný (nejčastější)

 

Pyknik → CYKLOTYMNÍ temperament

cyklotým: střídání protikladných nálad, společenský, srdečný, bezprostřední, praktický, sklon k požitkářství

→ při poruše osobnosti: CYKLOID

→ při silné poruše osobnosti: CYKLOFRENIK (maniodepresivní onemocnění)

 

Astenik → SCHIZOTYMNÍ temperament

schizotým: dráždivý, netečný, tupý, protiklad mezi všedním povrchem a bohatým vnitřním životem disciplinovaný, asketický, duševní život plný zvratů, houževnatost, fanatičnost, teoretičnost

→ při poruše osobnosti: SCHIZOID

→ při silné poruše osobnosti: SCHIZOFRENIK (trpí bludnými představami, halucinacemi – dochází k rozpadu osobnosti)

 

Atletik → IXOTYMNÍ temperament

ixotým: pomalý, důkladný, duševně těžkopádný, prakticky zaměřen, při podráždění je brutální

→ při poruše osobnosti: IXOID

→ při silné poruše osobnosti: KATATONICKÁ SCHIZOFRENIE (není příliš častá, strnutí v oblouku), EPILEPSIE

 

Dysplastik → ŽÁDNÝ temperament

– většina lidí (typů) je smíšených (90% populace)

 

5) Scheldonova teorie

– osobnost je nejvíce určována tělesnými faktory → 3 základní tělesné tvary

endomorfní – tělo je utvářeno vnitřně, převládá tuk, převaha zaoblených a měkkých tvarů, dobře vyvinuté trávicí ústrojí

mezomorfní – tělo utvářeno zvnějšku, převaha svalů, převaha somatických struktur (kosti, svaly)

ektomorfní – tělo utvářeno křehce, dominuje nervová soustava, málo rozvinuté struktury somatické, v poměru k váze má velký povrch, vysoce smyslově citlivý na vnější svět

 

endomorf → viscerotonní typ

– společenský, uvolněný, s pomalejšími reakcemi, sklon k pohodlí, srdečný, lakomý

mezomorf → somatotonní typ

– aktivita, smělost, agresivita, touha po dobrodružství, riskování, je sebevědomý

ektomorf → cerebrotonní typ

– neustále kontroluje chování, citově zdrženlivý, rád samotu, touha schovat se před světem, vztahovačnost

 

B) CHARAKTER

charassein = vtisknutá značka, otisk

– obsah osobnosti = povaha

– souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravním jednání

– projevuje se ve vztahu mezi člověkem a ostatními, prací, přírodou a sebou samým

– charakter se formuje výchovou, sebevýchovou, veškerým sociálním prostředím, medii, knihami …

– soustava vlastností, které se týkají pojetí a způsobu života, hodnotové orientace a vztahů k lidem a mravním normám

– tvoří morální profil člověka → výsledek sociálního působení

– charakterové vlastnosti jsou stálé, mohou se ale změnit

– charakter není vrozený, je získaný v průběhu života – jako důsledek působení sociálního okolí na člověka

– důležitost interiorizace = zvnitřnění určitých norem (člověk přijme normy za své)

tvoří se od 3. roku života a je spojen s negativismem

– posuzuje se z vnějšího jednání

 

Struktura charakteru

  • přesvědčení a světový názor (smysl života, štěstí, politické otázky, kulturní přesvědčení …)
  • vztah k lidem (objevují se předsudky, důvěřivost, lakota, společenskost, závist …) vztah není vždy kladný nebo záporný, prochází změnami
  • vztah k práci (svědomitost, houževnatost)
  • vztah k sobě (sebeúcta, upřímnost, samolibost), důležité je pravidelné hodnocení
  • vztah k hodnotám, morálce (statečnost, čestnost, upřímnost)
  • vztah k věcem a majetku
  • vztah k přírodě (zvířata …)

hodnota– vlastnost, kterou přisuzujeme objektu podle toho, jak uspokojuje naše potřeby a zájmy

 

Charakter podle Pecka a Havinghursta

– na základě psychické a morální zralosti

– 5 typů odpovídajících vývojovým stádiím:

 

  • AMORÁLNÍ

– kojenec (1. rok života)

– egocentrický, bezohlednost k druhým, impulzivní

 

  • PROSPĚŠNÝ

– rané dětství (do 10ti let)

– impulzivní, egocentrický, plní potřeby druhých po příkazu

– zmírněný amorální

 

  • KONFORMNÍ

– starší školní věk ( 10 – 15 let)

– snaha chovat se jako ostatní

– nechce být společensky kritizován, jediná starost je – nezadat si společensky „co by tomu řekli ostatní?!“

 

  • IRACIONÁLNĚ VĚDOMÝ

– adolescence (16 – 20 let)

– vlastní vnitřní vzorce špatného a dobrého a bezhlavě je dodržuje, nekouká na sociální dopad → abstraktní principy

 

  • RACIONÁLNĚ ALTRUISTICKÝ

– dospělost

– pevné morální vzorce a normy, ale nedodržuje je, zohledňuje dopad na druhé

 

Charakter podle Piageta

  • heteronomní morálka– jednání jedince určováno z vnějšku
  • autonomní morálka– normy jsou zvnitřněné (interiorizace) → exteriorizace – přenesení norem na další osobu
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.