Těžká hodina – rozbor díla k maturitě (4)

rozbor-díla

 

Kniha: Těžká hodina

Autor:  Jiří Wolker

Přidal(a): Tonci

 

 

Jiří Wolker

Narodil se 29. března 1900 v Prostějově a zemřel v roce 1924 na tuberkulózu rovněž v Prostějově. Jeho otec byl bankovní úředník. Jiří Wolker vystudoval gymnázium, poté studoval na přání otce práva v Praze. Zároveň však navštěvoval literární přednášky. Od dětství měl problémy se zdravím, v dospělosti se mu jeho plicní onemocnění proměnilo v zákeřnou tuberkulózu. Byl zakladatelem literární skupiny a skupiny Devětsil. Psal tzv. proletářskou poezii. Jeho tvorbu nejvíce ovlivnili spisovatelé Zdeněk Nejedlý a František Xaver Šalda.

Díla:

Poezie:

  • Host do domu (1921, sbírka, která má 3 oddíly + 1 apollinairovská poéma)
    • Chlapec
    • Ukřižované srdce
    • Host do domu
    • + Svatý kopeček (báseň „pásmo“)
  • Těžká hodina (1922, obsahuje 3 balady)
  • Mladistvé práce veršem (posmrtně 1954)

Próza:

  • Polární záře (1922)
  • Povídky a pohádky (1925)
  • Mladistvé práce prózou (posmrtně 1954)

Dramata:

  • Tři hry (1923)
    • Nemocnice
    • Hrob
    • Nejvyšší oběť

 

Kontext doby

Spisovatele Jiřího Wolkera řadíme díky jeho dílům do tzv. proletářské poezie, což je český literární směr v období 20. let 20. století.  Základy pro proletářskou poezii položil roku 1922 právě Jiří Wolker ve své stati Proletářská umění. Proletářskou poezii ovlivnil ruský básník Vladimír Majakovskij. Program proletářské literatury byl vydáván v časopisech Kmen, Červen a Var. V duchu této poezie vzniká v roce 1920 první avantgardní skupina Devětsil.To bylo seskupení českých avantgardních umělců. Členové této skupiny se angažovali v poetismu. V Devětsilu však nebyli pouze spisovatelé (např.: Josef Frič, Jaroslav Seifert, Ivan Suk, Ladislav Süss, Vladislav Vančura aj.), ale i herci, výtvarníci, hudebníci apod. Devětsil vydal 2 klíčové sborníky – Devětsil a Život, které byly vydány v roce 1922. V roce 1925 byla skupina Devětsil přejmenována na Svaz moderní kultury Devětsil.

Jiří Wolker byl zakladatelem tzv. literární skupiny, což byla skupina moravských autorů hlásících se k expresionismu. Dalšími zakladateli byli například Lev Blatný, František Götz, Josef Chaloupka a jiní další. Tato skupina byla založena roku 1921. Cíl této skupiny byl velice podobný cíli Devětsilu, tzn. představovat nové postupy a nový vztah k věcem a životu. I přes tyto podobné cíle se skupiny často názorově rozcházely. Menší spolupráce probíhala přes časopis Host. Se zánikem časopisu však v roce 1929 zanikla i literární skupina.

Rozbor díla: Těžká hodina

Umělecký směr, forma

  • V této knize, která je jednou z nejvýznamnějších sbírek Jiřího Wolkera, je hojně rozvinuta proletářská poezie. Na rozdíl od K. J. Erbena je proletářská poezie Jiřího Wolkera zatížena sociálními problémy, které se ale dají řešit. Celá sbírka je velice pesimistická. Balady se odehrávají v městském prostředí, avšak ve špatných sociálních podmínkách. Ve sbírce se vyskytují 3 balady – Balada o snu, Balada o očích topičových a Balada o nenarozeném dítěti.
  • Sbírka obsahuje především sociální balady
  • Literární druh: lyrika

 

Téma a motiv

  • Námětem: láska milenců
  • Mezi hlavní téma patří: dělník a dělnická třída, továrna dále utrpení, bída, těžká práce
  • Motiv: Tak hlavním motivem je láska, bůh, bída a utrpení, těžká práce dělníků, výzvy k boji za uskutečnění spravedlivějšího společenského řádu, sociální problémy, špatné poměry

 

Místo, doba, postavy

  • Básník píše tuto sbírku v roce 1922, proto jsou všechny básně zařazeny do tohoto období. Především je ovlivněn válkou. Hlavními hrdiny sbírky jsou dělníci, dále v básních vystupují příslušníci vyšších vrstev. Chudší vrstva – dělníci, zemědělci apod. je prosté lidstvo, které žije z lásky. Právě prostřednictvím lásky se snaží postavy bojovat. Básně a balady se odehrávají v městském prostředí, ale ve špatných sociálních podmínkách.

 

Děj básní

Každá báseň či balada ukazuje sociální problémy. Některé z nich jsou věnovány jiným spisovatelům:

  • úvodní báseň Těžká hodina: metaforické vylíčení přerodu chlapce v muže – básník říká, že mu zemřelo srdce chlapecké, mužské ještě nemá, chce však, aby bylo spravedlivé, statečné a nesmlouvavé. Báseň vystihuje rozdíl mezi světem dětí a světem dospělých – světem bezstarostných her a světem tvrdé práce. Věnována A. M. Píšovi.
  • Balada o snu: hrdina – dělník Jan. Prochází městem, vidí hluboké sociální rozdíly; ve snu spatří svět, z něhož „zmizeli žebráci nuzní a hladoví“. Touží svůj sen naplnit. Jan miluje krásnou švadlenu Marii. Ta ho přivede k myšlence „zabít sen“,, tj. uskutečnit ho v revoluci. Básník pracuje s jednoduchými metaforami – „oči – rány nezhojené“, užívá kontrasty („tady jsou paláce – tady podkroví // tady jsou sytí – tady hladoví“). Věnována J. Seifertovi → vybízí Seiferta k revoluci; sen zabije jen tím, že ho zrealizuje; aby nebyl zklamán z prázdných snů, pak by měl udělat revoluci.
  • Balada o očích topičových: hrdinou básně je Antonín, topič elektrárenský, který postupně přichází o zrak („s uhlím dává do pece vždy i kus očí“). Jednoho dne v práci umírá. Myšlenka: „Dělník je smrtelný, práce je živá …“
  • Balada o nenarozeném dítěti – viz dále
  • Balada u rentgenu: nemocný dělník u lékaře – báseň poukazuje na těžké pracovní podmínky dělnictva a z toho plynoucí podlomené zdraví; nejtěžší chorobou dělníka je „nenávist“ – nenávist ke stávajícímu společenskému řádu.

 

Formální, jazyková stránka

  • Anafora – opakování slov na začátku řádku:

Láska je žena a muž,

láska je chleba a nůž.

  • Opakování slov za sebou:

Té noci plakaly čtyři holé stěny,

že těžko, těžko bude dát

hladovým ústům krajíc ukrojený.

  • Dramatičnost:

Já nejsem žena,

já jsem hrob.

 

Populace klesla ← Byla bída, po válce, nemohli si dovolit mít potomky (neuživili by je)

K lásce a zabití sbírali síly → s bídou se těžko vyrovnávali, potomka by třeba i chtěli, ale nemohli

To není hřích, to jen bída – omlouvá se tím, nechce, aby jí ostatní za její čin odsuzovali

 

Souvislosti, aktuálnost, divadelní, filmové zpracování

  • Nebylo dosud zpracováno žádné divadelní či filmové představení.

 

Zhodnocení, vlastní názor

  • Sbírka se mi velice líbila. Jednalo se o netypické básně, které nahlížely do problémů a způsobu života obyčejných občanů, kteří se snažili řešit své problémy všelijakými způsoby. To mě velice zaujalo, jelikož to není klasické pojetí básní.





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář