Trávicí soustava

 

   Otázka: Trávicí soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Terka

 

 

 

 

 

Pavouci

• Trávení je mimotělní.
• Trávicí šťávy bohatě větveného mezentera jsou vpravovány do kořisti pomocí mohutné svaloviny savého žaludku, který je koncovým oddílem stomodea. Nachází se v centrální  částiprozómatu, obklopen vnitřním kosterním útvarem- endosternem, nad savým žaludkem je v karapaxuapodema. Kromě savého žaludku se na nasávání potravy podílejí chlupy předústního prostoru (princip pijavého papíru) a farynx. Jemné rýžky ve pharyngeální intimě, spolu s chlupy předústního prostoru, mají též funkci filtrační. Řitní otvor se nachází na análním hrbolku za snovacími bradavkami.
• Pavoucijsoudravíživočichové.Lovíživoukořist.Klepítka obsahujíjedovoužlázu, která vylučujejedsloužícíkusmrcení kořistiiobraněpřednepřáteli. Jed působí smrtelně na hmyz, který je nejčastější potravou pavouků.
•  Do těla usmrcené kořisti pavouci vypouštějí trávicíšťávu, která rozloží vnitřek kořisti (s výjimkou kutikuly). Tekutou potravu potom pavouk vysaje.
• Sací žaludek slouží jako hlavní pumpa pro příjem potravy.
• Přední část trávicí trubice je vybavena dokonalým filtračním systémem složeným z filtračních chloupků v ústech a systémem kutikulárních destiček v hltanu. Ten brání proniknutí parazitů a částic, které by mohly ucpat střední oddíl trávicího traktu. Dále se trávicí trubice větví na velké množství slepých větví, ve kterých dochází ke vstřebávání potravy. Ty vyplňují velkou část hlavohrudi a většinu zadečku.
• Do kloaky ústí malpigické trubice, které jsou součástí slepých větví soustavy. Ty transportují do kloaky odpadní látky, především guanin. Ten může být u některých druhů trvale uchován v trubicích pod ztenčenou vrstvou kutikuly a tvořit tak bílou kresbu na těle pavouka. Jedním z dalších orgánů vylučování jsou koxální žlázy na kyčlích
• Všichniobratlovcimajítrubicovitoutrávicísoustavu.
• Začíná ústním otvorem, za kterým následují tyto orgány: ústní dutina,hltan,jícen,žaludek,střevo (je rozdělené na dvanáctník,tenkéstřevo,tlustéstřevo,slepéstřevo),konečník. Trávicí trubice je zakončena řitním otvorem. Do ústní dutiny ústí u suchozemských obratlovců slinnážláza, do dvanáctníku ústí játraaslinivkabřišní.
•  Slinná žláza, játra a slinivka břišní jsou důležité žlázy. Vylučujítrávicíšťávyrozkládajícípotravu najednoduchélátky.
• Vústnídutiněažaludkujepotrava rozmělněnanakaši.Vedvanáctníkujepůsobenímtrávicíšťávy rozloženanajednoduchélátky–živiny.
• Vtenkémstřevěseživiny vstřebávajídokrve.Vtlustémstřevěsevstřebávávoda a nestrávené zbytky potravy se hromadí vkonečníku. Zde vznikají výkaly,kteréřitnímotvoremopouštějítělo
•  
  • Charakteristickým orgánem ryb je plovací(plynový)měchýř. Jeumístěnmezipáteříatrávicítrubicí. V embryonálním vývoji vzniká vychlípením jícnu. U některých druhů ryb (např. kapr, losos) zůstává plynový měchýř spojen s jícnem tenkým kanálkem i v dospělosti.
  • Plynový měchýř bývá zpravidla dvojdílný. Obě části jsou spojené kanálkem. Plynový měchýř je naplněn směsí dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého.
  • Stěnaplynovéhoměchýře je velmi tenká a je protkána hustou sítí krevních vlásečnic. Jesilně prokrvená. To znamená, že plyny v měchýři se mohou rozpouštět v krvi nebo být naopak z krve vylučovány do měchýře.
  • Tak se mění objem měchýře a tím celkový objem těla ryby při zachování stejné hmotnosti. Vylučovánímplynů z krve doměchýřeajejichopětovným rozpouštěnímvkrviměnírybasvojihustotu.Toumožňujerybám klesáníastoupánívevodě (= pohyb v různých hloubkách).
  • Trávicísoustavarybjetrubicovitá. Čelisti ryb jsou většinou ozubené drobnými zuby. Některédruhyrybmajívjícnupožerákovézuby.
    •  jsou zubovité útvary uložené v zadní části hltanu některých ryb. Vznikly přeměnou pátého páru žaberního oblouku. Jsou typické zejména pro rybí řád máloostní (Cypriniformes), k němuž patří například kapr obecný a mnoho dalších známých druhů ryb.
    • Rybám pomáhají polykat, posouvat potravu dále do jícnu a u mnoha ryb mechanicky trávit potravu. Požerákové zuby mohou být různého tvaru – špičaté, ploché, tupé. Většinou jsou uspořádány v jedné nebo třech řadách na požerákové kosti. Požerákové zuby jsou také možným rozlišovacím a identifikačním znakem ryb. Pro každý druh ryby je uspořádání a počet požerákových zubů typický a ozubení lze je zapsat vzorcem.
  • Trávicísoustavajetrubicovitá
  • Vústnídutinějejazyk, který je přirostlý vepředu k dolní čelisti. Jelepkavýavychlípitelný.Sloužíklapání hmyzu, kterým se obojživelníci nejvíce živí.
  • Do dutiny ústní ústí hlenotvornéžlázy, jejichž sekret obsahuje amylázu (ptyalin),
  • Čelisti obojživelníků jsou ozubené, žáby mají zuby zpravidla jen na horní čelisti.
  • Konečníkústídodutiny, kam zároveň ústí i vylučovací soustava a pohlavní orgány. Tato dutinasenazývákloaka.
  • Trávicísoustava plazů jetrubicovitá.
  • Všichniplazikromě želvmajídobřevyvinutézuby.
  • Některé druhy hadů mají přední zuby přeměněny v jedovézuby. Jedové zuby jsou duté. Prochází jimi kanálek, kterým protéká jed vylučovaný jedovou žlázou.
  •  Jed slouží k usmrcení kořisti a k obraně.
    • Čelisti jsou ovládány nepředstavitelně výkonnými svaly.
    • Ostré, zpravidla trojúhelníkové zuby kožního původu jsou zasazeny v pevné vazivové tkáni a mají neomezenou schopnost regenerace
    • Používána je jen jedna řada. Když se opotřebuje, bezbolestně vypadne a na její místo nastoupí další.
    • Vnitřní trávicí soustava je poměrně krátká, na ústní dutinu navazuje svalnatý hltan, po něm krátký jícen, žaludek a tenké střevo a nakonec tlusté střevo s takzvanou spirální řasou (tyflosolis) a kloakou – společné vyústění trávicí ,vylučovací a rozmnožovací soustavy.
    •  Velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku nahrazují funkci plynového měchýře (hydrostatického orgánu).
      • Trávicísoustavaptákůjetrubicovitá
      • Čelisti současných ptáků jsou bezzubé.
      •  Charakteristickým znakem pro ptáky je vole,kterévzniká vakovitýmrozšířenímjícnu.
      • Ve voleti se shromažďuje přijatá potrava a připravuje se zde k dalšímu zpracování. Např. tvrdá semena zde působením vody bobtnají a měknou. Proto je vole zvlášť velké u semenožravých (a také rybožravých) ptáků.
      • Ptáci, kteří krmí svá mláďata (tzv. krmiví ptáci) shromažďují nebo přímo vytvářejí ve voleti potravu pro mláďata. Např. holubi vytvářejí ve voleti v době krmení mláďat tvarohovitou, kašovitou látku, kterou krmí svá mláďata.
      • Ptácimajížláznatýasvalnatýžaludek. Ve žláznatém žaludku jsou rozkládány některé látky v potravě na živiny působením trávicí šťávy. Ve svalnatém žaludku je potrava rozmělněna na kaši. Konečník ústí do kloaky.kloaka- společný vývod souistavy trávicí, vylučovací a pohlavní
      • Trávicísoustavasavcůjetrubicovitá.
      • Savcimajíozubené čelisti. Zuby savců jsou tvarově a funkčně rozlišené na řezáky, špičáky,třenovézubyastoličky.
      • Počet, tvar a velikost jednotlivých druhů zubů je u různých skupin savců různý. Závisí na druhu potravy a způsobu jejího získávání a zpracování.
      • Savci (s výjimkou vejcorodých) vytvářejí během svého života dva druhy zubů – zubymléčnéazubytrvalé.
      • Souborzubůdanéskupinysavců senazýváchrup.
      • Do ústní dutiny savců ústí slinné žlázy produkující sliny.
      •  V ústní dutině je jazyk, který pomáhá při promísení potravy se slinami a polykání.
      •  Hltanem a jícnem jsou sousta potravy vedena do žaludku. Hltan a jícen jsou v hrudní dutině, žaludek a další orgány trávicí soustavy jsou v břišní dutině.
      •  V žaludku většiny druhů savců je potrava rozmělněna na kaši silnými svaly, které jsou ve stěně žaludku. Tato kaše (= trávenina) je ve dvanáctníku trávena působením trávicí šťávy na jednoduché látky (= živiny).
      • Trávicí šťávu produkuje slinivkabřišní a játra, která vylučují do dvanáctníku žluč. V tenkém střevě jsou živiny vstřebány do krve. V tlustém střevě je vstřebána do krve voda a nestrávené (= nepotřebné) zbytky potravy se tak zahušťují a vznikají výkaly (= trus). Shromažďují se v konečníku a řitním otvorem jsou vylučovány z těla.
        • Sudokopytníci jsou velcí býložravci. Podle způsobu zpracování rostlinné potravy v trávicí soustavě se sudokopytníci rozdělují na nepřežvýkavce a přežvýkavce.
        • Nepřežvýkavcirozmělňujípotravujenvústech. Mají jednoduchý žaludek. Nepřežvýkavci jsou např. hrochobojživelný, prasedivoké a prasedomácí.
        • Přežvýkavcimajísloženýžaludek ze čtyř oddílů: bachoru, čepce,knihy a slezu.
        • Potravu (živí se hlavně trávou) smíchanou se slinami (např. kráva vyměšuje až 50 l slin za den) polykají do bachoru.
        • V bachoru žijí bakterie a prvoci. Tyto mikroorganismy rozkládají svými trávicími šťávami složité látky (hlavně složitý sacharid celulosu) obsažené v rostlinné potravě na jednodušší látky.
        • Bez pomoci těchto mikroorganismů by přežvýkavec nebyl schopen rostlinnou potravu rozložit na živiny. Mikroorganismy natrávená potrava se z bachoru přesunuje do čepce a odtud je zvracena v malých dávkách zpět do ústní dutiny.
        • Zde je natrávená potrava důkladně přežvýkána na kaši. Přežvýkaná potrava je potom podruhé polknuta, tentokrát do knihy a odtud vytlačena do slezu. Slezjevlastnímžaludkempřežvýkavce.Bachor,čepecaknihajsou předžaludky.

 

Kopinatci

Ryby

Obojživelníci

Plazi

Paryby- žraloci

Ptáci

Savci

Sudokopytníci.

 

 

Omasum kniha

Retikulum- čepec

Abomasum- slez

Chordata (strunatci)

• ústní dutina (cavumoris)
  • jazyk (lingua): vznik při přechodu obratlovců na souš ze svalů báze dutiny ústní, úpon svalů na skelet jazylky a spodní čelist
  • chrup (dentice): zuby derivátem plakoidních šupin, jež samy vznikly v důsledku osifikace
  • slinné žlázy a jejich případná modifikace ve žlázy jedové
• hltan (pharynx)
  • původně perforován žaberními štěrbinami – nejen transport potravy, ale i dýchání
  • endostyl (pláštěnci, bezlebeční) = žlábek, jehož stěny jsou vystlány epitelem produkujícím sliz a slepujícím potravní částice (separace potravních částic v proudu vody), evoluční předchůdce štítné žlázy
• nosohltan (nasopharynx)
  • zbytek společného průběhu trávicí soustavy a dýchacích cest zachovaný u suchozemských tetrapodů
• jícen (oesophagus)
  • svalová trubice: počátek příčně pruhované, směrem k žaludku už hladké svalstvo
  • potrava tudy jen prochází, pouze výjimečně se tu shromažďuje (vole u ptáků)
• žaludek (lat. ventriculus, řec. gaster)
  • vznik v souvislosti s periodicitou v přijímání potravy
  • topografické a funkční členění na tři části: česlo (cadia), fundus, vrátník (pylorus)
  • chemické (pepsin) i mechanické (peristaltika, gastrolity) trávení potravy
  • případné morfologické a funkční modifikace dle specializace na určitou potravu (např. přežvýkavci – čtyřdílný žaludek: bachor, čepec, kniha, sléz)
• střevo (intestinum)
  • ještě trávení + vstřebávání živin (absorpci usnadňují napří. klky, spirální řasa – žraloci)
  • střevo často vybíhá ve slepé výběžky („slepá střeva“)
  • na konci je konečník (rectum) a řitní otvor (anus)
    • pokud do distální části konečníku ústí vývody močopohlavních orgánů, pak se tato část nazývá kloaka 
• žlázy trávicího traktu
  • játra (hepar): odškrceny z ventrální části trávicí trubice, funkce: primárně sekreční (žluč), dále depozice látek, hydrostatický orgán
  • slinivka břišní (pancreas): odškrceny z dorzální části trávicí trubice, funkce: produkce trávicích enzymů a hormonů

 

Trávicí soustava člověka

Trávicí soustava se podílí na přeměně látek.

• Trávením- mechanickým a chemickým zpracováním potravy
• Vstřebáváním- převáděním jednoduchých látek, vzniklých trávením, do vnitřního organismu. Vstřebané látky využije organismus jednak jako zdroj energie, jednak jako stavební látky pro složky své vlastní živé hmoty.
• Odstraňováním nestravitelných odpadních látek z organismu

Trávicí trubice začíná ústní dutinou, kde se potrava rozmělňuje, zvlhčuje a kde začíná trávení. Hltanem a jícnem se dopravuje do žaludku. Tam se větší množství najednou přijaté potravy shromáždí a po určitou dobu zadrží. Tenké střevo, jehož první částí je dvanáctník (duodenum), je hlavním místem trávení a vstřebávání živin. Tlusté střevo je především místem vstřebávání vody. Poslední částí trávicí trubice je konečník a řitní otvor.

Trávicí soustava je na dvou koncích otevřená. Proto se touto cestou mohou dostávat do těla nejen živiny, ale i škodlivé látky, paraziti, bakterie a viry. Většina potravy je přijímána do ústní dutiny v kusovité podobě, a musí být proto nejprve mechanicky zpracována zuby a jazykem. I když je rozmělněna na velmi drobné částečky, převládají v ní makromolekulární látky, které nemají schopnost procházet stěnami trávicí trubice. Aby mohly být zužitkovány, musí být rozštěpeny na malé molekuly à trávení a uskutečňuje se působením enzymů trávicího traktu. Malé molekuly vzniklé trávením procházejí membránami střevních buněk a dostávají se do krve a do lymfy. Tento proces se nazývá vstřebávání neboli resorpce.

 

Dutina ústní

• Je prostor ohraničený patrem, rty a tvářemi. Spodinu dutiny tvoří jazyk, připojený svaly k dolní čelisti. Funkcí ústní dutiny je příjem potravy, její promísení se slinami a mechanické i chemické zpracování.
• Potrava je v ústech rozmělňována zuby, jejichž tvar odpovídá jejich funkci
• Zuby se rozlišují na řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky
• Každý zub má korunku, vyčnívající z dásně, krček a jeden nebo více kořenů, jimiž je zasazen v čelisti
• V oblasti korunky tvrdá vrstva zubní skloviny obklopuje měkčí zubovinu (dentin)
• Dentin je svým chemickým složením blízký kosti
• Buňky (odontoblasty), které vytvářejí dentin, jsou uloženy v zubní dřeni
• Uvnitř dentinu je zubní dřeň (pulpa), což je vazivová tkáň s rozvětvením nervů a cév.
• V oblasti kořene je dentin kryt zubním cementem, který má stavbu kosti
• Zuby jsou v čelistech uloženy v zubních jamkách (alveolách) a ke kosti jsou připevněny tuhým vazivem, které vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní jamkou
• U dospělého člověka je chrup definitivní (32 zubů) a u dítěte dočasný – mléčný chrup (20 zubů)
• Dohromady má chrup u dospělého člověka:
  • 8 řezáků
  • 4 špičáky
  • 8 zubů třenových
  • 12 stoliček
  • Jazyk je svalnatý orgán, který obrací a posouvá potravu. Stará se společně se zuby o jejírozmělňování. Jeho zadní část je připojena k jazylce. Jazyk obsahuje chuťové receptory  -chuťové pohárky. Rozlišujeme čtyři základní chutě a vnímáme je určitou částí jazyka.

 

Zuby

Jazyk (lingua)

Chutě:

–          sladká: špička jazyka,

–          kyselá: kraje jazyka v jeho střední části,

–          slaná: krajní části jazyka,

–          hořká: zadní část jazyka

 

 

Slinné žlázy

• v ústech je přijatá potrava rozžvýkána a smíšena se slinami vylučovanými třemi páry slinných žláz (příušní, podčelistní a podjazykové)
• sliny obsahují 99 % vody, zbývající 1 % tvoří různé soli a několik druhů bílkovin, z nichž nejdůležitější je mucin. Tato látka je vylučována v celém trávicím traktu a ve spojení s vodou tvoří hlen, který má ochrannou funkci
• slinné žlázy vylučují jediný trávicí enzym- amylázu, častěji nazývaný ptyalin. Katalyzuje štěpení škrobu na disacharid maltózu.
• Sekrece slin je řízena pouze nervově.
• Vylučování slin je řízeno reflexně, podnětem je přítomnost potravy v dutině ústní
• Ve slinách je také lyzozym, jehož funkcí je ničit bakterie a choroboplodné zárodky.
• Trávicí trubice začíná ústním otvorem a končí řitním. Patří sem:
• V hltanu jsou smršťovací svaly, díky kterým se posouvá potrava dále do jícnu a žaludku.
• Najdeme ho v zadní části hrdla a je velký cca 15 cm. Jeho stěna je z vaziva a ze svaloviny.
• Hltan dělíme na tři části:

 

Trávicí trubice

Hltan (pharynx)

–          nosohltan: spojuje nosohltan se středoušní dutinou,3

–          ústní část hltanu: kříží se zde dýchací a polykací cesty,

–          hrtanová část: neúplně uzavřená příklopkou hrtanovou.

Polykání probíhá tak, že se hrtan zvedne a hrtanová příklopka zabrání vstupu potravy do hrtanu. Zastaví se dýchání a potrava vstoupí z hltanu do jícnu. Z jícnu se pak potrava pohybuje peristaltickými pohyby do žaludku. Peristaltické pohyby jsou rytmické kontrakce a relaxace hladké svaloviny ve stěně trávicí trubice. Tato svalovina je tvořena svalovými vrstvami probíhajícími trávicí trubicí podélně, jednak okružně- cirkulárně. Stahy obou svalových vrstev působí tlakovou silou na obsah trubice a způsobují pohyb potravy. Tlaková vlna vytvářená peristaltickými pohyby v jícnu je tak velká, že je možný transport sousta jícnem i v poloze těla hlavou dolů. Pohyb potravy usnadňuje hlen, který vylučují některé buňky sliznice trávicí soustavy.

 

Jícen

• Jícen navazuje na hltan. Jde o trubici dlouhou 32 cm, která prochází mezihrudí přepážkou a bránicí a ústí do žaludku. Jícen je tvořen hladkým i příčně pruhovaným svalstvem.
• Svalovina je pružná a svou velikost mění podle sousta. Vykonává peristaltické pohyby.
• Ventriculus je vakovitý orgán.
• Hlavní funkcí žaludku je skladování potravy a následné mechanické a chemické zpracování.
• V žaludku se vstřebává pouze část vody, alkohol a některé léky.
• Objem potravy, který žaludek obvykle přijme, činí u dospělého člověka 1-1,5 litrů, může však pojmout až 5 litrů.
• Rozmělňování a promíchávání obsahu žaludku je funkcí žaludeční peristaltiky. Pomocí stahů se trávenina posouvá dále k pyloru. Jestliže je pylorus uzavřený, trávenina se posune zpět a znova se promíchává se žaludeční šťávou a vzniká chymus (tekutá žaludeční trávenina).
• Žlázy ve stěnách žaludku vylučují žaludeční šťávu, obsahující pepsinogen a kyselinu chlorovodíkovou. Pomocí kyseliny chlorovodíkové se pepsinogen přeměňuje na proteázu pepsin, která štěpí bílkoviny. HCl vytváří kyselé prostředí a denaturuje (narušuje strukturu) bílkoviny a také ničí choroboplodné zárodky přijaté s potravou.
• Řízení vyprazdňování žaludku je zajišťováno nervově (enterogastrický reflex) a hormonálně. Při nadměrném podráždění žaludeční stěny se vyvolá obranný reflex – zvracení (vomitus).

 

 

Žaludek

Části žaludku:

1. Cardia (česlo) – místo vstupu (vyústění jícnu) do žaludku. Je uzavřeno kruhovým svalovým svěračem, aby nedocházelo k návratu tráveniny z žaludku zpět do jícnu.
2. Fundus (klenba) – horní vyklenutá část žaludku.
3. Corpus (tělo) – tělo žaludku.
4. Antrum (předsíň) – dolní část žaludku pod angulem. Jeho hlavní funkcí je rozmělnění a rozdrcení potravy.
5. Pylorus (vrátník) – místo přechodu žaludku do duodena (dvanáctníku). Zadržuje větší částečky a rozmělňuje je, aby mohly být posunuty dále do duodena.

• Mezi faktory potlačující vyprazdňování žaludku patří chemické složení tráveniny a její množství ve dvanáctníku
• Obsahuje-li trávenina ve dvanáctníku větší množství tuku, kyselinu nebo hypertonický roztok nebo když e dvanáctník roztažen, jsou pohyby svalstva žaludku reflexně, ale i humorálně tlumeny.
• Nejsilnějším  podnětem k vybavení reakcí potlačujících vyprazdňování žaludku  je tuk, který je tráven a vstřebáván mnohem pomaleji než většina ostatních složek potravy.
• Proto například potrava s vysokým obsahem tuku (mléko, vajíčka) zůstane v žaludku více než 6 hodin
• Je hlavním místem v trávicí trubici, kde dochází k trávení a vstřebávání. Jeho délka je 3 – 5 metrů a šířka 3- 3,5 cm.
• Anatomicky se rozděluje na tři oddíly-
  • Krátký úsek- dvanáctník (duodenum)
  • Dva delší úseky- lačník a kyčelník
  • Stěna tenkého střeva je složena ve velké množství záhybů, které vytvářejí ještě další množství výběžků zvaných klky.
  • Buňky těchto klků mají na povrchu ještě malé výběžky- mikroklky
  • Trávenina se pohybuje v tenkém střevě pomalu peristaltickými pohyby, avšak stahy jsou přitom slabší než v jícnu a žaludku.
  • Hlavní pohyby, které vykonává hladké svalstvo střevní stěny, jsou segmentační pohyby
  • Jsou to prstencovité stahy v místech vzdálených od sebe několik centimetrů
  • Po několika sekundách nastává uvolnění a stahy se objeví poté v místech dříve nekontrahovaných
  • Segmentační pohyby zajišťují promísení tráveniny
  • Mezi klky jsou ve sliznici jednoduché trubicovité žlázky střevní, produkující slabě zásaditou střevní šťávu.
  • Šťáva obsahuje enzymy peptidázy, štěpící bílkoviny až na aminokyseliny, lipázy, štěpící tuky a amylázy, štěpící cukry
  • V horní části střeva se nacházejí buňky, které při styku s tráveninou začnou produkovat hormony sekretin a pankreozymin, jež jsou krví zaneseny do slinivky břišní, která začne produkovat pankreatickou šťávu, obsahující enzymy pro trávení všech živin
  • Do dvanáctníku ústí společným vývodem slinivka břišní (pankreas) a žlučník, které jsou společně s játry svým původem výběžky trávicí trubice
  • Je to žláza uložená přímo pod žaludkem
  • Protáhlý orgán 14 až 18 cm dlouhý
  • Skládá se z lalůčků (tubulů)
  • Obsahuje jak tkáň exokrinní, tak tkáň endokrinní
  • Endokrinní část žlázy vylučuje do krve hormony inzulin a glukagon.
  • Exokrinní část žlázy vylučuje dva druhy šťáv do dvanáctníku. Jedna obsahuje hydrogenuhličitan o vysoké koncentraci, sloužící k neutralizaci žaludeční HCl, druhá velký počet trávicích enzymů
  • Enzymy vylučované pankreatem jsou nejpodstatnější složkou souboru enzymů trávicí trubice
  • Vylučování pankreatické šťávy je řízeno podobně jako v žaludku: reflexně a humorálně
  • Součástí pankreatické šťávy jsou:
    • Trypsin- štěpící bílkoviny
    • Lipázy- štěpící tuky
    • Amylázy- štěpící cukry
    • Mezi žlázovými trubičkami jsou vtroušeny shluky drobných buněk- Langerhansovy ostrůvky, vyměšující do krve inzulin
    • Játra představují největší žlázu v těle. Jsou také největším orgánem dutiny břišní. Váží 1,5 kg.
    • Představují centrální orgán našeho metabolismu. Jsou uložené v pravé brániční klenbě. Jejich hlavní funkcí je detoxikace organismu. Zároveň se také podílejí na trávení potravy v tenkém střevě a také zde dochází k syntéze bílkovin krevní plasmy včetně srážejících faktorů.
    • Jsou životně důležitým centrem metabolických pochod, bez nichž nemůže organismus existovat
    • Jsou uložena v pravé brániční klenbě
    • Mají dvojí cévní zásobení: jednak z jaterní tepny, jednak z vrátnicové žíly.
    • 20 % krve přichází do jater jaterní tepnou z břišní aorty, 80 % vrátnicovou žílou ze stěny žaludku, střev, ze sleziny a slinivky břišní. Z jater odchází smíšená krev jen jednou jaterní žílou do dolní duté žíly.
    • Lidská játra dělíme na 4 laloky: větší pravý lalok, menší levý lalok, ocasatý lalok a čtyřhranný  lalok. Játra se skládají z podlouhlých, vícehranných lalůčků velikosti 1  – 2 mm, které jsou tvořeny jaterními buňkami, seřazenými v rámečky paprsčitě se rozbíhající od podélné osy lalůčků. Z každého laloku jaterního vychází po jednom vývodu a ty se spojují ve vývod jaterní. Při selhání jater je narušena homeostáza (rovnováha organismu), objevují se poruchy metabolismu a srážlivosti krve, začnou selhávat další orgány, což může to vést k jaternímu kómatu s následnou smrtí.
    • Funkce jater:
      • Pochody látkové přeměny
        • V játrech probíhají všechny důležité typy látkové přeměny
        • Z monosacharidů přicházejících z trávicí trubice se vytvářejí v játrech zásoby polysacharidu glykogenu
        • Uvolňováním glukózy z jater se udržuje v krvi normální hadina glukózy
        • V játrech dochází k deaminaci aminokyselin a k tvorbě močoviny
        • Dále se v játrech metabolizují mastné kyseliny
        • Tvorbou žlučových solí zajišťují játra trávení tuků ve střevě- tuk se v játrech ukládá, a proto zde mohou být uloženy v tucích rozpustné vitaminy (A, D, E, K, B12)
  • Pochody související s funkcí krve
    • Fagocytující hvězdicovité buňky vychytávají z krve hemoglobin z rozpadlých červených krvinek a přeměňují jej na bilirubin, který se potom uvolňuje do žluči
    • uvolněné železo se váže na feritin
    • Jaterní buňky vytvářejí krevní bílkoviny, a to albuminy a globuliny, protrombin a fibrinogen.
    • Játra mají hlavní podíl na inaktivaci většiny hormonů kolujících v krvi
  • Detoxikace
    • Do lidského těla se dostávají různé látky, které tkáně organismu nevyužívají v metabolických procesech
    • Kolují po určitou dobu v krvi
    • Dříve než jsou z těla odstraněny, přeměňují se v játrech
    • Přeměna látek pro organismus škodlivých se nazývá detoxikace
    • Při dlouhodobém působení některých látek dochází k poškození jater
  • dusíkaté produkty, které se v pouze v játrech přeměňují na močovinu (syntéza močoviny) – ta je odváděna krví a filtrována v ledvinách
  • jaterní tkáň má velkou regenerační schopnost
  • Je vylučována plynule jaterními buňkami v objemu 250- 1000 ml denně.
  • Dostává se do dvanáctníku žlučovodem, který ústí společně s vývodem pankreatu.
  • U člověka se žluč shromažďuje ve žlučníku
  • Základními složkami žluči jsou žlučová barviva a soli žlučových kyselin. Žluč vylučována játry se ve žlučníku pětinásobně až desetinásobně koncentruje resorpcí solí a vody stěnou žlučníku
  • Tento proces vede někdy k tak značnému zahuštění žluči, že cholesterol přítomný ve žluči se vysráží a vytvoří spolu s dalšími látkami žlučové kameny
  • Nejdůležitějšími složkami žluči jsou žlučové soli, které urychlují trávení a vstřebávání tuků
  • Barvivo způsobující žlutohnědé zabarvení žluči – bilirubin- je produktem rozpadu hemoglobinu
  • Konečným oddílem trávicí trubice je tlusté střevo o délce asi 1,5 metru a šířce 5 – 7 cm.
  • Sliznice tlustého střeva nemá klky, jen nízké řasy
  • Začíná jako slepé střevo, jehož slepým výběžkem je apendix – červovitý přívěsek
  • Tlusté střevo potom pokračuje třemi dalšími oddíly: tračníkem vzestupným, příčným a sestupným
  • Konečným oddílem tlustého střeva je konečník. Konec trávicí trubice tvoří řitní otvor
  • Tlusté střevo se plní 4 – 8 hodin po požití potravy
  • Neprodukuje žádné trávicí enzymy
  • Shromažďují se v něm nestrávené a nestravitelné zbytky potravy
  • Hlavními pochody, které v tlustém střevě probíhají, je vstřebávání solí a vody
  • Sodné ionty se dostávají prostřednictvím aktivního transportu ze střeva do krve
  • Téměř všechna požitá voda, spolu s vodou z trávicích šťáv a hlenu, se vstřebává do krevního oběhu
  • Působením bakterií přítomných v tlustém střevě zde probíhají kvasné a hnilobné procesy. Přitom vznikají i některé plyny (methan, amoniak, CO2), které jsou příčinou plynatosti
  • Kvasné bakterie zkvašují sacharidy a v malém množství i těžce stravitelnou celulózu
  • Hnilobné bakterie rozkládají aminokyseliny
  • Z nestravitelných části potravy vzniká 18-20 hodin po jídle stolice, zabarvená produkty rozpadu žlučových barviv
  • Dostává se do konečníku, kde jeho naplnění vyvolává pocit nucení na stolici.
  • Vnitřní svěrač je hladký sval, vnější příčně pruhovaný

 

Tenké střevo

Slinivka břišní

 

 

Játra (hepar)

• Tvorba tepla – způsobeno velkou chemickou aktivitou => nejteplejší orgán těla, vzniká zde 1/7 tepla vzniklého v celém organismu => udržování stálé tělesné teploty (rozvod krví)

Žluč

Tlusté střevo