Tři kamarádi (E. M. Remarque) – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Tři kamarádi (Remarque)

Předmět: Český jazyk – rozbor díla

Přidal(a): TerkaCZ

 

Erich Maria Remarque (1898-1970)

• Německý prozaik, romanopisec a dramatik, jeden z nejvýznamnějších autorů protiválečné literatury 20. století.
• Narodil se 22. června 1898 v Osnabrücku jako Erich Paul Remark v rodině knihaře. Od mládí se zajímal o literaturu a hudbu a studoval na učitelském semináři.
• Roku 1916 byl jako osmnáctiletý povolán do armády a bojoval na západní frontě, kde byl roku 1917 těžce zraněn. Během války mu zemřela také matka. Válečné zkušenosti zásadně ovlivnily jeho život i tvorbu.
• Později začal používat jméno Erich Maria Remarque – prostřední jméno Paul nahradil jménem Maria a vrátil se ke starší podobě příjmení Remarque.
• Po válce krátce učil a vystřídal několik zaměstnání. Pracoval například u firmy vyrábějící náhrobky, jako pianista a novinář. Působil také ve sportovním časopise, díky čemuž poznal automobilové prostředí.
• Celosvětově se proslavil protiválečným románem Na západní frontě klid z roku 1929. Roku 1931 byl nominován na Nobelovu cenu za mír.
• Zastával humanistické, pacifistické a demokratické postoje. Po nástupu nacismu byly jeho knihy zakázány a veřejně páleny. Remarque odešel do Švýcarska a roku 1938 byl zbaven německého občanství.
• Roku 1939 odešel do USA a roku 1947 získal americké občanství. Jeho sestra Elfriede Scholzová byla nacisty roku 1943 popravena; Remarque jí později věnoval román Jiskra života.
• Jeho první manželkou byla Ilse Jutta Zambona, jedna z předloh pro Patricii v románu Tři kamarádi. Později se oženil s americkou herečkou Paulette Goddard.
• Jeho prózy jsou čtivé, dějově svižné a jazykově poměrně jednoduché, zároveň se zabývají válkou, smrtí, láskou, přátelstvím a lidskou solidaritou. Zemřel 25. září 1970 ve Švýcarsku.

 

Jeho díla se dělí na 3 etapy:

• Reagující na 1. světovou válku a její následky – Na západní frontě klid, Cesta zpátky.
• Díla o meziválečném období a exilu – Tři kamarádi, Vítězný oblouk, Černý obelisk.
• Díla reagující na 2. světovou válku a nacismus – Jiskra života, Čas žít, čas umírat.

 

Další díla:

• Romány: Domov snů, Gam, Stanice na obzoru, Miluj bližního svého, Nebe nezná vyvolených, Noc v Lisabonu, Zaslíbená země, Stíny v ráji.
• Další autorovo dílo: Poslední stanice – divadelní hra odehrávající se v Berlíně na konci druhé světové války.

 

Literárně-historický kontext

Světová literatura 1. pol. 20. stol

• Literatura reagovala na 1. světovou válku, meziválečnou společenskou situaci, hospodářské krize, nástup totalitních ideologií i 2. světovou válku.
• První světová válka způsobila miliony obětí, rozvrat společnosti a vznik generace mladých lidí poznamenaných válkou. Literatura proto často přinášela autentické svědectví a varování před další válkou.
• Německo se po válce potýkalo s porážkou, reparacemi, politickou nestabilitou a hyperinflací. Po roce 1923 se situace dočasně stabilizovala, ale na konci 20. let opět rostla nezaměstnanost, chudoba a politická radikalizace.
• Remarque dokončil Tři kamarády v exilu roku 1936. První knižní vydání vyšlo téhož roku v Kodani v dánském překladu, německé vydání následovalo roku 1938 v Amsterdamu.
• Tři kamarádi tematicky navazují na Na západní frontě klid a Cestu zpátky. První román zachycuje válku, druhý návrat vojáků a Tři kamarádi dlouhodobé následky války.
• Remarque bývá v širším významu spojován s tzv. „ztracenou generací“.
  • Pojem proslavila Gertrude Steinová a následně Ernest Hemingway.
  • V užším významu označuje především americké autory poznamenané 1. světovou válkou, například Ernesta Hemingwaye a Francise Scotta Fitzgeralda. Remarque do jejich původního okruhu nepatřil, tematicky je jim však velmi blízký.
  • Typická je ztráta životních iluzí, nedůvěra k politice a společnosti a obtížný návrat bývalých vojáků do normálního života.
• Dobově a tematicky jsou Remarquovi blízcí také protiváleční a humanisticky orientovaní autoři Henri Barbusse a Romain Rolland.
• V meziválečné literatuře se rozvíjela protiválečná a reportážně laděná próza, která často vycházela z osobních zkušeností autorů a odmítala idealizovaný obraz války.

 

Umělecký směr

• Remarque patří do německé meziválečné protiválečné literatury.
• Jeho tvorba je převážně realistická a vykazuje také některé znaky nové věcnosti – střízlivé zachycování reality, každodenního života a sociálních problémů.
• V Třech kamarádech se realisticky zobrazují hospodářská nejistota, nezaměstnanost, práce, politické násilí i život obyčejných lidí. V citově vypjatých scénách se však objevují také lyrické prvky.

 

Autoři období se dělí do tří skupin:

• realisticky laděná próza – tradičnější vyprávění zaměřené na životní zkušenost jednotlivce (Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald)
• modernistická a experimentální próza – experimentuje s kompozicí, časem a způsobem vyprávění (James Joyce, Franz Kafka)
• provokativní a detabuizující próza – překračuje společenské a literární konvence (Henry Miller)

 

Rozbor: Tři kamarádi (1936)

• Román byl věnován Remarqueově první ženě Ilse Juttě Remarque-Zamboně, která se stala jednou z předloh pro postavu Patricie.

 

Literární forma, druh a žánr

• Literární forma: próza
• Literární druh: epika
• Literární žánr: román
• Dílo lze blíže charakterizovat jako společenský, psychologický, milostný a generační román.

 

Téma a motiv

• Téma: přátelství a láska jako hlavní životní jistoty lidí poznamenaných válkou a žijících v nejisté meziválečné společnosti.
• Vedlejší témata: nemoc a smrt, válečné trauma, ztráta životních jistot, chudoba, nezaměstnanost, násilí a hledání smyslu života.
• Motivy: automobil, autoopravna, závody, tuberkulóza, sanatorium, alkohol a rum, bary a kavárny, peníze, domov, cukrárna, večer a vzpomínky na válku.
• Symbolika: Automobil Karel představuje společné zážitky tří přátel, svobodu, kamarádství a radost ze života. Jeho ztráta se stává symbolem oběti.
• Hlavní myšlenka: Válka člověka poznamenává ještě dlouho po svém skončení. Skutečnou životní oporu lze nalézt především v přátelství, lásce, věrnosti a solidaritě.
• Podobné dílo: Ernest Hemingway – Sbohem, armádo!

 

Vypravěč

• Vypravěčem je hlavní postava Robert „Robby“ Lohkamp. Román je tedy napsán v ich-formě.
• Robert je přímým účastníkem děje a vypráví pouze to, co sám zažívá, pozoruje nebo se dozví. Nejde tedy o vševědoucího vypravěče.
• Čtenář má díky jeho perspektivě přímý přístup k jeho vzpomínkám, pocitům a úvahám, zejména k válečnému traumatu, vztahu k přátelům a lásce k Patricii.
• Robertův pohled je často ironický a skeptický. Osobní způsob vyprávění zároveň zesiluje autentičnost a emocionální účinek tragických událostí.

 

Kompozice

• Román je rozdělen do 28 částí označených římskými číslicemi I–XXVIII.
• Kompozice je převážně chronologická – příběh postupuje od Robertových narozenin přes jeho vztah s Patricií a problémy autodílny až ke smrti Gottfrieda a Patricie.
• Chronologické vyprávění doplňují retrospektivy, především Robertovy vzpomínky na válku a první poválečná léta.
• Prolínají se tři hlavní roviny: přátelství tří mužů a jejich autodílna, vztah Roberta a Patricie a společenská a politická situace Německa.
• Vedle hlavního příběhu se objevují epizody a vedlejší postavy, které dokreslují život a sociální problémy meziválečné společnosti.
• Děj postupně graduje od poměrně veselých scén a rodící se lásky přes existenční problémy a politické násilí až k tragické smrti Gottfrieda a Patricie.

 

Jazyk a styl

• Jazyk je převážně spisovný, srozumitelný, přirozený a úsporný. Díky tomu je román čtivý a děj má rychlý spád.
• V dialozích se objevují hovorové a expresivní výrazy, které přirozeně charakterizují jednotlivé postavy.
• Důležitou roli má přímá řeč a dialog. Rozhovory posouvají děj a často odlehčují vážné situace.
• Typické jsou ironie, nadsázka, sarkasmus a černý humor. Postavy se humorem často brání beznaději a nepříjemným vzpomínkám.
• Autor využívá kontrast mezi veselými scénami a tragickými událostmi. V dramatických pasážích používá krátké věty a rychlé dialogy.
• Při popisech přírody, lásky a smrti se jazyk stává lyričtějším a obraznějším; objevují se přirovnání, metafory a personifikace.
• Součástí románu jsou také filozofické a reflexivní úvahy o válce, smrti, lásce, štěstí, samotě, čase a smyslu života.

 

Místo, doba, postavy

• Hlavní část příběhu se odehrává v Berlíně v letech 1928–1929.
• Část děje probíhá také u moře a v horském sanatoriu.

 

Hlavní postavy

• Robert „Robby“ Lohkamp – třicetiletý veterán 1. světové války, citlivý, ironický a poznamenaný válečnými zkušenostmi. Často pije, je však věrným přítelem a dokáže hluboce milovat.
• Patricie „Pat“ Hollmannová – mladá, jemná, křehká, inteligentní a přirozená žena. Trpí vážným plicním onemocněním, přesto se snaží žít naplno.
• Otto Köster – nejrozumnější a nejpraktičtější z trojice, bývalý voják a pilot, majitel autoopravny, výborný řidič a mimořádně spolehlivý přítel.
• Gottfried Lenz – vysoký, hubený muž s výraznou blonďatou hřívou, „poslední romantik“. Je družný, vtipný, idealistický a temperamentní.

 

Stručný obsah díla

Robert, Otto a Gottfried jsou bývalí vojáci 1. světové války, kteří společně pracují v autodílně a snaží se obstát v nejisté poválečné společnosti. Robert se zamiluje do Patricie Hollmannové, která však trpí vážnou nemocí. Současně se zhoršuje hospodářská i politická situace, Gottfried se stane obětí politického násilí a Patriciina nemoc nakonec vede k tragickému závěru.

 

Podrobný děj

Příběh začíná v den Robertových třicátých narozenin. Při práci v autoopravně vzpomíná na válku i první poválečná léta – roku 1916 byl odveden, bojoval ve Flandrech, poznal smrt svých kamarádů a později revoluci, hlad i hyperinflaci. Po několika různých zaměstnáních se znovu setkal s válečnými přáteli Ottou Kösterem a Gottfriedem Lenzem a začal s nimi pracovat v autoopravně Köster a spol. K trojici neodmyslitelně patří automobil Karel, který zvenčí vypadá jako stará kraksna, ale má mimořádně výkonný motor.

Na Robbyho narozeniny vyrazí přátelé Karlem na projížďku a při závodění s luxusním Buickem se seznámí s panem Bindingem a Patricií Hollmannovou. Robert získá její telefonní číslo, začne se s ní scházet a postupně mezi nimi vznikne hluboký milostný vztah. Přátelé se mezitím snaží udržet autodílnu, opravují a prodávají automobily a Otto se s Karlem účastní automobilového závodu, ve kterém skončí šestý. Protože však zakázek ubývá, koupí také starší taxík a Robert s Gottfriedem si přivydělávají jako taxikáři.

Robert s Pat později odjedou na dovolenou k moři. Pat je často unavená a bývá jí zima, ale teprve když začne silně vykašlávat krev, Robert zjistí, jak vážně je nemocná. Otto okamžitě vyhledá jejího lékaře profesora Jaffého a riskantní jízdou jej přiveze k Pat. Robert se dozvídá, že nemoc zasáhla obě její plíce a Pat se již dříve léčila v sanatoriu. Po částečném zotavení se vrátí domů, ale na podzim musí znovu odjet do horského sanatoria. Současně se dál zhoršuje finanční situace autodílny a Robert si znovu přivydělává jako pianista v Café International.

V lednu se vyhrotí politické poměry ve městě. Dochází ke střetům a Gottfried se účastní politických schůzí. Po jedné z nich je na ulici zastřelen skupinou mladíků a téměř okamžitě umírá. Otto odmítne policii popsat pachatele, protože chce kamaráda pomstít. Vraha později vypátrá Gottfriedův přítel Alfons a při přestřelce jej zabije. Finanční problémy mezitím dosáhnou vrcholu a v únoru musí být autodílna prodána.

Krátce nato přijde Robertovi od Pat telegram se slovy „Robby, přijeď brzy.“ Robert s Ottou okamžitě odjedou do sanatoria. Robert chce u Pat zůstat, ale nemá dostatek peněz. Otto mu proto slíbí pomoc a později Robert zjistí, že kvůli němu prodal jejich milovaného Karla. Patriciin stav se však nadále zhoršuje. Robert zůstává u ní až do konce. Když jí v posledních chvílích vadí tikání jeho hodinek, rozbije je o zeď, jako by chtěl zastavit čas. Pat nakonec umírá těsně před svítáním, drží Roberta za ruku a on po její smrti zůstává u jejího těla až do rána.

 

Souvislosti, aktuálnost, divadelní, filmové zpracování

• Filmové zpracování: americký film Three Comrades z roku 1938 v režii Franka Borzage.
• V hlavních rolích se objevili Robert Taylor, Franchot Tone, Robert Young a Margaret Sullavan.
• Na scénáři pracoval mimo jiné spisovatel Francis Scott Fitzgerald.
• Margaret Sullavan byla za roli Pat Hollmannové nominována na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon.
• Dílo zůstává aktuální díky tématům přátelství, lásky, války, společenské nejistoty a politického násilí.

 

 

Zhodnocení, vlastní názor

Podle mě to byl úžasný příběh a silná ukázka toho, jak pevné přátelství a vztah mohou mezi lidmi vzniknout. Hlavní postavy jsou ochotné se pro druhé skutečně obětovat a udělat pro své blízké téměř cokoli. Kniha byla také velmi poutavá a napínavá a těžko se od ní odtrhávalo. Já osobně bych byla mnohem radši, kdyby příběh dopadl lépe, ale i s tímto tragickým koncem se mi kniha líbila.