Umění evropského pravěku - Studijni-svet.cz

Otázka: Umění evropského pravěku

Předmět: Dějepis, Dějiny umění

Přidal(a): Daniela

PERIODIZECE PRAVĚKU

Paleolit 3 000 000 – 10 000 př.n.l.
Mezolit 10 000 – 7 000 př.n.l.
Neolit 7 000 (5 000) – 3 000 př.n.l.
Eneolit 3 000 – 2 000 př.n.l.
Doba bronzová a doba železná 3,5 000 (2 000) – 700 př.n.l.
3 000 000 – 10 000 př.n.l. Doba ledová
Po 10 000 Doba poledová

PALEOLIT

Palaios – starý + lithos – kámen
3 000 000 – 600 000 př.n.l. nejstarší paleolit (pěstní klín, symetrie, souměrnost a vyváženost)
600 000 – 250 000 př.n.l. starší paleolit (rozvoj)
250 000 – 40 000 př.n.l. první projevy umění, pěstní klín mandlového tvaru, zde žil homo sapiens – člověk moudrý – první malířské projevy. VZNIK UMĚNÍ – teprve když člověk začal tvořit aby něco zdobil nebo vyjádřil .
40 000 – 10 000 mladší paleolit – Vrhač oštěpů zv. Skákající kůň, Francie, patří k nejproslulejším výtvorům pravěkého umění. RODOVÁ SPOLEČNOST – přirozená dělba práce ( muž – lov, žena – sběr a příprava jídla, potomstvo, oheň) = MATRIARCHÁT – vedoucí postavení ve společnosti má žena.

UMĚNÍ – 4. Druhy výtvarné činnosti (jeskynní malby na skalních stěnách, sošky lidí a zvířat, drobné předměty zdobené kresbou, rytinou a řezbou, šperky.

JESKYNNÍ MALÍŘSTVÍ

Nejstarší projevy – otisky rukou do měkké stěny s barevně vyznačenými pozadím tzv. Makaronské kresby
Horor vacui = strach z prázdnoty
Jeskyně s pravěkými malbami – Španělsko Altamira, 1879, Pindal, Francie Lascaux, TroisFréres, Niaux, d´Are v Ardéche, 1994? Rouffignac.
LASCAUX – Francie, fragment skalních maleb (býci, koně a sobi), „kroucená perspektiva“, mistrovské dílo, dovršující dlouhodobý vývoj. Nejzdařilejší výtvor Paleolitu. Kůň, býk a sob tvoří střed kompozice tzv. BÝČÍ HLÍDKU.
ALTAMIRA – Španělsko, první objevená jeskyně, realistické zachycení bizonů, 180 obrazů zvířat.
LIDSKÁ FIGURA – stylizovaná postava Lukostřelce v běhu s široce rozkročenýma nohama, postava tančícího kouzelníka (jeskyně Les TroisFréres, Francie)

SOCHAŘSKÉ PROJEVY

Řezba bizona v sobím parohu, 10 cm (jeskyně La Mandeleine, Francie)
Vrhač oštěpů zv. Skákající kůň, Francie, 28cm
Věstonická Venuše, 25 000 př.n.l., 11,5 cm, Dolní Věstonice, Morava, plastika je vymodelována ze směsi popela, hlíny a kostního prachu.
Venuše s rohem, objevena v Lascaux ve Francii, 43cm,tělo znetvořené jakoby mateřstvím, 30 000 př.n.l.
Willedorskávenuše, 11cm, 25 000 př.n.l. Rakousko
Venuše z Ulmu, 35 000 př.n.l., nejstarší nalezená soška lidské postavy, objevena v roce 2008
Venuše mentonská, Francie
Venuše z Lespugue, Francie, nejprezentovanější, z mamutího klu, 14,7 cm, geometrická stylizace tvarů, patrně symbolizující mateřství, jde o rafinovanou kombinaci kružnic, oválů elips.

NEOLITICKÉ PAMÁTKY NA NAŠEM ÚZEMÍ

Nejznámější a největší menhir v Čechách Zkamenělý pastýř , nachází se v Kloboukách, okres Kladno.
Druhý nejznámější menhir v Čechách je Zakletý mnich (Drahomyšl)
Třetí nejznámějším menhirem je Zakletá dívka (Březno)
Kounovské kamenné řady „český carnac“ (Kounov u Rakovníka)
Rekonstrukce velkorodinného domu (Bylamy u Kutné hory, 5 000 př.n.l.)

STŘEDNÍ A MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ ( Mezolit a Neolit)

ARCHITEKTURA
- OBYTNÉ DOMY – nedochovány, prostorové obytné jámy zastřešené kůžemi stěny s nosných kůlů, opletených proutím a omazané hlínou.
- KULTOVNÍ STAVBY – menhir, dolmen a kromlech

Vyskytovali se v severní Evropě, Dánsku, Švédsku, Británii, Francii, Španělsku i na některých ostrovech.
Kultovní rituální hroby, astronomické observatoře,..
Největší menhir na světě z Locmariaqueru v Bretani, 23m, váha 348t, rozbit bleskem
MEGALITICKÁ KULTURA:
- Carnac, Francie, Proslulá alej u Carnacu
- Chodbová jeskyně Menga ve Španělsku, hrobka, 31, kamenů, 25 x 6,5 metrů
- Kopcová hrobka Newgrange, Irsko, (největší architektonický div pravěku, 5 000 př.n.l., 200 tisíc tun kamení)
- Stonhenge, Velká Británie, 1 800 př.n.l., Chrám zasvěcený bohu Slunce, v den jarní rovnodennosti dopadá paprsek vycházejícího Slunce přesně na oltář

TOTEMISMUS A FETIŠISMUS

FETIŠ = objekt předpokládaní vykazující nadpřirozené schopnosti
Ženský keramický idol (Střelice u Znojma, mladší Neolit, 3 000 př.n.l.)
Soška Adorantky, (Hluboké Mašůvky u Znojma, mladší Neolit, 3 000 př.n.l.)
KULT PŘEDKŮ – je forma náboženství, který věřil v uctívání zemřelých předků (posmrtný život) = různé způsoby úcty
KERAMIKA – lineární keramika, vypichovaná keramika, malovaná keramika, šňůrová keramika, kultura s keramikou zvoncových pohárů
MALBA POD ŠIRÍM NEBEM – na skalách, Alpy, Skandinávie, Val comica2 000 – 500 př.n.l., Vallorta, Alpera, Garsulla – Španělsko = ze života lovců, sběračů, fungovala skoro jako kronika,
Nejstarší kresba ve Střední Evropě je v jeskyni Dominika, na Slovensku, Monte Bego, Francie 2 100 – 1 900 př.n.l.

POZDNÍ DOBA KAMENNÁ (ENEOLIT)

4 000 – 2 200 Př.n.l. v Egyptě už první státy
Také doba Měděná, do Evropy umění zpracovávání mědi
U nás se objevuje oradlo (dřevěný hák zapřažený do dobytka) dřevěné kolo – první vůz (k nám s Mezopotámie)
Zpracovává se kov MEĎ počátky hornictví v Tušimicích
Silný patriarchát

DOBA BRONZOVÁ

2 200 – 750 př.n.l.
Objev bronzu (slitina mědi a cínu)
Vlastnosti bronzu ovlivňuje množství cínu obsaženého ve slitině
- Do 5% cínu bronz jde kovat za studena
- 5-10% cínu je kujný jen při silném zahřátí
- Nad 35% cínu, tvrdý hodí se na výrobu pilníků
- ROZVOJ ŘEMESEL – hornictví, hutnictví, kovolitectví, kovotepectví, kovářství, zlatnictví, klenotnictví
- Výroba nástrojů ulehčila práci – dělba práce, specializace na výrobu – řemeslná výroba, zemědělství a pastevectví = rozvoj obchodu
- ZPRACOVÁVÁNÍ ZLATA – znali dříve než bronz, výroba šperků, lze ho až tepat do 0,001 mm (vytahovat)
  - TECHNICKÉ ZPRACOVÁVÁNÍ ZLATA
    - FILIGRÁN – tenká, různě stáčená vlákna zlata vytvářející ornamentální vzory a přiletována k podkladu
    - GRANULACE – drobná zlatá zrníčka přeletována k podkladu vytvářející ornament

UNĚTICKÁ KULTURA (DOBA BRONZOVÁ NA NAŠEM ÚZEMÍ) STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ

2 200 – 1 600 př.n.l.
Název podle pohřebiště v Úněticích u Prahy
Nacházela se v Krušných horách bohaté na cín a měď
Velice kvalitní pálená keramika (vypadá jako kov), příklad KOFLÍK
STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ – 1 600 – 1 250 Př.n.l., MOHYLOVÝ LID = (Čechy a Morava), pohřbívali do hrobů ve tvaru mohyly o průměru 4-18 metrů, zde se objevují meče
MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ – 1 250 – 750 př.n.l. – LID POPELNICOVÍCH POLÍ – lid mrtvých se důsledně spaloval a popel se ukládal do kamenných uren na rozsáhlých posvátných polích, bohové Slunce, Měsíce a hvězd (uctívání a přinášení obětí), Bronzový kultovní vozík z Trunholmu, Dánsko, 2.pol, 2. Tisíciletí př.n.l.

DOBA ŽELEZNÁ

KELTOVÉ = poprvé ve městě Halštat, Rakousko 800 přn.l.
- Věřili v mnoho bohů, hlavně přírodních bohů, bylo jich véce jak 100 (bůh Slunce, bůh Hromů, bůh Koní…)
- Sůl nazývali bílým zlatem, protože jí nebylo moc a musela se složitě kutat, konzervovali v ní maso
- Sídlily nejprve na území Rakouska a poté se přemístili do Británie a Irska
- Po Keltech zbyli památky jako: Vápencový Netvor Noves, oppidia – keltská střediska, bronzový kráter z Vix, dále tako kovové předměty a hrobky
- Objev ŽELEZA
- Doba železná se poté dělí na dobu Halštatskou a Laténskou

– DOBA HALŠTATSKÁ (starší doba železná), 750 – 450 př.n.l., rozvoj kovářství, vynález kola – dřevěné vozy, loukoťová kola, Bronzový býček s železnou plombou na čele (jeskyně Býčí skála, U Adamova, 6. Století př.n.l.), Závist nad Zbraslaví – OPPIDIA

– DOBA LATÉNSKÁ – (mladší doba železná), 450 – cca rok 0) podle místa ve Švýcarsku La Téne, sídlili na našem území až ve Francii – Bohémové = Keltové kruhový rotační mlýn, Laténská keramika poprvé vyráběná na hrnčířském kruhu a poté i malována, Opuková hlava Kelta (Z Měšických Žehrovic)