Umění evropského pravěku

 

   Otázka: Umění evropského pravěku

   Předmět: Dějepis, Dějiny umění

   Přidal(a): Daniela

 

 

 

 

PERIODIZECE PRAVĚKU

  • Paleolit 3 000 000 – 10 000 př.n.l.
  • Mezolit 10 000 – 7 000 př.n.l.
  • Neolit 7 000 (5 000) – 3 000 př.n.l.
  • Eneolit 3 000 – 2 000 př.n.l.
  • Doba bronzová a doba železná 3,5 000 (2 000) – 700 př.n.l.

 

3 000 000 – 10 000 př.n.l. Doba ledová

Po 10 000 Doba poledová

 

PALEOLIT

  • Palaios – starý + lithos – kámen
  • 3 000 000 – 600 000 př.n.l. nejstarší paleolit (pěstní klín, symetrie, souměrnost a vyváženost)
  • 600 000 – 250 000 př.n.l. starší paleolit (rozvoj)
  • 250 000 – 40 000 př.n.l. první projevy umění, pěstní klín mandlového tvaru, zde žil homo sapiens – člověk moudrý – první malířské projevy. VZNIK UMĚNÍ – teprve když člověk začal tvořit aby něco zdobil nebo vyjádřil .
  • 40 000 – 10 000 mladší paleolitVrhač oštěpů zv. Skákající kůň, Francie, patří k nejproslulejším výtvorům pravěkého umění. RODOVÁ SPOLEČNOST – přirozená dělba práce ( muž – lov, žena – sběr a příprava jídla, potomstvo, oheň) = MATRIARCHÁT – vedoucí postavení ve společnosti má žena.

 

UMĚNÍ – 4. Druhy výtvarné činnosti (jeskynní malby na skalních stěnách, sošky lidí a zvířat, drobné předměty zdobené kresbou, rytinou a řezbou, šperky.

 

JESKYNNÍ MALÍŘSTVÍ

  • Nejstarší projevy – otisky rukou do měkké stěny s barevně vyznačenými pozadím tzv. Makaronské kresby
  • Horor vacui = strach z prázdnoty
  • Jeskyně s pravěkými malbami – Španělsko Altamira, 1879, Pindal, Francie Lascaux, TroisFréres, Niaux, d´Are v Ardéche, 1994? Rouffignac.
  • LASCAUX – Francie, fragment skalních maleb (býci, koně a sobi), „kroucená perspektiva“, mistrovské dílo, dovršující dlouhodobý vývoj. Nejzdařilejší výtvor Paleolitu. Kůň, býk a sob tvoří střed kompozice tzv. BÝČÍ HLÍDKU.
  • ALTAMIRA – Španělsko, první objevená jeskyně, realistické zachycení bizonů, 180 obrazů zvířat.
  • LIDSKÁ FIGURA – stylizovaná postava  Lukostřelce v běhu s široce rozkročenýma nohama, postava tančícího kouzelníka (jeskyně Les TroisFréres, Francie)

 

SOCHAŘSKÉ PROJEVY

  • Řezba bizona v sobím parohu, 10 cm (jeskyně La Mandeleine, Francie)
  • Vrhač oštěpů zv. Skákající kůň, Francie, 28cm
  • Věstonická Venuše, 25 000 př.n.l., 11,5 cm, Dolní Věstonice, Morava, plastika je vymodelována ze směsi popela, hlíny a kostního prachu.
  • Venuše s rohem, objevena v Lascaux ve Francii, 43cm,tělo znetvořené jakoby mateřstvím, 30 000 př.n.l.
  • Willedorskávenuše, 11cm, 25 000 př.n.l. Rakousko
  • Venuše z Ulmu,  35 000 př.n.l., nejstarší nalezená soška lidské postavy, objevena v roce 2008
  • Venuše mentonská, Francie
  • Venuše z Lespugue,  Francie, nejprezentovanější, z mamutího klu, 14,7 cm, geometrická stylizace tvarů, patrně symbolizující mateřství, jde o rafinovanou kombinaci kružnic, oválů elips.

 

NEOLITICKÉ PAMÁTKY NA NAŠEM ÚZEMÍ

  • Nejznámější a největší menhir v Čechách Zkamenělý pastýř , nachází se v Kloboukách, okres Kladno.
  • Druhý nejznámější menhir v Čechách je Zakletý mnich (Drahomyšl)
  • Třetí nejznámějším menhirem je Zakletá dívka (Březno)
  • Kounovské kamenné řady „český carnac“  (Kounov u Rakovníka)
  • Rekonstrukce velkorodinného domu (Bylamy u Kutné hory, 5 000 př.n.l.)

 

STŘEDNÍ A MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ ( Mezolit a Neolit)

  • ARCHITEKTURA
    • OBYTNÉ DOMY – nedochovány, prostorové obytné jámy zastřešené kůžemi stěny s nosných kůlů, opletených proutím a omazané hlínou.
    • KULTOVNÍ STAVBY – menhir, dolmen a kromlech
  • Vyskytovali se v severní Evropě, Dánsku, Švédsku, Británii, Francii, Španělsku i na některých ostrovech.
  • Kultovní rituální hroby, astronomické observatoře,..
  • Největší menhir na světě z Locmariaqueru v Bretani, 23m, váha 348t, rozbit bleskem
  • MEGALITICKÁ KULTURA:
    • Carnac, Francie, Proslulá alej u Carnacu
    • Chodbová jeskyně Menga ve Španělsku, hrobka, 31, kamenů, 25 x 6,5 metrů
    • Kopcová hrobka Newgrange, Irsko, (největší architektonický div pravěku, 5 000 př.n.l., 200 tisíc tun kamení)
    • Stonhenge, Velká Británie, 1 800 př.n.l., Chrám zasvěcený bohu Slunce, v den jarní rovnodennosti dopadá paprsek vycházejícího Slunce přesně na oltář

 

TOTEMISMUS A FETIŠISMUS

  • FETIŠ = objekt předpokládaní vykazující nadpřirozené schopnosti
  • Ženský keramický idol (Střelice u Znojma, mladší Neolit, 3 000 př.n.l.)
  • Soška Adorantky, (Hluboké Mašůvky u Znojma, mladší Neolit, 3 000 př.n.l.)
  • KULT PŘEDKŮ – je forma náboženství, který věřil v uctívání zemřelých předků (posmrtný život) = různé způsoby úcty
  • KERAMIKA – lineární keramika, vypichovaná keramika, malovaná keramika, šňůrová keramika, kultura s keramikou zvoncových pohárů
  • MALBA POD ŠIRÍM NEBEM – na skalách, Alpy, Skandinávie, Val comica2 000 – 500 př.n.l., Vallorta, Alpera, Garsulla – Španělsko = ze života lovců, sběračů, fungovala skoro jako kronika,
  • Nejstarší kresba ve Střední Evropě je v jeskyni Dominika, na Slovensku, Monte Bego, Francie 2 100 – 1 900 př.n.l.

POZDNÍ DOBA KAMENNÁ (ENEOLIT)

  • 4 000 – 2 200 Př.n.l. v Egyptě už první státy
  • Také doba Měděná, do Evropy umění zpracovávání mědi
  • U nás se objevuje oradlo (dřevěný hák zapřažený do dobytka) dřevěné kolo – první vůz (k nám s Mezopotámie)
  • Zpracovává se kov MEĎ počátky hornictví v Tušimicích
  • Silný patriarchát

DOBA BRONZOVÁ

  • 2 200 – 750 př.n.l.
  • Objev bronzu (slitina mědi a cínu)
  • Vlastnosti bronzu ovlivňuje množství cínu obsaženého ve slitině
    • Do 5% cínu bronz jde kovat za studena
    • 5-10% cínu je kujný jen při silném zahřátí
    • Nad 35% cínu, tvrdý hodí se na výrobu pilníků
    • ROZVOJ ŘEMESEL – hornictví, hutnictví, kovolitectví, kovotepectví, kovářství, zlatnictví, klenotnictví
    • Výroba nástrojů ulehčila práci – dělba práce, specializace na výrobu – řemeslná výroba, zemědělství a pastevectví = rozvoj obchodu
    • ZPRACOVÁVÁNÍ ZLATA – znali dříve než bronz, výroba šperků, lze ho až tepat do 0,001 mm (vytahovat)
      • TECHNICKÉ ZPRACOVÁVÁNÍ ZLATA
        • FILIGRÁN – tenká, různě stáčená vlákna zlata vytvářející ornamentální vzory a přiletována k podkladu
        • GRANULACE – drobná zlatá zrníčka přeletována k podkladu vytvářející ornament

UNĚTICKÁ KULTURA (DOBA BRONZOVÁ NA NAŠEM ÚZEMÍ) STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ

  • 2 200 – 1 600 př.n.l.
  • Název podle pohřebiště v Úněticích u Prahy
  • Nacházela se v Krušných horách bohaté na cín a měď
  • Velice kvalitní pálená keramika (vypadá jako kov), příklad KOFLÍK
  • STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ – 1 600 – 1 250 Př.n.l., MOHYLOVÝ LID = (Čechy a Morava), pohřbívali do hrobů ve tvaru mohyly o průměru 4-18 metrů, zde se objevují meče
  • MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ – 1 250 – 750 př.n.l. – LID POPELNICOVÍCH POLÍ – lid mrtvých se důsledně spaloval a popel se ukládal do kamenných uren na rozsáhlých posvátných polích, bohové Slunce, Měsíce a hvězd (uctívání a přinášení obětí), Bronzový kultovní vozík z Trunholmu, Dánsko, 2.pol, 2. Tisíciletí př.n.l.

DOBA ŽELEZNÁ

  • KELTOVÉ = poprvé ve městě Halštat, Rakousko 800 přn.l.
    • Věřili v mnoho bohů, hlavně přírodních bohů, bylo jich véce jak 100 (bůh Slunce, bůh Hromů, bůh Koní…)
    • Sůl nazývali bílým zlatem, protože jí nebylo moc a musela se složitě kutat, konzervovali v ní maso
    • Sídlily nejprve na území Rakouska a poté se přemístili do Británie a Irska
    • Po Keltech zbyli památky jako: Vápencový Netvor Noves, oppidia – keltská střediska, bronzový kráter z Vix, dále tako kovové předměty a hrobky
    • Objev ŽELEZA
    • Doba železná se poté dělí na dobu Halštatskou a Laténskou

 

–          DOBA HALŠTATSKÁ  (starší doba železná), 750 – 450 př.n.l., rozvoj kovářství, vynález kola – dřevěné vozy, loukoťová kola, Bronzový býček s železnou plombou na čele (jeskyně Býčí skála, U Adamova, 6. Století př.n.l.), Závist nad Zbraslaví – OPPIDIA

–          DOBA LATÉNSKÁ  – (mladší doba železná), 450 – cca rok 0) podle místa ve Švýcarsku La Téne, sídlili na našem území až ve Francii – Bohémové = Keltové kruhový rotační mlýn, Laténská keramika poprvé vyráběná na hrnčířském kruhu a poté i malována, Opuková hlava Kelta (Z Měšických Žehrovic)





Další podobné materiály na webu: