Otázka: USA
Předmět: Dějepis
Přidal(a): František Zelenka
Pokud chceme mluvit o USA musíme se vrátit do minulosti, kdy tato země se stala hybatelem dnešního světa. USA je synonymem hrdosti, spravedlnosti a úcty už od jejího založení v roce 1776 Georgem Washingtonem. Už její ústava je důkazem, že lid této země je hrdý na svou minulost i když tato více jak 200 let stará listina obsahuje články ještě z dob, kde byly platnější než dnes. USA byl a je hrdý stát, který dbal na spravedlnost, ale otázkou, zda dnes spravedlnost není záminkou pro ekonomické zájmy této země. Nepochybně USA se velice významnou měrou přispěla k výhře „dobra nad zlem“ v 1. a 2. světové válce, ale opět nezískala něco?
Další působení této země v poválečné éře je více či méně diskutabilní. Můžeme začít studenou válkou, kde se USA s SSSR předháněli ve zbrojení, v počtu špionážních afér a budováním vojenských koalic. V tomto je vidět, že těmto zemím i když byly po 2. světové válce spojenci, tak neshodnout se na dalším vývoji a blahobytu planety bylo pro ně asi velice těžké. Nakonec vše skončilo jak známe vytvořením na straně SSSR východního bloku a na straně USA bloku západního, kde si upevnily moc.
V této době se jak je vidno začala ustupovat spravedlnost před ekonomickými zájmy této země. Podívejme se na konflikt, tentokrát vojenský a to na Korejskou válku. Proč vznikla? Opět především kvůli hamižnosti USA a SSSR kdy oba státy po 2. světové válce si rozdělily korejský poloostrov na dvě okupační zóny. Pojednává o tom i velmi slavný seriál M.A.S.H.. Samozřejmě nemůžeme se vyhnout ani jednomu z největších svárů v poválečné historii a to je válka ve Vietnamu. Válka ve Vietnamu byla ozbrojený konflikt mezi jižním Vietnam a Vietnamem severním. Samozřejmě do tohoto konfliktu byly nejvíce zainteresovány Spojené státy americké proti Sovětskému svazu. Válka ve Vietnamu se nejvíce paradoxně nelíbila občanům USA, kde probíhaly mohutné demonstrace, kde se zapojilo i spousta slavných osobností. Nejvýznamnější osobností byl asi John Lennon ze slavné skupiny Beatles. Tento ozbrojený konflikt trval celých 20 let, kde nakonec zvítězil komunistický severní Vietnam i za pomocí Národní fronty za osvobození Jižního Vietnamu neboli Vietkong. V této době se hodně zpopularizovalo hnutí Hippies nebo-li „Květinové děti“, kde toto hnutí ostře demonstrovalo proti této válce.
Kladu si otázku, proč USA válčilo v těchto zemích proti nesvobodě a útlaku a jiné státy nechalo bez povšimnutí. Vždyť i my a náš národ čelil v 50. letech minulého století útlaku, vraždám a naprosté propagandě KSČ podporované Sovětským svazem. V té době prostě nebyla střední Evropa zajímavá a vše měly tyto státy domluveno.
Po válce ve Vietnamu by se mohlo zdát, že USA dostalo lekci a nebude se hrnout do dalších bitev pro lepší svět. Skutečnost však byla jiná. Už několik let po válce ve Vietnamu se vyklubal další velmi slavným konflikt, který byl i několikrát zfilmován, byl konflikt v Perském zálivu, také známým pod kódovým označením Operace pouštní bouře, kde vůdce Iráku Saddám Husajn zaútočil na Kuvajt kvůli ropným polím. Je až legrační, že do té doby spravedlivá USA podporovala Saddáma Husajna, včetně CIA ve válce proti Íránu. USA se v těchto letech zcela přetransformovala ze spravedlivé země k zemi zcela s ekonomickými zájmy. Co se nepovedlo G. W. Bushovi staršímu dokonal o 13 let později jeho syn, který pod záminkou nařčení Saddáma Husajna, že vlastní zbraň hromadného ničení vyvolal další konflikt, který měl za následek svržení Iráckého diktátora.
Po tomto konfliktu bylo zjištěno, že bývalí Irácký vůdce zbraně hromadného ničení nevlastnil. Proč tedy USA tak vehementně tvrdilo, že má jasné důkazy?
Bohužel si myslím, že opět vyhrála ekonomická stránka nad zdravím rozumem. Ať chce USA nebo ne, tak se stala policií na této planetě, kde, ale musí brát následky se vším všudy, protože ne každý má rád vměšování se do vlastních záležitostí. Bohužel více a více se utvrzuji, že USA jde pouze o vlastní prospěch, kde zájmy obyvatel jsou už jen výsledkem ekonomického útoku. Co Libye a diktátor Kaddáfí. Není tomu ani mnoho let, kdy si představitelé USA s diktátorem Libye plácali po zádech a najednou diktátor Kaddáfi se stal pro tuto severoamerickou zemi zločincem č. 1. Proč takový obrat?
Je známo, že Kadáfí byl velkým „sponzorem“ USA a půjčil jí mnoho a mnoho set milionů dolarů. Podle mého názoru nechtělo USA platit své závazky a našla si jak je u ní poslední dobou ve zvyku další záminku pro vnik její armády do cizí země. Je toto chování demokratického státu? Jaký je rozdíl vpadnutí USA do Libye od vtrhnutí Hitlera do Polska? USA si neuvědomuje následky svého jednání a zapomněla už, že tyto státy jako je Irák, Libye nebo teď dosti diskutovaná Sýrie potřebují silné vůdce. Lidé těchto zemích hlásají, že chtějí demokracii a svobodu, ale bohužel činy těchto obyvatel v poslední době ukazují, že nevidí co demokracie vlastně je.
Nejsou to jen práva, ale také povinnosti, které bohužel buď nechtějí a nebo, a je to i historicky dáno, neumí dodržovat. USA by měla více hledět na své vnitropolitické problémy a problémy občanů. Však válečný akt je největším hybatelem ekonomiky. Válečný akt, ať chceme či ne, byl, je a bude prosperitou na straně jedné a začínající chudobou na straně druhé. Bohužel USA se tímto heslem řídí už delší dobu než je pro tento svět zdrávo.
