Ústava – maturitní otázka (3)

 

Otázka: Ústava

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): Klára Šímová

 

 

Obsah:

• Místo ústavy v právním řádu
• Princip brzd a rovnováh
• Český ústavní vývoj
• Listina základních práv a svobod
• Ústava ČR

 

Místo ústavy v právním řádu

• ústava (konstituce) je zákl. zákon státu, právní akt nejvyšší právní síly, dokument, kt. ustavuje (konstituuje) stát, definuje jeho cíle, formu a vztah k občanům skrze stanovení základních principů organizace veřejné moci a územní samosprávy
• smysl ústavy – stabilizační role v životě spol., kt. je zárukou řádu a předpokladem zachování svobody všech občanů
• opírá se o teorie:
  • teorie společenské smlouvy a přirozených práv
  • teorie suverenity lidu – zakotvena demokracie jako vláda lidu
  • princip oddělení moci – moc zákonodárná, soudní a výkonná
    • systém brzd a rovnováh, zamezuje uspořádání moci tak, aby byla soustředěna do jednoho centra
  • koncepce legitimní omezené většinové vlády (-> politická rozhodnutí vycházejí ze svobodné vůle většiny, ale důsledky rozhodnutí nezasahují do základních práv a svobod jedince nebo menšin)

 

Dělení ústavy:

• psané – tvořeny 1 dokumentem, kt. má speciální uzákonění – většina států: ČR, USA
• nepsané – tvořeny různými dokumenty, ústavními zvyklostmi a precedenty – VB
• flexibilní – relativně snadno změnitelné a doplnitelné
• rigidní – pro její změnu jsou stanovena speciální pravidla – zapotřebí vyššího počtu    hlasujících než v 1. případě

 

ústavní stát – stát, kde lid vykonává státní moc

legitimita – akceptovaná státní moc, jejímiž příkazy se lidé dobrovolně řídí

 

Princip brzd a rovnováh

• princip dělení státní moci
• John Locke – anglický filosof – „panovník by měl být zodpovědný za své činy“
• na to navázal Montesquieu – kniha „O duchu zákonů“
• dělení státní moci na výkonnou, zákonodárnou, soudní

 

Princip oddělení státní moci a princip brzd a rovnováh
	Legislativa	Exekutiva	Jurisdikce
Legislativa	vydává zákony	právo suspenzivního (částečného) veta	právo zrušit zákon
Exekutiva	parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidentovo veto	vykonává zákony	právo zrušit nařízení vlády
Jurisdikce	*	právo udělení milosti, amnestie	vykládá zákony

 

Český ústavní vývoj

• až do roku 1848 byla habsburská monarchie absolutistickým státem a české země byly spravovány v souladu s Obnoveným zřízením zemským
• uzákonění porážky českých stavů na Bílé hoře (8. 11. 1620); vydal v roce 1627  Ferdinand II. Štýrský

• 1848 – DUBNOVÁ (Pillersdorfova) ústava; OKTROJOVANÁ (udělená) = ustanovena shora bez projednání v parlamentu – zástupci lidu
  • vydal ji císař Ferdinand I. 25. 4. 1848 během revoluce
  • navrhovala dělbu moci:
    • výkonná: císař – ponechával si značné pravomoci (zahraniční politika, armáda) a v legislativním procesu schvalování zákonů mu zůstávalo právo veta
    • soudní: soustava nezávislých soudů
    • zákonodárná – dvoukomorový parlament:
      • členové  horní komory měli být ustavováni jmenováním
      • členové dolní komory
  • zákony měly být přijímány oběma komorami a konečné slovo měl panovník – bez jeho souhlasu nemohl zákon vstoupit v platnost – císař měl právo veta -> absolutismus
  • nevstoupila v platnost
  • volební cenzus – omezoval účast v politice pouze na majetné – dělnictvo, služebníci a sociálně potřební měli být zbaveni volebního práv
  • volební kurie – třída voličů, která volí odděleně od jiných tříd
• 1849 – BŘEZNOVÁ (Stadionova) ÚSTAVA
  • panovník měl spolu s parlamentem zákonodárnou moc a spolu s ministry měl i výkonnou moc
  • k ústavě byla vydána i listina základních občanských práv, jež však mohla být pozastavena vládou
  • nebyla nikdy realizována
• 1861 – ÚNOROVÁ (Schmerlingova) ÚSTAVA
  • Rakouské císařství se mění na konstituční monarchii
  • zřízen zákonodárný sbor = ŘÍŠSKÁ RADA
    • Poslanecká sněmovna (volena zemskými sněmy)
    • Panská sněmovna (jmenovaná císařem)
  • výkonnou moc měl císař
• 1867 – PROSINCOVÁ ÚSTAVA platila do r. 1918
  • vznik Rakouska-Uherska
  • Uhry – velmi silné postavení – jednotné Rakouské císařství se fakticky rozdělilo na dva celky nazývané Předlitavsko a Zalitavsko
  • konfederace = společný panovník, finance, armáda, zahraniční politika
• 1873 – přímé volební právo do říšské rady
• 1907 – zavedeno všeobecné, tajné, rovné a přímé hlasovací právo; aktivní od 24 let a pasivní od 30 let
• 1918 – volební právo žen
  • květen 1918 – Pittsburská dohoda
    • zaručovala Slovákům samosprávu a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk

• • leden 1918 – W. Wilson – „14 bodů“
    • práva na sebeurčení národů Rakouska-Uherska
  • 18. 10. 1918 Washingtonská deklarace
    • (vydána v Paříži) – prohlášení československé nezávislosti exilovou vládou (T. Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš)
    • V deklaraci se mimo jiné uvádí:
      • Československý stát bude republikou – bude zaručena úplná svoboda svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního…

• • 1918 – PROZATÍMNÍ ÚSTAVA
    • nový stát bude demokratická republika, moc bude rozdělena na tři nezávislé složky:
      • revoluční národní shromáždění:
        • dolní komora – Poslanecká sněmovna: měla 300 členů volených na 6 let
        • horní komora – Senát: měla 150 členů volených na 8 let
      • prezident – volen Národním shromážděním na 7 let, od 35 let
      • vláda
• 30. 9. 1938 – Mnichovská dohoda
  • byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah A. Hitlera rozbít demokratické Československo
  • N. Chamberlain (Velká Británie), É. Daladier (Francie), A. Hitler (Německo) a B. Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. 10. 1938 odstoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu
• Benešovy dekrety
  • vyšší právní síla než ústava
  • právní předpisy s mocí zákona, přijímané československou vládou v exilu od 21. července 1940 do 27. října 1945; celkem 143 dekretů
• 1948 ÚSTAVA ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
  • formálně zachovávala některé rysy charakteristické pro pluralitní demokracii (oddělení mocí, zakotvení základních práv a svobod, nezávislé soudnictví atd.)
  • skutečné ústavní poměry se od jejího znění téměř kompletně odchylovaly

• 1960 – ÚSTAVA ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
  • socialistická československá republika
  • státní znaky, KSČ

• Ústavní zákon o československé federaci (1968)
  • ledna 1969 vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace
  • Federální shromáždění – zákonodárný sbor federace – dvoukomorové:
    • Sněmovna lidu: 200 poslanců a byla volena na 4 roky
    • Sněmovny národů: 150 poslanců, přičemž 75 bylo voleno
      v České republice a 75 ve Slovenské republice

• CHARTA 77
  • za komunistického režimu v Československu byla porušována základní lidská práva a svobody, k jejich dodržování se přitom komunistický režim v ČSSR zavázal podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 v Helsinkách
  • Jan Patočka a Václav Havel – jedni z prvních mluvčích Charty 77

• listopad 1989
  • počátek pádu komunistického režimu v Československu a počátek dalekosáhlých společenských změn
  • z ústavy odstraněna vedoucí úloha strany KSČ
• 1990 – Československá federativní republika
• 1990 – 1992 – Česká a Slovenská Federativní Republika
• Současná platná Ústava České republiky byla přijata Českou národní radou 16. 12. 1992

 

Listina základních práv a svobod

• přijata v r. 1992, součástí ústavního pořádku – vznikla na podkladě Všeobecné deklarace lidských práv (přijata OSN)
• Listinou se ČR řadí mezi demokratické státy
• ombucman A. Šabatová
• skládá se z preambule a 6 hlav (44 článků):
  • Obecná ustanovení
  • Lidská práva a základní svobody
    • lidé jsou svobodni a rovni v důstojnosti a právech, tato práva jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné
  • Práva národnostních a etnických menšin:
    • chrání před diskriminací, násilným tlakem většinového národa před násilnou asimilací
  • Hospodářská, sociální a kulturní práva
    • garantují jistou úroveň života, kt. pro jednotlivce znamení důstojnou existenci a umožní mu rozvíjet jeho osobnost
  • Právo na soudní a jinou právní ochranu
    • zajišťuje korektnost a spravedlnost soudního jednání
  • Ustanovení společná

 

Ústava ČR

• ústavní zákon č. 1/1993
• skládá se z preambule (slavnostní úvod do ústavy) a 8 hlav
• Hlava I – Základní ustanovení
  • článek 3 – Základní listina práv a svobod jako součást ústavního pořádku
    • ČR je svrchovaný, jednotný a nezávislý demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana

• • rozdělení státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní
  • vymezuje jakým způsobem se mění ústava – ústavními zákony
  • mezinárodní smlouvy nadřazené zákonům ČR
  • hranice státu, hlavní město, státní symboly (velký a malý státní znak, trikolóra,  vlajka, standarta, stát. pečeť, hymna)
• Hlava II – Legislativa (zákonodárná moc)
  • zákonodárnou moc má Parlament:
    • Horní komora – Senát – ústavní pojistka, 81 členů nad 40 let, volba většinovým způsobem (nejčastěji dvoukolovým) po třetinách každé 2 roky, nemůže být rozpuštěn
    • Dolní komora – Poslanecká sněmovna parlamentu ČR – významnější, 200 členů nad 21 let voleni jednou za 4 roky poměrnou volbou, rozpuštění Sněmovny – mimořádná situace, prezident má tuto pravomoc, pokud se senátoři nesejdou včas n. pokud by v období voleb PS neschválila 3x vládu (po třetí vybírá premiéra předseda PS), PS vyjadřuje důvěru vládě a schvaluje rozpočet, aby mohla být usnášeníschopná, musí být přítomna alespoň jedna třetina poslanců
  • aktivní volební právo (smět volit) x pasivní volební právo (smět být zvolen)
• Hlava III – Exekutiva (výkonná moc)
  • pojednává o pravomocech prezidenta, hlavy státu
  • prezident
    • nad 40 let, státní občanství s trvalým pobytem v ČR, trestně bezúhonný, je volen PS a Senátem
    • funkční období na 5 let, do f-ce může být zvolen max. 2x za sebou
    • pravomoci:
      • jmenuje a odvolává předsedu vlády
      • svolává a rozpouští PS
      • jmenuje ústavní soudce, zmírňuje tresty
      • podepisuje zákony (právo veta)
      • reprezentuje stát navenek
      • vrchní velitel ozbrojených sil
  • vláda – vrcholný orán výkonné moci
    • v čele premiér – tradičně pochází z nejsilnější strany, sestaví si vládu, kterou jmenuje prezident – vláda předstupuje před PS, která ji schválí (alespoň 101 hlasů)
    • má místopředsedy, jejichž počet si volí sama (nejč. podle počtu stran ve vládě)
    • sídlo: Praha – Strakova akademie
• Hlava IV – Soudní moc
  • soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy
  • soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí
    • jmenováni prezidentem, ústavní soudci (15) ve funkci na 10 let – schváleni Senátem
    • jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat
    • funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě
  • konkrétní soudní řízení může proběhnout pouze na dvou stupních: u soudu první instance a u odvolacích soudů
  • Ústavní soudy (Brno) – ochrana ústavnosti, lidských práv, souladu v právu, výklad právních norem, dbá na dodržování volebního zákona, 15 soudců jmenovaných prezidentem na 10 let
  • soudy – nejvyšší (Brno), vrchní (Praha, Olomouc), krajský, okresní
  • soudce musí být nezávislý a nestranný, nesmí porušovat zákon, nemusí se zodpovídat ze svých rozhodnutí, bezúhonný občan, velké právní vzdělání
• Hlava V – Nejvyšší kontrolní úřad
  • nezávislý orgán, vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a penězi
• Hlava VI – Česká národní banka
  • centrální banka, pečuje o stabilitu měny
• Hlava VII – Územní samospráva
  • centralizace státní moci, jejím obsahem je oprávnění samostatně spravovat zákonem vymezené záležitosti
• Hlava VIII – Přechodné a závěrečné ustanovení