Otázka: Višňový sad
Předmět: Český jazyk
Přidal(a): Anonym
Anton Pavlovič Čechov
- 1860 – 1904
- Ruský prozaik, dramatik, autor humoresek a novel.
- Zakladatel lyrického a psychologického románu.
- Vystudoval medicínu, lékařem byl však jen dva roky.
- Zemřel na stále se zhoršující plicní tuberkulózu.
Tvorba
- Napsal přes 600 povídkových děl + mistr v charakterizaci postav a užití detailu.
- Nejznámějšími díly jsou „Tři sestry“, „Racek“, „Višňový sad“.
Rozbor díla: Višňový sad
Literární druh:
- drama (určené ke hře na jevišti)
Literární žánr:
- komedie x mísí prvky tragiky (hra je pojatá jako komedie se mnohými komickými prvky, avšak děj je spíše smutný.)
Výrazová forma:
- próza (postavy promlouvají v souvislých větách, které se nerýmují)
Téma:
- Příjezd Andrejevny Raněvské, její dcery Aňy a jejich služebnictva z Paříže. Jejich sídlo je po letech zpustošené a zadlužené a hrozí mu demolice. Snaha zabránit nevyhnutelnému. Ztráta nejmilejšího místa – vzpomínky. Útěk před starostmi zpět do Paříže.
Motiv:
- Smutek a samota (Andrejevnin synGríša zemřel) + snaha o zachování rodného sídla a tím i všech vzpomínek, které se k místu váží + touha po penězích a úspěchu (Lopachin kupuje višňový sad) + touha po vědomostech a odepírání si radosti (Péťa Trofimov)
Kompozice:
- hra je rozdělena na 4 dějství:
- 1. dějství: Andrejevnin statek a vzpomínky na její mládí, když byl na venkově všude život.
- 2. dějství: Višňový sad – rodina se dozvídá krutou pravdu o zadlužení a budoucím prodeji sadu.
- 3. dějství: Taneční večer v sále – snaží se přijít na způsob jak zamezit prodeji, nejsou však dostatečně finančně zabezpečeni natolik, aby jej splatili sami.
- 4. dějství: statek a další loučení při cestě zpět do Paříže. Sad mezitím odkoupil a nechal vykácet Lopachin.
- chronologický postup (hra je časově seřazena) + retrospektivní (vzpomínky na sad a na dětství)
Časoprostor:
- Děj se odehrává na ruském venkově v rodinném sídle, jehož součástí je višňový sad + na přelomu 19. a 20. století.
Hl. postavy:
- Ljubov Andrejevna Raněvská: majitelka rodného panství, která se odmítá vzdát a rozloučit se se sadem, neboť by se pak musela rozloučit i se svým minulým životem, čehož se obává. Je však starostlivá a nešťastná ze smrti svého syna.
- Aňa: mladá dcera Andrejevny, která chce změnu ve svém dosavadním životě, očekává ji po příjezdu do města. Mladá a naivní, nezkušená.
- Varja: adoptivní dcera Andrejevny, která se mezitím starala o panství a sad, ráda by se provdala za Lopachina, který je k ní však slepý a vidí jen své finance. Nešťastná, bojí se, co jí osud přinese.
- Lopachin: dříve byl chudý, nyní je však více než dobře finančně zabezpečen – koupí Višňový sad a nechá jej vykácet. Touží jen po rychlém zisku, kterému obětuje vše. Nepříliš bystrý.
- Gajev: bratr Andrejevny, cítí vinu, že jí nemůže více pomoci, neboť nemá práci. Snaží se jí však být oporou a radit jí. Zná lidské vlastnosti a ví, co může očekávat.
- Firs: starý oddaný komorník, který je svým věkem již velmi poznamenaný – nemocen. Nedopatřením jej zapomněli v domě při odjezdu do Paříže.
- Péťa Trofimof: věčný student a také učitel, kterého nic jiného nezajímá a snaží se odepírat si i lásku k Aně.
- Jaša: mladý povýšený komorník, kterého vztahy uvnitř rodiny příliš nezajímají. Zajímají ho akorát dívky a bohémský způsob života.
Vyp. způsob.:
- Dílo je rozděleno na části, ve kterých jednotlivé postavy navzájem diskutují či promlouvají.
- Objevuje se většinou dialog, ale i monolog (Andrejevna promlouvá sama k sobě a líčí višňový sad za jejího dětství)
- Vypravěč v tomto díle nijak nevystupuje x objevuje se pouze ve scénických poznámkách
Jazykové prostředky:
- Jazyk převážně spisovný, nejčastěji hovorové výrazy (málokdy se objevují nespisovné výrazy)
- archaismy („bárka“, „počastovat“), zdrobněliny („kvíteček“) – hypokoristika („maminečko“), většinou bez přechodníků
- kultivovaný jazyk (dobře zasazený do společenské vrstvy – je poznat kdo se narodil, ve vyšší společnosti a kdo se mezi vyšší vrstvu dostal později).
