Otázka: Vodstvo na Zemi (hydrosféra)
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Kajess
– soubor veškeré vody na Zemi
Dělení:
– oceány
– pevnina – povrchová – tekoucí
– stojatá
– podpovrchová – půdní
– podzemní
– led – ledovce – mořské
– sladkovodní
– sníh
– permafrost
– organismy
– atmosféra
Koloběh vody:
– malý – jen nad pevninou / jen nad oceánem
– velký – mezi pevninou a oceánem
OCEÁNY:
– 96% slané vody na Zemi
Vlastnosti mořské vody:
a) salinita (slanost)
– v promile (dřív g/l), Mrtvé moře v %
– není způsobená jen NaCl, i další soli (např. draselné)
– nejslanější moře: Rudé moře 40‰ – uzavřené moře (pomalá výměna vody), neústí
sem žádná velká řeka, vysoký výpar –
zahušťování vody
– nejméně slané: Baltské moře 6-9‰ – uzavřené moře, ústí velkých řek (Visla,
Odra,…), nízké teploty – malý výpar
– těžba soli
– v bud. filtrace zlata rozpuštěného v mořské vodě
– brakická voda – sladká se míchá se slanou (ústí), nejvíc planktonu, sladká nad slanou
b) barva
– průhledná – čistá, mělká voda
– modrá – čím větší hloubka, tím tmavší
– žlutá až hnědá – plaveniny z moře (Žlutá řeka à Žluté moře)
– načervenalá – červené plaveniny (Amazonka)
– nazelenalá – řasy, fytoplankton; Rudé moře – červené sinice v určité období + západ
Slunce
– mořský led – nazelenalý
– sladkovodní led – namodralý
c) teplota
– spíše v povrchových vrstvách (do cca 10 m)
– vliv klima – okolí rovníku – nejteplejší moře
– mořská voda zamrzá při -1,8°C
– hloubka – teplota klesá do určité hloubky na 4°C, pak lehce stoupá, nebo je stabilní
– termální prameny a dně moří – „černý kuřák“ – poblíž sopečných oblastí,
teplota až 300°C, ale díky velkému tlaku zůstává voda tekutá
– tabulový mořský led – neporušený, tloušťka max. 2m, pod ním vrstva velmi slané
vody, která nezamrzá
– pohyby mořské vody:
-vznik cirkulací atmosféry (pasáty, antipasáty) a rozdílnou teplotou a
salinitou
Teplé proudy: Systém rovníkových proudů a protiproudů
– Rovníkový protiproud ZàV
– Severní rovníkový proud VàZ
– Jižní rovníkový proud VàZ
Golfský à Severoatlantský
Guinejský
Brazilský
Monzunové proudy
Kuro-šio
Studené proudy: Západní příhon – nejsilnější
– Peruánský (Humboldtův)
– Bengálský
– Západoaustralský
Oja-šio
Kanárský
Kalifornský
– slapové jevy
– příboj – před pobřežím skalnatý práh, korály, skalnaté pobřeží
– vlny se o to tříští – nebezpečné
– mořské víry
– mořské vlnění – závisí na rychlosti a proudění větrů
– tsunami
d) hustota
– závisí na teplotě, salinitě
– Bermudský trojúhelník – methan na dně moře – naředí vodu à loď se potopí
Dělení mořské vody:
– Světový oceán – soubor všech moří a oceánů na Zemi
– Hladina světového oceánu – výpočet nulové nadm. v., průměr všech oceánů a moří
– Oceán – velká vodní plocha oceánské vody, která odděluje kontinenty
– Moře – okrajová část oceánu, může být ohraničené z více stran
– okrajové – Norské, Tasmánské, Barentsovo, Karibské
– uzavřené – Středozemní, Rudé, Arabské, Žluté
– Záliv – okrajová část moře, ohraničená ze 3 stran
– velké – Guinejský, Biskajský, Perský, Arabský, Hudsonův, Mexický
– malé – Benátský, Lví, Soloňský, Malá a Velká Syrta, Thajský, Sv. Vavřince
– Průliv – zúžená část moře mezi pevninou
– široké – Mosambický, Drakeův, Davisův, Floridský, Tasmánský
– úzké – Gibraltar, Skagerrak, Kattegat, La Manche, Bospor, Krčský
– Průplav – uměle vybudovaný průliv
– Suezský – Rudé m. à Středozemní m.
– Fr. – Lesseps (1858)
– Panamský – Atlantik + Pacifik
– Fr. + USA, Gatunské jezero
– Korintský – z antiky, poloostrov Peloponés, výletní lidě
– Kaledonský – Skotsko, Severní moře + Atlantik
- Tichý oceán – Pacifik
– Mariánský příkop 11 km
– hranice: + Severní ledový – Beringův průliv
+ Atlantik – poledník na mysu Hoorn
+ Indický – Malajský poloostrov, ostrovy Velké a Malé Sundy, V pobřeží
Austrálie, Torresův a Bassův průliv
– F. de Magalhaes – 1. obeplul svět, pojmenoval oceán (klidná plavba)
– nejbouřlivější oceán
- Atlantický oceán
– Portorický příkop 9 km
– hranice: + Severní ledový – pobřeží Grónska, Islandu, S Evropy
+ Indický – poledník procházející nejjižnějším místem Afriky – Střelkový mys
– riftové pohoří – největší pásemné pohoří na světě
- Indický oceán
– jen J polokoule
– Jávský příkop 7,5 km
– průměrně teplejší než Pacifik a Atlantik
- Severní ledový oceán
– Grónské moře – 5 km – nejhlubší
– nejmenší a nejmělčí oceán
- Jižní oceán
– pravděpodobně bude – jasně určené hranice, specifické vlastnosti vody
– od Západního příhonu k Antarktidě, větší než Sev.led.o.
Hospodářské využití oceánů
– těžba – ropa,sůl; doprava; rybolov; přílivové elektrárny; turismus; zdravotní pobyty; odsolování moř.vody; větrné elektrárny (bríza); pěstování mořských řas
PEVNINA
TEKOUCÍ VODA:
– vodní toky
– potůček àpotok/bystřina/řekaàveletok
– pramen – místo, kde vyvěrá na povrch podzemní řeka
– řeka vzniká i soutokem řek – Berounka
– profily koryt: – horní tok – V
– střední tok – U
– dolní tok
– meandr – zákruty na řece; vymletý břeh – jesep; naplaveniny na břehu – výsep
– pokud se protrhne krček meandru, vzniká slepé rameno/říční jezero, to brzy zaniká
– vodopád – překonávání výškových stupňů
– Niagárské, Mumlavské, Bílá Opava
– peřeje – různé stupně obtížnosti, katarakty (Nil)
– kaňon – řeka se zařezává do horniny, tvaruje ji, až svislé břehy
– viz. geomorfologie
– typy ústí: – delta – řeka se před ústím rozšíří, má více ramen, tvar trychtýře; ukládají se tu s
sedimenty; u pobřeží vznikají z naplavenin písečné kosy
– Nil, Dunaj
– estuár – nálevkovité ústí, úzké, dlouhé
– Ob, Labe, Garona
– povodí – část území, které je odvodňováno jednou řekou
– rozvodí – hranice mezi 2 povodími, vrcholky hor, hřebeny
– rozvodnice – čára na mapě značící rozvodí
– úmoří – plocha, ze které jsou řeky odváděny do 1 moře
– hlavní evropské úmoří – Kralický Sněžník – Severní m. – Labe
– Baltské m. – Odra
– Černé m. – Morava
– bezodtoká oblast –místo, které nepatří do žádného úmoří, voda zůstane na pevnině (aridní)
– Čadské j., Sahara, povodí Volhy (do Kaspiku), Nevadská p., Sonorská, )
Údolí smrti, Atacama, střed Austrálie, Arabský poloov., Aral (Amudarja,
Syrdarja), Gobi
– říční síť – hlavní tok a jeho přítoky, různé druhy podle terénu
– stromovitá, pérovitá, radiální, souběžná,…
– řeky podle řádů – vzdálenost zaústění do moře
I. řádu – ústí přímo do moře – Dunaj, Mississippi
II. řádu – přítok I. – Missouri, Morava
III. řádu – přítok II. – Bečva
IV. řádu – přítok III. – Vsetínská Bečva atd….
– průtok – m3/s (hl/s);, místo měření musí být pořád stejné = vodočet (svislé i šikmé měřítko)
– Hydrologický ústav ČR
– klimadiagram průběhu podle průtoku à různé typy řek:
– maxima na jaře – řeky z nižších hor (Krkonoše, Šumava)
– maxima v létě – alpské, himalájské řeky; monzunové řeky (Ganga, Indus,
Brahmaputra)
– pořád stejné – rovníkové řeky – Amazonka
Uměle vybudované kanály:
a) plavební
– Rýn-Mohan-Dunaj
– Baťův kanál – umělý + Morava, cestovní ruch dnes
– Severoněmecký (Rýn-Vezera-Labe)
– Seina-Loira-Garona
– Mása-Rýn (FR, Štrasburk)
– Bělomořsko-baltský (Bílé m.-Oněžské-Ladožské-Baltské m.)
– Baltsko-volžský (Volha-Baltské m)
– Mississippi-Missouri
b) zavlažovací
Nej řeky světa:
– nejdelší – Amazonka, Nil, Chang jiang
– nej povodí – Amazonka, Kongo, Nil
– nej průtok – Amazonka, Kongo, Ganga+Brahmaputra
Vliv člověka na řeky:
– narovnávání = zkracování řek à zrychlení povodní
à snížení hladiny spodních vod
– nevhodná úprava břehů řek – vybetonované břehy
– ve městě nutné upravit, mimo ne à omezení
biodiverzity, hnízdění vodního ptactva
– lepší zpevnění kameny
– bleskové povodně – na malém území – z malých
potůčků se deštěm stávají větší bystřiny
– povodně – vesnice Troubky v říční nivě
– odlesňování břehů à eroze
– stěhování přehrad à změna koryta, složení živočichů
à změna teploty vody (na spodu chladnější)
à bránění migrace ryb stavěním např. jezů à rybochody
– znečišťování vody – černé skládky
– dříve chemičky (Amur – v Číně znečistili à Rusko)
– nadměrné zavlažování – Amudarja, Syrdarja à Aral vysychá
– plavební cesty mezi řekami – propojování ekosystémů
– snaha o nápravu – kanalizace, čističky
STOJATÁ VODA:
– jezera, bažiny, rybníky, přehrady
Jezera:
– přírodně vytvořené nádrže na pevnině
– slané – Salt Lake v Utahu; pouště, polopouště (Taklamakan – Asie)
– sladké
– dělení podle původu:
– říční – ze slepého ramena, krátká životnost
– kráterové – sopečný nebo impaktní kráter; Crater lake, V Afriky
– ledovcové – karové – vznik na místě vzniku ledovce (horský); Šumava – Černé,
Čertovo
– morénové – hrazené morénou (horský), větší než karová; Štrbské pleso,
Popradské pleso, Morské oko
– ledovcové jezerní plošiny – pevninský ledovec; Finská, Karelská,
Mazovská, Meklenburská,…
– pobřežní – uzavření mořské zátoky písečnou kosou; Razelm (Dunaj)
– krasová – činnost vody v krasových horninách; Plitvická jezera
– tektonického původu – Bajkal – zatopená příkopová propadlina, kryptodeprese, přes
1600 m, nejhlubší jezero na světě; také Tanganika, Malawi,…
– kombinace – ledovcovo-tektonické – Oněžské j.
– největší jezera na světě:
– Kaspické moře – nej; sladká na S (Volha) i slaná na J (tepleji, zálivy)
– Hořejší – Kanada (+Hurónské, Michiganské, Ontario, Erijské)
– Viktoriino j. – Ukerewe – Afrika (Tanzanie, Keňa, Uganda)
– evropská – Oněžské, Ladožské
Bažiny, mokřady, močály, slatiny, rašeliniště:
– oblast nasáklá vodou – nepropustné podloží + srážky v horách à do údolí
– S Sibiř (Ob) – malý sklon v terénu, hodně deště, namrzlá půda à léto-bažiny
– slaniny = oblast, kde vyvěrá podzemní minerální pramen, speciální vegetace
– Polsko-Bělorusko – Pinské bažiny
– Šumava, Krkonoše, Jeseníky (Revíz – jezírko, rašeliniště)
Rybníky
– uměle vytvořené nádrže
– dělení dle původu vody:
– pramenné – na prameni, z rybníku vytéká stružka
– průtočné – řeka vtéká do rybníka a vytéká
– nebeské – srážkové, na rekreaci
– funkce:
– chov ryb, rekreace, zdroj užitkové vody, protipovodňová, energetická
– výskyt:
– J Čechy – Třeboňská pánev – Rožmberk (nej), Svět
– Českobudějovická pánev – Bezdrev
– S stř. Čech – Máchovo j.
– Českomor. vysočina – Velké a Malé Dářko
– J Morava – Nesyt, Lednické r.
Přehrady:
– staví se na řekách
– funkce:
– protipovodňová (retenční), zásobárna vody (pitná, užitková, zavlažování), rekreace,
energie, chov ryb, změna mikroklimatu
– v ČR:
– Vltavská kaskáda – Lipno, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice, Vrané
– Dlouhé stráně – přečerpávací el.
– Dalešice – přečer.el.
– Vrané, Nové Mlýny – Dyje
– Bystřička
– ve světě:
– Tři soutěsky – Chang jiang, přesídlení lidí, praská hráz
– Itaipu – Brazílie, Argentina, Paraguay, pitná voda, elektřina
– Asuán – Násirova nádrž, Nil, zanáší se naplaveninami, závlaha, plavba
– Kariba, Kabora bassa – Zambezi
– Hooverova – S Am., Colorado (u Vegas)
– na sibiřských řekách, Volha, přítoky Volhy
– Rakousko, Španělsko, Portugalsko
PODPOVRCHOVÁ VODA:
a) půdní vlhkost
– netvoří souvislou vodní hladinu
– zemědělské využití
b) podzemní voda
– souvislá vodní hladina
– závisí na srážkách, vodnatosti řek
– pramen – místo, kde podzem. voda vyvěrá na povrch, začátek vodního toku
– dělení podle vydatnosti – kolik m3/s vydá
– různá intenzita podle hloubky a síly pramene
– dělení podle teploty – studené
– teplé – termální prameny
– vřídla – 50°C +
– KV – Vřídlo; Slovensko,…
– dělení podle obsahu solí – stolní
– minerální vody (kyselky) – 25 g/l +
– uhličité, siřičité, sírné,…
– KV, stř. Morava, Luhačovice, Poděbrady
– NZ, Yellowstone, Island (vulk. oblasti)
– aztécká studna/pramen – jméno po FR provincii Artoa, i v ČR, jinak Austrálie (Velká
artézská pánev); Sahara,…
– nepropustná vrs. – propustná – nepropustná
Vliv člověka na hydrosféru:
– znečišťování – chemičky, hnojení, splašky, černé skládky, kyselé deště,…
– úprava vodních toků
– překážky pro živočichy na vod. tocích
– míchání živoč. druhů – amur – z Asie, vytlačuje naše ryby
– rak americký,…
