Vodstvo na Zemi (hydrosféra)

 

   Otázka: Vodstvo na Zemi (hydrosféra)

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Kajess

 

 

 

 

– soubor veškeré vody na Zemi

Dělení:

oceány

pevnina – povrchová      – tekoucí

– stojatá

– podpovrchová – půdní

– podzemní

led         – ledovce          – mořské

– sladkovodní

– sníh

– permafrost

organismy

atmosféra

 

Koloběh vody:

– malý – jen nad pevninou / jen nad oceánem

– velký – mezi pevninou a oceánem

 

OCEÁNY:

– 96% slané vody na Zemi

Vlastnosti mořské vody:

a) salinita (slanost)

– v promile (dřív g/l), Mrtvé moře v %

– není způsobená jen NaCl, i další soli (např. draselné)

nejslanější moře: Rudé moře 40‰ – uzavřené moře (pomalá výměna vody), neústí

sem žádná velká řeka, vysoký výpar –

zahušťování vody

– nejméně slané: Baltské moře 6-9‰ – uzavřené moře, ústí velkých řek (Visla,

Odra,…), nízké teploty – malý výpar

– těžba soli

– v bud. filtrace zlata rozpuštěného v mořské vodě

brakická voda – sladká se míchá se slanou (ústí), nejvíc planktonu, sladká nad slanou

b) barva

– průhledná – čistá, mělká voda

– modrá – čím větší hloubka, tím tmavší

– žlutá až hnědá – plaveniny z moře (Žlutá řeka à Žluté moře)

– načervenalá – červené plaveniny (Amazonka)

– nazelenalá – řasy, fytoplankton; Rudé moře – červené sinice v určité období + západ

Slunce

– mořský led – nazelenalý

– sladkovodní led – namodralý

c) teplota

– spíše v povrchových vrstvách (do cca 10 m)

– vliv klima – okolí rovníku – nejteplejší moře

– mořská voda zamrzá při -1,8°C

hloubka – teplota klesá do určité hloubky na 4°C, pak lehce stoupá, nebo je stabilní

– termální prameny a dně moří – „černý kuřák“ – poblíž sopečných oblastí,

teplota až 300°C, ale díky velkému tlaku zůstává voda tekutá

– tabulový mořský led – neporušený, tloušťka max. 2m, pod ním vrstva velmi slané

vody, která nezamrzá

– pohyby mořské vody:

-vznik cirkulací atmosféry (pasáty, antipasáty) a rozdílnou teplotou a

salinitou

 

Teplé proudy: Systém rovníkových proudů a protiproudů

– Rovníkový protiproud ZàV

– Severní rovníkový proud VàZ

– Jižní rovníkový proud VàZ

Golfský à Severoatlantský

Guinejský

Brazilský

Monzunové proudy

Kuro-šio

Studené proudy: Západní příhon – nejsilnější

– Peruánský (Humboldtův)

– Bengálský

– Západoaustralský

Oja-šio

Kanárský

Kalifornský

– slapové jevy

– příboj – před pobřežím skalnatý práh, korály, skalnaté pobřeží

– vlny se o to tříští – nebezpečné

– mořské víry

– mořské vlnění – závisí na rychlosti a proudění větrů

– tsunami

d) hustota

– závisí na teplotě, salinitě

– Bermudský trojúhelník – methan na dně moře – naředí vodu à loď se potopí

 

Dělení mořské vody:

– Světový oceán – soubor všech moří a oceánů na Zemi

– Hladina světového oceánu – výpočet nulové nadm. v., průměr všech oceánů a moří

– Oceán – velká vodní plocha oceánské vody, která odděluje kontinenty

Moře – okrajová část oceánu, může být ohraničené z více stran

okrajové – Norské, Tasmánské, Barentsovo, Karibské

uzavřené – Středozemní, Rudé, Arabské, Žluté

Záliv – okrajová část moře, ohraničená ze 3 stran

velké – Guinejský, Biskajský, Perský, Arabský, Hudsonův, Mexický

malé – Benátský, Lví, Soloňský, Malá a Velká Syrta, Thajský, Sv. Vavřince

Průliv – zúžená část moře mezi pevninou

široké – Mosambický, Drakeův, Davisův, Floridský, Tasmánský

úzké – Gibraltar, Skagerrak, Kattegat, La Manche, Bospor, Krčský

Průplav – uměle vybudovaný průliv

Suezský – Rudé m. à Středozemní m.

– Fr. – Lesseps (1858)

Panamský – Atlantik + Pacifik

– Fr. + USA, Gatunské jezero

Korintský – z antiky, poloostrov Peloponés, výletní lidě

Kaledonský – Skotsko, Severní moře + Atlantik

 

  • Tichý oceán – Pacifik

– Mariánský příkop 11 km

– hranice: + Severní ledový – Beringův průliv

+ Atlantik           – poledník na mysu Hoorn

+ Indický            – Malajský poloostrov, ostrovy Velké a Malé Sundy, V pobřeží

Austrálie, Torresův a Bassův průliv

– F. de Magalhaes – 1. obeplul svět, pojmenoval oceán (klidná plavba)

– nejbouřlivější oceán

  • Atlantický oceán

– Portorický příkop 9 km

– hranice: + Severní ledový – pobřeží Grónska, Islandu, S Evropy

+ Indický – poledník procházející nejjižnějším místem Afriky – Střelkový mys

– riftové pohoří – největší pásemné pohoří na světě

  • Indický oceán

– jen J polokoule

– Jávský příkop 7,5 km

– průměrně teplejší než Pacifik a Atlantik

  • Severní ledový oceán

– Grónské moře – 5 km – nejhlubší

– nejmenší a nejmělčí oceán

  • Jižní oceán

– pravděpodobně bude – jasně určené hranice, specifické vlastnosti vody

– od Západního příhonu k Antarktidě, větší než Sev.led.o.

 

Hospodářské využití oceánů

– těžba – ropa,sůl; doprava; rybolov; přílivové elektrárny; turismus; zdravotní pobyty; odsolování moř.vody; větrné elektrárny (bríza); pěstování mořských řas

 

PEVNINA

TEKOUCÍ VODA:

– vodní toky

– potůček àpotok/bystřina/řekaàveletok

pramen – místo, kde vyvěrá na povrch podzemní řeka

– řeka vzniká i soutokem řek – Berounka

profily koryt:  – horní tok – V

– střední tok – U

– dolní tok

meandr – zákruty na řece; vymletý břeh – jesep; naplaveniny na břehu – výsep

– pokud se protrhne krček meandru, vzniká slepé rameno/říční jezero, to brzy zaniká

vodopád – překonávání výškových stupňů

– Niagárské, Mumlavské, Bílá Opava

peřeje – různé stupně obtížnosti, katarakty (Nil)

kaňon – řeka se zařezává do horniny, tvaruje ji, až svislé břehy

– viz. geomorfologie

 

typy ústí: – delta – řeka se před ústím rozšíří, má více ramen, tvar trychtýře; ukládají se tu s

sedimenty; u pobřeží vznikají z naplavenin písečné kosy

– Nil, Dunaj

estuár – nálevkovité ústí, úzké, dlouhé

– Ob, Labe, Garona

povodí – část území, které je odvodňováno jednou řekou

rozvodí – hranice mezi 2 povodími, vrcholky hor, hřebeny

rozvodnice – čára na mapě značící rozvodí

úmoří – plocha, ze které jsou řeky odváděny do 1 moře

– hlavní evropské úmoří – Kralický Sněžník – Severní m. – Labe

– Baltské m. – Odra

– Černé m. – Morava

bezodtoká oblast –místo, které nepatří do žádného úmoří, voda zůstane na pevnině (aridní)

– Čadské j., Sahara, povodí Volhy (do Kaspiku), Nevadská p., Sonorská, )

Údolí smrti, Atacama, střed Austrálie, Arabský poloov., Aral (Amudarja,

Syrdarja), Gobi

– říční síť – hlavní tok a jeho přítoky, různé druhy podle terénu

– stromovitá, pérovitá, radiální, souběžná,…

řeky podle řádů – vzdálenost zaústění do moře

I. řádu – ústí přímo do moře – Dunaj, Mississippi

II. řádu – přítok I. – Missouri, Morava

III. řádu – přítok II. – Bečva

IV. řádu – přítok III. – Vsetínská Bečva atd….

průtok – m3/s (hl/s);, místo měření musí být pořád stejné = vodočet (svislé i šikmé měřítko)

– Hydrologický ústav ČR

klimadiagram průběhu podle průtoku à různé typy řek:

– maxima na jaře – řeky z nižších hor (Krkonoše, Šumava)

– maxima v létě – alpské, himalájské řeky; monzunové řeky (Ganga, Indus,

Brahmaputra)

– pořád stejné – rovníkové řeky – Amazonka

 

Uměle vybudované kanály:

a) plavební

– Rýn-Mohan-Dunaj

– Baťův kanál – umělý + Morava, cestovní ruch dnes

– Severoněmecký (Rýn-Vezera-Labe)

– Seina-Loira-Garona

– Mása-Rýn (FR, Štrasburk)

– Bělomořsko-baltský (Bílé m.-Oněžské-Ladožské-Baltské m.)

– Baltsko-volžský (Volha-Baltské m)

– Mississippi-Missouri

b) zavlažovací

 

Nej řeky světa:

– nejdelší – Amazonka, Nil, Chang jiang

– nej povodí – Amazonka, Kongo, Nil

– nej průtok – Amazonka, Kongo, Ganga+Brahmaputra

 

Vliv člověka na řeky:

– narovnávání = zkracování řek à zrychlení povodní

à snížení hladiny spodních vod

– nevhodná úprava břehů řek – vybetonované břehy

– ve městě nutné upravit, mimo ne à omezení

biodiverzity, hnízdění vodního ptactva

– lepší zpevnění kameny

– bleskové povodně – na malém území – z malých

potůčků se deštěm stávají větší bystřiny

– povodně – vesnice Troubky v říční nivě

– odlesňování břehů à eroze

– stěhování přehrad à změna koryta, složení živočichů

à změna teploty vody (na spodu chladnější)

à bránění migrace ryb stavěním např. jezů à rybochody

– znečišťování vody – černé skládky

– dříve chemičky (Amur – v Číně znečistili à Rusko)

– nadměrné zavlažování – Amudarja, Syrdarja à Aral vysychá

– plavební cesty mezi řekami – propojování ekosystémů

– snaha o nápravu – kanalizace, čističky

 

STOJATÁ VODA:

– jezera, bažiny, rybníky, přehrady

 

Jezera:

– přírodně vytvořené nádrže na pevnině

– slané – Salt Lake v Utahu; pouště, polopouště (Taklamakan – Asie)

– sladké

– dělení podle původu:

– říční – ze slepého ramena, krátká životnost

– kráterové – sopečný nebo impaktní kráter; Crater lake, V Afriky

– ledovcové – karové – vznik na místě vzniku ledovce (horský); Šumava – Černé,

Čertovo

– morénové – hrazené morénou (horský), větší než karová; Štrbské pleso,

Popradské pleso, Morské oko

– ledovcové jezerní plošiny – pevninský ledovec; Finská, Karelská,

Mazovská, Meklenburská,…

– pobřežní – uzavření mořské zátoky písečnou kosou; Razelm (Dunaj)

– krasová – činnost vody v krasových horninách; Plitvická jezera

– tektonického původu – Bajkal – zatopená příkopová propadlina, kryptodeprese, přes

1600 m, nejhlubší jezero na světě; také Tanganika, Malawi,…

– kombinace – ledovcovo-tektonické – Oněžské j.

– největší jezera na světě:

– Kaspické moře – nej; sladká na S (Volha) i slaná na J (tepleji, zálivy)

– Hořejší – Kanada (+Hurónské, Michiganské, Ontario, Erijské)

– Viktoriino j. – Ukerewe – Afrika (Tanzanie, Keňa, Uganda)

– evropská – Oněžské, Ladožské

 

Bažiny, mokřady, močály, slatiny, rašeliniště:

– oblast nasáklá vodou – nepropustné podloží + srážky v horách à do údolí

– S Sibiř (Ob) – malý sklon v terénu, hodně deště, namrzlá půda à léto-bažiny

– slaniny = oblast, kde vyvěrá podzemní minerální pramen, speciální vegetace

– Polsko-Bělorusko – Pinské bažiny

– Šumava, Krkonoše, Jeseníky (Revíz – jezírko, rašeliniště)

 

Rybníky

– uměle vytvořené nádrže

– dělení dle původu vody:

– pramenné – na prameni, z rybníku vytéká stružka

– průtočné – řeka vtéká do rybníka a vytéká

– nebeské – srážkové, na rekreaci

 

funkce:

– chov ryb, rekreace, zdroj užitkové vody, protipovodňová, energetická

výskyt:

– J Čechy – Třeboňská pánev – Rožmberk (nej), Svět

– Českobudějovická pánev – Bezdrev

– S stř. Čech – Máchovo j.

– Českomor. vysočina – Velké a Malé Dářko

– J Morava – Nesyt, Lednické r.

 

Přehrady:

– staví se na řekách

funkce:

– protipovodňová (retenční), zásobárna vody (pitná, užitková, zavlažování), rekreace,

energie, chov ryb, změna mikroklimatu

– v ČR:

– Vltavská kaskáda – Lipno, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice, Vrané

– Dlouhé stráně – přečerpávací el.

– Dalešice – přečer.el.

– Vrané, Nové Mlýny – Dyje

– Bystřička

– ve světě:

– Tři soutěsky – Chang jiang, přesídlení lidí, praská hráz

– Itaipu – Brazílie, Argentina, Paraguay, pitná voda, elektřina

– Asuán – Násirova nádrž, Nil, zanáší se naplaveninami, závlaha, plavba

– Kariba, Kabora bassa – Zambezi

– Hooverova – S Am., Colorado (u Vegas)

– na sibiřských řekách, Volha, přítoky Volhy

– Rakousko, Španělsko, Portugalsko

 

 

PODPOVRCHOVÁ VODA:

a) půdní vlhkost

– netvoří souvislou vodní hladinu

– zemědělské využití

b) podzemní voda

– souvislá vodní hladina

– závisí na srážkách, vodnatosti řek

– pramen – místo, kde podzem. voda vyvěrá na povrch, začátek vodního toku

– dělení podle vydatnosti – kolik m3/s vydá

– různá intenzita podle hloubky a síly pramene

– dělení podle teploty – studené

– teplé – termální prameny

– vřídla – 50°C +

– KV – Vřídlo; Slovensko,…

– dělení podle obsahu solí  – stolní

– minerální vody (kyselky) – 25 g/l +

– uhličité, siřičité, sírné,…

– KV, stř. Morava, Luhačovice, Poděbrady

– NZ, Yellowstone, Island (vulk. oblasti)

– aztécká studna/pramen – jméno po FR provincii Artoa, i v ČR, jinak Austrálie (Velká

artézská pánev); Sahara,…

– nepropustná vrs. – propustná – nepropustná

 

Vliv člověka na hydrosféru:

– znečišťování – chemičky, hnojení, splašky, černé skládky, kyselé deště,…

– úprava vodních toků

– překážky pro živočichy na vod. tocích

– míchání živoč. druhů – amur – z Asie, vytlačuje naše ryby

– rak americký,…





Další podobné materiály na webu: