Otázka: Volby a volební systémy
Předmět: Společenské vědy, Právo
Přidal(a): Veronika Bělková
Volby
- nejdůležitější demokratický způsob výběru do úřadu a funkcí, které slouží k zastupování, reprezentaci (zastupování) lidí
- volby jako forma výběru se objevily již ve starém Řecku -> tzv. ostrakismus (střepinový soud)
- volby se zde objevovaly v trochu jiném slova smyslu = každý občan mohl na střepinu vyrýt jméno člověka, který byl podle něj pro demokracii nebezpečný
- v případě, že bylo dosaženo určitého počtu hlasů, musel jedinec na 10 let opustit polis (stát, město)
kromě volby existuje i jiný způsob pro výběr úředníků:
- jmenování = vláda, členové vlády
- rotace = předsednictví EU
- losování = při rovnosti hlasů
- dědictví = mandát ve sněmovně lordů ve VB
Volební právo musí být :
- všeobecné – všichni mají právo volit, po dosažení 18ti let
- rovné – všechny hlasy mají stejnou platnost
- přímé – volíme přímo navrhovaného kandidáta/ stranu
- tajné – do urny, do obálky
- volební právo aktivní – právo volit, pasivní – právo být volen
Volební systémy
- rozdělení podle toho, jakým způsobem jsou získaným hlasům přidělovány mandáty
rozdělení:
- většinový (majoritní)
- poměrný (proporcionální, proporční)
Většinový
- založen na principu „vítěz bere vše“
- je zvolen pouze jeden kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů
- tento systém vede ke snížení počtu polit. stran (většinou k politickému dualismu)
- malé a nově vzniklé polit. strany nemají většinou šanci na úspěch, protože nejsou schopny získat v jednotlivých obvodech většinu
Poměrný
- je více reprezentativní
- procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu reprezentantů
- umožňuje zastoupení i menších stran
- u tohoto systému se většinou vládní koalice skládá z více polit. stran 🡪 je méně stabilní
- aby bylo zamezeno úplnému rozdrobení politického spektra, je stanovena podmínka pro vstup do parlamentu, např. v ČR – 5% hlasů
- hlasy stran, které se nedostaly do parlamentu jsou v druhém sčítání (= druhém skrutiniu) opět proporčně rozděleny mezi ostatní polit. strany
- v podstatě volíme celé kandidátské listiny, můžeme uplatnit mechanismus osobních preferencí = zatrhneme určité osoby
Volební systém v ČR
- volby vyhlašuje prezident (potřebný spolupodpis předsedy vlády)
- volby se konají ve dvou dnech (většinou Pá, So)
- právo volit má každý občan ČR, který nejpozději druhý den voleb dosáhne 18 let
Volby do poslanecké sněmovny
- probíhají poměrným volebním systémem, probíhají ve volebních krajích (stávající kraje + Praha)
- nejpozději 3 dny před dnem voleb jsou všem občanům dodány hlasovací lístky (kandidátské listiny)
průběh hlasování
- probíhá osobně
- u okrskové komise musíme prokázat totožnost
- dostaneme prázdnou obálku s úřed. Razítkem
- pokud nemáme hlas. lístky, obdržíme nové 🡪 jdeme za plentu, kde jeden lístek vložíme do obálky (max. u 4 kandidátů můžeme zakroužkovat preference – úprava hlas. lístku možná už doma)
- jdeme před komisi a obálku vhodíme do volební urny
- aby se strana dostala do sněmovny, musí získat alespoň 5% hlasů (koalice více, př. koalice dvou stran 10%)
Volby do senátu
- probíhají v 81 volebních obvodech, většinovým volebním systémem
- v každém volebním obvodě musí být zvolen jenom jeden kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů
- pokud nezíská, koná se druhé kolo, kam postupují pouze dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů 🡪 vyhraje ten, který získá více platných hlasů ( v případě rovnosti hlasů, rozhoduje los)
- senátoři jsou voleni na 6 let, každé 2 roky se obmění 1/3 senátu
- hlasovací lístky dostanou občané opět 3 dny před dnem voleb
- hlasování probíhá stejně jako u voleb do PS
- občan si pouze vybere 1 hlasovací lístek , který si nijak neupravuje a vloží do orazítkované obálky
Krajské a komunální volby (volby do zastupitelstva v obcích a krajích)
- právo volit má každý občan starší 18ti let, který má trvalý pobyt v obci nebo v kraji
- volby probíhají podle podobných pravidel jako volby do PS
- krajští zastupitelé jsou voleni na 4 roky podle zásad poměrného zastoupení
- hlasovací lístky jednotlivých politických stran + možno dát 4 kandidátům preferenční hlasy
- volby do obecního zastupitelstva – též na 4 roky, poměrný systém se prolíná s většinovým
- 1 hlasovací lístek s kandidátkami všech stran
- Můžeme
- označit křížkem jednu stranu (tím je dán hlas všem kandidátům této strany)
- označit kandidáty ze kterékoliv politické strany (nejvýše tolik, kolik zastupitelů má být zvoleno – počet uveden v záhlaví hlasovacího lístku)
- lze oba popsané způsoby kombinovat
Prezidentské volby
- probíhají přímo od r. 2013, (přímá volba prezidenta je např. ve Francii, v Rakousku, v USA), dříve prostřednictvím parlamentu
- Ústavní zákon 71/2012 Sb. o zavedení přímé volby prezidenta
- prezident volen v přímých volbách
- aktivní volební právo: 18 let
- právo navrhovat kandidáta na prezidenta má
- každý občan ČR, který dosáhl věku 18let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR oprávněnými volit prezidenta
- nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů
- prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů (podobně jako do Senátu)
- Není-li takový kandidát – za 14 dnů po začátku prvního kola se koná druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola (při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet platných hlasů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň 2, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů)
- prezidentem je zvolen kandidát, který obdržel ve 2.kole volby nejvyšší počet platných hlasů
- Je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volby prezidenta republiky
- volba prezidenta se koná v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volby prezidenta do 90dnů.
- volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu (pokud není tato funkce obsazena – pak předseda Poslanecké sněmovny).
