Základní složky psychiky, podmíněnost a vývoj psychiky

 

   Otázka: Základní složky psychiky, podmíněnost a vývoj psychiky

   Předmět: Společenské vědy, Psychologie

   Přidal(a): Jarunka

 

 

Základní složky psychiky, biologická a sociokulturní podmíněnost lidské psychiky, fylogenetický a ontogenetický vývoj psychiky, věková periodizace

 

Základní složky psychiky

• Psychika = duševno, duševní dění, vnitřní život, souhrn duševních (psychických) jevů jedince, mysl.

 

Psychika jedince je tvořena:

A

• Psychickými stavy (nálada) = omezené, dočasné trvání
• Psychickými vlastnostmi (vlohy) = dlouhodobé trvání až trvalé (láska k přírodě)
• Psychickými procesy (poznání) = části lidské činnosti, má krátké trvání
  • → poznávací (vnímání, fantazie, myšlení, řeč, učení, paměť, imaginace)
  • → emocionální – vznik emocí a citů
  • → motivační – duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování
• Psychickými obsahy = vjemy, představy, sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd.

B

• Vědomím = to, co člověk prožívá a uvědomuje si to (na rozdíl od zvířat, i ta mají psychiku); pouze člověk si může uvědomit svoje psychické zážitky a popřípadě je tlumočit řečí; vědomí je spojitý proud uvědomovaných psychických zážitků
• Nevědomím, podvědomím = to, co si člověk neuvědomuje ze svého vnitřního duševního života (myšlenky, strachy, touhy, zákazy a příkazy rodičů a společnosti, emoční bolestivé vzpomínky), ale přitom působí na jeho chování a ovlivňuje

C

• Prožíváním = v bdělém stavu každý člověk něco vnímá (vzpomíná, přemýšlí, má náladu, přání, dělá plány, představuje si = je to vnitřní subjektivní dění, vnitřní svět, který je známý jen jedinci samému; tyto vnitřní zážitky jsou známé jen jemu a nikdo je nemůže zjistit, pokud o nich sám nebude mluvit; vytváří si subjektivní vztah k tomuto světu – prožívání je to, co si člověk sám ze svého života uvědomuje
• Chováním = vnější výraz prožívání, hledisko, jak se člověk jeví navenek. Aktivita jedince, kterou může pozorovat druhá osoba; je tedy pozorovatelné a měřitelné = REAKCE, ODPOVĚĎ, JEDNÁNÍ (intencionální povaha), ŘEČ, VÝRAZ.

 

Dělení chování:

• → úmyslné – je uvědomělým záměrem něco učinit
• → bezděčné – spontánní, neuvědomělá reakce (gestikulace, mimika)

 

Biologická podmíněnost (determinace) psychiky

• Biologická podmíněnost (determinace) – znamená vývoj lidské psychiky v závislosti na biologických faktorech. Psychika je funkcí nervové soustavy, tvoří jednotu s biologickou stránkou organismu. Psychika je biologicky podmíněna – determinována.
• Pozn.: Vysvětlení pojmu: determinace (z lat. de-terminare) = určení, určování, vymezovat, vymezení, vymezování, postup od obecného pojmu k pojmům méně obecným.

 

Biologická podmíněnost (determinace) je určena samotným organismem člověka:

• nervovou soustavou (mozkem)
• dědičností (vrozené vlohy, dispozice)
• žlázami s vnitřní sekrecí (hypofýza, štítná žláza, mléčná žláza…)
• biologickou potřebou (žízeň, hlad…)
• tělesným stavem (únava, nemoc…)
• růstem organismu

 

Nervová soustava:

• Nervová buňka je základní anatomickou a funkční jednotkou nervové soustavy.
• Synapse – nervové buňky jsou jimi navzájem propojeny, usměrňují nervové podráždění, některá blokují, jiná propouštějí.
• Reflex je základním prvkem činnosti nervové soustavy, je to zákonitá odpověď (reakce) organismu na vnější a vnitřní podněty.

 

Rozlišujeme tyto formy:

• → vrozené (nepodmíněné reflexy) – jde po vrozené nervové dráze (dýchací, obranný)
• → získané (podmíněné reflexy) – nová nervová dráha se vytvoří během vývoje

 

Reflexní oblouk se skládá z:

• → čidla (receptoru)
• → dostředivé (aferentní) dráhy,
• → ústředí (centra),
• → odstředivé (eferentní) dráhy,
• → výkonného orgánu (efektoru)

 

Nepodmíněné reflexy:

• jsou vrozené, dědičné
• jsou jednoduché, zcela automatické reakce
• dítě se jim učit nemusí
• dráhy, po kterých probíhají, jsou stálé a neměnné
• jsou řízeny nižšími, vývojově staršími části mozku, ústředí v prodloužené míše, kmen mozkový
• Patří mezi ně:
  • → reflexy míšní – např. mrknutí při klepnutí na kořen nosu
  • → ochranné reflexy – kýchací, kašlací, mrkací, sací, dýchací, polykací
  • → životně důležité – nelze je ovlivnit vůlí
  • → potravinový reflex – dotkne-li se potrava úst, vylučují se sliny
  • → odtahující reflex končetin – pokud sáhneme na rozpálená kamna, ucukneme
  • → patelární reflex – po úderu kladívkem do podkolenní jamky se automaticky vymrští noha
  • → Dále existuje několik reflexů, které má člověk krátce po narození, jedná se o tzv. novorozenecké reflexy (např. úchopový reflex).

 

Podmíněné reflexy:

• získané, naučené – centrum v šedé kůře mozkové
• je to vývojově nejmladší část mozku, nadřazená ostatním částem nervové soustavy
• přizpůsobující organismus novým a proměnlivým podmínkám
• vytvářejí se pouze jako dočasné, opakovanými situacemi se mohou posilovat nebo naopak vyhasínají, pokud chybí podněty, které je vyvolaly, vytvářejí se v souvislosti se získanými zkušenostmi = učením

 

Vztah mezi nervovou soustavou a psychikou:

• vědomý psychický obsah přímo závisí na funkční schopnosti mozku (ovlivněný např. únavou)
• kvalita psychické činnosti přímo závisí na kvalitě mozkové hmoty (mozkové defekty)
• úroveň psychického vývoje závisí na stupni vývoje mozku
• poruchy v duševním životě však způsobují i nižší složky nervové soustavy
• vnější projevy NS jsou v některých případech i vnějšími projevy prožívání (červenání)

 

Dědičnost:

• předpoklady psychického rozvoje získané dědičností = dispozice (síla, pohyblivost)
• Genotyp je dědičná výbava, souhrn dispozic z mateřského a otcovského organismu, souhrn dědičných předpokladů – to, co si do života přinášíme od svých předků.
• VLOHY (dispozice) – předpoklady získané dědičností, anatomicko-fyziologické vlastnosti organizmu a smyslových orgánů (např. absolutní sluch), jsou předpokladem rozvoje psychických vlastností =

 

Žlázy s vnitřní sekrecí:

• prvotní vliv = zvýšená nebo snížená činnost se projevuje jak fyzicky tak duševně
• druhotný vliv = dochází k různým deformacím organizmu.

 

Biologické potřeby:

• potřeba dýchání, tepla, potravy, odpočinku, zachování rodu.
• Ovlivňují od narození psychický stav člověka.
• Pocity spokojenosti x nespokojenosti.

 

Tělesný stav:

• stavba těla, tělesná konstrukce působí na psychiku (sportovní typ)
• může vytvářet předpoklady pro vznik psychických vlastností, případně poruch
• momentální stav (odpočinek, bdění)
• růst organismu

 

Sociální podmíněnost (determinace) psychiky

• Sociální podmíněnost (determinace) lidské psychiky – člověk je součástí společnosti, je sociální tvor, společnost ho utváří, ovlivňuje, lidská psychika má sociální ráz, je sociálně determinována – utvářena, formována společností.

 

Sociální prostředí:

• utváří specifické rysy psychiky člověka
• utváří podobu jeho duševního života, která se liší od zvířat.
• Sociální prostředí tvoří:
  • → lidé samotní – vztahy mezi nimi;
  • → společenské normy;
  • → lidská kultura, civilizace

 

Systém společenských vztahů:

• na základě kontaktů mezi lidmi vydělujeme systém vztahů:
  • → jedinec – jedinec (matka – dítě, učitel – žák); emoce, základní význam pro individuum
  • → jedinec – sociální skupina (příslušnost k sociální skupině, syn – rodina); jsme neustále členem nějaké sociální skupiny
  • → sociální skupina – jedinec (pozice v sociální skupině, nadřízený, primář);
  • → sociální skupina – sociální skupina (politická strana – politická strana)

 

Společenské normy:

• Kulturní vzorce jsou normy typické pro určité prostředí
• Upravují vzájemné vztahy lidí v daném sociálním prostředí:
  • → zvyky – co se v dané společnosti sluší a co ne
  • → mravní obyčeje – co se považuje za morální a co už ne
  • → zákony – co je přípustné a co už ne (co se trestá a co ještě ne)
  • → společenské tabu – co je nejvíce odsuzované, patologické

 

Lidská kultura, civilizace:

• věda, umění, sdělovací prostředky, technika, životní prostředí
• jsou v nich zakotveny zkušenosti generací

 

Vývoj lidské psychiky

• PSYCHICKÝ VÝVOJ = Psychické děje jsou vázány na zralost a funkční činnost mozku, vývoj – určený dědičností a vnějšími vlivy – se realizuje prostřednictvím zrání a učení. Vývoj lidské psychiky se uskutečňuje jako důsledek vztahu zrání a učení. Pro úspěšný vývoj je třeba, aby dědičné předpoklady i vlivy prostředí byly v normě a aby učení a zrání působily ve vzájemné harmonii.

 

Zrání:

• ovlivňuje předpoklady k rozvoji určitých psychických vlastností či k nějaké důležité změně
• je podmínkou dosažení stavu vnitřní připravenosti k rozvoji jednotlivých psychických vlastností
• je určitým časovým programem pro psychický a tělesný rozvoj jedince
• určitý stupeň zralosti je nezbytný pro vývoj nějaké vlastnosti, tzn. pro efektivní učení
• proces zrání je dán geneticky, má trvalý a neměnný charakter
• vztahuje se k funkční způsobilosti nervových vláken a je chápáno jako jejich opouzdřování, které zdokonaluje vedení nervových vzruchů

 

Učení

• urychluje proces zrání, ale můţe se uskutečnit aţ na určité úrovni zralosti nervové soustavy
• až na určitém stupni vývoje se dítě učí vstávat, stát, chodit; nemohou být cvičením navozeny
• dříve, protože nervové struktury nejsou zralé
• proces, kdy se realizuje rozvoj určitých psychických procesů
• probíhá většinou v interakci se sociálním prostředím, které působí na jedince podněty
• je výsledkem zkušenosti a to individuální nebo zprostředkované
• výsledky učení jsou dále ovlivňovány novými zkušenostmi

 

Vývoj lidské psychiky má dva základní aspekty:

• fylogeneze:
  • vývoj živočišných druhů (v našem případě člověka) – od jednodušších živočichů ke složitějším, až k člověku
  • vše, co existuje, podléhá změnám
  • je to vývoj druhů organismů v historickém sledu ve smyslu evoluční teorie
  • změny v rámci organismů postihuje nauka o evoluci živých bytostí – (1859) Charles Robert Darwin (britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie)
  • Pozn.: „složité organismy se vyvinuly z organismů jednoduchých a tyto ze zárodečné živé hmoty; člověk se vyvinul z pračlověka, ten z opočlověka a ten zase z určitého druhu opic.“

• ontogeneze
  • vývoj jedince – od narození jedince přes mládí a dospělost až ke stáří a smrti
  • znamená změny osobnosti a všech psychických jevů v průběhu života
  • Ontogeneze psychiky se realizuje:
    • zráním = změny určované převážně vnitřními biologickými činiteli (růst, osifikace kostí, zrání nerv. soustavy, pohlavních orgánů apod.)
    • učením = změny jedince související s interakcí jedince a prostředí.

 

Přehled fází (období) ontogeneze člověka:

• prenatální období:
  • Blastémové období – oplozené vajíčko (zygota): od oplození do první srdeční akce
  • embryo (zárodek): 4. týden – 4. měsíc (rychlý růst zárodku, základy orgánů)
  • fetus (plod): 5. měsíc – porod (orgány začínají projevovat svou funkci)
• perinatální období:
  • těsně před porodem, doba porodu až 24 hodin po porodu
• novorozenecké období:
  • den – 28 dní
• kojenec:
  • 28 dní – 1 rok

• batolecí období:
  • mladší batolecí období: 1 – 2 roky
  • starší batolecí období: 2 – 3 roky
• předškolní období:
  • 3 – 6 (7) let
• školní období:
  • mladší školní období: 6 – 11 let
  • starší školní období: 11 – 15 let (puberta)
• dospívání:
  • adolescence: 15 – 20 let
• dospělost:
  • mladší dospělost: 20 – 35 let
  • střední dospělost: 35 – 50 let
  • starší dospělost: 50 – 65 let

• staří:
  • presénium (stárnutí): 65 – 75 let
  • sénium (stáří): 75 – 85 let
  • dlouhověkost: nad 85 let