Základní sociologické pojmy

"sociologie

 

Otázka: Základní sociologické pojmy

Předmět: Sociologie (společenské vědy)

Přidal(a): Sagitt

 

Anomie

  • Stav, kdy přestávají platit zákony
  • Kritický stav společnosti charakterizovaný nejasností, nejistotou, nesoudržností či absencí pravidel a norem, jimiž se má řídit chování členů společnosti i jejich aspirace = znamená problematičnost cílů a norem jednání, a také absenci soc. vazeb mezi jednajícími

Autorita

  • Moc, jejíž projevy jsou akceptovány těmi, jichž se týkají
  • Každá moc má potřebu ospravedlnit svoji existenci
  • MS se snaží autoritu odloučit od konkrétních osob a spojit ji s neosobním úřadem
  • Autorita = oprávněnost přikazovat, regulovat, určovat, řídit

Byrokracie

  • Pojem poprvé fra fyziokrat Vincent de Gournay r. 1745
  • Dnes spojován;
    • Politologie rozumí B. jako vládu uskutečňovanou skrze úřady, tedy skrze státní aparát složeny ze jmenovaných, a nikoli volených činitelů, organizovaný hierarchicky a závislý na legitimní autoritě
    • V sociologii a histografií se B. rozumí snaha o realizaci kolektivních aktivit pomocí systému neosobních pravidel a dalších formálních procedur
    • V běžném užívání označuje B. soubor praktik, které znepříjemňují život spravovaných

Dělba práce

  • Kategorie, která byla vypracována původně pro potřeby ekonomů
  • Sociologie tuto kategorii rozšiřuje, neboť ekonomové mají tendenci opomíjet význam dělby činností všude tam, kde se nejedná přímo o proces výroby, směny a rozdělování statků a služeb

Formální organizace

  • Tvoří osu fungování MS
  • Umožňují koordinovat aktivitu velkého počtu osob k dosažení určitého cíle, ať již je jím vedení války, výkon policejního dohledu, produkce zboží, vedení války, výkon policejního dohledu apod.
  • Zásady fungování všech formálních organizací jsou velmi podobné.
  • Každá organizace má svůj ofiko stanovený cíl (stává se pouze prostředkem k ospravedlnění existence organizace a k zamlžení jejího parazitismu)
  • Uspořádána hierarchicky – má zaručovat operativnost rozhodování
  • Disponuje autoritou, která ji umožňuje kompetentně vystupovat v oblasti, v níž působí
    • Obsahuje síť komunikace, která umožňuje její činnost.

Ideologie

  • Výklad světa, jemuž nejde o to vyložit svět, nýbrž podpořit zájmy té soc. skupiny, která svět vykládá
  • Je to snaha podpořit mocenské zájmy vhodnou manipulací se symboly

Komunita

  • Pojem, jenž je užíván v opozici vůči pojmu společnost
  • Historicky – soc. útvary, které existovaly před vznikem jedné a centralizované MS
  • Aktuálně – označením soc. útvarů vznikající jako spontánní reakce na neduhy MS

Kultura

  • Souhrnné označení pro všechno, čím se člověk odlišuje od zvířete
  • Je to soubor činností a výtvorů této činnosti, které lidem umožňují přežít v přírodním prostředí, spolu se souborem věr a představ, které tomuto přežití chtějí dát smysl

Masová společnost

  • Vzniká z rozčarování nad problematickými stránkami moderní, poměrně široce demokratizované společnosti

Mobilita

  • Označuje pohyb osob mezi pozicemi v rámci soc. rozčlenění společnost
  • Z hledisky mobility lze společnost třídit na uzavřené a otevřené

P. A. Sorokin

  • Social Mobility – rozlišena zde mobilita vertikální (může mít vzestupný / horizontální charakter) a horizontální (vypovídá o přechodu z jedné soc. skupiny do jiné, anižby došlo ke změně statusu osoby
  • Přitom intragenerační mobilitou se rozumí kariéra dosažená v průběhu života, zatímco intergenerační mobilita je porovnáním soc. vzestupu / sestupu mezi generacemi otců, synů, případně dědů

Nezamýšlené důsledky jednání

  • Motiv, který radikálně zpochybňuje optimistickou víru zakladatelů sociologie v možnost vědeckého řízení a plánovité regulace chodu společnosti
  • od počátku 18. století (alespoň v úvahách)
  • Lidé zpravidla sledují svým jednáním určitý cíl, jejich jednání je intencionální – problém v tom, že sleduje-li zcela racionálně svůj cíl větší množství osob, může nastat situace, která dosažení cíle brání.

Profese

  • V MS se stala určujícím faktorem soc. statusu člověka
  • Dospělý člověk posuzován dle profese, kterou vykonává
  • Mladý člověk pro změnu posuzován dle profese, na kterou se připravuje
  • Profesionalizace
    • Její ústřední tezí je to, že s postupem času stále roste okruh povolání, které mají znaky profesí vymezeny;
      • 1) Systematická teorie – opírá se o praktickou stránku výkonu profese
        • (osvojení profese vyžaduje zvládnout teorii, která je s výkonem profese spjata)
        • Formální podmínkou jejího zvládnutí je vysokoškolské studium
      • 2) Profesní autorita – vychází z ovládnutí vědomostí jimiž laik nedisponuje
        • Odborník je schopen určit, co jeho klient potřebuje a co mu škodí
        • Profesionálové – monopol v dané oblasti
      • 3) Profesní asociace – více fcí, především pečují o růst kvalifikace svých členů
        • Tím posilován monopol daného oboru
        • Definují se zde př. Pravidla profesního chování…
      • 4) Profesní etika – normuje vztahy odborníka vůči klientům (i vztahy mezi kolegy)
        • Jejím obsahem je př. Zákaz zneužívání vlivu nad klientem k prosazování vlastních zájmů, snižování autority kolegů před klienty apod.

Skupina

  • Patří k nejčastějším užívaným sociologickým pojmům
  • Skupiny vytvářejí soc. významný zprostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním soc. útvarem
  • Dělíme na;
    • Dle velikosti na
      • Malé – kontakt tváří v tvář (20-40 osob)
      • Velké – budují pocit identity na základě interakcí v malých skupinkách
    • Dle povahy vazby mezi členy
      • Primární – převažují osobnější vztahy
      • Sekundární
    • Dále na
      • Formální
      • Neformální
    • Dle způsobu, jakým je jedinec se skupinou spjat
      • Členské – jedinec aktuálně náleží
      • Referenční – orientuje svými hodnotami

Sociální jednání

  • Řada různých koncepcí soc. jednání má jediného společného jmenovatele
  • Společnost není ničím jiným než sumou jednání zcela konkrétních soc. aktérů

Sociální kontrola

  • Souhrnný termín označující mechanismy, který mají zajišťovat řád a stabilitu společnosti

Sociální stratifikace

  • Charakteristický znak každé společnosti – společnost netvoří soc. homogenní celek, ale je vnitřně rozdělena do vrstev s odstupňovaným podílem na statcích, které jsou ve společnosti ceněny a považovány za nedostatkové
  • Sociologové uvádějí mezi základními kritérii stratifikujícími společnost podíl na moci, velikost majetku a spolu s tím prestiž

Status

  • Pozice, kterou člověk zaujímá vzhledem k druhým v rámci soc. systému
  • Určuje práva a povinnosti svého držitele vůči druhým lidem
  • Může být i základem soc. rolí, které jsou naopak jeho dynamickým aspektem
  • Aktuální status souvisí s rolí, jež je právě vykonána, latentní statusy nemají pro danou situaci bezprostřední význam
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.