Sluneční soustava, Země

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Sluneční soustava, Země

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): gabkamat

 

 

Sluneční soustava

Vznik sluneční soustavy

  • Vznik vesmíru – Velký třesk -> vesmír se rozpíná
  • Slunce – cca před 4,6 mld let – vývoj – zažehnutí
  • SS – cca před 4,56 mld let – vznik z mlhovin (oblaka prachu a plynu) – stlačením a smrštěním -> základy sluneční soustavy, termonukleární reakce
  • Gravitace Slunce -> shlukování a srážení částí -> protoplanety -> planety

 

Galaxie

  • Sluneční soustava je součást galaxie
  • naše – Galaxie Mléčné dráhy (M. d. – jedno z ramen galaxie)
  • SS obíhá kolem středu galaxie – 1 oběh = 220 mil. let
  • Galaxie zahrnuje asi 100–200 miliard hvězd – noční obloha

 

Sluneční soustava

  • Slunce + planety + měsíce + planetky + meziplanetární materiál
  • Střed Slunce – 99,8 % hmotnosti s. s. -> silná gravitace
  • Planety – Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
  • Trpasličí planety – Pluto, Eris, Ceres
  • Meziplanetární materiál (led, prach, …), komety, planetky = asteroidy

 

Slunce

  • Naše nejbližší hvězda – průměr 1 392 000 km
  • Asi 150 mil. km od Země (průměrně, liší se podle pohybů Z.)
  • Tvořeno horkým plynem – plazmou (H, He), v jádře až 15 mil °C
  • Jádro – neustálé termonukleární reakce (velká hmotnost, tlak a teplota) -> zářivá energie -> proměna cestou k povrchu -> elektromagnetické záření
  • Záření – na Z. za 8 minut
  • Nejsilnější – kolmo, snižuje se s oběhem S. (viz pohyby Země)
  • Sluneční energie na Zemi:
  • Světelné záření – světlo, viditelné
  • Infračervené záření
  • Ultrafialové záření
  • Svět bez slunce: Hluboký mráz – většina látek pevných, žádná biosféra, žádný život, tma

 

Vznik a zánik hvězdy

  • Teorie – dlouhé trvání – nemožnost sledování
  • Vznik v mlhovinách – prach a plyn – stlačení a smrštění – více najednou
  • Zažehnutí termonukleární reakce
  • Životnost podle množství „paliva“ – Slunce asi 10 miliard let
  • Zánik – červený trpaslík, bílý trpaslík, rudý obr, exploze supernovy -> mlhovina, černá díra,

 

TERESTRICKÉ PLANETY = PLANETY ZEMSKÉHO TYPU (MERKUR, VENUŠE, ZEMĚ, MARS)

  • Menší rozměry, menší hmotnost, vysoká hustota – pevné, nemají prstence, málo měsíců, Země – největší a nejhustší

 

MERKUR

  • Nejblíže ke Slunci (pozorovatelný jen za soumraku a úsvitu), nejmenší planeta
  • 1 rok = 88 dní, 1 den = 58 dní (gravitace S. ho zpomalila)
  • Tvořen z Fe a Ni, tekuté jádro, na pólech led
  • Malý – slabá gravitace a atmosféra – extrémní žár nebo mráz (den 400 °C, noc -170 °C – nejvyšší teplotní rozdíl ve s. s.)
  • Nejvíce kráterů ve s. s. (kvůli absenci atm.)

 

VENUŠE

  • Jitřenka, Večernice, viditelná nad obzorem, velmi jasná
  • Podobná velikost, hustota a objem jako Země
  • Hustá atmosféra z oxidu uhličitého a mraky kyseliny -> extrémní skleníkový efekt
  • Nejvíce sopek ve s. s. – víc než 1600 (-> skleníkové plyny)
  • Nejteplejší planeta – přes 470 °C
  • Na povrchu – extrémní vítr a extrémní tlak (90x větší)
  • Rotuje opačně než ostatní planety, osa je úplně přetočená
  • 1 rok = 224 dní, 1 den = 243 dní

 

MARS

  • Druhá nejmenší planeta
  • Dobře pozorovatelný – rudá hvězda
  • 1 den = sol = 1 den a 37 minut, 1 rok = 647 dní
  • Povrch – hornatý, sopky, kaňony, narudlá barva – oxid železitý na povrchu; na pólech led; nejvyšší hora s. s. – Olympus Mons (24 km nad povrch)
  • 2 měsíce – Phobos a Deimos
  • Dobře zmapovaný povrch – mnoho sond, družice atd.
  • Dlouhodobé plány na cestu člověka na Mars (NASA, Rusko atd.)

 

VELKÉ PLANETY (PLYNNÍ A LEDOVÍ OBŘI) JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN

  • Mnohem větší, Složení – plyn, kapalina (podobně jako Slunce), led
  • Vlastní zdroje energie, silné magnetické pole a gravitace, Rychlá rotace – zploštělé na pólech,
  • daleko od Slunce, hodně měsíců, všechny mají prstence

 

JUPITER

  • Největší planeta, viditelná pouhým okem, jasná
  • Plynný (He, H), podobá se hvězdě; možná pevné jádro, velké magnetické pole
  • Nejrychlejší rotace kolem své osy
  • 1 rok = 12 let, 1 den = méně než 10 hodin
  • gravitace 2x silnější než na Zemi, přitahuje do s. s. komety a další tělesa
  • Velké prstence – prach, tmavé, špatně viditelné
  • Na povrchu – neustálé bouře – největší ve s. s. – Velká rudá skvrna (pozorována už 400 let)

 

Jupiterovy Měsíce

  • 79 známých měsíců a dalších cca 200 družic
  • Ganymedes – největší měsíc ve s. s. – větší než Merkur
  • Europa – obrovský oceán, až 62 km hluboký, možná více vody než na Zemi, pokrytá ledem
  • Io – nejaktivnější vulkány ve s. s.
  • Calisto – nejvíce kráterů ve s. s.

 

SATURN

  • 79 známých měsíců a dalších cca 200 družic
  • Ganymedes – největší měsíc ve s. s. – větší než Merkur
  • Europa – obrovský oceán, až 62 km hluboký, možná více vody než na Zemi, pokrytá ledem
  • Io – nejaktivnější vulkány ve s. s.
  • Calisto – nejvíce kráterů ve s. s.
  • JAPETUS – jedna polokoule výrazně tmavší než druhá, vysoké pohoří podél rovníku
  • MIMAS – obří kráter, největší kráter v poměru k tělesu v s. s.

 

URAN

  • Plynný ledový obr
  • Téměř vodorovná osa -> póly na rovníku – „valí se“
  • 1 den = 17 hodin, 1 rok = 84 let
  • Nejlehčí planeta, nejchladnější hustá atmosféra ve s. s. – -224 °C
  • Silné bouře a vítr (až 900 km/h), počasí
  • Složení – led, kamení, mraky vody , He, H
  • tenké prstence z kamení
  • 27 známých měsíců (př. Titania, Oberon,…)
  • Je možné ho za příznivých podmínek pozorovat, dlouho byl považován za hvězdu, objev Willian Hershel – 1781
  • Navštíven zatím jedinou sondou v roce 1986
  • Důvody naklonění osy – kolize s jinou protoplanetou – nepodložená; pravděpodobnější – kdysi měl měsíc velikosti Marsu -> cca za 2 mil. let by vychýlil osu do současného stavu
  • Asi 13 nezřetelných kamenných prstenců; velmi lehké – drží je na místě gravitace tzv. pastýřských měsíců – zatím objeveny dva
  • Měsíce – hodně z nich asi zachycené asteroidy

 

NEPTUN

  • Nejvzdálenější planeta s. s., objeven nejdřív na základě matematiky
  • Plynný ledový obr – podobný jako Uran (led, kamení, voda, He, H)
  • Modrý – hodně metanu v atmosféře
  • Husté mraky – proměnlivá atmosféra, vítr 1000–2000 km/h – nejrychlejší v s. s.
  • 1 den = 16 hodin, 1 rok = 165 let
  • 5 tenkých prstenců
  • 14 známých měsíců – největší Triton
  • Objev na základě matematiky – odchylky v obězích ostatních planet – 1846 – Johan Gall
  • Vítr rotuje rychleji než sama planeta
  • možná 4roční období – 1 zhruba 40 let dlouhé
  • Teplota na povrchu – 213 °C
  • v plášti přehřátý plyn – vyzařuje více tepla, než přijímá od Slunce
  • Měsíce – vznik jinde v s. s. – zachyceny gravitací Neptunu – při příletu Tritonu do soustavy – srážky a rozbití ostatních menších měsíců

 

TRPASLIČÍ PLANETY (PLUTO, ERIS, CERES)

PLUTO

  • Dříve patřil mezi planety, roku 2006 změna definice slova planeta
  • 1 rok = 248 let, výstřední, nakloněná dráha
  • Složení – kámen a led
  • 5 známých měsíců – největší Charon

 

KOMETA

  • Jádra – led, zmrzlé plyny, horniny
  • Pohyb ve vnější s. s. nebo v dráze Neptuna
  • Přitaženy gravitací Jupiteru a Saturnu do vnitřní s. s. – Slunce – vypaření ledu – zažehnutí ohonu
  • Meteorická tělíska – oddělují se od komet – hoří v atmosféře Země -> meteory (padající hvězdy)
  • Meteority – úlomky planetek (asteroidů) spadlé na Zem

 

PLANETKY = ASTEROIDY

  • pevná tělesa
  • obíhají kolem Slunce nebo jiných větších těles
  • v naší s. s. – asi 1,9 mil.
  • různá velikost
  • nejvíce – pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem

 

Země

VZNIK A VÝVOJ ZEMĚ

  • Vznik před 4,6 miliardami let
  • Srážky s různými tělesy – jedno o velikosti Marsu -> vznik Měsíce (?)
  • Před 4,3 mld. let – zahřívá se a taví se -> silná vulkanická činnost, těžší látky klesají -> pevné jádro (Fe, Ni), plášť, kůra
  • Tvorba ovzduší (plyn z hornin)
  • Vznik před 4,6 miliardami let
  • Srážky s různými tělesy – jedno o velikosti Marsu -> vznik Měsíce (?)
  • Před 4,3 mld. let – zahřívá se a taví se -> silná vulkanická činnost, těžší látky klesají -> pevné jádro (Fe, Ni), plášť, kůra
  • Tvorba ovzduší (plyn z hornin)
  • Nepravidelný tvar – geoid (matematicky rotační elipsoid)
  • průměr – 12742 km
  • jedna přirozená družice – Měsíc

 

MĚSÍC

  • Jediná přirozená družice Země
  • Oběh kolem Z. i otočení kolem osy – cca 28 dní -> vidíme pouze jednu jeho polokouli
  • Jediné místo ve vesmíru, na kterém stanul člověk – Armstrong – 1969
  • Eliptická dráha, vzdálenost od Z. – 384 000 km
  • Nezáří – odražené světlo Slunce
  • Nemá vzduch, vodu ani počasí (atmosféru) – členitý povrch – krátery, pohoří
  • Měsíční den a noc – 14 pozemských dní – velké rozdíly teplot
  • nejsou tu vhodné podmínky pro život
  • Fáze – vliv na lidský organismus
  • Působení na Zemi – slapové jevy

 

Slapové jevy

  • Pravidelná deformace zemského tělesa
  • Výsledek působení Měsíce a odstředivé síly Země
  • Dmutí – příliv a odliv oceánských vodních hmot – různé rozdíly – 2x denně – zdvih a pokles hladiny (vlny z V na Z podle pohybu M.)
  • Skočný příliv – Slunce a Měsíc v jedné přímce
  • Hluchý příliv – Měsíc a Slunce 90°
  • Maximální rozdíl přílivu a odlivu – záliv Fundi v Kanadě – 20 m
  • Každých 12 a půl hodiny – 6 hodin interval na 1 místě
  • Skočné dmutí – nov nebo úplněk
  • Hluché dmutí – každých 15 dní
  • Dmutí – i na řekách – přílivový příboj – Amazonka až 5 m
  • Dmutí – jezera – není moc patrné – největší – Michiganské jezero – až 7 cm

 

POHYBY ZEMĚ

  • kolem své osy
  • kolem Slunce
  • kolem středu galaxie (220 mil. let)
  • precese
  • nutace
  • vzájemný pohyb Země a Měsíce

 

ROTACE KOLEM SVÉ OSY

  • Zemská osa – prochází póly, sklon 23,5°
  • Jedna otočka kolem osy – 23 h 56´ 4,1´´ – jeden hvězdný den
  • za hodinu – otočka o 15° -> vznik časových pásem
  • Obvodová rychlost – nejrychlejší na rovníku – 465 m/s, 50° š. – 290 m/s, póly – 0 m/s
  • Coriolisova síla – působí na hmoty (voda, vzduch) – stáčejí se od původního směru
  • Severní polokoule – vpravo
  • Jižní polokoule – vlevo

Důsledky

  • Střídání dne a noci
  • Coriolisova síla
  • Zdánlivý pohyb hvězdné sféry
  • časová pásma

 

OBĚH KOLEM SLUNCE

  • Mírně eliptická dráha – ohnisko – Slunce – průměrná vzdálenost od něj – 150 mil. km
    • afélium – přísluní (blíže ke S.)
    • perihelium – odsluní (dále od S.)
  • Délka oběžné dráhy – 939 mil. km
  • Rychlost pohybu – 29,8 km/s
  • Oběh – 365 dní 5 h 48´ 45´´
  • Rovina ekliptiky – rovina v níž Země obíhá kolem Slunce
  • Průsečíky rovníku a roviny ekliptiky – jarní a podzimní bod – doba mezi nimi = tropický rok (delší asi o 6 h) -> každý 4. rok přestupný – 366 dní

Důsledky

  • Zdánlivý pohyb Slunce po obloze
  • Osa a rovina ekliptiky – úhel 66,3° (sklon osy 23,5°) -> příklony a odklony polokoulí -> roční období mimo rovníkový pás
  • Nestejná délka dne a noci na různých místech v různých obdobích
  • Podle množství a úhlu dopadu slunečních paprsků -> podnebné pásy
  • Teplé – mezi obr. Raka a Kozoroha
  • Mírné – mezi obr. a polárními kruhy
  • Chladné – mezi polárními kruhy a póly
  • Podnebné pásy: polární, subpolární, mírný, subtropický, tropický

 

PRECESE

  • pohyb zemské osy
  • Zemská osa se vlivem gravitace Slunce, Měsíce a dalších těles (hlavně Jupiteru) pohybuje podobně jako káča.
  • Jedna otočka trvá asi 25 000 let.
  • Existuje teorie o tom, že tento pohyb má vliv na střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách

 

NUTACE

  • = “viklavý” pohyb zemské osy
  • Nutace souvisí s precesí. Osa během ní vykonává vlnivý pohyb.

 

ČASOVÁ PÁSMA

MÍSTNÍ A SVĚTOVÝ ČAS

  • každé místo na Zemi má svůj místní čas
  • řídí se podle polohy Slunce na obloze v nadhlavníku (v poledne)
  • místní čas se liší na různých polednících
  • 1920 – mezinárodní dohoda -> vytvoření časových pásem

 

Časová pásma

  • časové pásmo:
  • 15° délky
  • 1 hodina
  • nultý poledník – hlavní světový čas, (západoevropský čas)
  • směrem na východ + hodina
  • směrem na západ – hodina
  • př. ČR – středoevropský čas, světový čas + 1 hodina
  • 24 časových pásem
  • 180° poledník – datová hranice (čára) – překročení ze západu na východ – 1 den; z východu na západ + 1 den
  • vykrojená místa v č. p. – praktické důvody (hranice států, osídlené oblasti atd.)

 

ZIMNÍ A LETNÍ ČAS

  • letní čas zaveden uměle – důvod – úspora elektrické energie
  • země ležící v mírném podnebném pásu (na a u rovníku to nemá smysl)
  • dnes už jen v některých státech, včetně ČR
  • letní čas – čas daný č. p. + 1 hodina
  • zimní čas – přirozený
  • u nás – poslední říjnová neděle (- 1 hodina, 02:59:59 -> 02:00:00) a poslední březnová neděle (+ 1 hodina, ,01:59:59 -> 03:00:00)
  • Evropská unie – snahy o zrušení, volba je na státech, jaký si ponechají – jednání a dohady