Otázka: Sluneční soustava, Země
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): gabkamat
Sluneční soustava
Vznik sluneční soustavy
- Vznik vesmíru – Velký třesk -> vesmír se rozpíná
- Slunce – cca před 4,6 mld let – vývoj – zažehnutí
- SS – cca před 4,56 mld let – vznik z mlhovin (oblaka prachu a plynu) – stlačením a smrštěním -> základy sluneční soustavy, termonukleární reakce
- Gravitace Slunce -> shlukování a srážení částí -> protoplanety -> planety
Galaxie
- Sluneční soustava je součást galaxie
- naše – Galaxie Mléčné dráhy (M. d. – jedno z ramen galaxie)
- SS obíhá kolem středu galaxie – 1 oběh = 220 mil. let
- Galaxie zahrnuje asi 100–200 miliard hvězd – noční obloha
Sluneční soustava
- Slunce + planety + měsíce + planetky + meziplanetární materiál
- Střed Slunce – 99,8 % hmotnosti s. s. -> silná gravitace
- Planety – Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
- Trpasličí planety – Pluto, Eris, Ceres
- Meziplanetární materiál (led, prach, …), komety, planetky = asteroidy
Slunce
- Naše nejbližší hvězda – průměr 1 392 000 km
- Asi 150 mil. km od Země (průměrně, liší se podle pohybů Z.)
- Tvořeno horkým plynem – plazmou (H, He), v jádře až 15 mil °C
- Jádro – neustálé termonukleární reakce (velká hmotnost, tlak a teplota) -> zářivá energie -> proměna cestou k povrchu -> elektromagnetické záření
- Záření – na Z. za 8 minut
- Nejsilnější – kolmo, snižuje se s oběhem S. (viz pohyby Země)
- Sluneční energie na Zemi:
- Světelné záření – světlo, viditelné
- Infračervené záření
- Ultrafialové záření
- Svět bez slunce: Hluboký mráz – většina látek pevných, žádná biosféra, žádný život, tma
Vznik a zánik hvězdy
- Teorie – dlouhé trvání – nemožnost sledování
- Vznik v mlhovinách – prach a plyn – stlačení a smrštění – více najednou
- Zažehnutí termonukleární reakce
- Životnost podle množství „paliva“ – Slunce asi 10 miliard let
- Zánik – červený trpaslík, bílý trpaslík, rudý obr, exploze supernovy -> mlhovina, černá díra,
TERESTRICKÉ PLANETY = PLANETY ZEMSKÉHO TYPU (MERKUR, VENUŠE, ZEMĚ, MARS)
- Menší rozměry, menší hmotnost, vysoká hustota – pevné, nemají prstence, málo měsíců, Země – největší a nejhustší
MERKUR
- Nejblíže ke Slunci (pozorovatelný jen za soumraku a úsvitu), nejmenší planeta
- 1 rok = 88 dní, 1 den = 58 dní (gravitace S. ho zpomalila)
- Tvořen z Fe a Ni, tekuté jádro, na pólech led
- Malý – slabá gravitace a atmosféra – extrémní žár nebo mráz (den 400 °C, noc -170 °C – nejvyšší teplotní rozdíl ve s. s.)
- Nejvíce kráterů ve s. s. (kvůli absenci atm.)
VENUŠE
- Jitřenka, Večernice, viditelná nad obzorem, velmi jasná
- Podobná velikost, hustota a objem jako Země
- Hustá atmosféra z oxidu uhličitého a mraky kyseliny -> extrémní skleníkový efekt
- Nejvíce sopek ve s. s. – víc než 1600 (-> skleníkové plyny)
- Nejteplejší planeta – přes 470 °C
- Na povrchu – extrémní vítr a extrémní tlak (90x větší)
- Rotuje opačně než ostatní planety, osa je úplně přetočená
- 1 rok = 224 dní, 1 den = 243 dní
MARS
- Druhá nejmenší planeta
- Dobře pozorovatelný – rudá hvězda
- 1 den = sol = 1 den a 37 minut, 1 rok = 647 dní
- Povrch – hornatý, sopky, kaňony, narudlá barva – oxid železitý na povrchu; na pólech led; nejvyšší hora s. s. – Olympus Mons (24 km nad povrch)
- 2 měsíce – Phobos a Deimos
- Dobře zmapovaný povrch – mnoho sond, družice atd.
- Dlouhodobé plány na cestu člověka na Mars (NASA, Rusko atd.)
VELKÉ PLANETY (PLYNNÍ A LEDOVÍ OBŘI) JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN
- Mnohem větší, Složení – plyn, kapalina (podobně jako Slunce), led
- Vlastní zdroje energie, silné magnetické pole a gravitace, Rychlá rotace – zploštělé na pólech,
- daleko od Slunce, hodně měsíců, všechny mají prstence
JUPITER
- Největší planeta, viditelná pouhým okem, jasná
- Plynný (He, H), podobá se hvězdě; možná pevné jádro, velké magnetické pole
- Nejrychlejší rotace kolem své osy
- 1 rok = 12 let, 1 den = méně než 10 hodin
- gravitace 2x silnější než na Zemi, přitahuje do s. s. komety a další tělesa
- Velké prstence – prach, tmavé, špatně viditelné
- Na povrchu – neustálé bouře – největší ve s. s. – Velká rudá skvrna (pozorována už 400 let)
Jupiterovy Měsíce
- 79 známých měsíců a dalších cca 200 družic
- Ganymedes – největší měsíc ve s. s. – větší než Merkur
- Europa – obrovský oceán, až 62 km hluboký, možná více vody než na Zemi, pokrytá ledem
- Io – nejaktivnější vulkány ve s. s.
- Calisto – nejvíce kráterů ve s. s.
SATURN
- 79 známých měsíců a dalších cca 200 družic
- Ganymedes – největší měsíc ve s. s. – větší než Merkur
- Europa – obrovský oceán, až 62 km hluboký, možná více vody než na Zemi, pokrytá ledem
- Io – nejaktivnější vulkány ve s. s.
- Calisto – nejvíce kráterů ve s. s.
- JAPETUS – jedna polokoule výrazně tmavší než druhá, vysoké pohoří podél rovníku
- MIMAS – obří kráter, největší kráter v poměru k tělesu v s. s.
URAN
- Plynný ledový obr
- Téměř vodorovná osa -> póly na rovníku – „valí se“
- 1 den = 17 hodin, 1 rok = 84 let
- Nejlehčí planeta, nejchladnější hustá atmosféra ve s. s. – -224 °C
- Silné bouře a vítr (až 900 km/h), počasí
- Složení – led, kamení, mraky vody , He, H
- tenké prstence z kamení
- 27 známých měsíců (př. Titania, Oberon,…)
- Je možné ho za příznivých podmínek pozorovat, dlouho byl považován za hvězdu, objev Willian Hershel – 1781
- Navštíven zatím jedinou sondou v roce 1986
- Důvody naklonění osy – kolize s jinou protoplanetou – nepodložená; pravděpodobnější – kdysi měl měsíc velikosti Marsu -> cca za 2 mil. let by vychýlil osu do současného stavu
- Asi 13 nezřetelných kamenných prstenců; velmi lehké – drží je na místě gravitace tzv. pastýřských měsíců – zatím objeveny dva
- Měsíce – hodně z nich asi zachycené asteroidy
NEPTUN
- Nejvzdálenější planeta s. s., objeven nejdřív na základě matematiky
- Plynný ledový obr – podobný jako Uran (led, kamení, voda, He, H)
- Modrý – hodně metanu v atmosféře
- Husté mraky – proměnlivá atmosféra, vítr 1000–2000 km/h – nejrychlejší v s. s.
- 1 den = 16 hodin, 1 rok = 165 let
- 5 tenkých prstenců
- 14 známých měsíců – největší Triton
- Objev na základě matematiky – odchylky v obězích ostatních planet – 1846 – Johan Gall
- Vítr rotuje rychleji než sama planeta
- možná 4roční období – 1 zhruba 40 let dlouhé
- Teplota na povrchu – 213 °C
- v plášti přehřátý plyn – vyzařuje více tepla, než přijímá od Slunce
- Měsíce – vznik jinde v s. s. – zachyceny gravitací Neptunu – při příletu Tritonu do soustavy – srážky a rozbití ostatních menších měsíců
TRPASLIČÍ PLANETY (PLUTO, ERIS, CERES)
PLUTO
- Dříve patřil mezi planety, roku 2006 změna definice slova planeta
- 1 rok = 248 let, výstřední, nakloněná dráha
- Složení – kámen a led
- 5 známých měsíců – největší Charon
KOMETA
- Jádra – led, zmrzlé plyny, horniny
- Pohyb ve vnější s. s. nebo v dráze Neptuna
- Přitaženy gravitací Jupiteru a Saturnu do vnitřní s. s. – Slunce – vypaření ledu – zažehnutí ohonu
- Meteorická tělíska – oddělují se od komet – hoří v atmosféře Země -> meteory (padající hvězdy)
- Meteority – úlomky planetek (asteroidů) spadlé na Zem
PLANETKY = ASTEROIDY
- pevná tělesa
- obíhají kolem Slunce nebo jiných větších těles
- v naší s. s. – asi 1,9 mil.
- různá velikost
- nejvíce – pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem
Země
VZNIK A VÝVOJ ZEMĚ
- Vznik před 4,6 miliardami let
- Srážky s různými tělesy – jedno o velikosti Marsu -> vznik Měsíce (?)
- Před 4,3 mld. let – zahřívá se a taví se -> silná vulkanická činnost, těžší látky klesají -> pevné jádro (Fe, Ni), plášť, kůra
- Tvorba ovzduší (plyn z hornin)
- Vznik před 4,6 miliardami let
- Srážky s různými tělesy – jedno o velikosti Marsu -> vznik Měsíce (?)
- Před 4,3 mld. let – zahřívá se a taví se -> silná vulkanická činnost, těžší látky klesají -> pevné jádro (Fe, Ni), plášť, kůra
- Tvorba ovzduší (plyn z hornin)
- Nepravidelný tvar – geoid (matematicky rotační elipsoid)
- průměr – 12742 km
- jedna přirozená družice – Měsíc
MĚSÍC
- Jediná přirozená družice Země
- Oběh kolem Z. i otočení kolem osy – cca 28 dní -> vidíme pouze jednu jeho polokouli
- Jediné místo ve vesmíru, na kterém stanul člověk – Armstrong – 1969
- Eliptická dráha, vzdálenost od Z. – 384 000 km
- Nezáří – odražené světlo Slunce
- Nemá vzduch, vodu ani počasí (atmosféru) – členitý povrch – krátery, pohoří
- Měsíční den a noc – 14 pozemských dní – velké rozdíly teplot
- nejsou tu vhodné podmínky pro život
- Fáze – vliv na lidský organismus
- Působení na Zemi – slapové jevy
Slapové jevy
- Pravidelná deformace zemského tělesa
- Výsledek působení Měsíce a odstředivé síly Země
- Dmutí – příliv a odliv oceánských vodních hmot – různé rozdíly – 2x denně – zdvih a pokles hladiny (vlny z V na Z podle pohybu M.)
- Skočný příliv – Slunce a Měsíc v jedné přímce
- Hluchý příliv – Měsíc a Slunce 90°
- Maximální rozdíl přílivu a odlivu – záliv Fundi v Kanadě – 20 m
- Každých 12 a půl hodiny – 6 hodin interval na 1 místě
- Skočné dmutí – nov nebo úplněk
- Hluché dmutí – každých 15 dní
- Dmutí – i na řekách – přílivový příboj – Amazonka až 5 m
- Dmutí – jezera – není moc patrné – největší – Michiganské jezero – až 7 cm
POHYBY ZEMĚ
- kolem své osy
- kolem Slunce
- kolem středu galaxie (220 mil. let)
- precese
- nutace
- vzájemný pohyb Země a Měsíce
ROTACE KOLEM SVÉ OSY
- Zemská osa – prochází póly, sklon 23,5°
- Jedna otočka kolem osy – 23 h 56´ 4,1´´ – jeden hvězdný den
- za hodinu – otočka o 15° -> vznik časových pásem
- Obvodová rychlost – nejrychlejší na rovníku – 465 m/s, 50° š. – 290 m/s, póly – 0 m/s
- Coriolisova síla – působí na hmoty (voda, vzduch) – stáčejí se od původního směru
- Severní polokoule – vpravo
- Jižní polokoule – vlevo
Důsledky
- Střídání dne a noci
- Coriolisova síla
- Zdánlivý pohyb hvězdné sféry
- časová pásma
OBĚH KOLEM SLUNCE
- Mírně eliptická dráha – ohnisko – Slunce – průměrná vzdálenost od něj – 150 mil. km
- afélium – přísluní (blíže ke S.)
- perihelium – odsluní (dále od S.)
- Délka oběžné dráhy – 939 mil. km
- Rychlost pohybu – 29,8 km/s
- Oběh – 365 dní 5 h 48´ 45´´
- Rovina ekliptiky – rovina v níž Země obíhá kolem Slunce
- Průsečíky rovníku a roviny ekliptiky – jarní a podzimní bod – doba mezi nimi = tropický rok (delší asi o 6 h) -> každý 4. rok přestupný – 366 dní
Důsledky
- Zdánlivý pohyb Slunce po obloze
- Osa a rovina ekliptiky – úhel 66,3° (sklon osy 23,5°) -> příklony a odklony polokoulí -> roční období mimo rovníkový pás
- Nestejná délka dne a noci na různých místech v různých obdobích
- Podle množství a úhlu dopadu slunečních paprsků -> podnebné pásy
- Teplé – mezi obr. Raka a Kozoroha
- Mírné – mezi obr. a polárními kruhy
- Chladné – mezi polárními kruhy a póly
- Podnebné pásy: polární, subpolární, mírný, subtropický, tropický
PRECESE
- pohyb zemské osy
- Zemská osa se vlivem gravitace Slunce, Měsíce a dalších těles (hlavně Jupiteru) pohybuje podobně jako káča.
- Jedna otočka trvá asi 25 000 let.
- Existuje teorie o tom, že tento pohyb má vliv na střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách
NUTACE
- = “viklavý” pohyb zemské osy
- Nutace souvisí s precesí. Osa během ní vykonává vlnivý pohyb.
ČASOVÁ PÁSMA
MÍSTNÍ A SVĚTOVÝ ČAS
- každé místo na Zemi má svůj místní čas
- řídí se podle polohy Slunce na obloze v nadhlavníku (v poledne)
- místní čas se liší na různých polednících
- 1920 – mezinárodní dohoda -> vytvoření časových pásem
Časová pásma
- časové pásmo:
- 15° délky
- 1 hodina
- nultý poledník – hlavní světový čas, (západoevropský čas)
- směrem na východ + hodina
- směrem na západ – hodina
- př. ČR – středoevropský čas, světový čas + 1 hodina
- 24 časových pásem
- 180° poledník – datová hranice (čára) – překročení ze západu na východ – 1 den; z východu na západ + 1 den
- vykrojená místa v č. p. – praktické důvody (hranice států, osídlené oblasti atd.)
ZIMNÍ A LETNÍ ČAS
- letní čas zaveden uměle – důvod – úspora elektrické energie
- země ležící v mírném podnebném pásu (na a u rovníku to nemá smysl)
- dnes už jen v některých státech, včetně ČR
- letní čas – čas daný č. p. + 1 hodina
- zimní čas – přirozený
- u nás – poslední říjnová neděle (- 1 hodina, 02:59:59 -> 02:00:00) a poslední březnová neděle (+ 1 hodina, ,01:59:59 -> 03:00:00)
- Evropská unie – snahy o zrušení, volba je na státech, jaký si ponechají – jednání a dohady
