Otázka: Aditiva (Přídatné látky)
Předmět: Chemie
Přidal(a): Adrenalinka
Gymnázium Ivana Olbrachta v Semilech
Éčka a jejich místo v našem životě
Seminář a cvičení z chemie
Mgr. Kamila Víznerová
11. března 2006, Klára Hudská, Počet stran: 42, Počet příloh: 3, oktáva
Obsah:
1. Úvod
2. Charakteristika aditiv
Konzervační látky
Náhradní sladidla
Antioxidanty
Látky chuťové
Zahušťovadla a stabilizátory
Barviva
Emulgátory
Kyseliny, zásady a regulátory kyselosti
Nosiče a rozpouštědla
2.10. Protispékavé látky (protihrudkující)
2.11. Leštící látky
2.12. Balicí plyny a propelanty
2.13. Odpěňovače a pěnotvorné látky
2.14. Zvlhčující látky
2.15. Plnidla
2.16. Sekvestanty
2.17. Látky zlepšující mouku
2.18. Tavicí soli
2.19. Kypřící látky
2.20. Modifikované škroby
3. Mezinárodní seznam látek s číslem E
4. Význam aditiv v potravě člověka
5. Závěr
1. Úvod
Takzvaná „éčka“ jsou součástí potravin, které denně konzumujeme. Zvláště s nástupem supermarketů do našeho života se rozšířil sortiment potravin, jejichž trvanlivost, vzhled i chuťové vlastnosti se podstatně změnily. Málokdo však ví, co si má představit pod tajemným kódem E 330 či E 622.
Účelem této seminární práce je obeznámit její čtenáře s problematikou přídatných látek. Zpracovala jsem v ní přehled používaných aditiv, které fungují například jako antioxidanty, konzervační činidla, náhradní sladidla, zahušťovadla nebo barviva (přírodní a syntetická), emulgátory, kyseliny a zásady. Tímto bych ráda přispěla ke zlepšení situace v oblasti, která je relativně nová a kde informovanost je na počátku.
2. Charakteristika aditiv
Jedna z definic uvádí: Aditiva, neboli přídatné látky se do potravin přidávají s cílem prodloužit jejich trvanlivost, zlepšit chuť, zvýraznit nebo obnovit barvu potravin, zvýšit nebo regulovat kyselost a zahušťovací vlastnosti, případně dodat sladkou chuť. Použití aditiv je povolené pouze tehdy, pokud je to technologicky zdůvodněné.
Přídatné látky se smějí použít jen při výrobě potravin, pro které jsou povoleny. Pro potraviny jsou stanoveny limitní hodnoty – nejvyšší povolené množství. Potraviny, které se ještě dále zpracovávají, smějí obsahovat přídatné látky pouze v případě, že jsou přídatné látky povolené i v potravinách, které se z nich vyrábí. Pro některé přídatné látky není stanoveno nejvyšší povolené množství konkrétní číselnou hodnotou. Při výrobě potravin se v takovém případě použije pouze nezbytně nutné množství. Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.
Seznam všech přídatných látek musí být uveden na obalu potraviny v oddílu složení. Pořadí je dáno sestupně, dle obsaženého množství, přičemž každá látka musí být označena buď celým názvem nebo mezinárodním číselným kódem E. Musí být uvedeny údaje o vlivu na zdraví lidí (alergie např. fenylketonurie, nesnášenlivost laktózy).
Přídatné látky se dělí podle toho k jakému účelu se používají do následujících kategorií: antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřící látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť a vůni, zahušťovadla, želírující látky, modifikované škroby, stabilizátory, emulgátory, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, leštící látky, balicí plyny, propelanty, odpěňovače, pěnotvorné látky, zvlhčující látky, plnidla, zpevňující látky, sekvestanty a látky zlepšující mouku.
Přídatné látky (kromě balicích plynů a propelantů, které se smějí používat v nezbytném množství) se nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy (kromě instantní), nearomatizovaného čaje, cukru, sušených těstovin (kromě bezlepkových těstovin a nebo těstovin pro hypoproteinové diety), neochuceného podmáslí. Existují však přesné výjimky, kdy je použití přídatné látky povoleno.
Někdy se stává, že se za přídatnou látku považuje látka, která přídatnou látkou není. Za přídatné látky se podle české legislativy nepovažují: látky, které jsou samy potravinami (ocet, sůl…), látky, které jsou přirozenými složkami potravin (např. sacharidy), pomocné látky, aromatické látky, včetně chininu a kofeinu, látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (např. minerály, stopové prvky a vitamíny), látky užívané při výrobě pitné vody, tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů, žvýkačkové báze, dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyseliny, alkálie nebo amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně modifikované škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin, chlorid amonný, krevní plazma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (kromě kyseliny glutamové, glycinu, cysteinu a jejich solí), mléčný protein, glutén kaseináty a kasein, jedlá sůl a inulin.
Někdy se stává, že v zahraničí má látka, která se v České republice nepovažuje za přídatnou látku, svůj kód E (např. želatina, polyethylenglykol).
2.1. Konzervační látky
Potravinářská aditiva (přídatné látky) se přidávají do potravin při jejich technologickém zpracování a nebo při výrobě, přípravě, ale také balení a skladování. Tyto látky se tímto stávají součástí potravin. Hlavním úkolem konzervantů je zabránit rozvoji nežádoucí mikroflóry. Mezi nejznámější přírodní konzervanty patří např. kuchyňská sůl a ocet. Z uměle vyrobených konzervačních látek je nejznámější např. oxid siřičitý, kyselina sorbová, kyselina benzoová a jejich estery a soli (hydrogensiřičitany, siřičitany a dusičitany). Tyto látky jsou reaktivní a uplatňují se při inhibici procesů enzymového hnědnutí např. u brambor nebo u sušení ovoce. Oxid siřičitý je nevhodný ke konzervování nekyselých potravin, neboť má vliv na rozklad vitamínu B1 a částečně narušuje také anthokyanová barviva. Část populace je citlivá na siřičitany a důsledkem je uvádění této látky na obalu potravin. Již uvedený oxid siřičitý se používá často, např. se přidává do sušeného ovoce, vína (do červeného 160-210 mg SO2 na litr, do bílého 210-260 mg SO2). Kyselinou benzoovou a sorbovou se konzervují nealkoholické nápoje, džusy, chléb s delší trvanlivostí, kečupy a hořčice.
2.2. Náhradní sladidla
Náhradní sladidla jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť, ale nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí – např. fruktóza a med. Umožňují osladit potraviny aniž by došlo ke zvýšení jejich energetické hodnoty. Jsou po této stránce slabší než cukr (sacharóza). Umělými sladidly se sladí žvýkačky, limonády a odlehčené potraviny.
Mezi náhradní sladidla patří E 950 (acesulfam K), E 559 (neohesperidin), E 954 (sacharin), E 957 (thaumatin), E 420 (sorbitol), E 421 (mannitol), E 953 (somalt), E 967 (xylitol).
Pro všechna aditiva jsou stanoveny ADI (akceptované denní dávky). Např. pro sacharin, což je důležité při dietách často spojených s cukrovkou, je ADI 5 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Mezi riziková náhradní sladidla patří aspartam (E 951), cyklamát (E 952) a xylit (E 967), která mohou u citlivějších osob způsobit nadýmání, průjmy, migrény a alergické reakce. Některé země nepovolují využívat např. cyklamáty jako náhradní sladidla. Potraviny obsahující více než 10 % náhradních sladidel polyalkoholických cukrů E 420, E 421, E 953, E 965, E 966 nebo E 967 musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny výstrahou „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“.
Umělá neboli náhradní sladidla jsou velmi důležitá, neboť vzrůstá počet onemocnění cukrovkou (Diabetes mellitus), a také roste poptávka po potravinách s nízkým obsahem využitelné energie. Alkoholické cukry (sorbitol, xylitol, mannitol) mají sladivost odpovídající sacharóze. Syntetická sladidla mají často sladkou chuť až 100x vyšší než sacharóza, a proto je nutná technologická úprava výrobku použitím plnidel.
2.3. Antioxidanty
Tvoří významnou skupinu aditiv a jejich úloha spočívá ve stabilizaci jednotlivých složek aroma, nebo některých vitamínů. Prodlužují trvanlivost potravin a chrání potravinu proti zkáze způsobené oxidací. Oxidace je reakce potraviny s vzdušným kyslíkem. Vzdušný kyslík s potravinami vytváří řadu sloučenin. Projevem oxidace je například žluknutí tuků při autooxidaci lipidů a jejich následné barevné změny. Patří sem přirozeně se vyskytující tokoferoly (vitamín E), ale také syntetické fenolické látky (např. estery kyseliny gallové), dále BHT (butylhydroxytoluen), BHA (butylhydroxyanisol), TBHQ (terciární butylhydroxy-thionin). V praxi jsou tyto látky používány s označením E 300 (kyselina askorbová), E 301 (askorban sodný), E 307 (alfa-tokoferol), E 308 (gymma-tokoferol), E 310 (prolypgallát) a
E 311 (oktylgallát).
Látka na bázi kyseliny askorbové připomíná přírodní vitamín C. Jednám se však o chemický produkt, který je v potravinářském průmyslu přidáván do másla, piva, sirupů, hluboce zmraženého zboží, mléčného prášku a ovocných konzerv. Celkově lze konstatovat, že můžeme považovat kyselinu askorbovou a její sloučeniny, stejně tak tokoferoly-vitamíny E
(E 300-302, 304, 306-309) a další za neškodné. Jako problémová jsou označována aditiva E 310-311, E 320-321, E 385, která mohou způsobit migrény a alergické reakce. Často používaná kyselina trihydrogenfosforečná (E 338) vyvolává omezení vápníku, hořčíku a železa. Antioxidanty najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj.
Mezi látky, které mají stabilizující účinky patří také dusitany. Jejich přítomnost brání např. růstu Clostridia botulina, produkujícího toxický botulin a kromě toho také dusitany udržují barvu i chutnost mastných výrobků. Jejich význam si vyžaduje zvláštní pozornost při technologickém zpracování masa (tepelně, uzením). V uzenářských výrobcích může dojít ke vzniku nitrososloučenin a to především nežádoucích nirosaminů.
Z chemického hlediska chrání oxidanty náš organismus před volnými radikály, které vznikají v těle každého živého tvora včetně člověka a svou reaktivní strukturou – složitými procesy dokáží ničit tuky a jiné sloučeniny našeho těla a tím přispívají ke stárnutí organismu. Přítomnost antioxidantů vede ke zpomalení těchto procesů a tím i k prodloužení délky lidského života.
2.4. Látky chuťové
Jedná se o intenzifikátory chuti a vůně. Tato skupina aditiv je zastoupením méně početná, ale z pohledu praktického využití velmi důležitá. Dodávají potravinám výraznější chuť a tím zvyšují zájem konzumentů.
Patří sem E 620 (kyselina glutamová), E 621 (guanylan sodný), E 628 (guanylan draselný), E 629 (guanylan vápenatý), E 631 (inositan sodný), E 632 (inositan draselný), E 633 (inositan vápenatý). Ve žvýkačkách se používá i acesulfam K, aspartam, thaumatin a neohesperidin.
Ve směsi s kuchyňskou solí je základem hojně používaného přípravku glutasolu, který zvýrazňuje chuť v různých jídlech. Je to bílá krystalická látka, která má sladkokyselou chuť, bez vůně a zápachu. Vyrábí se z pšeničného lepku, nebo z melasy a přidává se kyselina glutamová.
Některé sloučeniny např. glutamáty (E 621-625) patří mezi riziková aditiva. Vyskytují se např. v sojových omáčkách. Tyto látky jsou nevhodné pro děti, neboť působí migrény a u zvířat změny na játrech a mozku.
Z praktického pohledu je jasné, že do polévky uvařené z masa není třeba přidávat glutaman pro posílení chuti. Proto se zesilovače chuti nejčastěji dávají do slaných pochoutek, lupínků, brambůrek nebo hotových jídel.
2.5. Zahušťovadla a stabilizátory
Patří do skupiny aditiv, která jsou používána k úpravám fyzikálních vlastností potravin a většinou zvyšují jejich viskozitu. Také dodávají výrobku žádoucí tvar a konzistenci. Zvlhčující látky chrání potraviny před vysycháním a zpevňující udržují jejich pevnost nebo křehkost (zelenina, ovoce). Vedle zahušťovacích látek sem patří emulgátory, stabilizátory a želírovací prostředky. Tato skupina přídatných látek (zahušťovadla) se nejčastěji objevuje v čokoládě, margarínech, omáčkách, cukrářských výrobcích, marmeládě atd.
Nejběžněji jsou používána zahušťovadla: E 406 (agar), E 407 (karagenan), E 410 (pektiny), E 414 (arabská guma), E 415 (xanthan), E 1404 (oxidovaný škrob), E 1410 (fosfátový monoester škrobu), E 1412 (fosfátový diester škrobu), E 1420 (acetylovaný škrob).
Mezi zahušťovadly je řada látek, které byly získány extrahováním z mořských řas (agar, karagenan), nebo jiných přírodních materiálů. Jsou to látky většinou rostlinného původu, které nevyvolávají žádné vedlejší účinky tj. potíže. Jsou využívány v pudinku, krémech, polévkách atd. a v potravinách mají vázat vodu. Zahušťovadla jsou aditiva, která můžeme v potravinách rozpoznat smysly.
Důležité je také např. snížení biologické hodnoty tj. „nastavení“ tradiční suroviny přísadou, která je biologicky méně hodnotná (párky, ve kterých je část masa nahrazena rostlinným zahušťovadlem, že se spotřebitel nestačí divit). Stejně, tak látka „zlepšující“ těsto produkt E 415 (xanthan) umožní použít méně ovoce a více cukru a vody.
Vedle některých vlastností zahušťovadel ještě uvádím fakt, že některé látky mohou být použity k různým účelům. Např. mikrokrystalická celulóza může být zahušťovadlem, když zahušťuje kapalinu a ve druhém případě může působit jako stabilizátor, pokud zabezpečuje v potravině rovnoměrné rozptýlení některých částic.
Zpevňující látky jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými a nebo pomáhají pevnost udržovat. Za zpevňující se považují i látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely.
2.6. Barviva
Barviva jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by sama o sobě neměla a nebo obnovují barvu, která byla poškozena nebo zeslabena během výrobního procesu. Potravina tak získá lákavější vzhled. Většina barviv byla vyrobena na bázi dusíku a mnohé z nich mohou působit na lidský organismus negativně. Nacházíme je ve všech druzích potravin od zmrzlin po ovocné jogurty, limonády atd. Nesmí se používat u nezpracovaných potravin (mléko, maso, ryby, med atd.). Další potraviny, u nichž se nesmí barviva používat, jsou dětská výživa, med, ovocné šťávy a nektary. Pro máslo se mohou používat pouze karoteny.
Rozdělují se na barviva přírodní: E 100 (kurkumin), E 101 (riboflavin), E 120 (košenila), E 140 (chlorofyly a chlorofyliny), E 150 (karamel, kulér), E 160 (karoteny). Jde o látky přírodně identické, které byly vyrobeny uměle, ale současně se také vyskytují v přírodě (beta karoten neboli vitamín A). Mohou být také získány z přírodních zdrojů např. barviva z papriky, z červeného zelí, červené řepy atd. Tyto extrakty jsou hodnoceny jako aditiva se složením šťávy, která byla získána z téhož materiálu.
Druhou skupinu tvoří syntetická barviva: E 102 (tartrazin), E 104 (chinolinová žluť), E 110 (žluť s y), E 122 (azorubin), E 123 (amarant), E 124 (penteceau 4 r). Syntetická barviva mají tutéž funci jako barviva přírodní – žlutá u zákazníka vyvolává dojem, že v potravině jsou vejce, červená barva dokáže v masném výrobku proměnit tuk na libové maso, oranžová v aromatizované sladké vodě vyvolá dojem pomerančového nápoje,
Jak jsem již uvedla, použití aditiv je bezpečné, pokud denní příjem nepřekročí v přepočtu na 1 kilogram tělesné hmotnosti povolenou hodnotu. Příkladem může být barvivo kantaxantin E 161, které má ADI 0,025 mg/kg tělesné hmotnosti. Dospělý člověk (60kg) může bez obav konzumovat jen 1,5mg této látky denně a to po celý život. Pro zajímavost uvádím, že toto barvivo je v EU a také v ČR povoleno v jediné potravině, ale současně je tato látka povolena jako přísada do krmiva nosnic. Vejce potom mají krásně oranžové žloutky a s tím musí také konzument počítat. Barvivem amarant (E 123) lze přibarvovat pouze lihoviny a rybí jikry (do množství max 30 mg/kg).
2.7. Emulgátory
Emulgátory jsou činidla, která umožňují vznik emulzí více nemísitelných látek (např. voda a tuk). Patří mezi ně E 322 (lecitiny), E 470 (soli mastných kyselin a jedlých tuků),
E 471 (mono a diglyceridy mastných kyselin). Používají se při výrobě margarínů, v pečivu, v polévkách atd. Emulgátory typu E 450-452 zabraňují příjmu různých látek a důsledkem je ztráta kostní tkáně. Jedná se o nevyvážený příjem fosforu a vápníku způsobený vysokými dávkami difosforečnanů (E 450), trifosforečnanů (E 451) a polyfosforečnanů (E 452) a přímým důsledkem je nedostatek vápníku.
Emulgátory zvyšují užitečné vlastnosti např. vláčnost těsta pekařských výrobků, stabilitu tukových emulzí, majonézových omáček nebo margarínů, pěnotvorné látky udržují stálost pěny u našlehaných potravin.
2.8. Kyseliny a zásady, regulátory kyselosti
Kyseliny a zásady mají schopnost měnit, nebo udržet kyselost nebo alkalitu potraviny. Běžně používané jsou: E 500 (uhličitany sodné), E 501 (uhličitany draselné), E 503 (uhličitany amonné), E 507 (kyselina chlorovodíková), E 508 (chlorid draselný).
Mezi látky upravující chuť patří různá okyselovadla (acidulanty). Jsou to organické kyseliny-citrónová, jablečná, fumarová, adipová atd. Jsou běžnou součástí řady přírodních materiálů a nepatří ke zdravotně závadným. Naopak chinin a kofein, používané při výrobě nápojů k dosažení hořké chuti mají některé nežádoucí fyziologické účinky, a proto musí výrobce uvádět na obalu jejich nevhodnost pro děti a těhotné ženy.
Kyselé prostředí může bránit i množení choroboplodných zárodků např. kyselina octová (E 260) a její sloučeniny (E 261-263) a kyselina mléčná (E 270) nejsou lidskému zdraví škodlivé. Naopak kyselina propionová (E 280) a její sloučeniny (E 281-283), které brání plesnivění balených pekařských výrobků jsou zařazeny mezi riziková aditiva.
Regulátory kyselosti jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny.
2.9. Nosiče a rozpouštědla
Nosiče a rozpouštědla jsou látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatných látek, potravních doplňků a aromat. Nesmí přitom měnit jejich technologickou funkci. Používáním těchto látek se usnadňuje manipulace, aplikace nebo použití přídatné látky. Za nosiče a rozpouštědla se nepovažují látky obecně považované za potraviny a látky, které mají primárně funkci kyseliny nebo regulátoru kyselosti a které se používají v nezbytném množství. Používání nosičů je omezeno u dětské výživy. Pro její výrobu se smí používat jako nosiče pouze některé látky.
2.10. Protispékavé látky (protihrudkující)
Protispékavé látky jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě. Patří sem hlavně oxid křemičitý a křemičitany. Protispékavé látky se přidávají do potravin jako je rýže, práškovité potraviny, jedlá sůl a náhrady soli, plátkované nebo strouhané sýry, tabletované potraviny, doplňky stravy, koření atp. Používají se i k ošetření povrchu drobných masných výrobků a cukrovinek.
2.11. Leštící látky
Leštící látky jsou látky, které se nanášejí na vnější povrch potraviny a tím udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří lesklý povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo jsou snadno odstranitelné se nepovažují za leštící látky. Leštící látky se používají hlavně k úpravě povrchu ovoce nebo leštění (glazování) potravin, např. cukrovinek, čokolády, drobného trvanlivého pečiva s polevou, snacků, ořechových jader, zrnkové kávy a doplňků stravy. K leštění a úpravě povrchu se používají hlavně vosky – včelí, kandeliový a karnaubský a šelak.
2.12. Balicí plyny a propelanty
Balicí plyny jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během nebo po plnění potraviny do obalu. Používá se argon, helium, dusík. Potraviny u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se na obalu označí slovy „Baleno v ochranné atmosféře“. Propelanty jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu.
2.13. Odpěňovače a pěnotvorné látky
Odpěňovače jsou látky, které snižují pěnění nebo zabraňují vytváření pěny. Pěnotvorné látky umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině.
2.14. Zvlhčující látky
Zvlhčující látky jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním. Působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. K zvlhčujícím látkám se počítají i látky, které, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí.
2.15. Plnidla
Plnidla jsou látky, které pomáhají zvětšovat objem potraviny a nezvyšují přitom významně její energetickou hodnotu.
2.16. Sekvestranty
Sekvestranty jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů.
2.17. Látky zlepšující mouku
Látky zlepšující mouku jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají do mouky nebo těsta. Jejich účelem je zlepšení pekařské kvality.
2.18. Tavicí soli
Tavicí soli jsou látky, které mění vlastnosti proteinů. Používají se při výrobě tavených sýrů, aby se zamezilo oddělování tuku.
2.19. Kypřící látky
Kypřící látky jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny. Tím se zvyšuje objem těsta.
2.20. Modifikované škroby
Modifikované škroby jsou látky, které se vyrábějí chemickými změnami jedlých škrobů. Mohou se měnit vlastnosti škrobů přímo v nativním stavu nebo škrobů, které byly předtím pozměněny fyzikálními nebo enzymovými postupy a nebo škrobů již pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel.
3. Mezinárodní seznam látek s číslem E
Identifikace číslem E znamená, že aditivní látka prošla hodnocením své bezpečnosti. Číslo E je kód, pod kterým je přídatná látka označována v mezinárodním číselném systému, tedy kód, pod kterým je přídatná látka označována úplně stejně na celém světě. Podobný číselný systém má Evropská unie i INS Codex Alimentarius, který vychází ze systému EU.
Všechny látky uvedené v tomto seznamu jsou povoleny pro používání v potravinách v ČR i EU. Způsob použití, skupiny potravin, pro které lze určitou látku použít, povolená množství, způsob jejich označování na obale atd. najdete v právních předpisech. (vyhláška č. 304/2004 Sb.)
- Vyhláška č. 304/2004 Sb., která stanovuje druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek – původní
- Vyhláška č. 304/2004 Sb., která stanovuje druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek – novelizovaná
- Vyhláška č. 446/2004 Sb., která stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky
- Vyhláška č. 54/2002 Sb., Ministerstva zdravotnictví, která stanovuje zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek
| Číslo E | Látka | Možné technické funkce |
| E 100 | Kurkumin | přírodní barvivo |
| E 101 | Riboflavin (vitamin B2) E 101 (i) riboflavin, E 101 (ii) riboflavin-5´-fosforečnan |
přírodní barvivo |
| E 102 | Tartrazin | syntetické barvivo |
| E 104 | Chinolinová žluť | syntetické barvivo |
| E 110 | Žluť SY (gelborange S, sunset yellow, CL potravinářská žluť, Oranžová žluť, Žluť FCF, FD a C Yellow No 6) | syntetické barvivo |
| E 120 | Košenila, kys. karmínová, karmíny | přírodní barvivo |
| E 121 | Citrónová červeň 2 | barvivo |
| E 122 | Azorubin (Carmoisin, Cl potravinářská červeň 3) | syntetické barvivo |
| E 123 | Amarant (Viktoriarubín, Cl potravinářská červeń 9, F a D Red No. 2) Povolen pouze pro aromatizovaná vína, alkoholické nápoje, rybí jikry a mlíčí | syntetické barvivo |
| E 124 | Ponceau 4R (košenilová červeň, A, Cl potravinřská červeň 7, New Coccine) | syntetické barvivo |
| E 125 | Ponceau SX | syntetické barvivo |
| E 127 | Erythrosin (Cl potravinářská červeň 14, FD a C Red No 3) | syntetické barvivo |
| E 128 | Červeň 2G (Cl potravinářská červeň 10, Azogeranin) | syntetické barvivo |
| E 129 | Červeň Allura AC (Cl potravinářská červeň 17, FD a C Red 40) | syntetické barvivo |
| E 131 | Patentní modř V (Cl potravinářská modř V) | syntetické barvivo |
| E 132 | Indigotin (Indigo carmine, Cl potravinářská modř 1, FD a C Blue No 2) | syntetické barvivo |
| E 133 | Brilantní modř FCF (Brilliant blue FCF) | syntetické barvivo |
| E 140 | Chlorofyly a chlorofyliny E 140 (i) chlorofyly (Cl přírodní zeleň) E 140 (ii) chlorofyliny (přírodní zeleň V) |
přírodní barvivo |
| E 141 | Mědnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů E 141(i) Cu komplexy chlorofylů (Cl přírodní zeleň 3) E 141(ii) Cu komplexy chlorofilinů (Cl přírodní zeleň 5) |
přírodní barvivo |
| E 142 | Zeleň S (Cl potravinářská zeleň 4, brilantní zeleň BS) | syntetické barvivo |
| E 143 | Fast green FCF | barvivo |
| E 150 a | Karamel (jednoduchý karamel, kulér) | barvivo |
| E 150 b | Kaustický sulfitový karamel | barvivo |
| E 150 c | Amoniakový karamel | barvivo |
| E 150 d | Amoniak – sulfitový karamel | barvivo |
| E 151 | Briliantní čerň (Čerň BN, Briliant block BN) | barvivo |
| E 152 | Carbo blech (hydrokarbon) | barvivo |
| E 153 | Medicinální uhlí (z rostlinné suroviny, rostlinná čerň) | barvivo |
| E 154 | Hněď FK (Cl potravinářská hněď 1) | barvivo |
| E 155 | Hněď HT (Cl potravinářská hněď 3) | barvivo |
| E 160 a | Karoteny (Cl potravinářská oranž 5) E 160 a (i) směs karotenů E 160 a (ii) beta karoten |
barvivo |
| E 160 b | Annato, Bixin, Norbixin (Cl přírodní oranž 4) | barvivo |
| E 160 c | Paprikový extrakt, kapsanthin, kapsorubin (Papriková oleoresina) | barvivo |
| E 160 d | Lykopen (Přírodní žluť 27) | barvivo |
| E 160 e | Beta-apo-8′-karotenal (Cl potravinářská oranž 6) | barvivo |
| E 160 f | Ethylester kyseliny beta-apo-8´-karotenové (Cl potravinářská oranž 7) |
barvivo |
| E 161 a | Flavoxantin | barvivo |
| E 161 b | Lutein | barvivo |
| E 161 c | Kryptoxantin | barvivo |
| E 161 d | Rubixantin | barvivo |
| E 161 e | Violoxantin | barvivo |
| E161 f | Rhodoxantin | barvivo |
| E 161 g | Kanthaxanthin (Cl potravinářská oranž 8) Pouze štrasburské párky |
syntetické barvivo |
| E 162 | Betalainová červeň, Betanin (včetně extraktů z červené řepy) | přírodní barvivo |
| E 163 | Anthokyany (získané fyzikálními postupy z ovoce a zeleniny) | přírodní barvivo |
| E 166 | Sandal Wood | barvivo |
| E 170 | Uhličitan vápenatý (Cl pigment bílý 18) i – uhličitan vápenatý ii – hydrogenuhličitan vápenatý |
barvivo stabilizátor protispékavá látka |
| E 171 | Oxid titaničitý (synonymum: Titanová běloba, Cl pigment bílý 6) | přírodní barvivo |
| E 172 | Oxidy a hydroxidy železa (železitá žluť, červeň, čerň, Cl pigment žlutý 42 a 43, Cl pigment červený 101 a 102 a Cl pigment černý 11) | barvivo |
| E 173 | Hliník (v podobě pigmentu, Cl kovový pigment) | syntetické barvivo |
| E 174 | Stříbro (v podobě pigmentu) | barvivo |
| E 175 | Zlato (v podobě pigmentu) | barvivo |
| E 180 | Litholrubin BK (Cl pigment červený, Rubínový pigment, Karmín 6 B) (jedlá povrchová vrstva sýrů) |
syntetické barvivo |
| E 181 | Tannis Food Grade | barvivo |
| E 182 | Orchil, lakmus | barvivo |
| E 200 | Kyselina sorbová | konzervant |
| E 201 | Sorban sodný | konzervant |
| E 202 | Sorban draselný | konzervant |
| E 203 | Sorban vápenatý | konzervant |
| E 203 | Heptyl p-hydroxybenzoát | |
| E 210 | Kyselina benzoová | konzervant |
| E 211 | Benzoát sodný | konzervant |
| E 212 | Benzoát draselný | konzervant |
| E 213 | Benzoát vápenatý | konzervant |
| E 214 | Ethylparahydroxybenzoát (Ethylparaben, Ethylester kyseliny p-hydroxybenzoové) | konzervant |
| E 215 | Ethylparahydroxybenzoát sodná sůl | konzervant |
| E 216 | Propylparahydroxybenzoát (Propylparaben, Propylester kys. p-hydroxybenzoové) | konzervant |
| E 217 | Propylparahydroxybenzoát sodná sůl | konzervant |
| E 218 | Methylparahydroxybenzoát (Methylparaben, Methylester kys. p-hydroxybenzoové) | konzervant |
| E 219 | Methylparahydroxybenzoát sodná sůl | konzervant |
| E 220 | Oxid siřičitý | konzervant antioxidant |
| E 221 | Siřičitan sodný | konzervant antioxidant |
| E 222 | Hydrogensiřičitan sodný | konzervant antioxidant |
| E 223 | Disiřičitan sodný (pyrosiřičitan sodný) | konzervant antioxidant bělící činidlo |
| E 224 | Disiřičitan draselný (Pyrosyřičitan draselný) | konzervant antioxidant |
| E 225 | Siřičitan draselný | konzervant |
| E 226 | Siřičitan vápenatý | konzervant antioxidant |
| E 227 | Hydrogensiřičitan vápenatý | konzervant antioxidant |
| E 228 | Hydrogensiřičitan draselný (Kyselý siřičitan draselný) | konzervant antioxidant |
| E 230 | Bifenyl (jen k ošetření povrchu citrusů) | konzervant |
| E 231 | Orthofenylfenol (o-Fenylfenol, Orthoxenol) (jen k ošetření povrchu citrusů) |
konzervant |
| E 232 | Orthofenylfenolát sodný (jen k ošetření povrchu citrusů) |
konzervant |
| E 233 | Thiabendazol (jen k ošetření povrchu nejedlých částí ovoce – citrusů a banánů) |
konzervant |
| E 234 | Nisin | konzervant |
| E 235 | Natamycin (primaricin) | konzervantantibiotikum |
| E 236 | Kyselina mravenčí | konzervant |
| E 237 | Mravenčan sodný | konzervant |
| E 238 | Mravenčan vápenatý | konzervant |
| E 239 | Hexamethylentetraamin (Urotropin, Methenamin, Hexamin) | konzervant |
| E 240 | Formaldehyd | konzervant |
| E 242 | Dimethyldikarbonát (DMDC, Dimethylpyrokarbonát) | konzervant |
| E 249 | Dusitan draselný (uzené a ostatní masné výrobky) | konzervant stabilizátor barviva |
| E 250 | Dusitan sodný (masné výrobky) | konzervant stabilizátor barviva |
| E 251 | Dusičnan sodný (Chilský ledek) (masné výrobky, tvrdé a polotvrdé sýry, uzení sledi a šproti) |
konzervant stabilizátor barviva |
| E 252 | Dusičnan draselný (Ledek) masné výrobky, tvrdé a polotvrdé sýry, uzení sledi a šproti |
konzervant stabiliztor barviva |
| E 260 | Kys. octová | konzervant regulátor kyselosti |
| E 261 | Octan draselný | konzervant regulátor kyselosti |
| E 262 | Octany sodné E 262 (i) octan sodný E 262 (ii) hydrogenoctan sodný (synonymum: diacetát sodný) |
konzervant regulátor kyselosti sekvestrant |
| E 263 | Octan vápenatý | Konzervant stabilizátor zahušťovadlo regulátor kyselosti zpevňující látka |
| E 264 | Octan amonný | konzervant |
| E 265 | Kyselina octová bezvodá (anhydrid k. octové) | konzervant |
| E 266 | Octan sodný, bezvodý | konzervant |
| E 270 | Kyselina mléčná | regulátor kyselosti látka zvýr. chuť rozpouštědlo nosič |
| E 280 | Kyselina propionová | konzervant |
| E 281 | Propionát sodný | konzervant |
| E 282 | Propionát vápenatý | konzervant |
| E 283 | Propionát draselný | konzervant |
| E 284 | Kyselina boritá | konzervant (kaviár) |
| E 285 | Tetraboritan sodný (Borax) | konzervant (kaviár) |
| E 290 | Oxid uhličitý (suchý led) | balicí plyn hnací plyn u obalů pod tlakem regulátor kyselosti pomocná látka (extrakční rozp.) |
| E 296 | DL-kyselina jablečná | regulátor kyselosti ochucující látka |
| E 297 | kyselina fumarová | regulátor kyselosti antioxidant ochucující látka |
| E 300 | Kys. L-askorbová (Vitamín C) | antioxidant nutriční doplněk |
| E 301 | Askorbát sodný (L-askorban sodný) | antioxidant nutriční doplněk |
| E 302 | Askorbát vápenatý | antioxidant nutriční doplněk |
| E 303 | Askorban draselný | antioxidant |
| E 304 | Estery mastných kyselin z jedlých tuků s kyselinou askorbovou E 304 (i) askorbylpalmitát E 304 (ii) askorbyl stearát |
antioxidant |
| E 305 | Askorbát stearát | antioxidant |
| E 306 | Přírodní extrakt s vysokým obsahem tokoferolů | antioxidant |
| E 307 | Alfa-tokoferol (α-tokoferol) | antioxidant |
| E 308 | Gamma-tokoferol (γ-tokoferol) | antioxidant |
| E 309 | Delta-tokoferol (δ-tokoferol) | antioxidant |
| E 310 | Propylgallát | antioxidant |
| E 311 | Oktylgallát | antioxidant |
| E 312 | Dodecylgallát (lauryl gallát) | antioxidant |
| E 313 | Ethylgallát | antioxidant |
| E 314 | Guaiac Resin | antioxidant |
| E 315 | Kys. erythorbová (kys. isoaskorbová) | antioxidant |
| E 316 | Erythorban sodný (isoaskorbát sodný) | antioxidant |
| E 317 | Erythorban draselný | antioxidant |
| E 318 | Erythorban vápenatý | antioxidant |
| E 319 | Terciální butylhydrochinon (TBHQ) | antioxidant |
| E 320 | Butylhydroxyanisol (BHA) | antioxidant |
| E 321 | Butylhydroxytoluen (BHT) | antioxidant |
| E 322 | Lecitiny | antioxidant emulgátor |
| E 323 | Anoxomer | antioxidant |
| E 324 | Ethoxyquin | antioxidant |
| E 325 | Mléčnan sodný (Laktát sodný) | antioxidant plnidlo zvlhčující látka regulátor kyselosti zvýrazňovač chuti |
| E 326 | Mléčnan draselný (Latát draselný) | antioxidant regulátor kyselosti zvýrazňovač chuti |
| E 327 | Mléčnan vápenatý (Laktát vápenatý) | regulátor kyselosti látka zlepšující mouku zahušťovadlo kypřidlo stabiliz .barviv |
| E 328 | Mléčnan amonný | regulátor kyselosti |
| E 329 | Mléčnan hořečnatý | regulátor kyselosti |
| E 330 | Kyselina citrónová | regulátor kyselosti antioxidant sekvestrant |
| E 331 | Citráty sodné E 331 (i) dihydrogencitrát sodný E 331 (ii) hydrogencitrát sodný E 331 (iii) citrát sodný |
regulátor kyselosti emulgátor stabilizátor sekvestrant tavící sůl |
| E 332 | Citráty draselné E 332 (i) dihydrogencitrát draselný E 332 (ii) citrát draselný |
regulátor kyselosti stabilizátor sekvestrant |
| E 333 | Citronany vápenaté E 333 (i) hydrogencitrát vápenatý E 333 (ii) dihydrogencitrát vápenatý E 333 (iii) citrát vápenatý |
regulátor kyselosti plnidlo sekvestrant zpevňující látka |
| E 334 | Kyselina vinná – L (+) | regulátor kyselosti antioxidant sekvestrant |
| E 335 | Vinany sodné E 335 (i) hydrogenvinan sodný E 335 (ii) vinan sodný |
stabilizátor sekvestrant regulátor kyselosti emulgátor |
| E 336 | Vinan draselný (Tartarát monodraselný, Vinný kámen) E 336 (i) hydrogenvinan draselný E 336 (ii) vinan draselný |
stabilizátor sekvestrant protispékavá látka regulátor kyselosti kypřidlo zahušťovadlo |
| E 337 | Vinan sodno-draselný (Seignettova sůl, Rochelleská sůl) | stabilizátor sekvestrant regulátor kyselosti emulgátor |
| E 338 | Kyselina fosforečná | regulátor kyselosti antioxidant |
| E 339 | Fosforečnany sodné (orthofosforečnany, monofosforečnany) E 339 (i) dihydrogenfosforečnan sodný (Primární fosforečnan sodný) E 339 (ii) monohydrogenfosforečnan sodný (Sekundární fosforečnan sodný) E 339 (iii) fosforečnan sodný (Terciální fosforečnan sodný) |
regulátor kyselosti sekvestrant emulgátor stabilizátor zvlhčující látka zahušťovadlo tavící sůl |
| E 340 | Fosforečnany draselné (orthofosforečnany, monofosforečnany) E 340 (i) dihydrogenfosforečnan draselný (Primární fosforečnan draselný) E 340 (ii) monohydrogenfosforečnan draselný (Sekundární fosforečnan draselný) E 340 (iii) fosforečnan draselný (Terciální fosforečnan draselný) |
regulátor kyselosti sekvestrant emulgátor stabilizátor kypřící látka zvlhčující látka zahušťovadlo |
| E 341 | Fosforečnany vápenaté E 341 (i) monohydrogenfosforečnan vápenatý E 341 (ii) dinohydrogenfosforečnan vápenatý E 341 (iii) fosforečnan vápenatý |
regulátor kyselosti látka zlepšující mouku plnidlo zahušťovadlo stabilizátor kypřidlo zvlhčující látka protispékavá látka |
| E 342 | Fosfáty amonné | regulátor kyselosti kypřící látka |
| E 343 | Fosforečnan hořečnatý | regulátor kyselosti kypřící látka |
| E 344 | Lecitin citrát | |
| E 345 | Citronan hořečnatý | |
| E 349 | Jablečnan amonný | |
| E 350 | Jablečnany sodné E 350 (i) jablečnan sodný (DL-jablečnan disodný) E 350 (ii) hydrogenjablečnan sodný (DL jablečnan monosodný) |
regulátor kyselosti zvlhčující látka |
| E 351 | Jablečnan draselný (DL jablečnan didraselný) | regulátor kyselosti |
| E 352 | Jablečnany vápenaté E 352 (i) jablečnan vápenatý E 352 (ii) hydrogenjablečnan vápenatý |
regulátor kyselosti |
| E 353 | Kys. metavinná | regulátor kyselosti stabilizátor vína |
| E 354 | Vinan vápenatý | regulátor kyselosti kypřidlo |
| E 355 | Kys. adipová | regulátor kyselosti složka kypřících prášků |
| E 356 | Adipát sodný (adipan monosodný) | regulátor kyselosti ochucovadlo |
| E 357 | Adipát draselný (adipan monodraselný) | regulátor kyselosti |
| E 362 | Adipan amonný | regulátor kyselosti |
| E 363 | Kyselina jantarová | regulátor kyselosti ochucovadlo látka zvýrazňující chuť |
| E 365 | Fumarát sodný | |
| E 366 | Fumarát draselný | |
| E 367 | Fumarát vápenatý | |
| E 368 | Fumarát amonný | |
| E 370 | 1,4 – heptonolakton | |
| E 375 | Kyselina nikotinová (nikotinamid, niacin,vitamin B3) | stabilizátor |
| E 380 | Citrát amonný (Citronan triamonný) | regulátor kyselosti stabilizátor |
| E 381 | Citronan železnato-amonný | regulátor kyselosti, protispékavá látka |
| E 383 | Glycerolfosfát vápenatý | stabilizátorkypřící látka |
| E 384 | Citronan isopropylnatý (isopropylcitrát) | stabilizátor |
| E 385 | Dvojsodnovápenatá sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové (synonymum: kalciumdinatrium EDTA, ethylendiamintetraacetát vápenato-disodný, Edetát vápenato-disodný) |
antioxidant sekvestrant konzervant |
| E 386 | Dvojsodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové | stabilizátor |
| E 387 | Oxystearin | stabilizátor |
| E 388 | Kyselina thiopropionová | antioxidant |
| E 389 | Dilauryl thiodipropionát | antioxidant |
| E 390 | Distearyl thiodipropionát | antioxidant |
| E 391 | Kyselina fytová | |
| E 399 | Calcium Lactobionate | |
| E 400 | Kyselina alginová | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor želírující látka |
| E 401 | Alginát sodný | zahušťovadlo stabilizátor želírující látka emulgátor |
| E 402 | Alginát draselný | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor želírující látka |
| E 403 | Alginát amonný | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor želírující látka |
| E 404 | Alginát vápenatý | zahušťovadlo stabilizátor želírující látka odpěňovač |
| E 405 | Propan-1,2-diolalginát (propylenglykolalginát) |
zahušťovadlo emulgátor stabilizátor |
| E 406 | Agar (Agar-agar; Gelosa; bengálská, čínská, japonská vyzina) | zahušťovadlo želírující látka stabilizátor emulgátor |
| E 407 | Karagenan (Gelosa z irského mechu, , Eucheman, Iridophycan, Hypnean, Fulcellaran) | zahušťovadlo želírující látka stabilizátor |
| E 407a | Guma Euchema (synon. afinát řasy Euchema, Karagenan s obsahem celulózy, částečně čištěný karagenan) | zahušťovadlo stabilizátor želírující látka |
| E 408 | Pekařské droždí | kypřící prostředek |
| E 409 | Arabinogalactan | emulgátorstabilizátor, nosič plnidlo |
| E 410 | Karubin (lokustová guma, karob) | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 411 | Oat gum | |
| E 412 | Guma guar (Guma cyamopsis, Guarová moučka) | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor |
| E 413 | Tragant (Guma tragant) | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor |
| E 414 | Arabská guma (Akáciová guma) | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor zvlhčovadlo |
| E 415 | Xanthan (Guma xanthan) | zahušťovadlo stabilizátor plnidlo nosič |
| E 416 | Guma karaya (Indický tragant, Guma sterculia) | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor |
| E 417 | Guma tara (Peruánský karubin) | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 418 | Guma gellan | zahušťovadlo stabilizátor želírující látka |
| E 419 | Gum Ghatti | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 420 | Sorbitol (sorbit, sorbol) | sladidlo zvlhčující látka sekvestrant emulgátor zahušťovadlo |
| E 421 | Mannitol | sladidlo protispékavá látka |
| E 422 Ž |
Glycerol (Glycerin) | zvlhčující látka zahušťovadlo |
| E 425 | Konjac E 425 (i) konjaková guma E 425 (ii) konjakový glukomannan |
zahušťovadlo nosič Pozn.: Jedná se o zákazu jeho použití |
| E 429 | Peptones | |
| E 430 | olyoxyethylenstearát | emulgátor, stabilizátor |
| E 431 | Polyoxyethylenmonostearát | emulgátor, stabilizátor |
| E 432 Ž |
Polyoxyethylensorbitanmonolaurát(Polysorbate 20, Tween 20) | emulgátor, disperzní činidlo stabilizátor |
| E 433 Ž |
Polyoxyethylensorbitanmonooleát (Polysorbate 80, Tween 80) |
emulgátor, disperzní činidlo stabilizátor |
| E 434 Ž |
Polyoxyethylensorbitanmonopalmitát (Polysorbate 40, Tween 40) |
emulgátor, disperzní činidlo stabilizátor |
| E 435 Ž |
Polyoxyethylensorbitanmonostearát (Polysorbate 60, Tween 60) |
emulgátor, disperzní činidlo stabilizátor |
| E 436 Ž |
Polyoxyethylensorbitantristearát (Polysorbate 65, Tween 65) |
Emulgátor, disperzní činidlo stabilizátor |
| E 440 | Pektiny E 440 (i) pektin E 440 (ii) amidovaný pektin |
zahušťovadlo stabilizátor želírující látka |
| E 441 | Hydrogenovaný řepkový olej | |
| E 442 Ž |
Amonné soli fosfatidových kyselin (emulgátor RM, emulgátor LM, fosfatidy amonné) | emulgátor |
| E 443 | Bromovaný rostlinný olej | stabilizátor |
| E 444 | Acetát-isobutyrát sacharozy (SAIB, Octanisomáselnan sacharózy) | emulgátor stabilizátor |
| E 445 | Glycerlester borovicové pryskyřice (Pryskyřičný ester) | stabilizátor |
| E446 | Sukcistearin | emulgátor |
| E 450 | Difosforečnany (Pyrofosforečnany) E 450 (i) dihydrogendifosforečnan sodný E 450 (ii) monohydrogendifosforečnan sodný E 450 (iii) difosforečnan sodný E 450 (iv) dihydrogendifosforečnan raselný E 450 (v) difosforečnan draselný E 450 (vi) difosforečnan vápenatý E 450 (vii) dihydrogendifosforečnan vápenatý |
emulgátor stabilizátor regulátor kyselosti kypřící látka sekvestrant zvlhčující látka tavící sůl |
| E 451 | Trifosforečnany E 451 (i) trifosforešnan sodný (trifosforečnan pentasodný) E 451 (ii) trifosforečnan draselný (trifosforečnan pentadraselný) |
sekvestrant regulátor kyselosti zahušťovadlo |
| E 452 | Polyfosforečnany E 452 (i) polyfosforečnan sodný E 452 (ii) polyfosforečnan draselný E 452 (iii) polyfosforečnan sodnovápenatý E 452 (iv) polyfosforečnan vápenatý |
emulgátor stabilizátor regulátor kyselosti kypřící látka sekvestrant zvlhčující látka tavící sůl |
| E 459 | Beta – cyklodextrin | stabilizátor nosič aromat, barviv a vitamínů |
| E 460 | Celulóza E 460 (i) mikrokrystalická celulóza (celulózový gel) E 460 (ii) prášková celulóza |
emulgátor protispékavá látka zahušťovadlo emulgátor – disperzní činidlo |
| E 461 | Methylcelulóza (methylester celulózy) | zahušťovadlo, emulgátor stabilizátor |
| E 462 | Ethylcelulóza | plnidlo, nosičstabilizátor zahušťovadlo |
| E 463 | Hydroxypropylcelulóza | zahušťovadlo emulgátor stabilizátor |
| E 464 | Hydroxypropylmethylcelulóza (Hydroxypolyether celulózy) | zahušťovadlo emulgátor stabilizátor pěnotvorné činidlo |
| E 465 | Ethylmethylcelulóza | zahušťovadlo emulgátor stabilizátor pěnotvorná látka |
| E 466 | Karboxymethylcelulóza (sodná sůl karboxymethylcelulózy, CMC) | zahušťovadlo emulgátor stabilizátor |
| E 467 | Ethylhydroxyethyl celulóza (ethylhydroxyethylcelulóza) | plnidlo, nosič stabilizátorzahušťovadlo |
| E 468 | Zesíťovaná sodná sůl karboxymethyl-celulózy (kroskaramelóza) | stabilizátor nosič |
| E 469 | Enzymově hydrolyzovaná karboxymethyl-celulóza (enzymaticky hydrolyzovaná CMC) | zahušťovadlo stabilizátor emulgátor |
| E 470 (a) Ž |
Sodné, draselné a vápenaté soli mastných kyselin z jedlých tuků | emulgátor stabilizátor protispékavá látka |
| E 470 (b) Ž |
Hořečnaté soli mastných kyselin z jedlých tuků | emulgátor stabilizátor protispékavá látka |
| E 471 Ž |
Mono a diglyceridy mastných kyselin z jedlých tuků | emulgátor stabilizátor |
| E 472 a Ž |
Estery monoglyceridů s kyselinou octovou (Acetoglyceridy, Acetylované mono-a diglyceridy) | emulgátor stabilizátor sekvestrant |
| E 472 b Ž |
Estery monoglyceridů s kyselinou mléčnou (Laktoglyceridy) | emulgátor stabilizátor sekvestrant |
| E 472 c Ž |
Estery monoglyceridů s kyselinou citrónovou (Citroglyceridy) | emulgátor stabilizátor sekvestrant |
| E 472 d Ž |
Estery monoglyceridů s kyselinou vinnou (Tartaroglyceridy) | emulgátor stabilizátor sekvestrant |
| E 472 e Ž |
Estery monoglyceridů s kyselinou mono- a diacetylvinnou (DATEM) | emulgátor stabilizátor sekvestrant |
| E 472 f Ž |
Směsné estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinami octovou a vinnou | emulgátor stabilizátor sekvestrant |
| E 473 Ž |
Cukroestery (estery sacharózy s mastnými kyselinami z jedlých tuků, Sacharoestery) | emulgátorstabilizátor |
| E 474 Ž |
Cukroglyceridy (Cukerné glyceridy, Sacharoglyceridy) | emulgátorstabilizátor |
| E 475 Ž |
Estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (z jedlých tuků) | emulgátorstabilizátor |
| E 476 Ž |
Polyglycerol-polyricin-oleát | emulgátorstabilizátor |
| E 477 Ž |
Estery propan-1,2-diolu s mastnými kyselinami (z jedlých tuků) | emulgátor stabilizátor |
| E 479 b | Směsný produkt interakce tepelně oxid. sojového oleje s mono- a dilyceridy mastných kyselin z jedlých tuků (TOSOM) Povoleno pouze pro emulgované tuky na smažení | emulgátorstabilizátor |
| E 481 Ž |
Stearoyllaktylát sodný | emulgátor stabilizátor |
| E 482 Ž |
Stearoyllaktylát vápenatý | emulgátor stabilizátor |
| E 483 Ž |
Stearyl tartarát | látka zlepšující mouku |
| E 491 Ž |
Sorbitanmonostearát (Spon 60, Monostearát sorbitolu) | emulgátor stabilizátor |
| E 492 Ž |
Sorbitantristearát (Spon 65, Tristearát sorbitolu) | emulgátor |
| E 493 Ž |
Sorbitanmonolaurát (Monolaurát sorbitolu) | emulgátor |
| E 494 Ž |
Sorbitanmonooleát (Spon 40, Monopalmitát sorbitolu) | emulgátor |
| E 495 Ž |
Sorbitanmonopalmitát | emulgátor |
| E 496 | Sorbitantrioleát | emulgátor |
| E 500 | Uhličitany sodné E 500 (i) uhličitan sodný (Bezvodá soda) E 500 (ii) hydrogenuhličitan sodný (Jedlá soda, Soda bikarbona) E 500 (iii) ekvimolární směs uhličitanu sodného a hydrogenuhličitanu (Sesquikarbonát sodný) |
regulátor kyselosti zahušťovadlo protispékavá látka kypřící látka |
| E 501 | Uhličitany draselné E 501 (i) uhličitan draselný E 501 (ii) hydrogenuhličitan draselný (bikarbonát draselný) |
regulátor kyselosti stabilizátor |
| E 503 | Uhličitany amonné E 503 (i) uhličitan amonný E 503 (ii) hydrogenuhličitan amonný (bikarbonát amonný) |
regulátor kyselosti kypřící látka |
| E 504 | Uhličitany hořečnaté E 504 (i) uhličitan hořečnatý E 504 (ii) hydrogenuhličitan hořečnatý |
regulátor kyselosti protispékavá látka stabilizátor barviva nosič, plnidlo |
| E 505 | Uhličitan železnatý | |
| E 507 | Kyselina chlorovodíková (Kyselina solná) | regulátor kyselosti |
| E 508 | Chlorid draselný (Sylvín) | želírující látka regulátor kyselosti ochucující látka |
| E 509 | Chlorid vápenatý | plnidlo protispékavá látka nosič |
| E 510 | Chlorid amonný | pomocná látka v pekařství (přísada do kvasnic) |
| E 511 | Chlorid hořečnatý | plnidlo stabilizátor barviva |
| E 512 | Chlorid cínatý (pouze pro konzervovaný bílý chřest) |
antioxidant stabilizátor barviva |
| E 513 | Kyselina sírová | regulátor kyselosti |
| E 514 | Sírany sodné E 514 (i) síran sodný E 514 (ii) hydrogensíran sodný |
regulátor kyselosti potrava pro droždí |
| E 515 | Sírany draselné E 515 (i) síran draselný E 515 (ii) hydrogensíran draselný |
regulátor kyselosti |
| E 516 | Síran vápenatý | látka zlepšující mouku sekvestrant plnidlo protispékavá látka kypřící látka |
| E 517 | Síran amonný | látka zlepšující mouku stabilizátor potrava pro droždí |
| E 518 | Síran hořečnatý | regulátor kyselosti, kypřící látka |
| E 520 | Síran hlinitý | plnidlo regulátor kyselosti zpevňující látka |
| E 521 | Síran sodno-hlinitý | plnidlo regulátor kyselosti |
| E 522 | síran draselno-hlinitý | regulátor kyselosti stabilizátor |
| E 523 | Síran amonno-hlinitý | stabilizátor plnidlo regulátor kyselosti kypřící látka |
| E 524 | Hydroxid sodný (Louh sodný) | regulátor kyselosti |
| E 525 | Hydroxid draselný (Louh draselný) | regulátor kyselosti |
| E 526 | Hydroxid vápenatý (Hašené vápno) | regulátor kyselosti plnidlo zpevňující látka |
| E 527 | Hydroxid amonný (Vodný roztok amoniaku) | regulátor kyselosti kypřící látka |
| E 528 | Hydroxid hořečnatý | regulátor kyselosti stabilizátor barviva |
| E 529 | Oxid vápenatý (vápno) | regulátor kyselosti látka ošetřující mouku zpevňující látka |
| E 530 | Oxid hořečnatý | protispékavá (protihrudkující) látka regulátor kyselosti |
| E 535 | Hexakyanoželeznatan sodný (ferrokyanid sodný) |
protispékavá (protihrudkující) látka regulátor kyselosti |
| E 536 | Hexakyanoželeznatan draselný (ferrokyanid draselný, žlutá krevní sůl) |
protispékavá (protihrudkující) látka |
| E 537 | Hexakyanomanganatan železnatý | protispékavá (protihrudkující) látka |
| E 538 | Hexakyanoželeznatan vápenatý (ferrokyanid vápenatý) |
protispékavá (protihrudkující) látka |
| E 539 | Thiosíran sodný | stabilizátor |
| E 540 | Difosforečnan vápenatý | regulátor kyselosti |
| E 541 | Hydrogenfosforečnan sodnohlinitý | regulátor kyselosti emulgátor kypřidlo protispékavá látka |
| E 542 | Jedlá kostní moučka | |
| E 546 | Difosforečnan hořečnatý | |
| E 550 | Křemičitany sodné | protispékavá látka |
| E 551 | Oxid křemičitý (Křemen, Silikagel) | protispékavá látka |
| E 552 | Křemičitan vápenatý | protispékavá látka |
| E 553 a | Křemičitany hořečnaté (syntetické) E 553 (i) křemičitan hořečnatý E 553 (ii) trisilikát hořečnatý (prostý azbestu) |
protispékavá látka |
| E 553 b | Talek (mastek, práškový mastek) prostý azbestu |
protispékavá látka |
| E 554 | Křemičitan sodno-hlinitý (Aluminosilikát sodný, Hlinitokřemičitan sodný) | protispékavá látka |
| E 555 | Křemičitan draselno-hlinitý (Aluminosilikát draselný, Hlinitokřemičitan draselný) | protispékavá látka |
| E 556 | Křemičitan vápenato-hlinitý (Hlinitokřemičitan vápenatý, Aluminosilikát vápenatý) | protispékavá látka |
| E 557 | Křemičitan zinečnatý | |
| E 558 | Bentonit (Smektit, Křemičitan hlinito-hořečnatý) | protispékavá látka nosič čiřící látka |
| E 559 | Kaolin (křemičitan hlinitý) | protispékavá látka |
| E 560 | Křemičitan draselný | |
| E 570 Ž |
Mastné kyseliny z jedlých tuků (Stearin) | leštící látka odpěňovač |
| E 571 | Stearan amonný | |
| E 572 | Stearan hořečnatý | |
| E 573 | Stearan hlinitý | |
| E 574 | Kyselina glukonová | regulátor kyselosti kypřící látka |
| E 575 | Glukono-delta-lakton (Glukonolakton) | regulátor kyselosti kypřící látka |
| E 576 | Glukonát sodný | sekvestrant |
| E 577 | Glukonát draselný | sekvestrant |
| E 578 | Glukonát vápenatý | regulátor kyselosti plnidlo |
| E 579 | Glukonát železnatý (černé olivy) | stabilizátor barviva |
| E 585 | Mléčnan železnatý (Laktát železnatý) (černé olivy) |
stabilizátor barviva |
| E 620 | Kyselina glutamová | stabilizátor barviva antioxidant |
| E 621 | Glutamát sodný (L-glutaman sodný, MSG) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 622 | Glutamát draselný (L-glutaman monodraselný, MPG) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 623 | Glutamát vápenatý (Glutaman vápenatý, P i L glutaman vápenatý) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 624 | Glutamát amonný (L glutaman monoamonný, glutamát amonný) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 625 | Glutamát hořečnatý (D i L glutaman hořečnatý) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 626 | Kyselina guanylová (kys. 5´-guanylová) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 627 | Guanylát sodný (5´guanylan disodný, GMP, guanylan) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 628 | Guanylát draselný (5´- guanylan-didraselný) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 629 | Guanylát vápenatý (5´- guanylan vápenatý) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 630Ž | Kyselina inosinová | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 631 Ž |
Inosinát sodný (5´- inosinan disodný, IMP) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 632 Ž |
Inosinát draselný (5´- inosinan disodný didraselný) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 633 Ž |
Inosinát vápenatý (5´- inosinan disodný vápenatý) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 634 Ž |
Vápenaté soli 5´ribonukleotidů (vápenaté ribonukleotidy) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 635 Ž |
Disodné ribonukleotidy (sodné soli 5´- ribonukleotidů) | látka zvýrazňující chuť a vůni |
| E 640 | Glycin a jeho sodná sůl | zvýrazňovač chuti, stabilizátor |
| E 641 | L – leucin | zvýrazňovač chuti |
| E 642 | Lysin hydrochlorid | zvýrazňovač chuti, stabilizátor |
| E 650 | Octan zinečnatý | ostatní přídatné látky |
| E 900 | Dimethylpolysiloxan (polydimethylsiloxan, dimethylsilikonový olej) | odpěňovač protispékavá látka emulgátor |
| E 901 | Včelí vosk – bílý a žlutý | leštící látka |
| E 902 | Kandeliový vosk | leštící látka |
| E 903 | Karnaubský vosk | leštící látka |
| E 904 | Šelak (bělený šelak, bělený šelak zbavený vosku) | leštící látka |
| E 905 | Mikrokrystalický vosk | leštící látka |
| E 906 | Guma benzoe | leštící látka |
| E 907 | Hydrogenovaný poly1-decen (mikrokrystalický vosk rafinovaný) | leštící látka |
| E 908 | Vosk z rýžových otrub | leštící látka |
| E 909 | Spermatékový vosk | leštící látka |
| E 910 | Estery vosku | leštící látka |
| E 911 | Methylestery mastných kyselin | leštící látka |
| E 912 | Estery montanových kyselin (úprava povrchu citrusů, melounů, manga, papáji, avokáda a ananasu) |
leštící látka |
| E 913 | Lanolin | leštící látka |
| E 914 | Oxidovaný polyethylénový vosk | leštící látka |
| E 915 | Glycerol-methyl-nebo pentaerythrytolestery kolofonia | |
| E 916 | Jodid vápenatý | |
| E 917 | Jodid draselný | |
| E 918 | Oxidy dusíku | |
| E 919 | Nitrosyl Chloride | |
| E 920 | L cystein – jeho hydrochlorid sodná a draselná sůl (povolen pouze pro ošetření mouky) |
látka zlepšující mouku |
| E 921 | L cystin, jeho hydrochlorid a sodná a draselná sůl | látka zlepšující mouku |
| E 922 | Persíran draselný | |
| E 923 | Persíran amonný | |
| E 924 | Bromičnan draselný | látka zlepšující mouku |
| E 925 | Chlor | oxidační a bělící činidlokonzervant |
| E 926 | Oxid chloričitý | oxidační a bělící činidlokonzervant |
| E 927 | Azoformamid | látka zlepšující mouku |
| E 927 b | Močovina (Karbamid) | látka zlepšující mouku |
| E 928 | Benzoyl Peroxide | bělící látka |
| E 929 | Acetone Peroxide | látka zlepšující mouku |
| E 930 | Peroxid vápenatý | látka zlepšující mouku |
| E 938 | Argon | Balicí a hnací plyn |
| E 939 | Helium | Balicí a hnací plyn |
| E 940 | Dichlordifluorometan | hnací plyn |
| E 941 | Dusík | balicí plyn chladící látka |
| E 942 | Oxid dusný | propelant, hnací plyn |
| E 943 | E 943 a – Butan, E 943 b – Isobutan | propelant |
| E 944 | Propan | propelant |
| E 945 | Chlorpentafluoroetan | propelant |
| E 946 | Octafluorocyclobutan | propelant |
| E 948 | Kyslík | balicí plyn |
| E 949 | Vodík | ostatní přídatné látky |
| E 950 | Acesulfam K | sladidlo látka zvýrazňující chuť |
| E 951 | Aspartam (Nutra Sweet) nutné označit: „obsahuje zdroj fenylalaninu“ |
sladidlo látka zvýrazňující chuť |
| E 952 | Cyklamáty (kyselina cyklamová a její sodná sůl, počítáno jako volná kyselina) | sladidlo |
| E 953 | Isomalt | sladidlo protispékavá látka leštící látka |
| E 954 | Sacharin a jeho sodná, draselná a vápenatá sůl, počítáno jako volný imid | sladidlo |
| E 955 | Cukralosa (trichlorogalaktosacharóza) | sladidlo |
| E 956 | Alitam | sladidlo |
| E 957 | Thaumatin | sladidlo látka zvýrazňující chuť |
| E 958 | Glycyrrhizin | sladidlo |
| E 959 | Neohesperidin DC | Sladidlo látka zvýrazňjící aroma |
| E 962 | Sůl aspartamu a acesulfamu | |
| E 965 | Maltitol (i) maltitol (ii) maltitol sirup |
sladidlo |
| E 966 | Laktitol | Sladidlo Zahušťovadlo |
| E 967 | Xylitol | Sladidlo Zvlhčující látka Stabilizátor Emulgátor Zahušťovadlo |
| E 999 | Extrakt z kvilaje (quillaia) | Pěnotvorná látka |
| E 1000 | Kyselina cholová | |
| E 1001 | Proteázy (proteáza, papain, bromelain, ficin) | |
| E 1100 | Amyláza | |
| E 1102 | Glukozooxidáza | stabilizátor |
| E 1103 | Invertáza | stabilizátor |
| E 1104 | Lipázy | |
| E 1105 | Lysozym (lysozym hydrochlorid, muramidáza | konzervant |
| E 1200 | Polydextrozy (Modifikované dextrózy) | stabilizátor zahušťovadlo zvlhčující látka plnidlo |
| E 1201 | Polyvinyl – pyrrolidon (PVP, povidon) | stabilizátor zahušťovadlo disperzní činidlo |
| E 1202 | Polyvinylpolypyrrolidon (síťovaný povidon) | stabilizátor barviva |
| E 1400 | bílé nebo žluté dextriny, pražené škroby | plnidlo, stabilizátor, zahušťovadlo |
| E 1401 | kyselinou upravené škroby | zahušťovadlo |
| E 1402 | louhem upravené škroby | zahušťovadlo |
| E 1403 | bělené škroby | zahušťovadlo |
| E 1404 | Oxidované škroby | zahušťovadlo, stabilizátor |
| E 1405 | enzymem upravené škroby | |
| E 1410 | Fosforečnanový monoester škrobu (fosfát škrobu) – nepovažuje se za přídatnou látku | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1411 | diškrobový glycerol | zahušťovadlo |
| E 1412 | Fosforečnanový diester škrobu | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1413 | Monofosforečnan škrobového difosforečnanu | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1414 | Acetylovaný škrobový difosforečnan | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1420 | Acetylovaný škrob (Acetát škrobu) | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1421 | Acetylovaný škrob esterifikovaný vinyl acetátem | zahušťovadlo |
| E 1422 | Acetylovaný škrobový adipan | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1440 | Hydroxypropyl – škrobový glycerol (hydroxypropylether škrobu) | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1442 | Hydroxypropyl – škrobový difosfát (hydroxypropylether škrobu) | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1423 | Acetylovaný škrobový glycerol | zahušťovadlo |
| E 1430 | Glycerid s dvěma molekulami škrobu | zahušťovadlo |
| E 1440 | Hydroxypropylovaný škrob | zahušťovadlo |
| E 1442 | Hydroxypropyl – škrobový difosfát | zahušťovadlo |
| E 1443 | Hydroxypropyl – škrobový diglycerol | zahušťovadlo |
| E 1450 | Škrobový oktenylsukcinát sodný (SSOS) | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1451 | Acetylovaný oxidovaný škrob | zahušťovadlo stabilizátor |
| E 1503 | Ricinový olej | protispékavá látka, součást potahových filmů tablet |
| E 1505 | Triethylcitrát (ethyl citrát, citronan ethylnatý) | stabilizátor pěny |
| E 1517 | Glyceryl – diacetát (diacetin) | |
| E 1518 | Glyceryltriacetát (triacetin) | zvlhčující látka |
| E 1519 | Benzylalkohol | |
| E 1520 | Propylen glykol | rozpouštědlo barviv a aromat zvlhčující látka disperzní činidlo |
| E 1521 | Polyethylenglykol | odpěňovač nosič, lubrikant |
Vysvětlivky: Ž – Látka může pocházet z živočišných zdrojů
4. Význam aditiv v potravě člověka
E-kódy, které patří mezi aditiva jsou látky, které se do potravin záměrně přidávají a to z důvodu technologických a senzorických. Zahrnují řadu látek, které nám pomáhají chránit potraviny před zkažením. Jejich pomoc je výrazná také v boji proti otylosti a přebytečnému cholesterolu náhradními sladidly s menší energetickou hodnotou. Stejně tak se do potravin přidávají různá barviva, která mimo jiné umožňují zlepšení jejich vizuálního vzhledu, což vede ke zvýšení nabídky k prodeji, stejně tak se využívají zahušťovadla, emulgátory atd.
Se vstupem nadnárodních společností na náš trh se změnila nejen nabídka potravin v sortimentu, ale také způsob prodeje. Reklama útočí na potenciálního zákazníka ze všech stran včetně médií. Plně platí, že cesta k lidem vede nejen žaludkem, ale také přes obal či správnou barevnou i chuťovou přípravu jednotlivých potravin k prodeji. Zapojení zrakových a čichových receptorů je rozhodující.
Konzervované zahradní jahody jsou při normálním způsobu konzervování vybledlé = nevábné, ale za použití odpovídajících barviv si udrží nejen svůj tvar, ale také odpovídající svěží barvu. Stejně tak z praxe víme, že krouhání zelí a jeho konzervování do sklenic má často za následek zahnědnutí, což není příliš lákavé, ale po ošetření oxidem siřičitým si původní barvu zelí udrží. Sušené meruňky bez siření ztrácejí svůj krásný a lákavý vzhled, oblíbený ananas se dobarvuje, aby vynikla jeho žlutá barva a byl lákavější pro konzumenty.
Význam těchto látek spočívá nejen v prodloužení trvanlivosti použití jednotlivých potravin či lepší vizuální orientaci při nákupu, ale také ochraně spotřebitele před mikroby, plísněmi a dalšími původci i některých onemocnění, které by mohly přejít přes kontamino-vanou potravu (salámy, konzervy atd.) na člověka.
Aditiva mají své místo v potravě, svědčí o tom i skutečnost, že jejich dlouhodobé používání ve světě neprokázalo jednoznačně jejich škodlivost. Od prvního použití v USA (1870) uběhlo 136 roků a dnes mezi aditiva patří přes 3 800 těchto doplňkových látek. Konzervované potraviny mají budoucnost, neboť poskytují výhody. Nemůžeme však přehlížet skutečnost, že zdravotní stav naší populace není dobrý, počet alergických onemocnění narůstá. V ČR se ke konci roku 2002 uváděl počet lidí nemocných různými druhy alergií kolem
2 000 000. Faktem je, že alergické onemocnění mohou vyvolat i čistě přírodní látky obsažené v běžných a denně používaných potravinách jako např. v mléku, některých druzích ovoce, ale také v čokoládě, burských oříšcích atd.
Doposud se odborníci neshodli na tom, do jaké míry jsou přídatné látky našemu zdraví nebezpečné. U některých z nich však byly prokázány různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (běžná je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu. Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu také její množství, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto platí: pokud můžeme, vyhněme se jim. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.
5. Závěr
Práci jsem zpracovala s důrazem na význam těchto látek v potravinách, na jejich množství, které populace konzumuje. Seznam aditiv uvádí 440 látek, což je vysoké číslo a dá se předpokládat jejich další nárůst. Také orientace ve značení potravin písmenem E a to jak z pohledu ochrany spotřebitele před zdravotními riziky i případnou ekonomickou újmou není jednoduchá záležitost.
S řadou potravinářských aditiv jsou spojeny některé nežádoucí účinky. Časté jsou reakce připomínající alergie, ale podle poznatků z literatury jde u většiny postižených o projevy přecitlivělosti na některé látky. V této souvislosti jsou často uváděny potravinářská azobarviva, benzoany, siřičitany, oxid siřičitý atd. Některá aditiva mohou dokonce vyvolat astmatické záchvaty, průjmy, nevolnost. Další jsou spojována se vznikem nádorů i nepřímým vlivem na vývoj plodu (chinin). Podle toxikologů patří aditiva mezi rizikové faktory např. při dietách a konzumenti je řadí hned za kontaminanty. I zde je těch pohledů celá řada a je nutné si uvědomit, že přes řadu pozitivních faktorů, což také průzkum potvrdil (např. rozšíření sortimentu potravin o různé polotovary, exotické poživatiny, zachování výživové hodnoty, stabilita hygienické nezávadnosti, snížení nákladů na produkci potravin, používání dalších druhů náhražek atd.) je nutné neustále poznatky o aditivech doplňovat a tím minimalizovat jejich případné negativní dopady na zdraví spotřebitelů.
Na konec bych chtěla říci, že dostupných informací je poměrně málo, což potvrzuje skutečnost, že problematika je v našich podmínkách „mladá“ a vyžaduje pozornost.
Seznam použité literatury
- AMANN, W. a kol. : Chemie/učebnice pro střední školy 2b/.Scientia. Ed.l.Praha, 2000.
- DAVÍDEK, J. a VELÍŠEK, J. : Analýza potravin. Ediční středisko VŠChT. Ed.l. Praha, 1992.
- HÁLKOVÁ, J. a kol. : Analýza potravin. I.Straka.Ed.l.Újezd u Brna, 2000
- HAJŠLOVÁ, J.: Aditiva. Biologie, chemie a zeměpis. 4/92. Ročník 1. Praha 1992
- CRÁSKOVÁ, Z. a KOLÁŘ, K.: Důkaz kyseliny glutamové v potravinářských výrobcích. Biologie, chemie, zeměpis. 12/98.Ročník 7. SNP.Praha, 1998
- INDRA, Z. a MIZERA J. : Chemické kontrolní metody. SNTL. Ed.l.Praha, 1992
- KODL, J. a TUREK, B. : Přídatné a aromatické látky, kontaminanty a potravní doplňky v nové potravinářské legislativě. UZPI.Ed.l. Praha, 1998.
- RABINOVIČ, A. a CHAVIN, Z.: Stručná chemická příručka, SNTL.Ed.l. Praha, 1985
- SKOUPIL, J. A TVRZNÍK K. : Laboratorní příručka pro pekárny, cukrárny a pečivárny. SNTL.Ed.l. Praha, 1989.
- VELÍŠEK, J. : Chemie potravin, díly 1, 2, 3. OSSIS. Ed.l. Tábor, 1999.
- VODRÁŽKA, Z. : Biochemie (pro studenty středních škol). Scientia.Ed.l., Praha, 1998
- VONÁŠEK, F. a kol. : Látky vonné a chuťové. SNTL.-alfa. Ed.l. Praha – Bratislava, 1987.
- VRBOVÁ, T. : Víte co jíme aneb průvodce „Éčka“ v potravinách. Ecohouse. Ed.l. Praha, 2001.
- http://www.sweb.cz/aditiva/
- http://www.fitlife.cz/clanky/ecka-v-potravinach.html
- http://www.ohz.cz/Publikace/14.html
- http://www.celostnimedicina.cz/pridatne-latky-aditiva-v-potravinach.htm
- http://aditiva.d2.cz/data/db_adit.xls
- http://www.vyziva.2v1.cz/Dietologie/nahradni%20sldidla.htm
- http://www.szpi.gov.cz/cze/informace/article.asp?id=56554&cat=2190&ts=3ec91
- http://www.vejprtsko.cz/aktualne/Pravy_pruh/Symbol%20E.htm
Seznam příloh
- Tabulka rakovinnotvorných chemických látek
- Seznam potravin, při nichž mohou být použity pouze vyjmenované látky
- Seznam potravin, které nesmí obsahovat žádné přídatné látky
Přílohy
1. Následující tabulka vyjmenovává chemické látky bezesporu rakovinotvorné, ale používané: jsou přidávány do potravin, které denně jíme.
| Označení | Název látky | Škody | Obsažena |
| E 153 | mediciální uhlí | rakovinav USA – zakázáno | Alkoholické nápoje, pudinky, bonbony, žvýkačky, cukrářské výrobky, pomazánkové krémy, sýry, kandované ovoce, zmrzliny, margaríny, sirupy z višní, třešní, jahod a švestek, sladkosti, nugát, marcipán, kaviár |
| E 239 | Esametyléntetramin-derivát benzenu | rakovina | sýry |
| E 250 | Natrium-Nitrit | rakovinaničí červené krvinky | konzervované a přepracované maso, vařené a syrové uzenářské výrobky |
| E 251 | Natrium-Nitrát | rakovina | jako E 250 |
| E 249 | Kalium-Nitrit | rakovina | jako E 250 |
| E 252 | Kalium-Nitrát | rakovina | jako E 250 |
| E 123 | Amarant | rakovinaalergie | alkoholické nápoje, pudinky, bonbony, náhrady kaviáru, sladkosti, žvýkačky, ořechové krémy, kandované ovoce, zmrzlina, margaríny. Jahody, švestky, mořské ovoce, nugát, marcipán, ovocné sirupy |
| E 142 | BS (zelené zářivé barvivo) | rakovinaalergie | jako E 123 |
| E 210 | Kyselina benzoová | rakovinaalergie | alkoholické nápoje, ovocné šťávy, kaviáry a náhrady kaviáru |
| E 211 | Natrium-benzoát | rakovinaalergie | jako E 210 |
| E 212 | Kalium-benzoát | rakovinaalergie | jako E 210 |
| E 213 | Kalcium-benzoát | rakovinaalergie | jako E 210 |
| E 214 | Ethyl-p-hydroxy-benzoát | rakovinaalergie | majonézy, kaviár a náhrady kaviáru |
| E 215 | Ethylesterová sůl | rakovinaalergie | jako E 214 |
| E 216 | Propylen-p-hydroxy-benzoát | rakovinaalergie | jako E 214 |
| E 217 | Propylenesterová sůl | rakovinaalergie | jako E 214 |
| E 218 | Metylester | rakovina | jako E 214 |
| E 131 | Patentní modř | rakovina | k barvení a dekoraci povlaků sýrů, bonbónů, vaječných skořápek, žvýkaček, zmrzliny, kaviáru, alkoholických nápojů, likérů, sirupů atd. |
2. Potraviny, při jejichž výrobě mohou být použity pouze vyjmenované látky
|
Název potraviny |
Povolená látka |
|
Čokoláda |
E 322 lecitiny, E 442 amonné soli fosfátových kyselin |
|
Kakao a výrobky z čokolády |
E 170 uhličitany vápenaté, E 322 kyselina citrónová, E 334 kyselina vinná, E 414 arabská guma (jen k leštění povrchu), E 440 pektiny (jen k leštění povrchu), E 471 mono-diglyceridy mastných kyselin, E 500 uhličitany sodné, E 501 uhličitany draselné, E 503 uhličitany amonné, E 504 uhličitany hořečnaté, E 524-528 hydroxidy (sodný, draselný, vápenatý, amonný a hořečnatý), E 530 oxid hořečnatý, E 422 glycerol |
| Ovocné šťávy 100% | E 300 kyselina askorbová, E 330 kyselina citrónová |
| Džemy, rosoly, marmelády, povidla a klevely | E 270 k. mléčná, E 296 k.jablečná, E 300 k. askorbová, E 330-333 citronany, E 440 pektiny, E 400-404 algináty, E 406 agar, E 407 karagenan, E 410 karubin, E 412 guma guar, E 415 xanthan, E 418 guma gellen, E 509 chlorid vápenatý, E 524 hydroxid sodný, E 327, E 334, E 335, E 350 |
|
Zahuštěné mléko |
E 300 k.askorbová, E 301 askorban sodný, E 304 estery k. askorbové s mastnými kyselinami, E 322 lecitiny, E 331 citronan sodný, E 322 citronan draselný, E 407 karagenan, E 500 hydrogenuhličitan sodný, E 501 hydrogenuhličitan draselný, E 509 chlorid vápenatý |
| Čerstvé ryby, korýši a měkkýši včetně zmrazených | E 331 citronany sodné, E 332 citronany draselné, E 333 citronany vápenaté |
| Tepelně neopracované polotovary z mletého a mělněného masa | E 300 k. askorbová, E 301 askorban sodný, E 302 askorban vápenatý, E 330 k. citrónová, E 331-333 citronany sodné, draselné, vápenaté |
| Chléb-druhy připravené výlučně z mouky, vody, solí, droždí, kypřících látek a koření | E 260 k. octová, E 261-263 octany, E 472 a acetoglyceridy, E 472 d tartaroglyceridy, E 270 k. mléčná, E 300 k. askorbová, E 301 askorban sodný, E 302 askorban vápenatý, E 304 estery k. askorbové s mastnými kyselinami, E 322 lecitin, E 325-327 mléčnany (sodný, draselný, vápenatý), E 471 mono a diglyceridy mastných kyselin, E 472 e, E 472 f estery mono a diglyceridů s kyselinami octovou a vinou |
|
Měkké zrající sýry |
E 170 uhličitany vápenaté, E 504 uhličitany hořečnaté, E 509 chlorid vápenatý, E 575 glukonolakton |
3. Seznam potravin, které nesmí obsahovat žádné přídatné látky
| 1. med |
| 2. neemulgované tuky a oleje |
| 3. máslo |
| 4.mléko a neochucená smetana |
| 5.neochucené kysané mléčné výrobky |
| 6.minerální vody |
| 7.káva |
| 8.nearomatizovaný čaj |
| 9.cukr |
| 10.těstoviny |
| 11.neochucené podmáslí |
